Genezis a potopa

Keď vychádzame z Biblie je jasné, že bratia si museli brať za ženy svoje sestry, ak to nemala byť posledná generácia.

Zkomolená verze biblických zpráv o Noemovi a Babylónu? Snad. Tenhle příběh si vyprávějí Aztékové v Mexiku – a je jednou z mnoha podobných legend tradovaných v geograficky vzdálených a naprosto odlišných kulturách, které mluví o kataklyzmatické potopě.

Mnozí lidé, kteří užívají biologická data k podpoře svého pojetí staré země, věří, že výskyt milionů živočišných druhů nepodporuje kreacionistickou interpretaci země mladé. Stejně tak si nemyslí, že nedávná globální Potopa by podporovala existenci dnešní záplavy zvířat, kdyby Nóach vzal do Archy pouze dva jedince každého druhu.

Častokrát se můžeme doslechnout, že charakter celosvětové potopy je nereálný, protože není možné, aby bylo na Zemi dostatek vody k zaplavení hor jako je Arrarat (5137 m.n.m.), natož nejvyšších vrcholů jako je Mount Everest (8848 m.n.m) – to by si vyžadovalo miliardy km3 vody.

V knize Genesis čteme, počínaje 6. kapitolou, o největší přírodní katastrofě, jaká kdy postihla Zemi – o potopě celé Země za dnů Noeho. Všichni lidé i všechna suchozemská zvířata, vyjma těch, které Bůh vybral, aby je zachránil v arše Noemově, byla zničena vodami potopy zaplavivšími celou Zemi.

Mnoho praktikujících křesťanů považuje názor, že prvních pár kapitol Genesis zachycuje skutečné dějiny, za cosi jako víru v pohádku. Spíše než by přijali zprávu o stvoření a dějinách člověka potvrzenou Kristem a jeho apoštoly, volí raději víru v učení ateistů a lidí, kteří nenávidí Boha.

Boží prohlášení v Genesis 1:31 nám dává signál ke zjištění, že všechno, co tu existuje, je výsledkem jeho plánu. Ti, kdo věří, že Bůh tvořil pomocí evoluce (nebo jiného naturalistického procesu), musí věřit, že smrt, krutost, utrpení, bída i potravní řetězec byly součástí tohoto plánu. Přijmeme-li to, pak musíme říci, že Bůh je stvořitelem těchto zlořádů.