11. Mária, matka Ježišova

OBSAH

Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:

1. Kráľovna nebies // 2. Kráľovná Ríma

3. Kráľovná Islamu // 4. Kráľovná východu

5. Kráľovná správ // 6. Kráľovná nebies odhalená

7. Kráľovná zo Zjavenia // 8. Pania kráľovských ríší

9. Nemravná žena Jezábel // 10. Výjdite od nej, ľud môj

11. Mária, matka Ježišova

Marie Ježíšova matka byla velmi požehnanou a vzácnou ženou. Její čistotě a plné odevzdanosti Bohu vděčíme za to, že mohla porodit našeho Spasitele a Krále. Bible o ní hovoří málo, ale i z toho můžeme porozumět mnoha faktům.

Radovala se ze svého Spasitele – Marie byla úžasnou a nesmírně pokornou ženou. V tomto verši si uvědomuje, že díky ní přijde na svět Spasitel a všechna pokolení jí za to budou vděčná, ale zároveň se raduje, že i pro ni samotnou přijde Spasitel a Vysvoboditel z hříchů.

Lukáš 1,46-48 – (Bible Kralická) Tedy řekla Maria: Velebí duše má Hospodina, A veselí se duch můj v Bohu, spasiteli svém, že vzezřel na ponížení děvky své; neb aj, od této chvíle blahoslaviti mne budou všickni národové.

Lukáš 1, 46-48 – (Bible Ekumenická) Maria řekla: „Duše má velebí Pána a můj duch jásá v Bohu, mém spasiteli, že se sklonil ke své služebnici v jejím ponížení. Hle, od této chvíle budou mne blahoslavit všechna pokolení

Římanům 3,23– všichni zhřešili a postrádají Boží slávu.

Boží Syn Ježíš Kristus se narodil z panny (Izaiáš 7,14: Matouš 1,20-21), ale o tom jestli Marie zůstala pannou i po narození Ježíše, Bible nehovoří – Marie řekla andělu, „jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“ V tu chvíli nebyla vdaná, a proto je jen logické, že se diví a říká, že muže nepoznává.  Dále  se píše, že jí Josef nepoznal dokud neporodila.

Lukáš 1,34 – (Bible Kralická) I řekla Maria andělu: Kterak se to stane, poněvadž já muže nepoznávám?

Lukáš 1,34  – (Bible Ekumenická) Maria řekla andělovi: „Jak se to může stát, vždyť nežiji s mužem?“

Matouš 1,25 – (Bible Kralická) Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

Matouš 1,25 – (Bible Ekumenická) Ale nežili spolu, dokud neporodila syna; a dal mu jméno Ježíš.

Bible hovoří o tom, že Marie porodila svého prvorozeného syna – O tom jestli měla další vlastní děti Bible opět nehovoří. Uvádí se zde, že měl Ježíš bratry a sestry, ne bratrance jak někteří uvádějí, ale je také možné, že jsou z Josefova prvního manželství.

Matouš 13, 55-56 – (Bible Kralická) Zdaliž tento není syn tesařův? Zdaliž matka jeho neslove Maria, a bratří jeho Jakub a Jozes a Šimon a Judas?A sestry jeho zdaliž všecky u nás nejsou?

Matouš 1,25 – (Bible Kralická) Ale nepoznal jí, až i porodila Syna svého prvorozeného, a nazvala jméno jeho Ježíš.

Když Marie porodila Ježíše , byla nečistá a musela být očištěna – K jejímu očištění bylo potřeba přinést oběť za hřích v podobě hrdličky nebo holoubátka, tak jak je uvedeno v Leviticus dvanácté kapitole. Bible tedy hovoří o tom, že i Marie byla hříšná neboť potřebovala přinést oběť za hřích. Bible kralická uvádí že konkrétně Marie musela být (logicky po porodu) očištěna, Bible novější například Ekumenická a B21 má již verše pozměněny a hovoří o očišťování jejich.

Lukáš 2,22 – (Bible Kralická) A když se naplnili dnové očišťování Marie podlé zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili Pánu,(Jakož psáno jest v zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude), A aby dali oběť, jakož povědíno jest v zákoně Páně, dvě hrdličky aneb dvé holoubátek.

Lukáš 2,22 – (Bible Ekumenická) až uplynuly dny jejich očišťování podle zákona Mojžíšova, přinesli Ježíše do Jeruzaléma, aby s ním předstoupili před Hospodina.

Jak zní zákon Mojžíšův ohledně očišťování matky po porodu?

Leviticus 12, 1-4,6-8 – Hospodin promluvil k Mojžíšovi: Promluv k synům Izraele: Když žena počne a porodí chlapce, bude nečistá sedm dní; bude nečistá jako po dobu své menstruační nečistoty. Osmého dne bude obřezáno maso jeho předkožky. Třicet tři dní zůstane v očišťování od krve. Nedotkne se ničeho svatého a nevejde do svatyně, dokud se nenaplní dny jejího očišťování. 5Pokud porodí děvče, bude nečistá dva týdny jako při menstruaci a šedesát šest dní zůstane v očišťování od krve. 6Když se naplní dny jejího očišťování za syna či dceru, přinese knězi ke vchodu do stanu setkávání ročního beránka jako zápalnou oběť a holoubě či hrdličku jako oběť za hřích. Kněz to přinese před Hospodina, vykoná za ni obřad smíření a bude čistá od svého krvetoku. Toto je zákon o rodičce chlapce či děvčete. Jestliže její prostředky nestačí na ovci, vezme dvě hrdličky nebo dvě holoubata, jedno jako zápalnou oběť a druhé jako oběť za hřích. Kněz za ni vykoná obřad smíření a bude čistá“.

Marie vedla k poslušnosti Ježíše – Své tzv. „kázání“ pronesla na svatbě v Káni Galilejské, když služebníkům řekla: „Udělejte, cokoli vám řekne!“ (Jan 2,5) Jsou to jediná slova Marie zaznamenaná v Bibli. Z nich vyplývá, že respektovala slovo Pána Ježíše a vedla k poslušnosti i jiné. Slovo Pána Ježíše můžeme právem vztáhnout na celé Písmo. To je autorita, kterou máme respektovat.

Jan 2,5 -Jeho matka řekla služebníkům: „Cokoli vám řekne, učiňte.“

Domněnku, že Marie je v nebi a že se za nás přimlouvá, není čím podložit – Proto tomu nevěříme. Zvláště, když nám Boží slovo jasně říká, že jediným prostředníkem a naším přímluvcem je sám Pán Ježíš. (1.Tim 2,5; Ř 8,34; 1.Jan 2,1) V Biblické teologii není místa pro učení o nanebevzetí Marie a o jejím údajném „úřadu“ přímluvce v nebi.

Proto je tak aktuální jediné Mariino kázání, ve kterém nás nabádá: Poslouchejte Boží slovo, slovo Kristovo. Božím slovem jsme povinní poměřovat každé učení a nemusíme se bát říci NE na všechno, co Písmo neučí. Když Jan padnul před nebeským poslem na kolena a chtěl se mu klanět, anděl ho rázně napomenul a řekl mu: „Bohu se klaněj“. (Zjevení 19,10)

1. Timoteova 2,5– Je totiž jeden Bůh, jeden je také prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš.

Římanům 8,34 – Kdo je ten, který je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a byl i vzkříšen z mrtvých, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!

1. Jan 2,1 – Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého.

Modlila se s učedníky a byla účastná seslání Ducha svatého – Když Ježíš Kristus byl vzat do nebe, všichni učedníci i s Ježíšovou matkou a jeho bratry byli shromážděli v Jeruzalémě a očekávali naplnění zaslíbení o seslání Ducha svatého. Všichni se pokorně modlili a očišťovali od hříchů, aby je Duch svatý mohl naplnit. Také i  Marie mohla být účasta tohoto úžasného a mocného díla Ducha svatého.

Skutky 3,19 – (Bible Kralická) Protož čiňte pokání, a obraťte se, aby byli shlazeni hříchové vaši, když by přišli časové rozvlažení od tváři Páně.

Skutky 1,14 – (Bible Kralická) Ti všickni trvali jednomyslně na modlitbě a pokorné prosbě s ženami a s Marií, matkou Ježíšovou, i s bratřími jeho.

Skutky 1,14 – (Bible Ekumenická) Ti všichni se svorně a vytrvale modlili spolu se ženami, s Marií, matkou Ježíšovou, a s jeho bratry.

Marie byla pokornou a bohabojnou ženou, z které by si všechny matky měly brát příklad, přesto ale v Bibli není žádná zmínka o tom, že by byla již za svého života vzata do nebe a již dnes byla s Ježíšem. Jako například Eliáš, či Enoch. Můžeme proto říci, jak pravil Ježíš Kristus „Náš přítel Lazar usnul“ (Jan 11,11-14), že i Marie dnes spí a čeká na druhý příchod svého Spasitele Ježíše Krista. Jaké postavení Marii potom Ježíš v nebesích udělí, necháme na Kristu, ale věřím, že velmi vážené a hodné toho, co pro lidstvo vykonala.

Odpovězme si ještě na dvě důležité otázky

Hovoří se v Bibli o královně nebes? Ano, ale vždy v souvislosti se satanem. Dokonce v Knize Zjevení Jana je dávána „Královna“ do souvislostí s padlým Babylonem, který symbolizuje padlou církev.

Jeremiáš 7,18 – (Bible Ekumenická) Synové sbírají dříví, otcové zapalují oheň a ženy hnětou těsto, dělají obětní koláč pro královnu nebes a přinášejí úlitby jiným bohům, aby mě uráželi.

Zjevení Janovo 18,7 – (Bible Ekumenická) kolik si užila slávy a hýření, tolik jí dejte teď trýzně a žalu. Protože si namlouvá: Trůním jako královna, vdovou nejsem a neokusím smutku.

Zjevení Janovo 18,7 – (Bible Kralická) Jakž se mnoho chlubil a zbůjněl byl, tak mnoho dejte jemu muk a pláče. Neboť v srdci svém praví: Sedím královna, a nejsemť vdovou, a pláče neuzřím.

Co symbolizuje Žena v Knize Zjevení Jana 12? Žena symbolizuje čistou a pravou Kristovu církev, Kristovu nevěstu, všechny věrné a vykoupené lidi, kteří budou s Ježíšem bydlet v nebesích.

Jeremiáš 6,2 – (Bible Kralická) Panně krásné a rozkošné připodobnil jsem byl dceru Sionskou.

1. Korintským 11,2 – (Bible Kralická) Neboť miluji vás Božím milováním. Zasnoubilť jsem zajisté vás čistou pannu oddati jednomu muži, Kristu.

Zjevení 14,4 – To jsou ti, kteří se neposkvrnili se ženami, jsou to panici. To jsou ti, kteří následují Beránka, kamkoli jde. Ti byli vykoupeni z lidí jako prvotiny Bohu a Beránkovi.

V protikladu k tomu je nečistá žena, která smilní s cizími bohy a krály světa, což symbolizuje padlou církev, padlý lid.

Ezechiel 16,15-58 – (Bible Kralická) Ale úfalas v krásu svou, a smilnilas přičinou pověstí své; nebo jsi páchala smilství s každým mimo tebe jdoucím…. Protož ó nevěstko, slyš slovo Hospodinovo: ….

Ezechiel 23,2-31 – (Bible Kralická) Ty smilnily v Egyptě, v mladosti své smilnily. …Což vše učiní tobě proto, že jsi smilnila, následujíc pohanů, proto že jsi poškvrnila se ukydanými bohy jejich. Cestou sestry své chodila jsi, protož dám kalich její v ruku tvou….

Zjevení 17,1-2-6… Tu přišel jeden ze sedmi andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu ti soud nad tou velikou smilnicí, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ A odnesl mne v Duchu do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové barvy, plné rouhavých jmen, mající sedm hlav a deset rohů. Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny a perlami; ve své ruce měla zlatou číši plnou ohavností a nečistot svého smilstva 5a na svém čele měla napsané jméno: ‚Tajemství, Babylon, ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘ Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých a krví Ježíšových svědků. Velice jsem užasl, když jsem ji uviděl.

Zjevení 18,3 -neboť z vášnivého vína jejího smilstva pily všechny národy, i králové země s ní smilnili a obchodníci země zbohatli z moci jejího zhýralého přepychu.

Lukáš 1,46-50 (ČSP) – A Marie řekla: „Má duše velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, že pohlédl na ponížení své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit všechna pokolení, protože mi Mocný učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí.

„Budú ma blahoslaviť“

Opakovaně jsem byl svědkem internetových přestřelek mezi nějakým protestantem a katolíkem. Protestant katolíka obvykle napadal s tím, že se dopouští „Mariánské modloslužby“ a katolík se obvykle bránil výše uvedenými verši s tím, že si Marie zasluhuje být uctívána a „blahoslavena“. Kdo bude chtít, najde na internetu množství článků o tom, proč by Marie měla či neměla zaujímat nějaké zvláštní postavení.

Ale nikde jsem neviděl to podstatné – vysvětlení významu slova „blahoslavit“. Zdá se, jako by měl každý jinou představu, co vlastně slovo „blahoslavit“ znamená. Věřím, že samotné studium Písma a dostupných biblických slovníků nám umožní uvidět pravdivý a správný význam tohoto slova.

Na místě překládaném často jako „blahoslavit“ je řecké sloveso „μακαριζω“ (čti „makarizó“) – Strongovo číslo G3106. Řecko-český slovník prof. Tichého vykládá význam tohoto slova jako „blahoslavit, velebit“. To nám mnoho neřekne. Slovník Václava Pracha říká „blaženým nazývati, velebiti“. Zde již můžeme trochu pochopit význam.

Pojďme se podívat do zahraničních slovníků. Strongův řecko-anglický slovník i Greek Lexicon IPD říká „call blessed, count happy, to pronounce blessed“ – nazývat požehnaným, počítat za šťastného, prohlásit za požehnaného. Ruský Dvoreckého slovník (klasická řečtina – mimobiblické zdroje) uvádí významy – „ублажать, считать или называть блаженным, счастливым“ – tzn. velebit, počítat nebo nazývat někoho blaženým, šťastným. Francouzský slovník říká „heureux, heureuse, bienheureux, bienheureuse, bonheur“ – být šťastný, požehnaný, spokojený. Španělský slovník Diccionario Swanson říká „considerar feliz, llamar bendito, considerar bienaventurado“ – považovat za šťastného, nazývat požehnaným, považovat za požehnaného.

Z výše uvedených slovníků můžeme vidět, že primární význam řeckého slova „μακαριζω“ (čti „makarizó“) je považovat někoho za požehnaného, šťastného, blaženého (díky nějakému požehnání).

Hle, vždyť od této chvíle mě budou počítat za šťastnou (blaženou, požehnanou) všechna pokolení, protože mi Mocný učinil veliké věci.

Marie pouze řekla, že i další pokolení pokolení ji budou považovat za šťastnou, protože Bůh v jejím životě udělal veliké věci. A tak tomu je. Marie se stala matkou Božího syna, který se vyprázdnil a ponížil až do lidského těla a podoby. Nic víc za těmi slovy není. Ti, kteří ještě pochybují, nebo chtějí jít ještě více do hloubky, mají možnost. Podíváme se na původ slova „μακαριζω“, projdeme výskyty v Nové smlouvě i v Septuagintě, podíváme se na různé (i cizojazyčné) překlady dotčených veršů apod.:

Řecké slovo „μακαριζω“ (čti „makarizó“) se v Nové smlouvě nachází pouze na dvou místech – jedno je výše uvedený verš (Lukáš 1,46-50), druhé je List Jakubův 5,11 (ČSP): Hle, blahoslavíme ty, kteří vytrvali….. I mezi českými překlady jsou takové, které slovo „μακαριζω“ překládají správně – nebo lépe řečeno srozumitelně.

Lukáš 1,48:

Bible 21: …. od nynějška všechna pokolení budou vyprávět o mé blaženosti …

Překlad Miloše Pavlíka: … od nynějška mě budou všechna pokolení nazývat blaženou …

Překlad Nového Světa: .. od nynějška mě totiž budou všechny generace prohlašovat za šťastnou …

Žilkův překlad: od nynějška mě budou blaženou nazývati všecka pokolení…

Např. anglické překlady zde překládají „μακαριζω“ buď jako „call me blessed“ (nazývat mne požehnanou), „count me blessed“ (počítat mne za požehnanou), „call me happy“ (nazývat mne šťastnou) nebo „consider me blessed“ (považovat mne za požehnanou). Podobně srozumitelné je to i v jiných jazycích – kromě slovanských. U většiny slovanských jazyků obsahuje alespoň některý z překladů bible nějakou formu tohoto (pro nás matoucího) výrazu, který se táhne již od staroslověnštiny.

List Jakubův 5,11:

Bible 21: Víte, že říkáme: „Blaze těm, kteří vytrvali.“

Překlad Miloše Pavlíka: hle, ty, kteří vytrvali, nazýváme blaženými.

Ondřej Petrů: Hleďte: protože vydrželi, nazýváme je blaženými.

Překlad Nového Světa: Pohleďte, prohlašujeme za šťastné ty, kteří vytrvali.

Žilkův překlad: Hle, my nazýváme blaženými ty, kteří vytrvali.

Katolický liturgický překlad: Hleďte: protože vydrželi, nazýváme je blaženými.

Pavel Škrabal: Hle, za blažené prohlašujeme ty, kteří vytrvali.

Jak vidíte, je možné tyto verše přeložit jednoduše a srozumitelně, a navíc tak, aby to nemohlo být předmětem nějakého sporu…  Ověřit správnost významu slova „μακαριζω“ (čti „makarizó“) si můžete např. v Septuagintě, kontrolou veršů, kde se toto sloveso nachází.

Těch míst je v Septuagintě 12. Sloveso „μακαριζω“ (čti „makarizó“) vychází z přídavného jména „μακαριος“ (čti „makarios“) – což znamená šťastný, blažený, požehnaný (český slovník prof. Tichého ještě dodává „blahoslavený“). Toto slovo má přiřazeno Strongovo číslo G3107, v Nové smlouvě se vyskytuje cca 50x, v Septuagintě pak cca 40x.

Pre hlbšie štúdium odporúčam knihy Mária, biblická pravda a oficiálna a Správy z nebies – Jim Tetlow.

Súvisiace videá a dokumenty

( Biblické lekcie k dispozícii – STIAHNUŤ )