fbpx

Výroky vedcov a historikov

Sir Frederic Kenyon o spolehlivosti novozákonních rukopisů

– Sir Frederic G. Kenyon – bývalý ředitel Britského muzea, archeolog a přední odborník na staré rukopisy v The Bible and Archeology (New York: Harper&Brothers)

Je naprosto jisté, že podstata textu Bible je spolehlivá. Obzvláště to platí pro Nový zákon. Počet novozákonních rukopisů, řada jeho raných překladů, citáty z něj u nejstarších křesťanských autorů, to vše je tak rozsáhlé, že správné čtení všech nejasných oddílků je jistě u některé z těchto starobylých autorit zachováno. Nic takového nelze říci o žádné jiné starověké knize…….Dnes platí, že byly odstraněny i ty poslední důvody pro pochybnosti o tom, že Písmo se nám dostalo do rukou v podstatě ve stejné podobě, v jaké bylo sepsáno. Lze tvrdit, že autenticita a obecná spolehlivost novozákonních spisů je definitivně prokázána.

Paul Davies o vědě ukazující k Bohu

– Britský fyzik, kosmolog a stávající ředitel SETI v citaci z knihy „Quarks, Chaos, and Christianity“ (The Crossroad Publishing Company, 2006) od Johna Polkinghorna

„Může se to zdát bizarní, ale podle mého názoru věda nabízí jistější cestu k Bohu než náboženství.“

John W. Montgomery o bibliografickém ověření Nového zákona

– John Warwick Montgomery, profesor práva, filozof a teolog v knize History and Christianity (Bethany House Publishers, 1986)

„Chcete-li být skeptičtí k textům novozákonních knih, měli byste se nejdříve rozloučit s veškerou klasickou antickou literaturou. Žádný dokument starověku není tak dobře bibliograficky ověřený jako Nový zákon.“

Nelson Glueck o Bibli ve světle archeologie

– Archeolog Dr. Nelson Glueck v knize Rivers in the Desert – A History of the Negev

„Žádný archeologický objev nikdy nevyvrátil biblická tvrzení“.

Francis Schaffer o lidské osobnosti

– Filozof a teolog Francis Schaffer v Ten který je skutečností, Návrat domů 1994

Biblické křesťanství má odpovídající a přijatelné vysvětlení zdroje a významu lidské osobnosti. Její zdroj je dostatečný – Bůh mající osobnost jako Trojice. Bez tohoto zdroje lidem nezbývá než odvozovat svoji osobnost od něčeho, co osobnost nemá (plus času a náhody)… Buď na počátku všeho stojí něco, co má osobnost, nebo zde máme to, co bez časového sledu náhodně chrlí nějaká neosobní síla. To, že druhou možnost lze obestřít konotačními slovy, na situaci nic nemění. Slova, jichž se užívá ve východním panteismu, teologická slova, jako například Tillichův „zákon bytí“, sekulární posun od hmoty k energii a pohybu – to vše se nakonec vrací k něčemu, co osobnost nemá, plus času a náhodě. Pokud je toto opravdu jediná odpověď na lidské osobnosti, pak osobnost není nic než iluze, jakýsi nechutný žert, který nevylepší ani to nejdovednější sémantické žonglování. Přijmout, že osobnost pochází z něčeho, co osobnost nemá, nám umožní jenom mystický skok. Právě do takového postavení byl dotlačen Teilhard de Chardin. Jeho řešení je jen mystickým řešením pozůstávajícím z pouhých slov. Protože tito lidé nechtějí přijmout jediné vysvětlení, které může souhlasit se skutečnostmi jejich vlastních zkušeností, stávají se metafyzickými kouzelníky. Nikdo z nich nepředložil myšlenku, o jejím dokazování nemluvě, jíž by vysvětlil, jak z neosobního začátku, plus času a náhody vzniká osobnost. Naši pozornost odvádí nekonečné množství slov, a hle, osobnost se objevuje z klobouku… V důsledku toho musí myslitel říci, že člověk je mrtvý, protože osobnost je jenom fata morgána, a nebo musí svůj rozum nechat za dveřmi a překročit práh ke skoku víry.

Fyzik Carl Friedrich von Weizsäcker o předpojaté vědecké metodologii

– Německý fyzik, filosof a veřejný činitel C. F. von Weizsäcker v knize The Relevance of Science

Důvodem pro skutečnost, že moderní věda nepočítá s přímým stvořením, nejsou závěry samotné vědy, nýbrž její metodologické východisko. Nebylo by čestné, kdybychom to nepřiznali – taková je současná víra ve vědu, kterou všichni sdílíme.

Filozof J.P. Moreland o důvodech k víře

– Filozof J.P. Moreland v knize od L.Strobel, Kauza Kristus, vydal Návrat domů 2002

Muslimové možná jsou ochotni zemřít za svou víru, že se Alláh zjevil Muhammadovi, ale u tohoto zjevení nebyli žádní svědkové, takže se velmi snadno mohli zmýlit. Možná jsou o své víře upřímně přesvědčeni, ale nemohou mít jistotu, protože na vlastní oči se o tom přesvědčit nemohli. Na druhou stranu apoštolové byli ochotni zemřít za něco, co viděli na vlastní oči a čeho se vlastníma rukama dotýkali. Oni se nemuseli spokojit s pouhou vírou, oni s naprostou jistotou věděli, že Ježíš vstal z mrtvých. A když máte jedenáct důvěryhodných lidí bez postranních motivů, kteří nemají co získat, ale naopak mohou mnohé ztratit, kteří se všichni shodují v tom, že na vlastní oči něco viděli, pak už budete mít problém to nějak vysvětlit.

Biochemik M. Denton o mýtu prebiotické polévky

– Biochemik Michael Denton (není kreacionistou) v knize Evolution: A Theory in Crisis, Adler&Adler 1986

Zvážíme-li skutečnost, že o prebiotické polévce se v mnoha diskusích o vzniku života mluví jako o ověřeném reálném faktu, je trochu šokující si uvědomit, že pro její existenci nemáme absolutně žádné důkazy.

Francis Crick o původu života a zázracích

– Francis Crick, molekulární biolog a fyzik, Nobelova cena za fyziologii, – Life Itself, New York: Simon & Schuster, 1981, strana. 88

Poctivý člověk vyzbrojený veškerým poznáním, které je nám nyní k dispozici, nemůže než prohlásit, že se v určitém smyslu původ života jeví téměř jako zázrak. Existuje obrovské množství podmínek, které by musely být splněny k tomu, aby život povstal.

Bill Gates o složitosti DNA

– Bill Gates, The Road Ahead, Penguin: London, Revised, 1996

Lidská DNA je jako počítačový program – pouze mnohem a mnohem složitější, než jakýkoliv software kdy vytvořený.

Tomáš Sedláček – Na co se ateista nikdy nesmí ptát

Povedla se zvláštní věc: ateistu považujeme za někoho, kdo nemusí v nic věřit. Přitom to není přesné – a už vůbec ne dostatečné. Ateista musí věřit stejně jako člověk „věřící“.

Jiřina Šiklová o křesťanství, postavení ženy a lidských právech

– Jiřina Šiklová v rozhovoru otisklém v magazínu Lidových novin z 19.6.2009

Vztah muže a ženy dostával různé podoby a mimo jiné právo býti subjektem dalo ženě křesťanství. Dostala duši a začala být zodpovědná za sebe před Bohem.To je novum. V jiných náboženstvích a kulturách je muž zodpovědný za to, aby se modlil za rodinu. Stejně tak i odvození lidských práv je z křesťanství.

Alexandr Solženicyn o zapomenutém Bohu a krvavé revoluci

– Alexandr Solženicyn, citováno v Edward E. Ericson, Jr., „Solzhenitsyn – Voice from the Gulag,“ Eternity, říjen 1985, strana 23, 24.

Před více než padesáti lety jsem jako dítě slýchával vysvětlení, které měli staří lidé pro všechny ty velké pohromy, jež postihly Rusko. Říkali tenkrát: „Lidé zapomněli na Boha, to je důvod, proč se to všechno stalo“. Od té doby jsem strávil dobrých padesát let prací na mapování historie naší revoluce, přečetl stovky knih, shromáždil stovky osobních svědectví a sám přidal osm vlastních svazků…..Kdyby po mně ale nyní někdo chtěl, abych co nejvýstižněji formuloval hlavní příčinu té zkázonosné revoluce, která si vzala 60 milionů našich lidí, nemohl bych říci nic přesnějšího, než zopakovat: „Lidé zapomněli na Boha, to je důvod proč se to všechno stalo.“

Jerry Fodor o fyzickém mozku a vědomí

– Jerry Fodor, In Critical Condition: Polemical Essays on Cognitive Science and the Philosophy of Mind (Cambridge, MA: MIT Press, 1998)

Netušíme…jak by mohl být mozek (a nebo cokoliv jiného fyzického) sídlem vědomí. Máme tu jednu z největších metafyzických záhad…nevěřte tomu, že ji někdo někdy vyřeší.

Citát dne: C.S.Lewis o „krutém“ vesmíru bez Boha

– C.S.Lewis, profesor středověké a renezanční literatury na univerzitě v Cambridge, v knize K jádru křesťanství

Mým argumentem proti Bohu bylo, že vesmír se zdá tak krutý a nespravedlivý. Jak jsem však nabyl této představy o spravedlivém a nespravedlivém? Člověk neřekne, že čára je křivá, nemá-li pojem jak vypadá čára rovná. S čím jsem tento vesmír porovnával, když jsem jej nazval nespravedlivým?

Jastrow o náboženských důsledcích důkazů pro velký třesk

– Dr. Robert Jastrow, zakládající ředitel NASA Goddard Institute for Space Studies v knize God and the Astronomer

Pro vědce který žil celý život ve víře v moc rozumu celý příběh končí jako špatný sen. Zdolával hory nevědomosti a teď se chystá pokořit ten nejvyšší vrcholek. Jak se tak ale drápe přes poslední výčnělek skály, zdraví ho skupina teologů, kteří tam na vrcholu seděli po staletí….To že existují to co bychom nazvali nadpřirozené síly, je již nyní myslím vědecky dokázaná skutečnost.

Darwin a jeho velice oprávněné obavy

– Charles Darwin v dopise Williamu Grahamovi ze 3 července 1881

Neustále se mne zmocňují hrozné pochyby, zda jsou závěry učiněné myslí člověka, která se vyvinula z myslí nižších živočichů jakkoliv hodnotné či důvěryhodné. Věřil by snad někdo přesvědčení opičí mysli, jestli tedy vůbec v takové mysli nějaké přesvědčení je?

Evoluční genetik R. Lewontin o materialismu

– Richard Lewontin, „Billions and Billions of Demons“, New York Review of Books, 9. ledna 1997

„Stavíme se na stranu vědy, ačkoliv některé její konstrukty jsou zjevně absurdní, ačkoliv nedokáže dostát svým extravagantním příslibům lepšího života a zdraví, ačkoliv vědecká obec toleruje nepodložené dohady, neboť máme vyšší závazek – věrnost materialismu. Není tomu tak, že vědecké metody a instituce nás nějak vybízejí, abychom přijímali materiální vysvětlení jevů – naopak, naše apriorní oddanost materiálním příčinám nás nutí vytvořit výzkumný aparát a soustavu koncepcí, které podávají vysvětlení materiální, třebaže odporující zdravému rozumu a pro nezasvěcence záhadná. Tento materialismus je navíc absolutní, protože nemůžeme dovolit, aby práh překročila Boží noha.“

Darwin a Raup o paleontologii jako problému pro makroevolucti

Množství přechodných článků, které existovaly na zemi, by mělo být vskutku obrovské. Proč jich tedy není každá geologická formace a vrstva plná? Geologie nám nic takového neodhaluje a absence odstupňovaného řetězce tranzičních forem je tak tou nejzřejmější a nejvážnější námitkou, jíž lze vznést proti mé teorii.

Charles Darwin, O původu druhů

– David Raup, významný paleontolog vyučující na University of Chicago a kurátor Field Museum of Natural History v Chicago v „Conflict Between Darwin and Paleontology“ 1979

Jsme nyní nějakých 120 let po Darwinovi a znalost fosilního záznamu se výrazně prohloubila. Máme nyní na čtvrt milionu fosilních druhů, ale situace se moc nezlepšila….paradoxně máme méně příkladů evoluční přeměny, než jsme měli za časů Charlese Darwina.

Czesław Miłosz o skutečném opiu lidstva

– Nositel Nobelovy ceny za literaturu Czesław Miłosz v The Discreet Charm of Nihilism, New York Review of Books, 19.11.1998

Skutečným opiem lidstva je víra v posmrtnou nicotu – obrovská útěcha při pomyšlení, že naše proradnost, hrabivost, zbabělost a vraždy nikdy nebudou souzeny….(oproti tomu) všechna náboženství ukazují, že naše činy nikdy nepominou.

Profesor Frank Tipler o tom jakým směrem ukazuje fyzika

– Profesor matematické fyziky Frank Tipler v Physics of Christianity, New York, Doubleday

Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko – křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.

Profesor Thomas Nagel upřímně o „nezaujatosti“ postoje nevíry

– Filozof ateista Thomas Nagel v knize The Last Word, Oxford University Press 1997

Hovořím…..o strachu z náboženství jako takovém. Mluvím z vlastní zkušenosti, protože tímto strachem osobně trpím: chci, aby měl pravdu ateismus….Není to jen v tom, že nevěřím v Boha, a proto přirozeně doufám, že se ve svém názoru nemýlím. Je to v tom, že doufám, že žádný Bůh není! Nechci, aby existoval nějaký Bůh, nechci, aby takhle fungoval vesmír….Pochybuji, že existuje někdo, kdo by k otázce Boží existence přistupoval ryze nezúčastněně – někdo, kdo by bez ohledu na svoje konkrétní přesvědčení předem nechtěl, aby jedna či druhá odpověď byla správná.

Spolehlivost biblických textů

– Pro pokračování prosím klikněte na: www.pistis.webnode.cz

Jak můžeme vědět, zda Bible, kterou máme k dispozici dnes, se dosud blíží originálu? Nepozměnili opisovači vkládáním, vypouštěním a pozměňováním dokumenty natolik, že dnes předkládá zcela jinou zvěst? Tyto otázky bývají často kladeny.

Profesor Paul Copan o pošetilé nedůslednosti relativistů

– Profesor filozofie, současný prezident Evangelical Philosophical Society Paul Copan v knize „Je všechno opravdu relativní?“, Návrat domů, 2003

„Obracet na víru“ se v naší společnosti stalo něčím pejorativním a nevhodným. Není snad známkou arogance pokoušet se „obracet“ ostatní lidi k přijetí vašeho hlediska? Nepůsobí to snad dojmem, že vy máte pravdu a ostatní se mýlí? Jednou jsem narazil na novinový článek, jehož autor, univerzitní profesor, tvrdil, že není správné, když se křesťané snaží na svou víru obracet ostatní. Ironií tohoto postoje bylo, že tento profesor se pokoušel přesně o to, o čem psal, že by jiní (konkrétně křesťané) neměli dělat – a to o „konverzi“ lidí na stranu svého vlastního pohledu na věc. Prostě své vlastní čtenáře p přesvědčoval o tom, že nemají nikoho o ničem přesvědčovat !! Tento člověk se zjevně domníval, že má pravdu, a proto také chtěl, aby se o této pravdě dozvěděli ostatní. Navíc se z nějakého důvodu cítil oprávněn k tomu, aby se právě on snažil přivést ostatní k přijetí jeho stanoviska. Ale jeho stanoviskem bylo, že jednání „dogmatických“ křesťanů pokoušejících se o evangelizaci je urážející. Toto je typická nedůslednost relativistů. Musí jim být připomínáno, že pokud se snaží přesvědčit ostatní lidi o pravdivosti relativismu, pak sami nevěří, že relativismus je platný pro každého. Koneckonců, proč se vůbec snažit přesvědčovat ostatní o něčem, co není ničím víc, než pouhým názorem? Pokud ovšem věříme, že něco je skutečně pravda, pak chceme, aby tomu věřili i jiní.

Prof. RNDr. Emil Paleček DrSc. o darwinizmu

– Profesor Paleček ve své recenzi knihy Darwinova černá skříňka od prof. M.Behe – celá jeho recenze zde v časopise Vesmír

„Jaké závěry jsem při svém přemýšlení o darwinizmu učinil? I nadále si myslím, že Darwinova teorie patří k velkým vědeckým teoriím a že v dohledné době nezanikne, i když věda odhalí další důležité mechanizmy, které se mohou při evoluci uplatňovat. Přikláním se však k názoru Michaela Behea (americký biochemik, vlivný představitel hnutí Inteligentního plánu a autor knihy Darwinova černá skříňka), že chybějí přesvědčivé důkazy pro neodarwinistická tvrzení, že sama Darwinova teorie postačuje v současné době k vysvětlení vzniku a vývoje života na Zemi. Naše vědomosti o vzniku života na Zemi jsou natolik kusé, že neumožňují žádná kategorická, a přitom pravdivá a vědou podložená prohlášení (určená pro veřejnost) o tom, jak život vznikl. Pokud se tyto vědomosti stávají základem nových ideologií, stojí tyto ideologie na vratkých nohou.“

Profesor Berlinski o evoluci

– Agnostik David Berlinski má doktorát z filozofie z Princetonu, na Columbia University učil matematiku a molekulární biologii. Citát je z knihy The Devil’s Delusion: Atheism and Its Scientific Pretensions (Crown Forum, 2008)

Darwinova teorie je taková jaká byla vždycky. Nepřesvědčivá. Mezi evolučními biology jsou ty věci dobře známé. V soukromí často jeden druhému s úlevou sdělují, jak je dobré, že veřejnost nemá ponětí o tom, co vlastně odborný výzkum naznačuje. „Darwin?“, řekl mi jednou jeden laureát Nobelovy ceny za biologii. „To je jenom věc stranické linie“.

Albert Einstein o postoji k Bohu

– S. Viereck, Glimpses of the Great (Macauley, New York, 1930), citováno D. Brian, Einstein: A Life, strana 186.

Nejsem ateista a nemyslím, že se mohu nazývat panteistou. Jsme v pozici malého dítěte, které vešlo do obrovské knihovny napěchované knihami v mnoha jazycích. Dítě ví, že někdo musel všechny ty knihy napsat. Netuší jak. Nerozumí jazykům ve kterých jsou ty knihy napsané. Děcko v uspořádání knih nejasně tuší nějaký tajemný řád, ale neví jaký. Toto je, zdá se mi, postoj dokonce i těch nejinteligentnějších lidí vůči Bohu.

Neurofyziolog Sir John C. Eccles o fyzické a duchovní podstatě člověka

– Nositel Nobelovy ceny za lékařství a fyziologii John Eccles v knize Evolution of the Brain: Creation of the Self (1991)

Tvrdím, že téma záhady člověka je obrovskou měrou devalvováno vědeckým redukcionismem a jeho materialistickým příslibem vysvětlit nakonec veškerý duchovní svět poukazem na aktivitu neuronů v mozku. Tuto víru je třeba zařadit mezi pověry…Musíme uznat, že jsme duchovní bytosti s dušemi existujícími v duchovním světě a zároveň fyzické bytosti s těly a mozky, které operují ve světě hmotném.

Jeden z deseti nejvíce citovaných chemiků na světě, profesor Tour o tom, jak nerozumí evoluci

James M. Tour je organický chemik specializující se na nanotechnologie. V současné době je na Rice University v USA profesorem chemie, profesorem informatiky a profesorem mechanického inženýrství a vědy o materiálech. Profesor Tour podepsal „Vědecký nesouhlas s Darwinismem“ v následující textaci: „Jsme skeptičtí k možnosti vysvětlit složitost života pomocí náhodných mutací a přírodního výběru a vyzýváme k pečlivé analýze důkazů pro darwinistickou teorii.“ Text je úryvek z přednášky, kterou je možno vidět na http://www.youtube.com/watch?v=PZrxTH-UUdI&feature=youtu.be

…Řeknu vám jako vědec a molekulární chemik – jestli by někdo měl rozumět evoluci, tak jsem to já, protože já tvořím molekuly jako zaměstnání…není to tak, že bych si koupil chemickou stavebnici, míchal tohle a tamto a něco dostal…ne…já je tvořím ab initio, od počátku. Vím jak je těžké molekulu vytvořit. Rozumím tomu, že jestliže vezmu chemickou laboratoř přírody, mohlo by to být mnohem jednodušší, protože všechny nástroje už tam jsou, já vše smíchám ve správném poměru v určitých podmínkách..,ale dělat to od počátku…to je velice, velice těžké. Nerozumím evoluci, k tomu se vám přiznám. Je v pořádku, že to takhle říkám? Že přiznávám, že evoluci nerozumím? Vím, že je dost lidí, kteří o organické syntéze nemají potuchy, ale evoluci rozumí. Já se zase vyznám v molekulách, ale evoluci nerozumím. A vy si možná řeknete….teda…ten je dost zvláštní.

Řeknu vám co se děje v zákulisních místnostech vědy – mezi lidmi z Národní akademie, mezi držiteli Nobelových cen. Sedávám s nimi a když jsme občas sami, mimo dosah lidí z venku, zeptám se…“rozumíš odkud se to všecko vzalo a jak se to stalo?“ A pokaždé, když jsem seděl s těmito lidmi, kteří jsou stejně jako já chemici, kteří věci rozumí, a ptal se jich na to, dostal jsem stejnou odpověď, něco jako…“Ne….kdepak“. Tihle lidé jsou na tom s představou toho, jak se vše poskládalo dohromady, velice podobně jako já. Mluvil jsem o tom s členy National Academy of Science a laureáty Nobelových cen. Když se jich někdy zeptám zda tomu rozumí, a oni mají obavu říci, že ano, tak prostě neřeknou nic. Jenom koukají, protože mi upřímnou kladnou odpověď nedokážou dát. Před několika lety jsem se bavil s jedním děkanem, který je také chemik. Byl tenkrát znepokojen určitými věcmi a já jsem mu řekl. „Dovolíte mi otázku? Jste chemik. Rozumíte tomu? Jak dostanete DNA bez buněčné membrány? A jak se dostanete k buněčné membráně bez DNA? A jak se tohle všechno dalo dohromady z kouska rosolu?“ Nemáme tušení, nemáme žádnou představu. Řekl jsem. „Není to zvláštní, že vy, děkan na vědecké fakultě a já, profesor chemie, o těchto věcech můžeme hovořit pouze v utajení ve vaší kanceláři, ale už ne venku?“

Jestli vy rozumíte evoluci, jsem za to rád. Nebudu se vás pokoušet nějak změnit – vůbec ne. Naopak, přál bych si mít to pochopení, které máte. Před nějakými sedmi, nebo osmi lety jsem na svém webu napsal, že nerozumím. Dal jsem tam info, že zaplatím oběd každému, kdo se se mnou posadí a vysvětlí mi evoluci. Nebudu se s nikým takovým přít, až do té doby, než něco pochopím. Žádal jsem o vyjasnění. Co nechci, je nicméně slyšet fráze o tom, že „tenhle enzym dělá toto“. Kvůli mně musíte jít trochu hlouběji, do detailu kde se molekuly staví…. Nikdo mně zatím nevzal za slovo.

Kontaktovalo mně Sdružení ateistů. Řekli, že ten oběd koupí a povzbuzovali zájemce, ať zajedou do Houstonu, dají si s tím chlapíkem oběd a pohovoří s ním. Nikdo ale nepřišel. Pochopte, já se chci jenom ptát. Budu se ptát, když přestanu chápat o čem to se mnou mluví. Upřímně se to chci dozvědět. Hrozně rád bych evoluci věřil. Ale prostě nemůžu.

Rozumím mikroevoluci, to opravdu ano. To v laboratoři děláme neustále. To chápu. Ale když se jedná o proces vzniku druhů, nebo změnu orgánů…pak to je velice těžké pochopit. Nedávno jsem byl v Izraeli a mluvil s jedním bioinženýrem, který se mi vyznával ze své fascinace z některých aspektů funkčnosti lidského ucha. Ptal jsem se jej, jestli ví jak vzniklo a on mi řekl. „No..Jime, víš sám,..všichni věříme v evoluci, ale nemáme moc tušení, jak se to stalo“. Tady to máte, dobrý židovský profesor. Chci říct…takhle to je…Odpověděl jsem na Vaši otázku?

Profesor Flew o změně svého celoživotního postoje k otázce existence Boha

– Profesor Antony Flew byl vedle Bertranda Russela zřejmě nejvlivnější filozofický ateista celého dvacátého století. Propagaci a intelektuální obhajobě ateismu zasvětil téměř celý svůj život. Když v roce 2004 prohlásil, že jej vědecké důkazy donutily změnit svůj postoj k existenci Boha, způsobil obrovské pozdvižení .

Nyní věřím, že vesmír vznikl působením nekonečné inteligence. Věřím, že složité zákony vesmíru ukazují na to, co vědci nazývali „boží myslí“. Věřím, že život a reprodukce mají svůj původ v božském zdroji. Proč něčemu takovému věřím, když jsem více než půl století vykládal a hájil ateismus? Krátce mohu odpovědět tak, že toto je dle mého názoru světonázorový pohled, který se vynořuje z moderní vědy.

Profesor Behe o chromosti darwinismu

– Dr. Michael Behe, profesor biochemie na Lehigh Univeristy v USA. Úryvek z knihy Darwinova černá skříňka, Návrat domů, 2001. Recenze knihy od Dr. Emila Palečka v časopise Vesmír zde

O tom, že Darwinova evoluční teorie zjevně nedokáže objasnit molekulární základy života, svědčí nejen analýzy obsažené v této knize (Darwinova černá skříňka), ale také fakt, že v odborné literatuře nenalezneme ani jediný model, který by vznik složitých biochemických systémů vysvětloval. Tváří v tvář neuvěřitelné složitosti, kterou moderní biochemie objevila uvnitř buňky, zůstává vědecká obec naprosto ochromena. Nikdo z Harvardu, nikdo z Ústavu národního zdraví, žádný člen Národní akademie věd, žádný laureát Nobelovy ceny – prostě vůbec nikdo nedokáže v souladu s darwinismem objasnit, jak se mohly vyvinout řasinky, vidění, srážení krve či jakýkoliv jiný složitý biochemický proces. Jenže – jsme tady. Jsou tu i rostliny a zvířata. I složité systémy. A to vše se sem muselo nějak dostat. Jestliže to nevzniklo podle Darwinovy teorie, jak tedy?

Prof. Mgr. Tomáš Tyc, PhD. o vědě a víře

– Prof. Mgr. Tomáš Tyc, Ph.D. působí na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Citát je z materiálu BTS s názvem Věda a víra očima teoretického fyzika ze září 2013.

Když přemýšlím nad krásou zákonů fyziky a nad tím, že jen malý počet těch nejzákladnějších z nich umožňuje fungování nesmírně složitých systémů, jako jsou třeba živé organismy, nezdá se mi možné, že by to vše vzniklo pouhou náhodou bez nějakého plánu. V přírodě je vidět na každém kroku taková důmyslnost a dokonalost, že se mi zdá existence Stvořitele, který to vše naplánoval, jako nejpřirozenější vysvětlení toho, co pozoruji. Například „velký třesk“, při němž začal existovat vesmír, se velice podobá představě stvoření světa z ničeho, jak to popisují první verše Bible.

Je také dobře známo, že pro to, aby mohl existovat život, jsou nutné velice specifické fyzikální podmínky – nejen vhodná teplota a složení atmosféry, ale třeba i hodnoty některých základních konstant. A náš vesmír i naše Země takovéto vyladění podmínek má – a to tak přesné, až se tají dech. To také vidím jako něco, co silně ukazuje na inteligentního Stvořitele. … V naší zemi má mnoho lidí stále hluboce zakořeněnou představu z dob komunistické propagandy, že věda a víra jsou ze zásady v konfliktu a že to byla vždy církev, kdo nejvíce bránil vědeckému pokroku. Je však dobře známo, že církev naopak významně přispěla k vědeckému poznání a šíření vzdělanosti a mnoho předních vědců historie (např. Einstein, Newton, Pascal, Pasteur, Lyell, Galileo, Mendel, Ohm, Planck, Kelvin, Faraday, Maxwell, Leibnitz, aj.) byli hluboce věřící lidé. A není náhodou, že moderní věda se zrodila právě v evropské, tedy křesťanské civilizaci. Víra podporuje vědu v tom, že mi ukazuje, že má cenu se snažit přírodní zákony poznat, že Stvořitel nám něco ze své kuchyně odhalil a zve nás k tomu úžasnému dobrodružství jít po Jeho stopách a objevovat zákonitosti, které do světa vtiskl.

Arno Penzias o podobnosti mezi Big Bangem a biblickou zprávou o stvoření

– Profesor Arno Penzias, nositel Nobelovy ceny za fyziku, citace z New York Times, 12 březen 1978

Ta nejlepší data, která ohledně velkého třesku máme k dispozici, jsou přesně taková, jaká bych očekával že budou, kdybych neměl k dispozici nic jiného, než pět knih Mojžíšových, žalmy a Bibli jako celek…

Profesor Lennox o domnělém konfliktu mezi vědou a vírou

– Rozhovor s profesorem Lennoxem na www.idnes.cz. Celý nezkrácený rozhovor poté také na zde

Dawkins, Hawking a další přiživují ten mýtus, že mezi vědou a vírou je bitva. Vždy je potřeba se k této domnělé bitvě vyjádřit. Musím vysvětlit – je to absurdní, mohu jmenovat spoustu profesorů přírodních věd na Oxfordu, kteří jsou věřící. A můžu jmenovat ještě více těch, kteří jsou ateisté. Je evidentní, že věřící i nevěřící praktikují vědu….

Profesor B. Lewis o dnešním chybném vnímání křížackých výprav

– Profesor Bernard Lewis byl historikem působícím na Cornell a Princeton University. Citace k dohledání zde

V těchto našich časech se křižácké výpravy líčí jako předčasná verze rozpínajícího se evropského agresivního a expanzionistického imperialismu – jako předzvěst moderních evropských států. Nemám v úmyslu obhajovat, nebo omlouvat zvěrstva která byla napáchána, ale imperialistický pohled je velice zavádějící. Daleko přesněji by se daly výpravy popsat jako….zpožděná reakce na džihád, svatou válku islámu. Mohamed vedl první džihád proti pohanům v Arábii a jeho následovníci si postupně vojensky podmanili Střední východ i se Svatou zemí, část Asie, Afriky a v Evropě rozsáhlá území v dnešním Španělsku, Rusku a na Balkáně. Cílem křížových výprav bylo válkou znovu získat, co bylo dříve Evropě vyrváno…dále osvobodit posvátná místa křesťanství a znovu je bez překážek křesťanským poutníkům otevřít.

Prof. James Shapiro o makroevoluci jako zbožném přání

– Profesor James A. Shapiro – „In the Details…What?“ National Review, 19.9.1996, str. 64.

Tvrzení, že náhodné odchylky a darwinistický gradualismus nemusí být adekvátním vysvětlením složitých biologických systémů je sotva nové…..ve skutečnosti neexistují žádné podrobné darwinistické popisy evoluce jakéhokoliv základního biochemického, nebo buněčného systému – pouze řada zbožných přání. Je pozoruhodné, že darwinismus je pro tak rozsáhlé téma evoluce akceptován jako uspokojivé vysvětlení – s tak nedostatečným prošetřením toho, jak dobře jeho základní teze osvětlují konkrétní případy biologické adaptace či diverzity.

Profesor Yockey o limitech přírodních procesů

– Profesor Hubert P. Yockey je fyzik a informační teoretik. Pracoval s Robertem Oppenheimerem a působil na univerzitě v Berkeley. Úryvek je z: Hubert P. Yockey Information Theory and Molecular Biology 1992 Cambridge University

Jestliže někdo čte mojí knihu, nikdy nemůže dojít k závěru, že by přírodní procesy mohly vyprodukovat byť i ten nejjednodušší organizmus. Není nejmenší šance, že by náš svět vděčil za svou existenci přírodním dějům. A tak jediný racionální závěr je, že tu musel být nadpřirozený zásah.

Evoluční biolog A.Parker o svém překvapení z první knihy Bible

– Andrew Parker je evoluční biolog který pracuje jako ředitel výzkumu v Natural History Museum v Londýně. Kniha,o které mluví, a ze které je citát, se jmenuje The Genesis Enigma (London, Doubleday, 2009)

Bez toho, že bych cokoliv očekával, jsem na první stránce Bible našel celou řadu paralel mezi tam uvedeným kreačním příběhem a moderní vědeckou představou historie života. Ty shody byly téměř dokonalé……Čím větší detail zkoumáte, tím přesvědčivější a pozoruhodnější ty paralely jsou. Jednou z věcí, na kterou se chci ve své knize ptát, je tato: Mohlo by být možné, že příběh o stvoření v Genesi byl tímto způsobem zaznamenán proto, že jednoduše odráží skutečnou posloupnost událostí tak, jak se opravdu odehrály?…..Máme tu tedy něco na způsob mystéria Genesis. První strany té knihy jsou vědecky přesné, ale informace v nich byly zaznamenány dávno předtím, než věda vznikla. Jak to přišlo, že autor těch stránek dal takový materiál dohromady? Jako vědec,který je vůči takovým myšlenkám přirozeně nepřátelský,musím s určitou nervozitou přiznat, že známky toho, že ten starověký pisatel byl nějak božsky inspirován,jsou opravdu silné. Nikdy předtím jsem se nesetkal s tak robustním a nestranným důkazem toho, že Bible je dotčena nějakým božím vedením.

Profesor Dean Kenyon o svém očekávání od vědy

– Kenyon je emeritní profesor biologie na San Francisco State University. Citát je z knihy Of Pandas and People: The Central Question of Biological Origins, P. Davis and D.H.Kenyon, Dallas, Texas, Haughton Publishing Co., 1989, str.7.

Věda postavená na zkušenosti nám říká, že informace zakódovaná v DNA musela vzniknout působením inteligentní příčiny. O jakou rozumnou příčinu se jedná? Sama o sobě nám věda na tuto otázku nemůže odpovědět, to musí přenechat náboženství a filozofii. To by však vědě nemělo zabránit tomu, aby uznávala důkazy pro inteligentní příčinu, kdekoliv na ně narazí.

Profesor Schawlow o správných otázkách

– Americký fyzik, profesor na Stanford University, nositel Nobelovy ceny. Citát z: Margenau, H. and R. A. Varghese, eds. Cosmos, Bios, Theos: Scientists Reflect on Science, God, and the Origins of the Universe, Life, and Homo Sapiens (Open Court Pub. Co., La Salle, IL, 1992).

Zdá se mi, že při setkání se zázraky života a vesmíru si musíme klást otázku proč a ne jenom jak. Jediné možné odpovědi jsou náboženské….já osobně vidím potřebu Boha ve vesmíru i ve svém vlastním životě.

Max Planck o Bohu

– Max Planck, „otec“ kvantové hypotézy, nositel Nobelovy ceny považovaný za jednoho z nejvýznamnějších fyziků historie. Citát je z Scientific Autobiography and Other Papers (New York, 1949)

Jak náboženství tak věda vyžadují víru v Boha. Pro věřícího je Bůh počátkem, pro fyzika pak koncem všeho uvažování…Prvnímu je základem, druhému korunou stavby každého všeobecného světonázoru.

Ravi Zacharias o tom jak pojem zla odkazuje k boží existenci

– Citace z diskusního setkání uvedená v autorově knize Can Man Live Without God? Ravi Zacharias je indicko-americký spisovatel a vlivný obhájce křesťanství.

Když řekneš že je ve světě příliš zla, předpokládáš nutně, že existuje také dobro. Když se domníváš, že existuje dobro, musíš předpokládat, že existuje něco jako morální zákon, na jehož základě jsi schopen dobro od zla rozeznat. Jestli ale máš za to, že existuje morální zákon, je nutné přijít s myšlenkou na Zákonodárce. Toho se ale svým tvrzením o přílišném množství zla ve světě snažíš vyvrátit a ne jeho existenci potvrdit. Protože jestliže Zákonodárce neexistuje, není ani žádný morální zákon. Jestliže není takový zákon, není ani dobro. Jestliže není dobro, není ani zlo. Co přesně byla tvoje otázka?

 

Tento materiál publikován se souhlasem www.rozumnavira.cz.

 

Zmensvojživot.cz - Zmeň svoj život / Život na ceste s Bohom

Ahoj! Vieš o tom, že stránku zmensvojzivot.cz navštívi ročne takmer 20 000 jedinečných používateľov? Takýto záujem nás motivuje k tomu, aby sme tento projekt nielen udržiavali, ale aj rozvíjali.

Na týchto stránkach Ti prinášame čítanie rôznych biblických článkov bez reklám, vrátane možnosti biblického samoštúdia, alebo štúdia online. Nájdeš tu apologetický výklad Písma, teologické výklady príbehov Biblie, či samotných základov kresťanského života, vrátane hermeneutiky, skúsenosti ľudí, či rád ohľadne zdravej životosprávy. Všetko v podobe vyše 393. článkov a 800 videí, doplnené o stovky obrázkov, grafov, pre lepšie pochopenie evanjelia.

Čo vďaka tvojej podpore dokážeme?

Aj Tvoja pomoc môže pomôcť v šírení Evanjelia do mnohých kútov Slovenska, Česka, zahraničných krajín v podobe nákupu kresťanských kníh a Biblií pre ľudí, ktorí si to nemôžu dovoliť a súťaže pre mladých na instagrame. Na stránke nezverejňujeme žiadne reklamy, ktoré by mohli priniesť finančné zdroje na podporu projektu. Celý projekt je preto neziskový a odkázaný na darcov. Aj Tvoja pomoc posilní ruky slabých a prinesie mnohé ovocie.

Číslo transparentného účtu:

SK14 8330 0000 0023 0188 5016 (pre Slovensko)

2301 885 016/2010 (pre Česko)

Staň sa súčasťou nášho tímu

Využi svoje dary a nadanie a zapoj sa do projektu Evanjelizácie. Staň sa členom tímu mladých ľudí, ktorí každý mesiac oslovia vyše 50 000 ľudí! Ak máš záľubu v jazykoch, tvorbe videí, prekladov titulkov, či programovaní stránok alebo máš nápad, ako rozšíriť toto dielo, napíš nám na zmensvojzivotcz@gmail.com, alebo cez InstagramFacebook.

Pridaj sa k nám v šírení Evanjelia na internete.

Aj vďaka Tvojej podpore, smieme rozdávať množstvo kníh zdarma študentom na internátoch.