fbpx

Noemova archa leží pod Araratom

Prezentáciu objavu (bez videí) na túto tému si môžete zdarma stiahnuť!

„Turecká vláda provedla výzkum svými archeology na nalezišti Noemovy Archy v horách Araratu. Potvrdila letitý výzkum Rona Wyatta a jeho kolegů. Založila na tomto místě novou přírodní rezervaci Noemovy Archy dne 20 června 1987.“

Naleziště Noemovy Archy získalo poprvé pozornost v padesátých letech dvacátého století. Byl pořízen letecký snímek této oblasti z veliké výšky. Na zmíněném snímku se ukázala struktura, která se svým tvarem velice podobala lodi. Ron Wyatt a další nadšenci, začali na tomto objevu provádět rozsáhlé výzkumné práce, za pomoci nejmodernější techniky té doby. Byly použity metódy ako je radarový rozklad podpovrchového rozhraní, jádrové vrtání, detekce kovů.

Těmito metodami získali pozoruhodné výsledky, které poukázali na velikost a význam tohoto objevu. Výzkum této oblasti trval téměř celé desetiletí. Ron Wyatt, jeho synové a další jeho kolegové absolvovali do těchto míst mnoho cest a doprovázelo je mnoho nesnází.

Objevené fakta na tomto nalezišti prozkoumal Turecký profesor Dr. Ekrem Akurgal, který je mnohými považován za (děkana turecké archeologie), prohlásil: (to je loď, starodávná loď… musí být zachována…) Výsledky výzkumu, který provedl Ron Wyatt a jeho kolegové, probudil velký zájem tureckých archeologu a vědců. Výsledkem výzkumy bylo svolání vládní komise na nejvyšší úrovni, aby prozkoumala všechny nashromážděné fakta a svědectví. Tato komise vydala oficielní závěr, že naleziště, které odhalil světu Ron Wyatt obsahuje opravdu pozůstatky Biblické Noemovy Archy. Výsledkem výzkumu a usnesení komise bylo založení nové přírodní rezervace Noemovy Archy.

Dr. Salih Bayraktutan z Atatűrk university v Erzurumu provádí nadále výzkum na tomto nalezišti a nasbíral mnoho pozoruhodných faktů. V součastné době je k dispozici detailní dokumentace z historie objevu a celého výzkumu, který proběhl během mnoha let ve východním Turecku na nalezišti Noemovy Archy. V součastné době je Noemova archa přikryta vrstvou hlíny a porostlá travním porostem.

Bylo podáno mnoho jasných důkazů, ale i přes to někteří vědci z  akademických kruhů světa pochybují a aniž by provedli nějaký výzkum,  tento objev zavrhují. Každý si dovede představit, jaký rozsáhlý význam  tento objev má, potvrzuje pravost biblického příběhu, každý na tomto světě se může prostudovat fakta a posoudit sám.“

Ako vznikla na Ararate taká pestrá rozmanitosť rastlinných druhov?

Ararat je v súčasnosti neaktívny stratovulkán nachádzajúci sa vo východnej Anatólii v Turecku, v pohorí Arménska vysočina. Jeho vrchol tvoria dva štíty Veľký Ararat (5 137 m n. m.), ktorý je zároveň najvyšším vrchom Turecka, a Malý Ararat s výškou 3 896 m n. m ležiaci juhovýchodne od hlavného štítu. Celkovo sa masív Araratu rozkladá na ploche približne 1 000 km². Vrchol Araratu sa nachádza len 16 km západne od iránskej a 32 km južne od arménskej hranice. Turecko-iránska hranica prechádza okrajom východného úpätia Malého Araratu.

Podľa židovsko-kresťanskej tradície je vrchol pohoria Ararat miestom, kde pristála Noeho archa po opadnutí vôd potopy. Táto neaktívna sopka od nepamäti priťahuje dobrodruhov a vedcov. Rozsiahly výskum bol spravený archeológmi, ktorí Ararat nazvali aj kolískou civilizácie, pre veľmi bohaté náleziská osídlenia z epipaleotického obdobia a neskôr aj z doby bronzovej (5800? – 1200 p.Kr.). Botanici a zoológovia často vedú vedecké expedície, ktorých cieľom je skúmať nezvyčajne pestrú flóru a faunu.

Genetikov zaujal fakt, že na úrodných úpätiach a v okolí Araratu rastie nezvyčajné množstvo predchodcov moderne pestovaných plodín. Ktorýsi vedec raz poznamenal, že na Ararate sa muselo Noemu vysypať vrece so semenami, lebo nie je jednoduché vysvetliť, prečo tu vedľa seba rastie tak veľa pôvodných foriem dnes pestovaných rastlín. Nikolai Ivanovich Vavilov, ruský genetik a botanik, definoval okolie Araratu ako jedno z hlavných centier pôvodu genetických zdrojov rastlín.

Botanické expedície zistili v širšom okolí Araratu a na araratskej plošine (Turecko, Arménsko) početné zastúpenie druhov a poddruhov obilnín, strukovín, olejnín, krmovín, ovocia a zeleniny svetového významu. Široká škála rôznych druhov pšeníc, až 360 variet tejto obilniny a tiež zaujímavá škála druhov raže a jačmeňa púta pozornosť botanikov a šľachtiteľov, ktorý tu hľadajú v pôvodných rastlinách gény odolnosti voči chorobám. Za šošovicu, hrach, viku a cícer tiež vďačíme tomuto miestu.

Predkovia ďateliny, lucerny a mnohých tráv sa tiež rozšírili na naše územie z tohto veľmi bohatého genetického centra. Od prastarých čias je tu dokázateľná prítomnosť rôznych druhov jabloní, hrušiek, sliviek aj mandlí. Ríbezle, pistácie, jahody, špenát, repa, mrkva, koriander, mäta, šalát, mak, ľan, horčica dopĺňajú gigantický zoznam veľmi zaujímavých a ekonomicky kľúčových plodín.

Večným snehom prikrytý vrchol Araratu stále láka archeológov, ktorý skúmajú rôzne zachovalé, prehistorické náleziská a botanikom stále kladie otázky ako je možné, že tak vysoký počet predchodcov našich najdôležitejších plodín v takej obrovskej rozmanitosti možno nájsť na tak malej geografickej ploche práve na úpätiach Araratu. Keď zvážime množstvo rastlinných druhov, ktorým tu boli nájdené pôvodné stanoviská.

Skutočne môžeme uvažovať nad myšlienkou, že práve Ararat je miestom, odkiaľ sa rozšírilo prehistorické poľnohospodárstvo, resp. kde roľník Noe po potope začal obrábať pôdu.

Potopa v Červenom mori

Jeden z nejzajímavějších objevů v souvislosti s otázkou, zda vůbec existovala celosvětová potopa, přišel před několika roky. Napsal o tom vynikající dánský geolog Minig Rosing následující:

„Existuje dobrý důvod věřit, že biblická potopa, kterou jsme začali považovat za mýtus, byla skutečnou historickou události. Událostí, která neztrácí nic ze své schopnosti fascinovat nás pochopením komplexní korelace mezi klimatem, geologií a kulturní historií , z nichž se zrodila.“

Rosing je pouze jedním z mnoha geologů a archeologů, kteří byli přinuceni upravit své chápání světa po objevení nových nálezů v Černém moři, které objevili v posledních několika letech geofyzikové William Ryan a Walter Pitman. Jejich objevy říkají, že přibližně před 7200 lety se do Černého moře valily vody silou rovnající se dvouset násobku síly Niagarských vodopádů.

Na dně Černého moře nalezli písečné naplaveniny, které před proudem vody neobstály. Na stejném místě zde byly nalezeny jak slanovodní tak sladkovodní škeble. To naznačuje, že se moře změnilo ze sladkovodní nádrže na moře se slanou vodou. Na dně moře byl dokonce nalezen dům…

Vědci se domnívají, že tato záplava byla způsobena vodou valící se ze Středozemního moře přes Bosporskou úžinu. Každou hodinu do Černého moře přitekl jeden kubický kilometr vody! Pokud jde o takto ohromná čísla, člověk se nemůže ubránit tomu, aby nemyslel na biblickou potopu a Noemovu archu, a to tím spíš, když si uvědomíme, že tato událost je datována do doby před 7200 lety a ne do období před miliony let, jak to často geologové dělají.

Podle Bible došlo k potopě asi před 4500 – 5500 lety. Jde o přesně stejnou dobu, rozdíl může tvořit to, že Ryan a Pitman stanovili dobu podle škeblí, které nalezli – ty však mohly být starší než vlastní událost.

Dinosauři – a lidé s většími mozky

Výsledkem skleníkové teorie (viac v prednáške Kenta Hovinda) by život jak rostlin tak zvířat vypadal daleko jinak, všechno by bylo daleko větší než je dnes! Mohlo by to svědčit o velikosti dinosaurů, mamutů a mořských nestvůr? Neboť bez přímého kosmického záření z vesmíru, které značně přispívá k našemu stárnutí, by jak lidé tak zvířata rostli do větších velikostí a žili by déle.

Analýzy zkamenělin, ve kterých je hmyz a vzduch zalit v jantaru, ukazují, že země měla kdysi atmosféru s obsahem kyslíku 30% ve srovnání s dnešními 21%! V takovém podnebí by se zranění rychleji hojila a lidé i zvířata by žili déle. Používali bychom dokonce i víc mozkové kůry… ha! Když se narodíme, máme kolem 200 miliard mozkových buněk. Avšak během prvních 6 týdnů našich životů jich kolem poloviny ztratíme, pravděpodobně kvůli nedostatku kyslíku a atmosférického tlaku.

To je možná důvod, proč bible a staré příběhy téměř ze všech kultur světa mluví o obrech a bozích s neobyčejně dlouhými životy…! ? Nemáte dojem, že jsme narazili na něco, co by možná vyřešilo mnoho z velkých záhad?

Metúšelach (Metuzalém)

Je všeobecně známo, že Metúšelach je tím nejstarším člověkem, který vůbec kdy žil. „Všech dnů Metúšelachových bylo devět set šedesát devět let, a umřel“ (Genesis 5:27). Navíc, zemřel ve stejném roce, ve kterém přišla potopa. Jeho jméno ve skutečnosti znamená „Když zemře, stane se to“. Také jiní lidé, zmíněni z předpotopního světa, měli dlouhý život. Na příklad Noe dovršil 600 roků ještě před potopou.

„Po potopě žil Noe tři sta padesát let. Všech dnů Noeho bylo devět set padesát let, a umřel“ (Genesis 9:28-29).

Není divu, že kritikové bible ty dlouhé životy nazývají mytické a považují je za důkaz toho, že bible není spolehlivá. Namítají: všichni přece víme, že lidé průměrně nežijí déle než takových 80 let, i když slyšíme o vzácných případech, kdy se lidé dožili až 120 roků. Zlepšené životní podmínky a přístup k novým lékům možná v některých zemích zvýšil průměrnou délku života o pár desetiletí.
Ale navzdory intensivnímu výzkumu během posledního století, jsme nebyli schopni podstatně zvýšit maximální věk lidí.

Ty staré povídky v sobě možná ukrývají tajemství. Sám historik Mojžíš se ve skutečnosti zmiňuje o něčem, co se událo právě kolem doby potopy. Mojžíš, o kterém předpokládáme, že svá fakta  založil na starodávných tradicích, které mu byly předány, říká v Genesis 6:3:

„Hospodin však řekl: ‚Můj duch se nebude člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let‘ „.

Po potopě rodokmeny ukazují značné zkrácení délky života dalších pokolení. Sám Mojžíš, mimochodem, žil do perfektního věku 120 let. To, že délka života byla náhle jen během několika pokolení zkrácena, je pro lidi, kteří nevěří ve všemohoucího Boha, pochopitelně zrovna tak mytické.

Avšak nejnovější výzkumy potvrdily, že jen malé změny v biochemii člověka a ve množství kosmického záření stačí na dosažení delších životů. Vědci dokonce objevili Metušelachův gen, který je mutováním schopen prodloužit délku života.

Pokrivená história

Bez ohledu na to, zda budeme nebo nebudeme moci v tomto věku dokázat, že byly nalezeny pozůstatky Noemovy archy v Turecku na hranicích s Iránem, doufám, že tato kniha vzbudila nové a vzrušující chápání původu lidstva. Na rozdíl od chápání, kterým jsme ustavičně krmeni ve formě soustředěných a překonaných teoriích o evoluci a o věčně se tvořících změnách ve vesmíru během období mnoha miliard let. Potopu a Noeho můžeme najít ve většině starodávných kultur světa, i když jsou použita jiná jména a jiné zeměpisné okolnosti.

Vidíme, že lidstvo v minulosti netvořilo nějaký shluk primitivních opic, ale spíše organizovanou vysoce vyvinutou společnost, nad jejichž inteligencí žasneme dokonce i v dnešní době. Nemůžeme se nechat uzamknout do teorie či hypotézy, že naši předkové byli nesrozumitelní a primitivní živočichové, když ve skutečnosti existuje pozoruhodné svědectví o tom, že v určitých oblastech žily národy dokonce nám nadřazené.

Pre hlbšie štúdium zhrnutie objavu v  knihách „Objav Noemovej archy – Ronald E.Wyatt“ a Objavenie Noemovej archy – Henri Nissen na stiahnutie.

Viac informácii nájdete na stránke Biblické archeologické noviny.
Súvisiace videá a dokumenty
( Hlbšie štúdium)