1. Úvod

20/01/2020 MrCastiel

OBSAH

Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:

1. Úvod

2. Ježiš a pôvod nedele

3. Vzkriesenie a pôvod nedele

4. Jeruzalem a pôvod nedele

5. Rím a pôvod nedele

6. Uctievanie slnka a pôvod nedele

7. Záver

Samuele Bacchiocchi, Ph. D. (1938-2008) bol emeritným profesorem teologie a církevních dějin na Andrews Univerzitě v USA. Jako první nekatolík po 450 letech vystudoval prestižní katolickou Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde se 5 let věnoval práci na svém doktorátu z církevních dějin From Sabbath To Sunday, ve kterém se zabýval otázkou změny dne odpočinku ze soboty na neděli. V následující přednášce ve stručnosti shrnul svá zjištění a závěry, ke kterým při studiu dospěl.

Od soboty k neděli: Jak k tomu došlo?

V této přednášce se pokusím stručně shrnout klíčové aspekty mého výzkumu o změně dne odpočinku z soboty na neděli v křesťanství. Téma tohoto historického přechodu mě fascinovalo během pěti let studia na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě. Význam změny soboty na neděli je široce diskutované a často se mě lidé ptají na jednoduché shrnutí mých výzkumných nálezů, které se týkají této změny v křesťanských tradicích a jejího vlivu na současnou církev.

Mnozí se oprávněně stěžují, že moje disertace je příliš náročná časově i obsahově, a preferují jednoduché vysvětlení, které mohou sdílet s ostatními. Tento požadavek chápu, a proto jsem se rozhodl pro stručnější, přehlednější uspořádání. Kvůli stručnosti jsem vynechal poznámky pod čarou, ale ti, kteří se o tuto problematiku zajímají podrobněji, najdou kompletní dokumentaci v knize From Sabbath To Sunday. Tento text je určen k tisku, používání a distribuci dle vašeho uvážení.

Důležité vysvětlení

Tato přednáška obsahuje informace, které se mohou lišit od vašeho dosavadního chápání doby a příčin změny soboty na neděli v raném křesťanství. Ve skutečnosti otázka, kterou vždy dostávám při prezentování této přednášky, zní asi takto: „Jak dát do souladu to, že zachovávání neděle začalo v první polovině druhého století, kdy římský císař Hadrian vyhlásil represivní protižidovskou a protisobotní legislativu v roce 135, s populárním adventistickým názorem, že sobota byla změněna na neděli ve čtvrtém století císařem Konstantinem?“

Má odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Konstantin nezavedl zachovávání neděle. On jen prostě udělal ze „Dne Slunce“ civilní volno (nepracovní den) tím, že vyhlásil známý nedělní zákon v roce 321. Konstantinovým důvodem pro vyhlášení nepracovního světského dne bylo, že do té doby se Den Slunce stal populární mezi pohany i křesťany. Toto vyplývá ze samé formulace nařízení:

„ve ctihodný den slunce…„

Z toho je zřejmé, že v té době Den Slunce byl již „ctihodný,“ to jest, populární a respektovaný. Proces, který vedl k přijetí Dne Slunce jako civilního volna pro celou Římskou říši, začal na začátku druhého století, kdy Den Slunce postoupil z pozice druhého dne v týdnu na pozici prvního a nejdůležitějšího dne v týdnu.

Tento proces je podrobně popsán v 8. kapitole knihy From Sabbath to Sunday a stručně zmíněn na konci této přednášky. Je zde jednoznačně ukázáno, že když Římané podpořili Den Slunce jako první a nejdůležitější den v týdnu, nežidovští křesťané pocházející z pohanského prostředí byli ovlivněni k přijetí stejného Dne Slunce, aby ukázali svou odlišnost od Židů a naopak se ztotožnili s Římany.

Politicky se rozhodli správně tím, že přijali Den Slunce, avšak na úkor biblicky správného rozhodnutí zachovat jako sedmý den sobotu. Nevyvratitelné historické důkazy dokládají zachovávání neděle ve druhém a třetím století, tedy dlouho před dobou Konstantina. Skutečnost, že zachovávání neděle začalo dříve, než se předpokládá, nijak neoslabuje platnost a návaznost soboty. Jen to ukazuje, jak ďábel chápe význam zachovávání soboty v náboženském životě Božího lidu. Ostatně, dodržování soboty je v Bibli přirovnáváno k věrnosti Bohu, a rouhání se sobotě k odpadnutí. Skrze proroka Ezechiela říká Bůh:

„dům Izraelský vzpurně se postavili proti mně na poušti… také soboty mé poškvrnili náramně.“ (Ez 20,13 – kral.).

Důvod pro toto srovnání není těžké pochopit. Osoba, která ignoruje Pána v jeho svatém dni, v konečném důsledku ignoruje Pána každý den. Při pohledu na životní důležitost soboty v náboženském životě Božího lidu je jasné, že si ďábel pohrál se sobotním přikázáním během prvních tří století. Tím, že vedl mnoho křesťanů k odmítnutí soboty brzy po začátku křesťanství, uspěl v podpoře falešných druhů uctívání.

Nesmíme nikdy zapomenout, jak velký spor se soustředí na otázku uctívání: Tedy pravé uctívání proti falešnému uctívání. A sobota je pro uctívání nezbytná, protože nás vede k úctě Bohu tím, že zasvětíme náš čas i život jeho úctě zvláštním způsobem každý sedmý den.

Dva pohledy na původ neděle

Krátce řečeno, existují dnes dva hlavní pohledy na historický původ neděle a její vztah k biblické sobotě. Starší a tradiční pohled, který lze vystopovat již v raném křesťanství, tvrdí, že existuje zásadní rozdíl mezi sobotou a nedělí, a tedy, že neděle není sobota. Tyto dva dny se liší v původu, významu a prožitku. Novější pohled, který vyjádřil sám papež Jan Pavel II. ve svém pastýřském listu Dies Domini, tvrdí, že neděle začala jako ztělesnění a „plné vyjádření“ soboty a následně má být zachovávána jako biblický příkaz, vyrůstající ze samotného sobotního přikázání.

Podle tradičního pohledu, který byl zastáván katolickou církví a přijímán těmi protestanty, kteří se řídí lutherskou tradicí, sobota byla dočasná Mojžíšova instituce daná Židům, zrušená Kristem a následně dnes již nezávazná. Křesťané přijali zachovávání neděle ne jako pokračování biblické soboty, ale jako novou instituci, založenou církví k oslavě Kristova vzkříšení prostřednictvím slavení večeře Páně.

Tato tradiční pozice byla zachovávána katolickou církví, která se prohlásila za odpovědnou za změnu soboty na neděli. Například Tomáš Akvinský (1225–1274), který je považován za největšího katolického bohoslovce, výslovně uvádí:

„zachovávání dne Páně nahradilo zachovávání soboty ne na základě [biblického] pravidla ale instituce církve.“

Tento pohled byl opakován během staletí ve standardních katolických katechismech, kde sdělení jako toto je obvykle uvedeno následně:

„my zachováváme neděli místo soboty proto, že katolická církev na základě své autority přenesla vážnost soboty na neděli.“

Nicméně nedávno to byli jak katoličtí, tak protestantští učenci, kdo se zastávali apoštolského původu zachovávání neděle. Podle těchto učenců si apoštolové sami vybrali první den v týdnu jako novou křesťanskou sobotu v samém začátku křesťanství; měla to údajně být připomínka Kristova vzkříšení.

Tento pohled je obhajován z velké části papežem Janem Pavlem II. v jeho pastýřském listu Dies Domini (Den Páně), který byl uveřejněn 31. května 1998. V tomto dlouhém dokumentu (přes 40 stran) papež úpěnlivě prosí za obnovu zachovávání neděle, tím, že apeluje na morální pravidlo sobotního přikázání. Dle papeže má být neděle zachovávána ne pouze jako instituce založená katolickou církví, ale jako morální pravidlo Desatera. Důvodem je, že neděle údajně vznikla jako ztělesnění a „plné vyjádření“ soboty a následně by měla být zachovávána jako biblická sobota.

Jan Pavel II. se odchýlil od tradiční katolické pozice pravděpodobně proto, že si přeje vyzvat křesťany k respektování neděle ne pouze jako zařízení katolické církve, ale jako Božský příkaz. Dále, tím, že zakotví dodržování neděle v sobotním přikázání, nabídne papež nejsilnější mravní důvody pro apel na křesťany, aby …

„zajistil, že civilní legislativa bude respektovat jejich povinnost vůči svaté neděli.“

Pokusy učiněné papežem a jinými představiteli církve v oblasti zachovávání neděle na místě sobotního přikázání, vyvolávají tuto důležitou otázku: „jestliže by měli křesťané zachovávat neděli jako biblickou sobotu, proč by neměli rovnou zachovávat přímo sobotu?“ Co bylo špatné na biblické sobotě, že bylo potřeba změnit ji na neděli?

Aplikovat sobotní přikázání na zachovávání prvního dne v týdnu (neděle) může být slabě řečeno matoucí, protože čtvrté přikázání nařizuje zachování sedmého dne a nikoliv prvního. Tento zmatek může pak také vysvětlovat to, proč mnoho křesťanů dnes nebere zachování neděle opravdově.

Závěry mého výzkumu

Pro nalezení odpovědi na otázku doby, místa, příčin a důsledků změny soboty na neděli v raném křesťanství jsem věnoval pět ročníků studia na papežské univerzitě v Římě a zkoumal jsem pro svoji disertační práci rané křesťanské dokumenty. Výsledky mého výzkumu byly vydávány v již zmíněné disertaci From Sabbath To Sunday s podtitulem: Historické zkoumání vzestupu zachovávání neděle v raném křesťanství.

Disertace byla vydána v roce 1997 pontifikální gregoriánskou univerzitou v Římě, s oficiálním katolickým imprimatur (schválením). Papež Pavel VI. mi udělil zlatou medaili za vzdělávání cum summa laude. V této přednášce se odkazuji na tuto práci.

Má analýza biblických a historických textů ukázala, že změna od soboty k neděli nevznikla na začátku křesťanství z pravomoci Krista nebo apoštolů, kteří si údajně vybrali první den v týdnu jako novou křesťanskou sobotu pro oslavu Kristova vzkříšení. Změna začala století po Kristově smrti za vlády římského císaře Hadriana (kolem r. 135), a to v důsledku souhrnu politických, společenských, pohanských a náboženských faktorů, o kterých se brzy zmíním.

V podstatě to byla nutnost vyhnout se represivní protižidovské a protisobotní legislativě, kterou nařídil v roce 135 císař Hadrian, což způsobilo, že římský biskup začal propagovat změnu ze soboty na neděli a změnu od židovské paschy (židovské Velikonoce) k velikonoční neděli (křesťanským Velikonocím). Tyto změny byly navrženy, aby vyjádřili křesťanské oddělení se a rozdílnost od Židů v době, když židovský náboženský kult byl zakázán římskou vládou.

Důsledek tohoto závěru je, že změna ze soboty na neděli nebyla pouze změna jména nebo čísla, ale změna významu, autority a prožívání. Po tomto zkráceném úvodu se nyní podíváme krok za krokem na to, jak jsem k tomuto závěru došel. Začneme naše zkoumání nejprve údajnou rolí Krista, jeho vzkříšení a jeruzalémské církve ve změně soboty na neděli. Pak budeme pokračovat uvažováním nad klíčovým vlivem římské církve a uctívání slunce v přijetí neděle.