fbpx
Zmeň svoj život
Falošné učeniaMária - kráľovna všetkých?Výklad Písma

7. Kráľovná zo Zjavenia

OBSAH

Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:

1. Kráľovna nebies // 2. Kráľovná Ríma

3. Kráľovná Islamu // 4. Kráľovná východu

5. Kráľovná správ // 6. Kráľovná nebies odhalená

7. Kráľovná zo Zjavenia // 8. Pania kráľovských ríší

9. Nemravná žena Jezábel // 10. Výjdite od nej, ľud môj

11. Mária, matka Ježišova

Dějí se v současnosti stejné věci jak za dnů proroka Jeremijáše? Jestliže satanovy nástrahy v minulosti tak účinně sváděly Boží lid k modlářství, proč by nemohl zkoušet tytéž podvody dnes?

V minulosti Bůh dopředu a opakovaně varoval svůj lid před pohanskými praktikami, falešnými náboženstvími, falešnými bohy a bohyněmi, které by je mohly svádět. Proto by bylo rozumné vzít v úvahu Boží varování, že podobné pokusy se budou opakovat. Písma ubezpečují, že Božím varováním můžeme věřit (Ámos 3:7; 1 Korintským 10:13; Zjevení 1:1). Ujišťují nás také, že Bůh je neměnný (Malachiáš 3:6; Židům 13:8).

V dalších třech kapitolách budeme prozkoumávat několik biblických proroctví, abychom viděli, zda nás v této věci Bůh dopředu varoval.

Matka všech nevěstek

Poslední kniha Bible – kniha Zjevení Janova – zaznamenává nejdůležitější události, které vyvstanou během posledních dnů. Kapitoly 17 a 18 popisujé konkrétní vlastnosti mocné královny, která vládla v té době nad lidmi a národy světa.

Je nevěstkou, která smilní s králi země. Její smilnění otrávilo obyvatele země. Nevěstka sedí nad lidmi, zástupy, národy a jazyky. Tato zlá žena je také identifikována jako velké město, vládnoucí nad králi země během posledních dnů. Jak vidíte, jméno, které je napsáno na jejím čele je přiléhavé:

TAJEMSTVÍ – BABYLÓN VELIKÝ, MATKA VŠEHO SMILSTVA A VŠECH OHAVNOSTÍ NA ZEMI. (Zjevení Janovo 17:5).

Mnoho vykladačů Bible věří, že tato hříšná žena symbolizuje odpadlou církev v posledních dnech. Poněvadž pravá církev je nazývána Kristovou nevěstou, falešná církev je správně nazývána nevěstkou. Apoštol Pavel připomíná pravým následovníkům Krista, že byli zasnoubeni Kristu jako „neposkvrněná panna.“

A ve zjevení Janově 21:9-10 je církev označena jako žena Beránkova (jinak jako Kristova nevěsta) na rozdíl od nestydaté běhny popisované ve Zjevení 17. Ve Staré Smlouvě byl Pánův lid také v manželství s Ním.

Věřící jsou Kristovou nevěstou, avšak když Jeho lid začne následovat jiné bohy, On nazve jejich hřích smilstvem, a přirovnává je k nevěstce. Na několika místech v Bibli Bůh napomíná svůj lid, protože „smilnil s nevěstkou“, tedy s falešnými bohy. Proto když je falešná církev v posledních dnech nazývána „matkou všech nevěstek“, shoduje se toto pojmenování s tím, co je psáno v celém Písmu.

Duchovní mocnosti zla

Proč by Bůh zosobňoval odpadlou církev jako ženu a královnu? Bible prohlašuje, že našimi skutečnými nepřáteli jsou mocnosti temnoty tohoto věku a duchovní mocnosti zla. Za každým bezbožným královstvím, každým falešným náboženstvím, odpadlým vládcem jsou duchovní síly temnoty. Tyto démonické síly skutečně stojí za každým falešným náboženstvím.

V desáté knize proroka Daniele je nám podán varovný náhled do nebeské války, která se odehrává v neviditelném světě. Zatímco Daniel se modlí, zjevuje se před ním anděl a říká:

Neboj se, Danieli, neboť od prvního dne, kdy ses rozhodl porozumět a pokořit se před svým Bohem, byla tvá slova vyslyšena a já jsem proto přišel. Avšak ochránce perského království stál proti mně po jednadvacet dní. Dokud mi nepřišel na pomoc Michael, jeden z předních ochránců, zůstal jsem tam u perských králů. Víš, proč jsem k tobě přišel? Nyní se opět vrátím, abych bojoval s ochráncem Peršanů. Odcházím, a hle, přichází ochránce Řeků. (Daniel 10:12-13,20)

Danielova modlitba způsobila, že Bůh k němu seslal anděla. Anděl bojoval ochránci Peršanů, dokud Michael, jeden z hlavních andělů, mu nepomohl. Tento náhled do duchovní reality odhaluje skutečnou moc za královstvím Persie a Řecka. Touto mocí byli zlí duchové. Je jasné, že poslední globální náboženství bude rovněž posilováno démonickými mocnostmi. Je zajímavé, že Bůh popisuje tento náboženský systém jako ženu.

Mohou síly temnoty stát za posledním falešným náboženstvím světa, které se bude představovat jako žena? Může zjevení Marie, které předpovídá, že přinese světový mír a jednotné náboženství, být podobná ženě ze Zjevení 17 a 18?

Kdo je ta žena?

Jestliže Královna nebes je duch posilující poslední náboženský systém, potom tedy proroctví v knize Zjevení Janova by mělo odhalovat tuto pravdu. Začněme tedy zkoumat Zjevení 17:

„Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva.“ A odnesl mě v Duchu na poušť. Tehdy jsem uviděl ženu sedící na rudé šelmě… (Zjevení 17:1-3)

Tato žena, která je nazývána nevěstkou, opila obyvatelé země vínem svého smilstva. Je to ta stejná žena, která v posledních dnech bude svádět a vábit své následovníky k duchovnímu smilství? Řecké slovo užívané pro smilstvo je „porneuo“, což je také možno přeložit jako modlářství. Co je to za ženu (ta žena si vede svou církev), která povzbuzuje své následovníky k modlářství?

Zmíněná žena schvaluje smilství s králi země. Jak vidíme v Danieli 10:13, králové země mohou být představováni jako zlí duchové posilující národy a království. Řecké slovo pro krále, užité ve Zjevení 17, je ‚basileus‘, a závisí na kontextu, zda je přeloženo jako zlý duch nebo svrchovaná moc či autorita. Ve Zjevení 9:11 je užito stejného slova k popisu satana: „Měly nad sebou krále (řecky – basileus), anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon, Zhoubce.“

Je možné, že se v naší době vyskytuje nějaký zlý duch, zjevující se jako žena, a má při sobě zástup dalších zlých duchů, kteří jej poslouchají? Je to ta žena, která se zjevuje v mnoha národech a povzbuzuje své následovníky k páchání modlářství? Může žena ze Zjevení 17, která představuje falešnou církev a město, vládnoucí nad zemí, být zlým knížectvím, které kontroluje a směruje zlé duchy na zemi v posledních dnech?

Jestliže zjevení Marie je duchovní mocností stojící za falešnou církví, potom by tedy měla být blízce spojována s církví. Měla by být postavou, která představuje tuto falešnou církev. Měla by mít duchovní úlohu této falešné církve. Měla by být „matkou“ této odpadlé církve.

Představuje tato žena Řím?

Představuje tato žena Církev Říma? Je Marie ze zjevení vzorem katolické církve? Je Marie ze zjevení „postavou“ a „eschatologickým naplněním“ římskokatolické církve? K odpovědi na tyto otázky budeme citovat knihu Jana Pavla II – Kniha Marie:

(Marie) je vzorem Církve…V této analogii – a stejné pravdě – je představena ve Věroučné Konstituci Církve. Marie je „postavou“ Církve. Proto v tajemství Církve je správně nazývána matkou a pannou s tím, že Požehnaná Panna se prvně stala pozoruhodným a jedinečným příkladem jak panenství, tak i mateřství…

Koncil zdůrazňuje, že Matka Boží je již nyní eschatologickým naplněním Církve: „Zatímco v nejsvětější Panně Církev už dosáhla dokonalosti, která je bez poskvrny a vrásky (srov. Efezským 5:27); a ve stejnou chvíli Koncil říká, že „věřící k tomu usilují vzrůstat ve svatosti, když bojují proti hříchu. A proto upírají své oči k Marii, která září v celém společenství vyvolených jako vzor ctnosti.“

Je zajímavé, že papež považuje Marii, ke které se odkazuje jako k Panně a Matce, za „vzor“ pro Církev; „postavu“ Církve; a rovněž za „eschatologické (posledních časů) naplnění“ Církve.

Proč v tomto bodě Bible vyobrazuje falešnou světovou církev jako ženu? Dave Hunt, ve své řádně zdokumentované knize ‚Žena jedoucí na šelmě‘ nabízí následující vysvětlení:

Proč je tato falešná církev viděna jako žena? A opět: Toto kritérium, jako všechna ostatní v Zjevení Janově 17, padne Vatikánu jako ulité. Nejprominentnější osobou v římském katolicismu je žena. Zastíní každého jiného – včetně samého Boha. Ke katolické Marii je vznášeno mnohem více modliteb než k Bohu a Kristu dohromady! Této Marii je také dáváno daleko více poct a pozornosti než Bohu. Svatostánků Marie Po celém světě jsou tisíce svatostánků Marie (a stovky svatyní dalších „svatých, ale je smutné, že jen hrstka je těch, co patří Kristu samotnému).

Toto vysvětlení je nepochybně správné, takže můžeme hledat další stopy, které odhalí, jak dalece je Královna nebes podporována silami stojícími v pozadí falešné církve.

Velká nevěstka se dopouští smilstva

Jestliže zjevení Marie, která se v současnosti ukazují, jsou démonického původu, potom ji Bible správně pojmenovává jako nevěstku. Přišla v Kristově jménu, ale odklání své následovníky k svému falešnému evangeliu a podvodným zprávám. Také se dopouští duchovního smilstva proti Hospodinu, a proto je nazývána největší z nevěstek, jak čteme v prvních dvou verších Zjevení Janova 17:

„Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva.“ (Zjevení Janovo 17:1-2)

Kdokoliv hovořil se skutečnými následovníky Marie, je si vědom, že pravý následovník nebude diskutovat o možnosti, že zjevení nemusí být od Boha. Tito důvěřiví mariánští následovníci jsou doslovně svedeni do jejích lží. Pocházejí ze všech koutů světa – doslovně ‚mnoha vod‘, a nejsou seznámení s tím, co znamená páchat duchovního smilstvo. Duchovní smilstvo správně popisuje zvyky osoby, která prohlašuje, že následuje Ježíše Bible a stejně tak tvrdí, že následuje i Královnu nebes. Dobrou zprávou je, že už v prvním verši je nám řečeno, že tato nevěstka bude souzena.

Zlatý kalich ohavnosti

Bible dále tuto ženu vykresluje takto: „Ta žena byla oblečena purpurem a šarlatem a pokryta zlatem, drahokamy a perlami. V ruce měla zlatý kalich plný ohavností a nečistoty svého smilstva.“ Je zde jasný popis majestátnosti. Žena je královnou, která je vyobrazena s velkou slávou a okázalostí. Zjevení o sobě, že jsou královnou a vizionáři nám říkají, že když ji viděli, byla zahalena v oslnivé záři. Popis tedy přesně odpovídá. V ruce drží tato královna kalich plný ohavností.

Zlatý kalich může odkazovat na nástroj Eucharistie. Je plný ohavností, protože Eucharistie popírá dokončené dílo Krista na kříži znovu-obětováním Krista opakovaně při každé mši. Toto falešné evangelium je plné ohavností vůči Bohu, protože tak popírá jednou provždy dokončené Kristovo dílo vykoupení na kříži. Zlatý kalich plný ohavnosti je také modlářstvím, ke kterému odkazují zjevení Marie. Nejen že povzbuzuje své následovníky, aby se klaněli před jejími sochami, ale také vyžaduje, aby se věřící klaněli při uctívání Eucharistie.

K tomu je zde Eucharistický Ježíš, o kterém Královna hovoří, že bude zjeven. Ve skutečnosti je to pokračování zpráv z Říma známé jako „Matka Eucharistie“, která se zjevuje spolu se zlatým pohárem ve své královské ruce, když prohlašuje, že ona a Eucharistický Ježíš budou uzavřou historii. Následující citace pochází od Matky Eucharistie, která se zjevuje v Římě a shrnuje tímto, jaký účel mají její zjevení:

Všechny zprávy přicházejí od Boha a všude, kde se zjevuji, hovořím o stejných věcech, protože triumfem Eucharistické Matky bude, že se všechny církve znovu spojí tak, aby byla jen jediná církev pro všechny lidi.

Zjevení Marie se ukazuje jako královna zahalená v záři a přikazující věřícím, aby se účastnili obětování mše, prováděné se zlatým kalichem, který drží Eucharistii. Zde je ukázka jak ‚Expositor Bible Commentary‘ interpretuje Zjevení 17:4:

Oblečena v královském rouchu (Ezechiel 16:3; Zjevení 18:7), žena jedoucí na šelmě, drží v ruce zlatý kalich plný modlářské ohavnosti a nečistoty. Všimněme si propastných rozdílů mezi krásou a ohavností…Zlatý kalich je naplněn vínem, což je narážka na Jeremiášův popis modlářství Babylonského jako celosvětového vlivu v modlářství (Jeremiáš 51:7)…“nečistota“ (akatharta, „zvrácenost, nečistota“) je slovo často spojované v Novém Zákoně se zlými (nečistými) duchy (např. Matouš 10:1; 12:43) a také s modlářstvím (2 Korintským 6:17)

Navíc ‚The New International Greek Testament Commentary‘ vysvětluje tyto verše následovně: „Je pozoruhodné, že vliv opilosti také zahrnuje svedení lidi do té míry, že souhlasí i s uctívání model… Toto chápání je potvrzeno závěrečnou frází Zj.J.17:4, které hovoří o číši plné ohavností a (nebo dokonce) nečistých věcí jako například „jejího smilství.“ Je důležité zmínit, že Starý i Nový Zákon, samozřejmě včetně Zjevení Janova, říká, že za modlami se skrývají démonické mocnosti.

Tajemství, Babylón

„A na čele jejím napsané jméno: TAJEMSTVÍ, BABYLÓN VELIKÝ, MÁTĚ (Matka) SMILSTVA A OHAVNOSTÍ ZEMĚ.“ (Zjevení 17:5).

Poslední celosvětový náboženský systém bude, jak je očividné, takový, jako byl babylonský. V celé Bibli je Babylon popisován jako velmi náboženská kultura, která uctívala mnoho falešných bohů a bohyní. Modlářství mezi Babyloňany bylo tak běžné, že Izraelité neodolali a následovali jejich ohavné praktiky také, což je přivedlo do zajetí v Babylónu po 70 let.

Je zjevné, že ohavnosti této ženy mají návaznost na modlářské zvyky starověkého Babylónu. Proč je však Babylón ve Zjevení Janově 17:5 popisován jako „Tajemství“? Je možné, že Duch Svatý zde popisuje systém, který bude babylonský podle svých vlastností, a nebude zde míněn doslovně Babylón? Charles Caldwell Ryrie souhrnně vysvětluje termíny – proč „Tajemství, Babylón“ musí odkazovat na odpadlou, falešnou církev posledních dnů:

Její jméno je TAJEMSTVÍ. (Všimněme si, že slovo „tajemství“ není přídavné jméno – „tajemný Babylón“ – ale podstatné jméno jako přístavek s Babylónem – „Tajemství, Babylon.“) Křesťané tak díky užití slova „tajemství“ poznají, že tento Babylon není městem na Eufratu, ale jde o skrytý význam slova (vysvětlený v 17:9, 18). Zatímco pravá církev je také nazývána tajemstvím (Efezským 5:32), tato odpadlá církev je padělkem.

To, že tento Babylón je ve Zjevení Janově 17 kapitole označován jako tajemství, může být také předvídáním tajemných vlastností onoho náboženského systému. Papež Jan Pavel II nevědomky poskytl vhled do podstaty věci:

Církev setrvává v modlitbě s Marií. Tato jednota modlitby Církve s Matkou Krista je součástí tajemství Církve od počátku: v tomto tajemství vidíme její přítomnost, tak jako přítomnost tajemství jejího Syna…

Připravuje nás na to i Druhý vatikánský koncil, když ve svém učení představuje Matku Boží v tajemství Krista a Církve. A je-li pravdou, jak hlásá tento koncil, že „tajemství člověka se opravdu vyjasňuje jen v tajemství vtěleného Slova“, je zapotřebí vztahovat danou zásadu svým způsobem na tuto výjimečnou „dceru lidstva“, na tuto mimořádnou „ženu“, která se stala Kristovou Matkou. Jedině v tajemství Krista se totiž plně vyjasňuje i tajemství Marie. Tak se to nakonec snažila od samého počátku vysvětlovat i Církev. Tajemství vtělení jí umožnilo stále více pronikat do podstaty a vyjasňovat tajemství Matky vtěleného Slova.

S tímto tajemným náboženstvím posledních dnů je spojeno další velké „tajemství“, a to je tajemství Eucharistie. Na téma „tajemství“ mše, jejíž středem je Eucharistické obětování, byla napsána řada knih. Katechismus katolické církve prohlašuje: „(Eucharistický) Kristus stal skutečně a tajemně přítomný…

Kdykoliv se totiž slaví toto tajemství, vždy „se uskutečňuje dílo našeho vykoupení“… Není tedy překvapením, že je to právě „Eucharistický Kristus“, kterého Královna, jak říká, přivede.

Je tajemstvím babylónský Řím?

Je úžasné zjistit, že sám apoštol Petr zjevně byl v Babylóně a užil kódového názvu pro Řím. „Pozdravuje vás vaše spoluvyvolená církev v Babylonu, a Marek, můj syn.“ (1 Petrův 5:13)

Velmi dobře známý katolický apologeta Karl Keating připouští, že Řím byl po dlouhý čas známý jako Babylón. Keating píše: „Babylon je jiným označením pro Řím. Je takto nazván šestkrát v poslední knize Bible… Eusebius Pamphilius o tom píše a poznamenává: ‘bylo zmíněno, že Petrova první epištola… byla napsána v samotném Římě; a že on sám to ukazuje, odkazujíce se metaforicky na toto město jako Babylón.‘“

V překladu ‚New American Bible: The Catholic Bible Personal Study Edition‘ vidíme jasné potvrzení: „Od Ireneje na konci druhého století až po moderní časy považuje křesťanská tradice apoštola Petra za autora tohoto dokumentu. Od doby, co byl umučen v Římě za pronásledování císařem Nerem mezi léty 64 a 67, se předpokládalo, že tento list byl psán z Říma krátce před jeho smrtí. Tuto domněnku podporuje Petrův odkaz k ‚Babylónu‘ (1 Petrův 5:13), a kódový název pro Řím užívaný v rané církvi.“

A v překladu ‚New American Standard version of the Ryrie Study Bible‘, se můžeme dočíst následující: „Místo, odkud Petr psal, byl ‚Babylón‘ (5:13), což je symbolický název pro Řím, mnohokráte užívaný pisateli, kteří chtěli předejít problémům s Římskými autoritami. Petr byl v Římě během posledního desetiletí svého života a psal tuto epištolu někdy mezi rokem 63 a 67 n.l., právě před vypuknutí Nerova pronásledování v roce 64. Petr pak byl umučen okolo roku 67.“

Jestliže se důkazy shodují, že Petr užíval slova Babylón pro označení Římu, je tedy logické, že tomu tak věřil i Jan, když v knize Zjevení rovněž užil jména Babylónu jako kódového názvu pro Řím? Zajisté, Jan byl seznámen s Petrovými epištolami – a obě byly inspirovány Duchem Svatým. Je tedy rozumné vyvodit z toho závěr, že během období utrpení bude sídlo moci této zlé ženy soustředěno v Římě?

Proč byl Jan tak překvapen?

„Takto jsem viděl tu ženu opilou krví svatých a krví Ježíšových mučedníků; a když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu.“ (Zjevení Janovo 17:6).

Proč byl Jan šokován, když viděl tuto ženu? Kdo byla ta žena, že její zjev byl tak hrůzostrašný, až Jan strnul v hrozném úžasu? V tomto bodě v Janově zjevení bylo Janovi vyobrazeno mnoho hrůzostrašných událostí, které se stanou ve světě. Proč je toto jediným místem, kde strnul hrozným úžasem? Dave Hunt nabízí ve své knize Žena jedoucí na šelmě několik zajímavých pohledů na tento verš:

Pohled na nádherně oblečenou ženu, která drží otěže a jede na strašném zvířeti požírajícím svět, vyvolal v Janovi pocit ohromení. Jan ale, zdá se, byl zaražený ne nad celým obrazem – ale nad samotnou ženou! („když jsem ji spatřil, strnul jsem v hrozném úžasu.“) Proč? Protože ta žena je náboženskou postavou? Stěží! To, že náboženství se těší veliké moci, bylo běžnou záležitostí Janovy doby. Církev a stát byly zajedno, s náboženstvím tak získala dominantní postavení. Kdyby ta žena představovala pouze pohanské náboženství, pochybuji, že by byl Jan tak překvapen. Co mohlo na té ženě být tak šokujícího, že to Jana tolik ohromilo? Znal ji už snad někdy před tím, a proto byl tak šokovaný její proměnou? To přece není možné! Jak se mohla čistá Kristova Nevěsta změnit v drzou děvku?

Je paradoxem, že poslední náboženský systém na světě bude navenek vypadat křesťansky. Žena bude přicházet v Kristově jménu – zbožně a navenek krásná. Její slova a vzhled budou přinášet křesťanská pozlátka, ale ve skutečnosti s ďábelským jádrem.

Žena sedící na sedmi pahorcích

Když pokračujeme k Zjevení 17:9, je nám řečeno: „těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí.“ A ve verši 18 je odhaleno, že: „Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země.“

Překlad ‚New American Bible (což je oficiální katolická Bible z katolického nakladatelství), vyobrazuje Zjevení 17:9 takto: „Sedm hlav představuje sedm pahorků, na kterých ta žena sedí.“ Je samozřejmostí, že žena sama o sobě nemůže být městem, proto musí být představována městem, které sedí na sedmi pahorcích a ovládá celý svět během doby soužení.

Je zde jediné město, které je hlavním duchovním centrem a je umístěno na sedmi kopcích. To město je Řím, přesněji město Vatikánu. Řím byl vždy znám pod názvem „město sedmi kopců“ a je duchovním centrem římskokatolické církve. V katolické encyklopedii je psáno:

V rámci města Řím, zvaného město sedmi kopců, se nachází celé území státu Vatikánu. Mnoho vykladačů souhlasí s tím, že Řím je městem na sedmero kopcích, na kterém žena sedí.

John Phillips vysvětluje, že od dávných časů byl Řím znám jako město sedmero kopců:

Sedm hlav je sedm kopců, na kterých žena sedí. Toto je přesný popis sídla říšské moci. Řím je město sedmi kopců a bylo tak známo od nejranějších časů. Řím jako centrum politické moci nemá zatím v současnosti příliš velký význam, ale ten teprve získá.

Autor a biblický učenec Warren Wiersbe souhlasí. „Verš 18 objasňuje, že ona je to město, a v Janových dnech vládla nad králi země. Sedm hlav z 3. verše je identifikováno se sedmi horami ve verši 9. Není zde, jak se zdá, žádných pochyb, že toto město je Řím. Rozprostírá se na sedmi kopcích; když byla psána kniha Zjevení, Řím vládl nad králi země.“

A dobře známý biblický učitel J. Vernon McGee podává podstatný historický důkaz o tom, že Řím je městem na sedmi kopcích. Píše:

Žena je identifikována ve verši 18: „Žena, kterou jsi spatřil, je to veliké město, které kraluje nad králi země.“ Žena je to město, a město Řím je náboženské centrum světa. Je to náboženský Řím, který v určitém čase zdědí všechna náboženství tohoto světa.

Město je dále identifikováno ve verši 9: „Zde je mysl, která má moudrost: těch sedm hlav je sedm hor, na kterých ta žena sedí.“ Řím byl městem postaveným na sedmi kopcích a bylo to známo jak od pohanských, tak i křesťanských pisatelů.

Horace napsal: „Bohové, kteří vzhlížejí s potěšením na sedm kopců…“ Ovidius přidává: „Řím se dívá na celý svět ze svých sedmi kopců, sídlo říše a bydliště bohů.“ Augustin píše: „Babylon je bývalým Římem, a Řím bude později Babylonem.“ V těchto verších vidíme jednoznačný pohled na město Řím.

Charles Caldwell Ryrie jako mnoho dalších znalců Bible také došel k rozumnému závěru: „Nakonec, identifikace ženy je úzce spjata s městem dříve zmiňovaném (verš 9), které nepochybně je Římem. Tento výklad znemožňuje oddělení odpadlého křesťanství ve dnech soužení od Říma. Řím bude ve dnech soužení náboženským a politickým centrem světa.“

Udivuje vás, když zjevení Marie předpovídá, že většina světa přejde pod její zodpovědnost za její nadcházející vlády? Opakovaně prohlašuje, že chce „obrátit“ tento svět. Jejím cílem je konverze k římskokatolické církvi. Je nemocnější postavou v Církvi Říma, a třebaže vyžaduje celosvětovou jednotu, je to vždy pojato tak, že to bude pod její Církví.

Nevěstka sedí nad všemi národy

Popis této ženy pokračuje ve verši 15: „Tehdy mi řekl: Vody, které jsi viděl a kde ta nevěstka sedí, jsou lidé a zástupy, národy a jazyky.“ To, že tato nevěstka bude sedět nad všemi národy, nám připomíná velmi známou předpověď učiněnou Naší Paní Fatimskou, která slibuje: „Nakonec mé Neposkvrněné Srdce bude triumfovat a lidstvu bude dáno období pokoje.“ Další věc, kterou, jak si vzpomeneme, „Paní Všech Národů“ předpovídá, je spojení světa v jedno pod jejím vedením.

V dřívějších kapitolách této knihy jsme dokládali, že zjevení se objevují všude se zprávami pokoje a celosvětové jednoty. Skutečně zjevení Marie sedí nad všemi lidmi. Jsou známy nějaké další nadpřirozené úkazy, které se projevují v celosvětovém měřítku a mají takový vliv na všechny národy a zástupy lidí?

Následující zpráva od „Ježíše“ k vizionářce sestře Natálii v roce 1986 zmiňuje toto téma: „Můj Otec bude mít milosrdenství s tímto světem skrze Neposkvrněné Srdce mé Matky. Mé děti, také uvidíte slavný příchod Mé neposkvrněné Matky.“ Podle vizionářky nejdůležitější věcí jejího života bylo tlumočit tomuto světu Ježíšovy touhy, aby celý svět poznal Jeho Matku jako Vítěznou Královnu tohoto světa.

Podle knihy Vítězná Královna světa z roku 1988 papež Pius XII zasvětil svět Marii jako Vítězné Královně světa, částečně jako odpověď na zprávu od sestry Natálie, kterou přijala od „Ježíše“ během 2. světové války. Co se týče Marie a budoucího období, sestra Natálie vysvětlovala:

Viděla jsem slavný příchod pokoje a vlády lásky, takže bylo jen „jedno stádo a jeden pastýř“. Marie, Matka všech věřících, povede životy duší a bude se zjevovat různými způsoby. Bude Královnou nadcházejícího věku… Její vláda pokryje celý svět a její tiára jej bude zdobit. Její Srdce bude otevřené k celému světu až do příchodu posledního Soudu.

Příbytek démonů

Zjevení 18 začíná popisem pádu Babylóna: „Padla, padla ta veliká říše Babylon a stala se příbytkem démonů, doupětem všech nečistých duchů, doupětem všech nečistých a ohavných ptáků!“ (Zjevení Janovo 18:2)

Povšimněte si, jak je v tomto verši psáno, že za pozlátkem Babylónu stojí démoni. Řecké slovo pro nečistotu je akathartos. Stejné slovo je užito pro démonické duchy vyobrazené ve Zjevení 16:13-14: „Tehdy jsem uviděl z úst draka, z úst šelmy a z úst falešného proroka vycházet tři nečisté duchy podobné žabám. Jsou to duchové démonů, kteří konají divy a vycházejí ke králům země a celého světa…“

V knize komentářů ‚The New International Greek Testament – Commentary on The Book of Revelation‘ je shrnut pád Babylónu: „Po konečném obnažení fasády pohodlného Babylónu (17:4; 18:16) bude odhalen jako kostlivec, v kterém volně jako ptáci bydlí démonické bytosti. Židovská interpretace takových stvoření je v Izajáši 13:21 a 34:11,14 a jsou chápána jako bytosti démonické. Toto konečné odhalení ukáže, že Babylón byl veden démonickými silami.“

Je možné, že Babylón, jako platné označení pro Řím, by mohl být veden démonickými mocnostmi? Tedy přesněji, jsou zjevení Marie, která vedou a mají vliv na římskokatolickou církev, nečistými duchy?

Sedím jako královna

V 18. kapitole Zjevení Bůh vlídně volá Svůj lid, aby od ní (od této ženy, z této říše) vyšel ven: „Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran! Vždyť její hříchy dosáhly až k nebi a Bůh si připomenul její zločiny.“ (Zjevení 18:4-5). Šokující je, že někteří z Božího lidu jsou jí svedeni a jsou s ní zapleteni. Ježíš řekl, že tyto podvody a lži budou tak mocné, že kdyby to bylo možné, byli by svedeni i vyvolení. Dobrou zprávou je, že zástupy lidí se obrátí k Pánu během Soudu a přijmou dar spasení.

Nakonec vidíme ve Zjevení 18, jak si žena nechává říkat „Královna“ a žije v přepychu. V nestoudné vzpouře popírá, že by měla čehokoliv litovat, a bude tedy souzena:

Nakolik se chlubila, nakolik hýřila, tolik jí dejte muk a kvílení. Myslí si o sobě: „Trůním, jsem královna! Nejsem vdova a nevím, co je žal.“ (Zjevení Janovo 18:7).

Je zde nějaká jiná žena, která se může nazývat královnou a je o ní předpovězeno, že bude sedět nad všemi národy a povede lidstvo k těmto posledním dnům? Jedině zjevení Marie užívají tento titul a používají veškerou moc k dosažení tohoto cíle, i když jen na určité období. Zjevení Marie se nepokrytě vyvyšují. Ještě jednou tedy zopakujme: charakteristika zjevení přesně zapadá do biblického popisu této ohavné královny.

Nevěstka bude zničena

Je šokující, jak si zlí duchové skrytí za zjevením, které může být zcela vedené satanem, mohou vůbec myslet, že porazí Boha. Avšak satan ve své pýše a aroganci byl oslepen až k naplnění svého konečného osudu. Nicméně, Bůh nás ujišťuje o tom, že tato ohavná nevěstka a její falešný systém budou zcela zničeny:

Těch deset rohů, které jsi viděl na šelmě, začne tu nevěstku nenávidět a nechá ji zpustošit a obrat do naha; budou požírat její tělo a spálí ji ohněm…V jediný den proto přijdou její rány: smrt, nářek a hlad; a bude spálena ohněm…Tak prudce bude svržen Babylon, město veliké, tak nenávratně zanikne! (Zjevení Janovo 17:16; 18:8; 18:21).

I když Bůh varuje před královninou rostoucí mocí v posledních dnech, také slibuje, že ji sesadí a zničí. Vyjádřil tedy toto rozhodující varování a slib ve svém Slově tak, že můžeme s jistotou vědět a dbát na Jeho volání „Vyjděte z ní, můj lide, abyste unikli jejím hříchům, abyste nedostali z jejích ran!“ (Zjevení Janovo 18:4). Bůh je věrný, trpělivý a je k nám laskavý. Pán Bůh touží, aby všichni lidé byli zachráněni a došli poznání pravdy.

Pán neotálí splnit svůj slib, jak si někteří myslí, ale prokazuje svou trpělivost k nám. Nechce totiž, aby někdo zahynul, ale aby všichni došli k pokání.

Je zde mnoho dalších vodítek, která ukazují, že zjevující se Královna Nebes a její falešný systém je velkou nevěstkou popsanou v knize Zjevení v kapitolách 17,18 a 19. Doporučujeme tedy pečlivě prostudovat tyto kapitoly.

Následující dvě kapitoly se budou zabývat několika dalšími proroctvími, z nichž jasně uvidíme, že bylo rozpoutáno podvádění a klamání na celosvětové úrovni, kterého se ta hříšná žena dopouští.

Súvisiace videá a dokumenty