fbpx

1. Úvod

Samuele Bacchiocchi, Ph. D. (1938-2008) byl emeritním profesorem teologie a církevních dějin na Andrews Univerzity v USA. Jako první nekatolík po 450 letech vystudoval prestižní katolickou Gregoriánskou univerzitu v Římě, kde se 5 let věnoval práci na svém doktorátu z církevních dějin From Sabbath To Sunday, ve kterém se zabýval otázkou změny dne odpočinku ze soboty na neděli. V následující přednášce ve stručnosti shrnul svá zjištění a závěry, ke kterým při studiu dospěl.

Od soboty k neděli: Jak k tomu došlo?
  1. Úvod
  2. Ježíš a původ neděle
  3. Vzkříšení a původ neděle
  4. Jeruzalém a původ neděle
  5. Řím a původ neděle
  6. Uctívání slunce a původ neděle
  7. Závěr

From Sabbath To Sunday: How Did It Come About?
Endtime Issues No. 64
1. března 2001

Překlad: Marta Marková, 2005
(Převzato z casdpribram.sweb.cz)

V této přednášce se pokusím zhustit do jedné přednáškové hodiny významné aspekty mého bádání o změně dne odpočinku ze soboty na neděli v křesťanství. Toto téma mě zaujalo během období pěti let studia na papežské Gregoriánské univerzitě v Římě. Často mě lidé žádají o jednoduché a výstižné shrnutí nálezů mého výzkumu o tom, jak byla sobota změněna na neděli, jak je tomu v současné církvi. Oprávněně si stěžují, že má disertace je příliš časově i obsahově náročná.

Preferují jednodušší vysvětlení, které mohou sdílet s dalšími lidmi. Chápu tuto potřebu a pokusil jsem se v této přednášce o jednodušší a srozumitelnější uspořádání. Z důvodu stručnosti jsem vynechal poznámky pod čarou. Zainteresovaní čtenáři najdou celou dokumentaci v knize From Sabbath To Sunday. Tento text můžete tisknout, používat i distribuovat jak uznáte za vhodné pro vaše potřeby.

Důležité vysvětlení

Přednáška obsahuje informace, které se mohou lišit od vašeho dosavadního chápání doby a příčin změny soboty na neděli v raném křesťanství. Ve skutečnosti otázka, kterou vždy dostávám, když představuji tuto přednášku, zní asi takto: „jak dát do souladu to, že zachovávání neděle začalo v první polovině druhého století, kdy římský císař Hadrian vyhlásil represivní protižidovskou a protisobotní legislativu v roce 135, s populárním adventistickým názorem, že sobota byla změněna na neděli ve čtvrtém století císařem Konstantinem?“

Má odpověď na tuto otázku je jednoduchá. Konstantin nezavedl zachovávání neděle. On jen prostě udělal ze „Dne Slunce“ civilní volno (nepracovní den) tím, že vyhlásil známý nedělní zákon v roce 321. Konstantinovým důvodem pro vyhlášení nepracovního světského dne jednoduše bylo, že do té doby se Den Slunce stal populární mezi pohany i křesťany. Toto vyplývá ze samé formulace nařízení: „ve ctihodný den slunce…“

Z toho je zřejmé, že v té době Den Slunce byl již „ctihodný,“ to jest, populární a respektovaný. Proces, který vedl k přijetí Dne Slunce jako civilního volna pro celou Římskou říši, začal na začátku druhého století, když Den Slunce postoupil z pozice druhého dne v týdnu na pozici prvního a nejdůležitějšího dne v týdnu.

Tento proces je ukázán v 8. kapitole knihy From Sabbath To Sunday a stručně zmíněn na konci této přednášky. Je tam jednoznačně ukázáno, že když Římané podpořili Den Slunce jako první a nejdůležitější den v týdnu, nežidovští křesťané, kteří přišli z pohanského prostředí, byli ovlivněni k přijetí stejného Dne Slunce, aby ukázali svou odlišnost od Židů a naopak ztotožnění se s Římany.

Politicky se rozhodli správně tím, že přijali Den Slunce, avšak na úkor biblicky správného rozhodnutí zachovat jako sedmý den sobotu. Nevyvratitelná historická svědectví dokládají zachovávání neděle v druhém a třetí století, to jest dlouho před dobou Konstantina.

Skutečnost, že zachovávání neděle začalo dříve, než se předpokládá, nijak neoslabuje platnost a návaznost soboty. Jen ukazuje, jak ďábel chápe význam zachovávání soboty v náboženském životě Božího lidu.

Ostatně dodržování soboty je přirovnáváno v Bibli k věrnosti Bohu a rouhání se sobotě k odpadnutí. Skrze proroka Ezechiela Bůh praví: „dům Izraelský zpurně se postavovali proti mně na poušti… též soboty mé poškvrnili náramně.“ (Ez 20,13 – kral.). Důvod pro toto srovnání není obtížný pochopit. Osoba, která ignoruje Pána v jeho svatém dnu, v posledku Pána ignoruje každý den.

Při pohledu na životní důležitost, jakou hraje sobota v náboženském životě Božího lidu, lze chápat, že si ďábel pohrál se sobotním přikázáním během prvních tří století. Tím, že vedl mnoho křesťanů k odmítnutí soboty brzy po začátku křesťanství, uspěl v podpoře falešných druhů uctívání.

Nesmíme nikdy zapomenout, jak velký spor se soustředí na otázku uctívání: Tedy pravé uctívání proti falešnému uctívání. A sobota je pro uctívání nezbytná, protože nás vede k úctě Bohu tím, že zasvětíme náš čas i život jeho úctě zvláštním způsobem každý sedmý den.

Dva pohledy na původ neděle

Krátce řečeno, existují dnes dva hlavní pohledy, na historický původ neděle a její vztah k biblické sobotě. Starší a tradiční pohled, který může být vystopován již v raném křesťanství, tvrdí, že existuje zásadní rozdílnost mezi sobotou a nedělí a následně, že neděle není sobota. Tyto dva dny se liší v původu, významu a prožitku. Novější pohled, který vyjádřil sám papež Jan Pavel II. ve svém pastýřském listě Dies Domini tvrdí, že neděle začala jako ztělesnění a „plné vyjádření“ soboty a následně má být zachovávána jako biblický příkaz, vyrůstající ze samotného sobotního přikázání.

Podle tradičního pohledu, který byl zastáván katolickou církví a přijímán těmi protestanty, kteří se řídí lutherskou tradicí, sobota byla dočasná Mojžíšova instituce daná Židům, zrušená Kristem a následně dnes již nezávazná. Křesťané přijali zachovávání neděle ne jako pokračování biblické soboty, ale jak novou instituci, založenou církví k oslavě Kristova vzkříšení prostřednictvím slavení večeře Páně.

Tato tradiční pozice byla zachovávána katolickou církví, která se prohlásila za odpovědnou za změnu soboty na neděli. Například Tomáš Akvinský (1225-1274), který je považován za největšího katolického bohoslovce jaký kdy žil, výslovně uvádí:

„zachovávání dne Páně nahradilo zachovávání soboty ne na základě [biblického] pravidla ale instituce církve.“

Tento pohled byl opakován během staletí ve standardních katolických katechismech, kde sdělení jako toto je obvykle uvedeno následně:

„my zachováváme neděli místo soboty proto, že katolická církev na základě své autority přenesla vážnost soboty na neděli.“

Nicméně nedávno to byli jak katoličtí, tak protestantští učenci, kdo se zastávali apoštolského původu zachovávání neděle. Podle těchto učenců si apoštolové sami vybrali první den v týdnu jako novou křesťanskou sobotu v samém začátku křesťanství; měla to údajně být připomínka Kristova vzkříšení.

Tento pohled je obhajován z velké části papežem Janem Pavlem II. v jeho pastýřském listu Dies Domini (Den Páně), který byl uveřejněn 31. května 1998. V toto dlouhém dokumentu (přes 40 stran) papež úpěnlivě prosí za obnovu zachovávání neděle tím, že apeluje na morální pravidlo sobotního přikázání. Dle papeže má být neděle zachovávána ne pouze jako instituce založená katolickou církví, ale jako morální pravidlo Desatera.

Důvodem je, že neděle údajně vznikla jako ztělesnění a „plné vyjádření“ soboty a následně by měla být zachovávána jako biblická sobota.

Jan Pavel II. se odchýlil od tradiční katolické pozice pravděpodobně proto, že si přeje vyzvat křesťany k respektování neděle ne pouze jako zařízení katolické církve, ale jako Božský příkaz. Dále, tím, že zakotví dodržování neděle v sobotním přikázání, nabídne papež nejsilnější mravní důvody pro apel na křesťany aby „zajistil, že civilní legislativa bude respektovat jejich povinnost vůči svaté neděli.“

Pokusy udělané papežem a jinými představiteli církve v oblasti zachovávání neděle na místě sobotního přikázání, vyvolávají tuto důležitou otázku: „jestliže by měli křesťané zachovávat neděli jako biblickou sobotu, proč by neměli rovnou zachovávat přímo sobotu?“ Co bylo špatné na biblické sobotě, že bylo potřeba změnit ji na neděli?

Aplikovat sobotní přikázání na zachovávání prvního dne v týdnu (neděle) může být slabě řečeno matoucí, protože čtvrté přikázání nařizuje zachování sedmého dne a nikoliv prvního. Tento zmatek může pak také vysvětlovat to, proč mnoho křesťanů nebere dnes zachování neděle opravdově.

Závěry mého výzkumu

Pro nalezení odpovědi na otázku doby, místa, příčin, a důsledků změny soboty na neděli v raném křesťanství jsem věnoval pět ročníků studia na papežské universitě v Římě a zkoumal jsem pro svoji disertační práci rané křesťanské dokumenty. Výsledky mého výzkumu byly vydávány v již zmíněné disertaci From Sabbath To Sunday s podtitulem: Historické zkoumání vzestupu zachovávání neděle v raném křesťanství.

Disertace byla vydána v roce 1997 pontifikální gregoriánskou univerzitou v Římě, s oficiálním katolickým imprimatur (schválením). Papež Pavel VI. mi udělil zlatou medaili za vzdělávání cum summa laude. V této přednášce se odkazuji na tuto práci.

Má analýza biblických a historických textů ukázala, že změna od soboty k neděli nevznikla na začátku křesťanství z pravomoci Krista nebo apoštolů, kteří si údajně vybrali první den v týdnu jako novou křesťanskou sobotu pro oslavu Kristova vzkříšení. Změna začala století po Kristově smrti za vlády římského císař Hadriana (kolem r. 135), a to v důsledku souhrnu politických, společenských, pohanských a náboženských faktorů, o kterých se brzy zmíním.

V podstatě to byla nutnost vyhnout se represivní protižidovské a protisobotní legislativě, kterou nařídil v r. 135 císař Hadrian, což způsobilo, že římský biskup začal propagovat změnu ze soboty na neděli a změnu od židovské paschy (židovské Velikonoce) k velikonoční neděli (křesťanským Velikonocům).

Tyto změny byly navrženy, aby vyjádřili křesťanské oddělení se a rozdílnost od Židů v době, když židovský náboženský kult byl zakázán římskou vládou.

Důsledek tohoto závěru je, že změna ze soboty na neděli nebyla pouze změna jména nebo čísla, ale změna významu, autority a prožívání. Po tomto zkráceném úvodu se nyní podíváme krok za krokem na to, jak jsem k tomuto závěru došel. Začneme naše zkoumání nejprve údajnou rolí Krista, jeho vzkříšení a jeruzalémské církve ve změně soboty na neděli. Pak budeme pokračovat uvažováním nad klíčovým vlivem římské církve a uctívání slunce v přijetí neděle.

Súvisiace videá a dokumenty
( Hlbšie štúdium)