Desatoro

Overte si, či je to naozaj len skrátené, alebo ide aj o zmenu v texte. Všimnite si, že už aj biblický text desatora Dt 5 v katechizme skrátili, nie je citovaný z Biblie celý. Zmena je jednoznačná aj v obsahu, veriaci sú vedení k zachovávaniu katolíckej zmenenej verzii textu, nie k biblickej verzii.

Hnutie za nedeľu a znamenie šelmy sa pomaly vyvíja a prestupuje celý dnešný svet. Pápež chce posilniť nedeľu ako deň odpočinku. (Apoštolský list Dies Domini, Máj 1998). Biskupi a kňazi túžia po obnovení svätenia nedele. Niektorí ľudia chcú verejné hnutia, aby sa ochránil nedeľný pokoj, ale druhí naopak chcú pokutovať tých ktorí by tento pokoj rušili. (Nórsky denná tlač – Vart Land, 12 September 1990, Dagen 6 Apríl 1994 a25, jún 1994).

Kristovým prvým veľkým činom v dejinách sveta po dokončení stvoriteľského diela bolo odpočinutie v siedmy deň. Tento odpočinok znamenal dokončenie a zavŕšenie.

Často se zdá, že Starý zákon je plný nařízení, příkazů a zákazů, ale nesmíme nikdy zapomenout, že v něm nechybí láska. Bůh je stejný a nemění se, a již tenkrát chtěl, aby Izrael dodržoval deset Božích přikázání s láskou v srdci. První 4 přikázání s láskou k Bohu, dalších 6 přikázání s láskou k bližnímu.

Překvapivý průřez dějinami, který ukazuje, že Bůh měl vždy svůj lid, který dodržoval celé desatero, včetně Božího dne odpočinku – soboty. Nikdy se nepodařilo věrný lid vyhladit a potlačit tak zachovávání celého Božího zákona.

Hřích je porušením zákona, a proto když Eva a Adam zhřešili, museli přestoupit Boží zákon, který moc dobře znali, neboť byl základem vlády lásky a podle něj vše fungovalo v souladu s Bohem.

Už to opravdu dál nejde, jsem naprosto k ničemu, nic mě nebaví, nikdo mě nemá rád, tolik problémů jako já nemá nikdo….Nemám smysl života, u ničeho nevydržím, ani u toho, co mě zpočátku šíleně baví. Každej je lepší než já.

Tento článek zohledňuje jak věroučnou, tak vědeckou pozici v pohledu na přikázání nezabiješ.

Zmena štvrtého prikázania nenastala naraz, bol to pozvoľný proces. Prvé tendencie zachovávať nedeľu sa objavili v zbore v Ríme, kde väčšinu veriacich tvorili „nežidia“ (Rim 11,13). V hlavnom meste sa v tejto dobe objavili veľmi silné antisemitské tendencie, a preto sa chceli kresťania od židov čo najviac odlíšiť. Spájalo ich svätenie soboty ako dňa odpočinku, a preto vznikli snahy svätiť iný deň odpočinku ako židia. Väčšina kresťanov v celej ríši zachovávala ale v prvých storočiach sobotu, čo potvrdil historik Sokrates v 5. storočí. O zmene soboty na nedeľu aj neohrozených reformátoroch sa viac dočítate v knihe Veľký spor vekov.