4. Jeruzalem a pôvod nedele
OBSAH
Pre rýchlu orientáciu medzi článkami:
6. Uctievanie slnka a pôvod nedele
Velmi podobného druhu, jako je údajný vliv vzkříšení, je také populární názor, že cesta k opuštění soboty a přijetí neděle byla razena již jeruzalémskou církví. Tomuto tématu jsem věnoval bedlivou pozornost v 4. kapitole své disertace s názvem „Jeruzalém a původ neděle„. Můj výzkum ukazuje, že tento populární názor spočívá na třech hlavních chybných předpokladech:
(1) Neděle začala v Jeruzalémě, protože tam byl vzkříšen Kristus
Zadruhé, předpokládá se, že Jeruzalém musí být místem vzniku svěcení neděle, protože to je místo, kde vstal Ježíš prvního dne v týdnu z mrtvých. To znamená, že bezprostředně po vzkříšení Krista apoštolové „už doma neměli v den židovské soboty bohoslužbu“ a následně pokračovali zavedením nedělního uctívání během osobité křesťanské liturgie jako připomenutí Kristova vzkříšení.
Jak jsme však už ukázali, tento předpoklad postrádá biblickou a historickou oporu, protože v apoštolské církvi bylo vzkříšení viděno jako existenciální skutečnost, zakoušená žitým vítězstvím v moci vzkříšeného Spasitele a ne liturgickou praxí, která by se vázala na uctívání neděle.
Již dříve jsme si povšimli, že nikde v Novém zákoně se nepředepisuje nebo dokonce ani nenavrhuje vzpomínání na Ježíšovo vzkříšení v neděli. Samotný název „den vzkříšení“ se neobjevuje v křesťanské literatuře dříve než ve čtvrtém století. Jestliže by prvotní jeruzalémská církev prosazovala a podporovala svěcení neděle, protože už necítila sounáležitost s židovským svěcením soboty, očekávali bychom, že se v takové církvi objeví okamžité oddělení se od židovských náboženských tradic a bohoslužby.
Ale opak je pravdou. Kniha Skutků apoštolů, stejně jako několik dalších žido-křesťanských dokumentů jasně odhalují, že etnické složení a teologická orientace jeruzalémské církve byly hluboce židovské.
Lukášova charakteristika jeruzalémské církve říká, že byli: „nadšenými zastánci Zákona“ (Sk 21,20), což je jednoznačný popis, který stěží počítá s opuštěním základního pravidla Zákona, totiž dodržování soboty.
(2) Pavel se dozvěděl o zachovávání neděle od židovských vůdců
Druhý chybný předpoklad je, že se Pavel dozvěděl o zachovávání neděle od apoštolských vůdců jeruzalémské církve a naučil to křesťany z pohanů. Argumentem pro tento předpoklad je, že Pavel mohl stěží prosazovat opuštění soboty a přijetí neděle, bez vyvolání silné opozice mezi židovskými bratry. Neexistence nějaké ozvěny diskusí na toto téma v Novém zákoně je brána jako znamení, že Pavel přijal zachovávání neděle, jak ho to naučili židovští bratři a pak podporoval tuto praxi v církvích, vzešlých z pohanů, které on založil.
Ve své knize o „dnu Páně„, Paul Jewett poznamenává například, že…
„jestliže by Pavel prosazoval uctívání neděle mezi křesťany z pohanů, je pravděpodobné, že židovská opozice by ho obvinila za opovážlivost a rušení Zákona v otázce soboty, stejně jako se to stalo v případě obřízky (Sk 21,21).“
Neexistence opozice k neděli podle Jewetta naznačuje, že Pavel přijal a podpořil zachovávání neděle od židovských bratří. Tento předpoklad je částečně správný, protože Pavel by nemohl prosazovat nedělní uctívání bez vyvolání opozice mezi židovskými křesťany. Avšak nesprávně se předpokládá, že když tato opozice nevznikla, Pavel se jednoduše naučil dodržování neděle od židovských křesťanů.
Skutečnost je taková, že židovští křesťané byli hluboce vázáni k zachování Zákona, včetně dodržování soboty. Nepřítomnost jakéhokoliv sporu mezi Pavlem a židovskými křesťany naznačuje, že sobota nikdy nebyla spornou záležitostí v apoštolské církvi, protože byla věrně zachovávána všemi křesťany, jak se ukáže v následujících úvahách.
(3) Pouze apoštolská jeruzalémská církev mohla změnit sobotu na neděli
Třetí chybný předpoklad tvrdí, že jeruzalémská církev měla dostatečnou autoritu, aby přesvědčila všechny ostatní křesťanské církve v římské říši ke změně dne jejich týdenní bohoslužby a uctívání neděle místo soboty. Tento předpoklad je problematický, protože jeruzalémská církev byla téměř výhradně složena z židovských křesťanů, kteří byli silně vázáni k zachovávání Zákona, včetně soboty.
Z tohoto důvodu církev v Jeruzalémě nebyla vhodným nástrojem pro šíření změny z soboty na neděli, a nelze předpokládat, že by mohla ovlivnit všechny církve v celé římské říši. Tento přístup ignoruje skutečnost, že židovská orientace jeruzalémské církve byla klíčová pro zachování tradičního zachovávání soboty.
Oddanost zákonu
Oddanost jeruzalémské církve Mojžíšovu zákonu se jasně projevila při rozhodování na první jeruzalémské radě (kolem r. 49-50, viz Skutky 15). Tato rada udělila osvobození od obřízky pouze křesťanům z pohanů (Sk 15,23), zatímco židovští křesťané museli i nadále pokračovat v obřízce svých dětí.
Výjimka pro křesťany z pohanů v oblasti obřízky neznamenala osvobození od zachování Mojžíšova zákona a soboty. To bylo jasně naznačeno tím, že se od těchto křesťanů očekávalo respektování čtyř Mojžíšových příkazů, které se vztahují na hosty žijící mezi Izraelity, jak je uvedeno v knihách Leviticus 17-18. Tyto příkazy byly také citovány v rozhodnutí jeruzalémské rady.
„Zdržujte se všeho, co bylo obětováno modlám, také krve, pak masa zvířat, která nebyla zbavena krve, a konečně smilstva.“ (Sk 15,29).
Starost jeruzalémské rady o rituální znečištění a židovský stravovací zákon odráží pokračující vazbu k Mojžíšovu zákonu. Tento závěr je dále podporován slovy samotného Jakuba, který je přednesl křesťanům z pohanů.
„Vždyť Mojžíš má odedávna po městech své kazatele, kteří čtou jeho Zákon v synagógách každou sobotu.“ (Sk 15,21).
Všichni vykladači uznávají, že Jakub ve svém návrhu a jeho odůvodnění vyjadřuje vázanost na Mojžíšův zákon, který byl běžně čten každou sobotu v synagoze.
Pavlova poslední návštěva
Další vhled nám poskytne Pavlova poslední návštěva v Jeruzalémě. Apoštolovi bylo Jakubem a staršími řečeno, že tisíce obrácených Židů jsou „nadšenými zastánci Zákona“ (Sk 21,20). Stejní vůdcové pak také apelovali na Pavla, aby lidem také on ukázal, že „žije a zachovává Zákon“ (Sk 21,24), a to účastí na očistném obřadu v chrámu.
Ve světle této hluboké věrnosti k zachovávání zákona je stěží možné, že by jeruzalémská církev měla zrušit jedno ze svých hlavních pravidel – zachovávání soboty – a místo toho prosazovat uctívání neděle.
Vznikla neděle v Palestině po roce 70?
Předcházející důkazy vedly některé učence k dohadům o tom, že zachovávání neděle začalo v Palestině v trochu pozdější době, jmenovitě po římském zničení chrámu v roce 70. Předpokládají, že odchod křesťanů z Jeruzaléma do Pelly, stejně jako psychologický dopad zničení chrámu, přiměl palestinské křesťany k odklonu od židovských předpisů, jako je např. svěcení soboty.
Tento předpoklad je však zpochybněn svědectvími Eusebia a Epiphania, kteří nás informují o tom, že se jeruzalémská církev po r. 70 až do Hadrianova obležení Jeruzaléma v r. 135 skládala a byla spravována židovskými konvertity, které charakterizují jako „horlivě se držící doslovného zachování Zákona.“
Spojitost se zachováním soboty mezi palestinskými křesťany, známými jako nazarénští, je prokázána svědectvím palestinského historika čtvrtého století, Epiphania. On nám říká, že nazarénští, kteří byli „přímými potomky původního jeruzalémského společenství“, naléhali a pokračovali v zachovávání sedmého dne – soboty, dodržovaného až do jeho doby, tj. kolem r. 350.
Epiphaniovo svědectví zanechalo hluboký dojem a stalo se zásadním důkazem proti teorii, že Jeruzalém byl místem vzniku zachovávání neděle. Autentický historický dokument, který byl nalezen a ukázán profesoru Vincenzovi Monachinovi, jezuitovi, přinesl zásadní zvrat v diskuzi o počátcích nedělního uctívání v křesťanství. Po pečlivém přečtení svědectví profesor Monachini okamžitě pochopil jeho váhu:
„Toto je smrtelná rána teorii, která činí Jeruzalém místem vzniku zachovávání neděle.“
Tento dokument, který popisuje, že přímí potomci jeruzalémské církve pokračovali v zachovávání soboty až do čtvrtého století, zásadně vyvrací představu, že by jeruzalémská církev změnila tento klíčový prvek svého uctívání v době apoštolského období. Tento výzkum potvrzuje, že jeruzalémská církev, byť byla etnicky a teologicky nejblíže židovské náboženské tradici, nemohla být tím, kdo by prosazoval přechod od soboty na neděli.
Súvisiace videá a dokumenty
-
John Bible projekt - Evanjelium podľa Matúša / Gospel of Matthew (trailer)
-
Evanjelium podľa Jána (movie) - Never Enough (Loren Allred)
-
Pozvanie od Johna k štúdiu Písma - Projekt Evanjelium podľa Matúša (Project Gospel of Matthew)
-
Evanjelium podľa Matúša - Veľkolepý príbeh Biblie (trailer)
-
Veľký spor vekov - Kniha o udalostiach nielen posledných dní (The Great Controversy)
-
Znamenia doby konca - Koniec je blízko
-
Len sa pozri mojimi očami (Phil Collins - Look Through My Eyes)
-
Jedine v Kristovi zostanem pevný (Owl City - In Christ alone I stand)