Výroky prírodovedcov
Je třeba upozornit, že některá jména, uvedená v následujícím seznamu, jako např. Charles Darwin či Sir Charles Lyell, patří lidem, kteří sice ve svém životě v Boha věřili a byli ve spojení s církví, to však nevylučuje, že se tito lidé svým učením a omyly, které rozšiřovali, nezasloužili o odpadnutí mnoha lidí od víry. Člověk může v existenci Boha věřit a zároveň svými skutky i slovy, chováním, učením i postoji, dělat Bohu ostudu a popírat jej. Nezapomeňme, že ani ďábel o Boží existenci nepochybuje! V jistém smyslu je „také věřící“. – Pozn. Pavel Kábrt
Mikuláš Koperník (1473-1543)
Astronom, původce moderní teorie heliocentrické soustavy světa
„Koho by se nezmocnil obdiv vůči všemohoucímu Tvůrci, když pozoruje a zamýšlí se nad obdivuhodným pořádkem ve vesmíru, pocházejícím z Boží moudrosti.“
Paracelsus Teofrastus z Hohenheimu (1403-1541)
Lékař, obnovitel lékařské vědy
„Zkoumejte přírodu, jestliže chcete poznat Boha a pravdu!“
Johanes Kepler (1571-1630)
Matematik a astronom, objevitel zákona o pohybu nebeských těles
„Snažil jsem se hlásat lidem vznešenost Božího tvorstva, nakolik můj omezený rozum dokázal chápat neomezenou dokonalost Boha.“
„Věnovat se astronomii znamená číst Boží myšlenky.“
Athanastus Kircher (1601-1680)
Přírodovědec, hudební teoretik, jazykovědec a vynálezce laterny magiky (promítacího přístroje)
„Nechcete věřit, že tento můj malý globus povstal sám od sebe a máte pravdu. Jak tedy můžete věřit, že tento obrovský originál, který vidíme a obdivujeme, povstal sám od sebe?“
Blaise Pascal (1623-1662)
Matematik, fyzik a filozof
„Víra tvrdí co smysly nevnímají, ale netvrdí opak toho, co smysly vnímají: stojí nad nimi, ale ne proti nim.“
„Lidi a lidské věci je třeba znát, abychom je milovali. Boha a božské věci je třeba milovat, abychom je znali.“
Isaac Newton (1643-1727)
Matematik, fyzik, astronom, zakladatel klasické teoretické fyziky, objevitel zákona zemské přitažlivosti
„Nádherný pořádek a soulad vesmíru mohl vzniknout jen podle plánu vševědoucí a všemohoucí Bytosti. Toto je můj poslední a nejvyšší poznatek.“
Gottfried Wilhelm Leibnitz (1646-1716)
Matematik, fyzik a filozof
„Pořádek symetrie a harmonie nás okouzlují. a Bůh je nejvyšší pořádek a Původce všeobecné harmonie.“
Karl Von Linné (1707-1778)
Přírodovědec, zakladatel moderní botaniky a původce soustavy rostlin
„Viděl jsem přecházet kolem sebe Věčného, Nekonečného a Všemohoucího Boha, a z úcty jsem padl na kolena.“
Friedrich Wilhelm Herschel (1738-1822)
Astronom, objevitel planety Uran
„Čím více se rozšiřuje pole vědy, tím více se objevuje nepopíratelných důkazů o věčné a všemohoucí Stvořitelské Moudrosti.“
Alessandro Volta (1745-1827)
Elektrofyzik a vynálezce
„Základní pravdy víry jsem podrobil důkladnému studiu. Dospěl jsem tak k důkazům, které tvoří náboženství věrohodným i pro přírodovědce. Bože dej, aby toto mé vyznání přineslo bohaté ovoce!“
Andree Marie Ampere (1775-1836)
Elektrofyzik, objevitel základního elektrodynamického zákona
„Nejpřesvědčivějším důkazem o existenci Boha je očividný soulad prostředků, které udržují pořádek ve vesmíru a živým bytostem dodávají vše, co je potřebné pro jejich organismus, aby mohly existovat, rozmnožovat se a rozvíjet své fyzické a duševní schopnosti.“
Hans Oersted (1777-1851)
Fyzik, původce nauky o elektromagnetismu
„Každé důkladné zkoumání přírody vede k poznání Boha a poučuje nás, že v porovnání s Bohem, nejsme ničím, ale Bůh nás dělá něčím.“
Karl Friedrich Gauss (1777-1855)
Matematik, fyzik a astronom
„Až udeří naše poslední hodina naší nevýslovnou radostí bude vidět Toho, kterého jsme mohli v naší tvořivé práci jen tušit.“
Jöns Jacob von Berzeltus (1779-1848)
Chemik, objevitel mnohých prvků
„Vše, co souvisí s organickou přírodou, prozrazuje moudrost a účelnost a jeví se jako výsledek myslícího rozumu. Člověk má tedy chápat své schopnosti jako zrcadlový odraz té Bytosti, které děkuje za své bytí.“
Augustin Louis Gauchy (1789-1857)
Matematik
„Jsem křesťan, to znamená, že věřím v Kristovo Božství, jako Tycho de Brahe, Koperník, Descartes, Newton, Leibnitz, Pascal. jako všichni velcí astronomové a matematici minulosti.“
Karl Ernst von Baer (1792-1876)
Biolog, zakladatel moderní embryologie
„Dnes k nám příroda mluví podivuhodnou řečí, symfonií zákonitosti a krásy. Když jsem nedávno pozoroval lidské tělo, cítil jsem se jako bych poslouchal úchvatné kázání. Obnažil jsem hlavu a chtělo se mi zazpívat Alleluja – chvalme Boha.“
Filip de Martuus (1794-1868)
Botanik, výzkumník jihoamerického rostlinstva
„V dnešní době by si mnozí rádi mysleli, že přírodovědci vyznávají materialismus; že si nevšímají jevů, které poukazují na duchovní základ věci. A přece, kdo by tyto jevy měl a mohl jasněji vnímat, než právě přírodovědci?“
Heinrich Madler (1794-1874)
Astronom, který nakreslil první mapu měsíce
„Opravdový badatel přírody nemůže popírat existenci Boha, protože kdo nahlédl tak hluboko do Boží dílny jako on a měl příležitost obdivovat věčnou Moudrost, musí sklonit koleno před projevy nejvyššího Ducha.“
Sir Charles Lyell (1797-1875)
Geolog, zakladatel moderní geologie
„Ať obrátíme své bádání kterýmkoliv směrem, všude odhalujeme velmi jasně důkazy o tvořivém Rozumu, o Jeho prozíravosti, moci a moudrosti.“
Justus von Liebig (1803-1873)
Chemik, zakladatel zemědělské chemie
„Jen ten pozná velikou moudrost Stvořitele, kdo se snaží vyčíst Jeho myšlenky z obrovské knihy, kterou nazýváme příroda.“
Oswald Heer (1809-1883)
Botanik a zoolog
„Pro mne je stéblo slámy tak důležité jako kolínský dóm. A často se z toho stébla naučím více jako z té katedrály.“
Charles Darwin (1809-1895)
Biolog, původce vývojové teorie
„Nikdy jsem nepopíral existenci Boha. Jsem přesvědčen, že vývojovou teorii je možno úplně sladit s vírou v Boha. Je nemožné dokázat a pochopit, že velkolepý a nadevše nádherný vesmír a stejně tak člověk povstali jen náhodou. Toto považuji za hlavní důkaz existence Boha.“
Robert Mayer (1814-1878)
Lékař a fyzik, vynálezce tepelného mechanického ekvivalentu a zákona o zachování energie
„Svůj život končím s přesvědčením, které vychází z hloubky mého srdce. Pravá přírodní věda a filosofie musí vést k víře v Boha, a ke křesťanskému náboženství.“
Werner von Stemens (1816-1892)
Fyzik, zakladatel elektrotechniky
„Čím hlouběji vnikáme do harmonického působení přírodních sil, tím pokornějšími a skromnějšími se cítíme a tím více vzrůstá náš obdiv nad nekonečnou Moudrostí, která udržuje pořádek ve světě a proniká celým stvořením.“
Prescot James Joule (1818-1889)
Fyzik, objevitel zákona pojmenovaného podle něho
„Při svém zkoumání narazíme na velkou rozmanitost úkazů, které mluví jasnou řečí o moudrosti a blahodárném působení velkého Tvůrce přírody.“
Louis Pasteur (1822-1895)
Chemik, bakteriolog a výzkumník infekčních chorob
„Má studia a výzkumy mě přivedly k tomu, že mám skoro takovou víru jako bretaňský sedlák. Ale jsem si jist, že kdybych ještě více studoval a zkoumal, měl bych víru bretaňské selky.“
Lord Thomson William Kelvin (1824-1907)
Fyzik, objevitel několika přírodních zákonů
„Všude kolem sebe nacházíme přesvědčivé důkazy o rozumu a moudré účelnosti věcí, které poukazují na to, že v celé přírodě účinkuje svobodná vůle a zároveň nás učí, že všechny živé bytosti závisí na věčném Stvořiteli a Vládci.“
James Clerk Maxwell (1831-1879)
Fyzik, zakladatel elektromagnetické teorie světla
„Sluneční soustavy jsou dokonalé dnes, tak jak byly v den svého stvoření. Kéž bychom se přesvědčili, že naše nejšlechetnější lidské vlastnosti jsou obrazem té Bytosti, která na počátku stvořila nebe a zemi, tak jako i hmotu, ze které jsou utvořené.“
Johannes Renke (1836-1916)
Fyziolog a antropolog
„Vždy jsem se snažil dokázat, že přírodní vědy neodvádějí od náboženských a křesťanských ideálů, ale naopak, že právě v přírodě je možno poznat účinek Božské síly, za které všechno pochází.“
Ferdinand von Zeppelin (1838-1917)
Generál, vynálezce vzducholodi
„Bůh je umělec a já jsem jeho nástroj.“
Thomas Alva Edison (1847-1931)
Vynálezce (více jak 1200 patentů) a továrník
„Mám neobyčejnou úctu a obdiv ke každému inženýrovi, zvláště k největšímu z nich – Bohu.“
Johanes Reinke (1849-1931)
Biolog a filosof přírodních věd
„Přírodovědec vidí Božství z dálky skrze přírodní jevy a musí přiznat s Augustinem: Mé srdce bylo nepokojné, dokud jsem nenašel pokoj v Bohu.“
Sir John Ambrose Fleming (1849-1945)
Fyzik a radiotechnik, jeden z otců moderního rozhlasu
„Velké množství moderních objevů úplně zničilo starý materialismus. Vesmír se dnes jeví naším očím jako uskutečněný velkolepý plán. Plán však předpokládá plánovače.“
„Původ člověka lze hledat jedině v tvůrčí síle osobního Boha.“
„Tělesné zmrtvýchvstání Kristovo je jednou z nejlépe dosvědčených událostí v dějinách lidstva..“
Paul Sabatier (1854-1941)
Chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1912
„Přírodní vědy a náboženství mohou proti sobě stavět lidé, kteří se málo vyznají i v přírodních vědách i v teologii.“
Max Planck (1858-1947)
Fyzik, zakladatel kvantové teorie, nositel Nobelovy ceny za rok 1928, předseda německé vědecké společnosti, později po něm pojmenované
„Ať se díváme kamkoliv a jakkoliv hluboko, nikde nevidíme rozpor mezi náboženstvím a přírodní vědou, nýbrž v rozhodujících bodech vidíme plný souhlas. Náboženství a přírodní vědy se nevylučují, jak se mnozí v naší době domnívají nebo obávají, nýbrž se doplňují a podmiňují navzájem. Nejupřímnějším důkazem pro shodnost náboženství a přírodní vědy i při hluboce kritickém posuzování je historická skutečnost, že právě největší přírodní badatelé všech dob, muži jako Kepler, Newton, Leibnitz byli proniknutí hlubokou zbožností. Na počátku naší kulturní epochy byli dokonce pěstitelé přírodních věd a strážci náboženské víry jedny a tytéž osoby. Nejstarší užitá přírodní věda a medicína byla v rukou kněží a hlavními vědeckými pracovníky ve středověku byli mniši. Později, když se kultura zjemňovala a rozvětvovala, rozcházely se cesty podle různosti cílů, jimž slouží náboženství a věda. A tak jako vědění a schopnost se nedá nahradit světovým názorem, tak ani správný postoj k mravním otázkám se nedá vyvodit z čistě rozumového poznání. Ale ty dvě cesty se nerozcházejí, nýbrž jdou souběžně a spojují se v dálném nekonečnu u téhož cíle. Uvažování věřícího Bohem začíná, uvažování fyzika Bohem končí.“
Carl Ludwig Schleich (1859-1922)
Chirurg, vynálezce infiltrační anestesie
„Stal jsem se věřícím prostřednictvím mikroskopu a výzkumu přírody. Chtěl bych přispět, podle svých sil, k úplnému souladu vědy a náboženství.“
Eberhart Dennert (1861-1942)
Přírodovědec a filozof
„Nejnovější výklady přírody podle povrchní formulky „samo od sebe“ obsahují přímo nesmyslný názor, že v přírodě se dějí věci náhodou anebo bez účelu. To by však znamenalo, že příroda sama je nesmyslem.“
August Bier (1861-1949)
Lékař, chirurg
„Poznamenávám, že pravá zbožnost, která uznává osobního Boha a osobní pokračování života ve spojení s Bohem, není v rozporu s přírodní vědou. Proto se po všechny časy k této víře hlásili opravdoví vědci.“
Walter Nernst (1864-1941)
Fyzik a chemik, nositel Nobelovy ceny za rok 1920
„Fyzické zkoumání, to je hledání Boha za Jeho stvořitelskou činností.“
Jakob von Uexküll (1864-1944)
Biolog, zakladatel nauky o prostředí
„Kdo uznává ve stvoření plán, cíl a účelnost, uznává existenci Boha Stvořitele.“
Robert Andrews Millikan (1868-1953)
Fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1923
„Lidé, kteří vědí málo z vědy a lidé, kteří vědí málo z náboženství, mohou se mezi sebou hádat a přítomní si mohou myslet, že se to hádá věda s vírou, ale ve skutečnosti se zde srazily jen 2 druhy nevědomosti.“
Gustav Mie (1868-1957)
Fyzik
„Musím říci, že myslící přírodovědec musí být nevyhnutelně zbožný člověk. Protože se musí uctivě sklonit před Božským Duchem, kterého v přírodě jasně pozorujeme, třebaže v nesmírné různosti dění ve světě nám zůstává stále nepochopitelným.“
Hans Spemahn (1869-1941)
Zoolog, nositel Nobelovy ceny za rok 1935
„Přiznávám se, že ve své experimentální práci mám často pocit, že vedu dialog, přičemž můj Partner se mi zdá daleko moudřejší než já. Před touto obrovskou skutečností badatel znovu a znovu pociťuje hluboký a uctivý úžas.“
Ernest Rutherford (1871-1937)
Fyzik, zakladatel moderní nukleární fyziky, nositel Nobelovy ceny za rok 1908
„Ani střízlivý učenec, který odčaroval ´kousek´ tajemství života, nemusí pochybovat o existenci Boha. V nevědeckých kruzích se udržuje mylná domněnka, že učenec jestliže ví více o bytí, musí být nevěrcem. Právě naopak, naše práce nás přibližuje k Bohu. Umocňuje naši úctu k Jeho úžasné moci, před kterou naše ubohé stroje – třebaže se zdají být titánsky dokonalé, bídně selhávají.“
Alexis Carrel (1873-1944)
Lékař, přírodovědec, nositel Nobelovy ceny za rok 1912
„Modlit se, není větší hanbou jako pít nebo dýchat. Člověk potřebuje Boha, jako potřebuje vodu a kyslík.“
Guglielmo Marconi (1874-1937)
Fyzik, vynálezce bezdrátové telegrafie, nositel Nobelovy ceny za rok 1909
„Hrdě prohlašuji, že jsem věřící. Věřím v sílu modlitby. Nevěřím pouze jako věřící katolík, ale i jako učenec.“
Ernest Ferdinand Sauersbruck (1875-1951)
Chirurg, objevitel krevního tlaku
„Není pravého lékařského umění bez světonázorového pokorného zaměření na Boha. Z této pokory vyvěrá mocná síla, kterou potřebujeme, abychom mohli vykonávat své povolání.“
Carl Gustav Jung (1875-1961)
Psycholog, zakladatel hloubkové psychologie
„Nezáleží na tom, co si svět myslí o náboženských záležitostech. Ten, kdo je prožívá, má velký poklad, který je pro něho pramenem, smyslem a krásou života, a tím zároveň dává světu i lidstvu nového lesku. Kde je potom kriterium, které by dovolilo prohlásit, že taková skutečnost není realitou, ale i iluzí?“
Friedrich von Huene (1875-1969)
Geolog a paleontolog
„Tyto dlouhé dějiny života, které se neustále krok za krokem a stupeň za stupněm stávají vyšším, představují právě stvoření živého světa. Je to činnost Boha, který všechno naplánoval a načrtl a nyní všechno spravuje a udržuje.“
Max Hartmann (1876-1962)
Biolog, ředitel ústavu Maxe Plancka pro biologii v Tübingenu
„Výsledky nejpokrokovější vědy-fyziky ani v nejmenším neodporují víře, která tvrdí, že za přírodou a nad ní existuje síla, která ji řídí. I kritickému zkoumateli přírody všechno připadá jako grandiosní zjevení přírody. Nutí ho věřit ve Všemohoucího, který dává všemu smysl a který stojí za účelností všeho.“
Edgar Daggue (1878-1945)
Paleontolog a filozof přírody
„Mnozí všemi bytostmi jedině člověk je povolán celou sílou své uvědomělé osobnosti přiblížit se k Bohu. Boží obraz poznává Boha a toto poznání se stává milujícím střetnutím, životní odpovědí!“
Bernhard Bavink (1879-1955)
Filozof přírody
„Bývaly doby, kdy se pokládalo za dokázanou pravdu, že věda a víra jsou dvě protivy, které se navzájem vylučují.. Ale časy se změnily. Vysmívat se náboženství a zvláště křesťanství, je dnes běžné jen ve velmi omezených kruzích.“
Albert Einstein (1879-1955)
Fyzik, zakladatel teorie relativity, nositel Nobelovy ceny za rok 1921
„Každý hluboký přírodovědec musí mít určitý náboženský cit, neboť si nemůže představit, že on první myslel na neobyčejné spojitosti, které zjistil v přírodě. V nepochopitelném vesmíru se projevuje bezmezný, povědomý rozum. Dost rozšířené mínění, že jsem ateista, se zakládá na velkém omylu. Ten kdo toto vyčetl z mých teorií, ten z nich nepochopil vůbec nic.“
Max von Laue (1879-1960)
Fyzik, ředitel ústavu Maxe Plancka pro fyziku v Berlíně, nositel Nobelovy ceny za rok 1914
„V minulosti chtěli přírodovědci vidět Boha tváří v tvář. Ačkoliv to nebylo možné. Na základě exaktních věd tvrdili, že Bůh není. Oč skromnějšími jsme se stali my přírodovědci dnes? Pokorně se skláníme před nesmírně Velkým, před úžasně Mocným, před věčně Neviditelným, před nikdy Nepochopitelným.“
Friedrych Dessauer (1881-1963)
Fyzik, přírodní filozof, zakladatel rentgenové hloubkové léčby a kvantové biologie
„Jestliže v posledních sedmdesáti letech proud objevů a vynálezů vnikl tak mocně do naší doby, znamená to, že Bůh Stvořitel k nám promluvil prostřednictvím výzkumníků a vynálezců hlasitěji a zřetelněji než kdykoliv předtím a dává nám k dispozici svou moc.“
Hermann Staudinger (1861-1965)
Chemik a biolog, nositel Nobelovy ceny za rok 1953
„Ve vědě přicházíme k hranici, kde končí přírodovědecký výzkum, a musí se uplatnit víra každého z nás. Toto poznání, že život je něčím zázračným, by nás mělo vést k tomu, že si budeme života více cenit.“
Arthur Stanley Eddington (1882-1966)
Fyzik a astronom
„Moderní fyzika nás neodvádí od Boha, ale naopak, nevyhnutelně nás vede blíže k Bohu. Ani jeden z původců ateizmu nebyl přírodovědcem. Všichni byli pouze průměrnými filosofy.“
Ervin Schrődinger (1887-1961)
Fyzik, vynálezce mechaniky vln, nositel Nobelovy ceny za rok 1931
„Stavební prvky živých bytostí nejsou slabým lidským dílem, ale nejjemnějším mistrovským dílem, které bylo realizováno podle zásad Božské kvantové mechaniky.“
Heinrich Vogt (1890-1966)
Astrofyzik, profesor a ředitel hvězdárny v Jeně a Heidelbergu
„Existenci světa není možno odůvodnit z jeho podstaty. Svět nemůže být sám od sebe. Vyžaduje původ od někoho, kdo nepotřebuje pocházet od jiného. Ukazuje na sebe samého na transcendentnost, na nadzemský původ, na vyšší nadpřirozenou sílu, jejíž podstatu nebudeme moci nikdy zachytit přírodovědeckými metodami. Přírodní vědy a opravdové náboženství vůbec nestojí v protikladu, ale spíše se mnohými způsoby doplňují.“
Arthur Hicomton (1892-1962)
Fyzik, nositel Nobelovy ceny za rok 1927
„Věda vůbec není v konfliktu s náboženstvím. Naopak, stala se jeho spojencem. Jestliže lépe vidíme do přírody, lépe poznáme i Boha a úlohu, kterou hrajeme v dramatu kosmického světa.“
Pascal Jordan (1902-1980)
Fyzik, universitní profesor v Hamburku
„Moderní vývoj odstranil někdejší překážky, které stály v cestě souladu mezi přírodními vědami a náboženským světovým názorem. Dnešní přírodovědecké poznatky nemají námitky proti Bohu Stvořiteli.“
Claude Macy Hathaway (1902-1980)
Fyzik a inženýr, vynálezce elektronického mozku
„Moderní fyzika mě učí, že příroda se nemůže sama od sebe uspořádat. Vesmír představuje velký uspořádaný systém. To však vyžaduje mohutnou prvou příčinu, která nepodléhá druhému zákonu přeměny energie a je nadpřirozená.“
Carl Friedrich von Weizsacker (1912 – 2007)
Fyzik, odborník v oblasti výzkumu raketových letů
„Ať je nadevšecko sláva Bohu, který stvořil tento velký vesmír, aby člověk svou vědou a hlubokou úctou do něho ze dne na den dále pronikal a zkoumal ho.“
„Nic nemůže odůvodnit mínění některých, že v době kosmických letů víme tolik o přírodě, že už nepotřebujeme věřit v Boha. Až do dnešního dne přírodní vědy odkrývají s jednou novou odpovědí alespoň tři nové otázky.“
„Jen obnovená víra v Boha může uskutečnit změny, které mohou náš svět zachránit před katastrofou. Věda a náboženství jsou při tom sestry, nikoliv nepřítelkyně.“
