Podporte nás

Križiacke výpravy – schválené Bohom?

Křížové nebo křižácké výpravy, byly vojenské výpravy z dob středověku, které vyhlašoval papež proti muslimům, pohanům a kacířům. Dřívější definice historiků tyto výpravy omezovala pouze na výpravy k Jeruzalému, dnes se však význam přenesl na všechny papežem vyhlášené války proti nepřátelům křesťanstva. Účastníci před zahájením výpravy skládali slib a byli označeni znamením kříže, které si našívali na šaty, a proto se nazývali křižáci. Byli to tedy bojovníci ve jménu víry a Boha.

Křížových výprav se účastnili dobrovolně a byl jim za to církví slíben život věčný v království nebeském, očištění od hříchu a k tomu se často ještě během tažení obohatili na úkor decimovaných pohanů. Ovšem ačkoli bojovali za církev svatou, neváhali se vrhnout vedle pohanů také na své souvěrce – křesťany. Děsili se hrůz protivníků z pohanského světa, ale sami páchali zvěrstva mnohem větší! V článku Vám přiblížíme, jak honba za majetkem často zvítězila nad lidskostí a víru.

První příběh se odehrál během první křížové výpravy, přesněji 15. června 1099 v Jeruzalémě, kde křižáci zapálili svatostánek plný ukrývajících se židovských rodin. Ještě před několika dny se však jeruzalémští muslimové vysmívali z hradeb bosým křižákům. Ti byli oděni pouze do režných halen, pochodovali hladoví kolem hradeb a zpívali náboženské písně. Egyptský místodržící Jeruzaléma Iftikhar ad-Dawla se dobře připravil a město předzásobil, vybavil zbraněmi a studny v okolí otrávil.

Kněží 8. června hlásali, že je nutné tři dny Jeruzalém obléhat, aby devátý den padl. Údajně měli o vítězství zjevení nebo je také možné, že věděli o posilách z Janova a z Anglie. Hradby se podařilo zdolat ještě o dva dny dříve, než prorokoval!

Vyhladovělí křižáci se do Jeruzaléma prosekali zejména díky janovským oddílům Gulielma Embriaca, který dorazil jako posila se šesti loděmi. Dodal armádě křižáků nějaké zásoby a hned nechal plavidla rozebrat a postavit z nich mohutné obléhací stroje. Tento vychytralý admirál do armády naverboval i tesaře, kteří křižákům hodně chyběli. Pevnostním systémem jako první podle kroniky Francorum pronikli Belgičané Lethalde a Engelbert. Muslimští vojáci střežící bránu se hned vzdali, ale vzápětí vypukla hrozná jatka.

Těsně předtím než započne boj, nechává místodržící Jeruzaléma vyhnat z města všechny křesťany, o kterých se domnívá, že by se mohli přidat na stranu křižáků, ale celou řadu ostatních křesťanských rodin nechává nadále ve městě. A kromě nich a muslimů je tu i mnoho židovských rodin. Po průniku do města už křižáky nevede víra, ale jen touha po krvi a majetku, tak sekají do všeho živého, co nemá na prsou znamení kříže.

A to včetně starců a dětí a vůbec jim nezáleží na tom, že některé jejich oběti volají, že jsou stejného vyznání jako oni. V historické kronice Francorum se dočteme, že se křižáci brodili městem po kotníky v krvi. Toto svědectví stvrzuje také Raimond d´Aguilers, kronikář první křížové výpravy, který uvedl, že mrtvá těla sahala místy ke kolenům mužů jedoucích na koních.

Smrtonosné běsnění započalo během dopoledne a protáhlo se až do rána příštího dne. Křižáci vraždili, rabovali a znásilňovali. Dnešní historici odhadli, že o život tehdy přišlo 40 000 lidí. Vítězství křižáků bylo v Evropě oslavováno a Jeruzalém zůstal pod nadvládou křesťanů a to až do roku 1187, kdy ho zpět dobyl sultán Saladin.

Jako zajímavost se uvádí, že během této výpravy objevil mnich Petr Bartoloměj Kopí osudu, kterým měl být probodnut Kristus na kříži. Aby všem dokázal jeho pravost, rozhodl se projít s ním ohněm. Zemřel na popáleniny.

Druhý příběh dokládající krutost a vypočítavost křižáků se odehrál před vyhlášením třetí křížové výpravy těsně po bitvě u Hattínu 4. července 1187. Schopný muslimský vojevůdce Saladin v ní porazil vojska křižáků. V jeho stanu pak klečel jeruzalémský král Guy de Lusignan a vítěz ho uklidňoval slovy, že král krále nepopraví. Zato vojáky čekal horší úděl, muslimové už totiž přešlapovali nedočkavostí, kdy začne veřejné stínání hlav. Zvláště skupiny templářů nemohou čekat slitování. Saladin věděl, že by se mohli vrátit a mstít se.

Templáři, celým názvem Chudí rytíři Krista a Šalamounova chrámu, se zrodili během první křížové výpravy do Svaté země. Mezi ostatními řády od počátku vynikali duchovním životem a přísným vojenským režimem. Zpočátku ochraňovali křesťanské poutníky, avšak později se stali bankéřskou organizací, opředenou řadou spekulací. Jejich příslušníci se účastnili také křížových výprav.

Sultán Saladin nabídl křesťanským zajatcům život, ovšem pouze za předpokladu, že konvertují na islám. Většina z nich to odmítla. Všichni se poté děsili toho, že Saladinova vojska zopakují masakr po vzoru křižáků. Ovšem války byly drahé a Saladin se ukázal jako skvělý obchodník. Bezúčelné vraždění mu bylo proti srsti. Obrátil se proto na bohatý templářský řád se skvělou nabídkou – jeruzalémští křesťané měli být propuštěni za výkupné. Ovšem řád tuto nabídku odmítnul!

A to i přesto, že se mezi zajatci nalézala celá řada jejich vysoce postavených členů řádu v čele s velmistrem Gérardem z Ridefortu. Ten byl také nakonec jediným jeruzalémským templářem, který jeruzalemské zajetí opustil. A proč tomu tak bylo? Vinou rozhodnutí, kterým na sebe řád přivolal ostrou kritiku a nenávist, setnou muslimové část vojáků a většina dalších obyvatel putovala do otroctví. Podle odhadů to bylo asi 16 000 lidí.

Po drtivé porážce křižáků v bitvě u Hattínu vyhlásil papež Řehoř VIII. třetí křížovou výpravu, tentokrát přímo proti Saladinovi, který si mezitím stihnul podmanit křižácké státy v Palestině. A jak rytíři v další bitvě dopadli? Neutrálně. Válka skončila příměřím, díky kterému mohou do Jeruzaléma stejně jako dříve putovat i křesťané.

Největší absurditou byla ovšem francouzská a německá křížová výprava dětí. Ta prý byla zorganizována proto, že se věřilo, že neúspěchy dosavadních tažení zapříčiňuje hříšnost jejich dospělých účastníků. Původcem myšlenky takzvané „dětské křížové výpravy“ měl být jakýsi francouzský pasáček Štěpán, jemuž se prý roku 1212 zjevil „Kristus“ a vyzval ho k výpravě proti nevěřícím. Ovšem zároveň mu měl sdělit, že svaté město Jeruzalém získají zpět pouze osoby bez jediného hříchu tedy děti. Tento Štěpán vypravil na cestu několik tisíc dětí.

Po strastiplné pouti prý děti dorazily do Marseilles, kde se neúspěšně pokusily projít Středozemním mořem. Štěpán totiž věřil, že se před ním vody rozestoupí jako před Mojžíšem. Dva obchodníci, Hugo Železo a Vilém Prase, poté měli nabídnout výpravě zdarma přepravu do Palestiny.

Ovšem místo do Svaté země děti odvezli do Alžíru a později do Alexandrie a rozprodali do otroctví. Středověké prameny popisující křížovou výpravu dětí jsou však v současné době zpochybňovány a celý popis dětské křížové výpravy je považován za omyl vzniklý třicet let po popisovaných událostech.

Hodnocení křížových výprav do Svaté země jsou velmi rozporuplná. Historikové zdůrazňují jejich přínos především pro vzájemnou kulturní výměnu mezi západní křesťanskou civilizací a arabským světem. Ovšem zároveň se nesmí opomenout, že svaté války byly velice krvavou a brutální záležitostí.

Římskokatolická církev, vedené Papežem nejen pošlapala Boží slova a Boží zákony, ale vedla také neskutečný boj proti lidskosti a krveprolití. Každý, kdo nezná historií křižácké výpravy a kým byla vedena, každý kdo nezná ovoce římskokatolické církve, odsuzuje křesťany za tehdejší křižácké výpravy proti lidskostí. Avšak Papež s touto „svatou“ válkou porušil veškerá Boží přikázání jak v Novém zákoně, tak i v Starém zákoně Bible.

Otázka:

“ Nediskreditujú kresťanstvo križiacke výpravy, inkvizícia, tridsaťročná vojna, pogromy na Židov, vojna v Severnom Írsku a podobné udalosti napáchané v mene Boha? „

Naša odpoveď:

Pravdivosť určitého náboženstva alebo filozofie by sme nemali posudzovať podľa konania ľudí, ktorí sa daným učením neriadia. Keď sa niekto prezlečie za opravára a vykradne banku, neznamená to predsa, že všetci opravári sú zlí a nie je dobré si ich volať domov na opravu práčky.

V prvom rade treba povedať, že mnohé veci, ktoré sa predovšetkým v minulosti konali „v mene Krista“, sú jednoducho hrozné a neospravedlniteľné. Vrhajú na cirkev a na kresťanstvo temný tieň, ktorého sa nedá len tak jednoducho zbaviť. Avšak pravdou je, že viac než o Ježišovi a jeho učení tieto udalosti vypovedajú o ľudskej pýche, svojvôli, chamtivosti, zlobe a sebectve, skrývajúceho sa ušľachtilými myšlienkami.

Za mnohé vojny a iné ukrutnosti páchané v mene kresťanstva sú zodpovední ľudia, ktorí buď vôbec neboli skutoční kresťania, alebo sa v tejto veci absolútne neriadili Ježišovým učením. Ježiš nikdy neprikázal, nežiadal ani neschválil žiadne zlo. To jednoducho ľudia si robili, čo chceli, a potom hľadali spôsob, ako ospravedlniť svoje konanie.

Vojenské konflikty boli aj sú motivované politickými a ekonomickými záujmami, ale v každej dobe boli potrebné určité náboženské zámienky, ktoré by masy presvedčili, že z hľadiska večnosti je v ich najlepšom záujme, aby sa do nich zapojili.

Takže miesto toho, aby sme posudzovali kresťanstvo podľa konania takýchto ľudí, mali by sme ho posudzovať podľa učenia a konania jeho zakladateľa, Ježiša Krista. Keď sa človek pozrie do Biblie, nájde medzi jeho slovami napríklad takéto výroky:

„Tomu, kto ťa udrie po líci, nastav aj druhé. A tomu, čo ti berie plášť, neodopri ani šaty.“1
„Milujte svojich nepriateľov a modlite sa za tých, ktorí vás prenasledujú.“2
„Milovať budeš svojho blížneho ako seba samého!“3

Keď sa pozrieme na tieto výroky, sotva by sme Ježiša označili za bojachtivého vojenského vodcu. Nie je také dôležité, ako sa pozeráme na cirkev, „kresťanské“ politické strany alebo na ľudí, ktorí sa označujú ako kresťania. Určite medzi nimi nájdeme mnoho dobrého a asi aj mnoho zlého. Podstatné však je, ako sa pozeráme na Ježiša, ktorý je jadrom kresťanskej viery. Nesprávne konanie ľudí totiž nie je férové považovať za výhovorku, prečo odmietame Boha. Táto výhovorka pred Bohom neobstojí.

Boh je dobrý, dokonalý, spravodlivý, milosrdný a milujúci. Ak niekto urobí niečo proti Božej vôli, ale v jeho mene, nemôžeme za to pripisovať vinu Bohu.

Na konci sa bude každý jeden z nás zodpovedať Bohu, a tam už nebude miesto na výhovorky alebo ospravedlňovanie svojho konania. Buď sme počas svojho života hľadali Boha a umožnili sme mu, aby nás zmenil, alebo nie. Boh bude každého človeka súdiť spravodlivo: aj tých, čo páchali zlo v jeho mene, aj teba, aj mňa. Jedine on vidí do úmyslov a motívov každého srdca. Môžeme sa však spoľahnúť, že je spravodlivý a nakoniec žiadne zlo nenechá nepotrestané.

„Hospodin skúma spravodlivého i bezbožného. Z duše nenávidí toho, kto má záľubu v násilí.“4
„Preto nesúďte nič predčasne, kým nepríde Pán. On vynesie na svetlo, čo je skryté v tme, a odhalí zámery sŕdc.“5
„On bude spravodlivo súdiť svet, národy rozsúdi podľa práva.“6
„Ale on im povedal: Vy sa robíte pred ľuďmi spravodlivými, ale Boh pozná vaše srdcia, lebo čo je u ľudí vznešené, je ohavnosťou pred Bohom.“7

„Videl som veľký biely trón i toho, ktorý na ňom sedel. Spred neho utiekla zem i nebo a už nebolo pre ne miesta. Videl som mŕtvych, veľkých i malých; stáli pred trónom. A otvorili sa knihy. Aj iná kniha sa otvorila, kniha života. A mŕtvi boli súdení podľa toho, čo bolo napísané v knihách, podľa ich skutkov. Aj more vydalo mŕtvych, ktorí boli v ňom. Aj smrť a podsvetie vydali mŕtvych, ktorí boli v nich. A každý bol súdený podľa svojich skutkov.“8

Súvisiace videá a dokumenty
( Hlbšie štúdium)

Zmensvojživot.cz - Zmeň svoj život / Život na ceste s Bohom

Ahoj! Vieš o tom, že stránku zmensvojzivot.cz navštívi ročne takmer 20 000 jedinečných používateľov? Takýto záujem nás motivuje k tomu, aby sme tento projekt nielen udržiavali, ale aj rozvíjali.

Na týchto stránkach Ti prinášame čítanie rôznych biblických článkov bez reklám, vrátane možnosti biblického samoštúdia, alebo štúdia online. Nájdeš tu apologetický výklad Písma, teologické výklady príbehov Biblie, či samotných základov kresťanského života, vrátane hermeneutiky, skúsenosti ľudí, či rád ohľadne zdravej životosprávy. Všetko v podobe vyše 393. článkov a 800 videí, doplnené o stovky obrázkov, grafov, pre lepšie pochopenie evanjelia.

Čo vďaka tvojej podpore dokážeme?

Aj Tvoja pomoc môže pomôcť v šírení Evanjelia do mnohých kútov Slovenska, Česka, zahraničných krajín v podobe nákupu kresťanských kníh a Biblií pre ľudí, ktorí si to nemôžu dovoliť a súťaže pre mladých na instagrame. Na stránke nezverejňujeme žiadne reklamy, ktoré by mohli priniesť finančné zdroje na podporu projektu. Celý projekt je preto neziskový a odkázaný na darcov. Aj Tvoja pomoc posilní ruky slabých a prinesie mnohé ovocie.

Číslo transparentného účtu:

SK14 8330 0000 0023 0188 5016 (pre Slovensko)

2301 885 016/2010 (pre Česko)

Staň sa súčasťou nášho tímu

Využi svoje dary a nadanie a zapoj sa do projektu Evanjelizácie. Staň sa členom tímu mladých ľudí, ktorí každý mesiac oslovia vyše 50 000 ľudí! Ak máš záľubu v jazykoch, tvorbe videí, prekladov titulkov, či programovaní stránok alebo máš nápad, ako rozšíriť toto dielo, napíš nám na zmensvojzivotcz@gmail.com, alebo cez InstagramFacebook.

Pridaj sa k nám v šírení Evanjelia na internete.

Aj vďaka Tvojej podpore, smieme rozdávať množstvo kníh zdarma študentom na internátoch.