Zverokruh – pravda zjavená vo hviezdach?

Úryvky z knihy Bodnutie Škorpióna (…)

Překvapilo by vás, kdybyste zjistili, že znamení zvěrokruhu nemají s horoskopy nic společného? Víte že zvěrokruh uchovává nejstarší obrazy na světě, ale že horoskopy jsou poměrně nové? Je čas říci si pravdu. Původní smysl zvěrokruhu byl neskonale velkolepější a dokonalejší. Obsahoval vlivné poselství, které bylo po 4 000 let zcela jasně chápáno. Pak, asi kolem roku 300 př. n. l., se tato slavná a zasvěcená věda dostala pod vliv babylonských kněží na území dnešního Iráku. Doslova ji unesli. Pak byl celý prostor ponechán téměř zcela astrologii. Mohlo se stát, že jsme přehlédli skutečný smysl zvěrokruhu?

Velmi brzy v lidské historii byly hvězdy pojmenovány a uspořádány do skupin (souhvězdí) a zakresleny do map hvězdné oblohy jako obrazy zvířat, lidí a dalších předmětů. Významné je, že stejná jména a postavy jsou shodné v celé historii a ve všech světových kulturách. A na astronomických mapách přežily až do dneška. Tato souhvězdí se rozprostírají v asi 16 stupňů širokém pásu, který obepíná zemi. Kdybychom mohli hvězdy vidět přes den, zdálo by se nám, jakoby se slunce během roku pohybovalo po tomto pásu po dráze zvané ekliptika.

Právě tento pás, se svými stupni, které tvoří dvanáct měsíců, nazýváme zvěrokruh (ne z řeckého slova „život“ jak se často uvádí, ale z mnohem starodávnějšího hebrejského slova značícího „cestu po stupních“). Každý stupeň ročního kruhu obsahuje svou vlastní skupinu hvězd, která je označovaná obrazem nebo znamením. To je těch dvanáct znamení zvěrokruhu.

Dvanáct? Ne – čtyřicet osm. Protože těchto dvanáct znamení nestojí na obloze osamoceně. Ke každému z těchto znamení jsou připojena tři další, které nazýváme dekany (kousky, střípky).  Velký arabský astronom Albamazer zaznamenal, že Peršané, Babyloňané, Egypťané a Indové, všichni měli ke každému znamení tyto tři dekany. Když byl zvěrokruh nakreslen, byla poloha hvězd ke vztahu k zemi o téměř 90 stupňů odlišná od jejich současné polohy. Takže datum vzniku 4000 př. n. l. by bylo blízko k tomuto znamení.

Ptolemaios (150 n. l.) o zvěrokruhu tvrdí, že je „jako neotřesitelná autorita neznámého původu a nevyzpytatelného stáří“. Je možné určit některé z prvních lidí v historii, kteří se zabývali zvěrokruhem? Věřím, že ano. Platón uvádí:

„Našim prvním rodičem byl největší filozof, který kdy existoval“ (22/150).

Platón by jistě nesouhlasil s dnešním evolucionistou, který by se nám pokoušel říci, že první člověk byl chrochtajícím divochem!

Starověcí Židé, Arabové, Asyřané, Babyloňané, Egypťané a Féničané se zmiňují o jistých posvátných záznamech o Adamovi, Setovi, Enochovi a o mužích nejstarších dob, kteří napsali proroctví nadcházejících událostí a jejichž moudrost a právo nikdo nebyl schopen zdokonalit, ale neustále se vyskytovaly tendence od nich odpadávat. Hornius říká: „První zmínka o písemnictví spadá do dob Seta, který pamatoval na proroctví svého otce předpovídající … Potopu a (konečné zničení) ohněm“ (22/150). Lukáš píše, že existovali Bohem inspirovaní proroci „od počátku světa“ (Luk. 1:70; Sk. 3:21).

Cassini v Historii Astronomie uvádí:

„Není možné pochybovat o tom, že astronomie byla vymyšlena na počátku světa; historie, nezasvěcená stejně jako zasvěcená, dosvědčují, že to je pravda.“

Hebrejští pisatelé tvrdí, že hvězdy pojmenoval sám Stvořitel (Iz. 40:26; Ž. 147:4). Posvátný Bundahis z Parsise tvrdí, že znaky zvěrokruhu a jejich význam byly do člověka vštípeny Auharmazdem – Stvořitelem. Totéž tvrdí kaldejské tabulky objevené v ruinách starověkého Babylona a Asýrie. V jedné sérii nazvané Kaldejská Genesis pátá tabulka (jejíž zlomky jsou v Britském muzeu) odpovídá na biblickou výpověď kdy Bůh říká: „… ať jsou na znamení“ (Gn. 1:14). Tabulka popisuje, jak Anu (Stvořitel) stanovil zvířecí podobu dvanácti znamení, každé z nich se třemi dekany. „On je určil,“ „On je stanovil,“ „On je označil“.

Tyto staré dokumenty uvádějí, že od počátku lidské existence na zemi, byl jediným účelem nebeských světel, aby „byla na znamení“, to znamená že měla značit něco, co je za nimi, nést nějaké zvláštní učení, které je jiné než to, co je od nich přirozeně odvoditelné. Slovo znamení je v Genesis othoth, plurál od oth, z kořene hebrejského slova, které znamená „přijít“. Odtud tedy znamení něčeho, co má přijít.

A dále. Když Jób (asi roku 2136 př. n. l.) říká, že Stvořitel „ozdobil“ nebesa (Jb. 26:13), používá slovo, které v původním jazyce znamená „ozdobil předvoláními a varováním“. Podle Jóba Bůh sám na sebe bere záruku za vytvoření „Mazzaroth“ (zvěrokruhu) a za způsobení toho, že jeho prvky zachovávají svůj správný sled a časové rozvržení (Jb. 38:31-33). „Nebesa vypravují slávu Boha silného, a dílo rukou jeho obloha zvěstuje,“ vyhlašuje David (kolem roku 1000 př. n. l.).

„Den po dni vynáší řeč, a noc po noci ukazuje umění. Neníť řeči ani slov, kdež by nemohl slyšán býti hlas jejich.“ (Ž. 19: 1 – 4) Pavel cituje tento oddíl a označuje toto hvězdné poselství jako samotné „slovo Boží“ (Ř. 10: 17–18). Takovýto obrazový jazyk je něco, čemu mohou rozumět všechny národy. Není tedy divu když říká (Ř. 1:20) „… tak aby již byli bez výmluvy…“. V knize Enochově* Origen poznamenává, že v Enochově době již byla souhvězdí pojmenována a rozdělena. „Celý jejich záznam podle každého roku světa až na věky, až do dokončení nového díla (nebo stvoření), které bude věčné.“ (23/141 – 142). Podstatné je, že starověcí lidé byli jednomyslní v tom, že tyto hvězdné obrazy vykládají velké pravdy, minulé, přítomné a nadcházející.

Existuje reálná svědectví, že ranné civilizace považovaly zprávu o Adamovi, Evě a „pádu člověka“ za pravdivou historii. Takovéto zprávy se nevztahují pouze k Bibli. Jsou zaznamenány v ústních a písemných záznamech historie mnoha starověkých národů. Univerzálně je považováno za platné, že se po vzpouře v nebi vyhnaní vzbouřenci vedení Luciferem (Satanem) zmocnili této mladé planety. Babylonské tabulky tuto událost nazývají „vzpoura v nebi“.

Mexická tradice popisuje boj v nebi a pád Zontemonqua a dalších vzdorných duchů, stvoření a následné svádění lidstva tímto vzbouřencem.  Záznamy uvádějí, že Stvořitel svěřil dvěma prvním lidem panství nad touto zemí. Nenechal je v nevědomosti Satanovy skryté přítomnosti, ale ujistil je, že do nebezpečí se mohou dostat pouze skrze neposlušnost. Satan rozezlený svou nenávistí nastrojil pomstu. Aby zamaskoval svou pravou totožnost využil jako médium hada – fyzický fenomén – aby tak upoutal Evinu pozornost.

Naneštěstí lidský pár upadl pod jeho vliv a od té doby jsou odděleni od Dárce života, důsledkem toho mohla být pouze smrt. Smrt bude předávána na všechny jejich potomky. Nyní je tedy lidstvo v moci nepřítele, odcizeno Bohu. Satan se zmocnil místa panovníka tohoto světa, které paří člověku.

Na svádění lidstva „ďábelským hadem“ si lidstvo pamatuje od Egypta přes Čínu až k Americe (20/380).  Ale Bůh nenechal člověka bez naděje. Zoufalé dvojici bylo dáno zaslíbení, které přešlo na všechny jejich potomky. Bylo jím toto: Satan, (nyní symbolizovaný jako had) se postaví proti Přicházejícímu (označovaný jako ženino Símě); tato postava s konečnou platností „rozdrtí“ hlavu hada (zničí jej), ale ne aniž by si při tom „poranila“ patu (dočasně oslabený) (Gn. 3:15). Už vám to došlo? Dobře si tohoto proroctví všimněte; znovu se s ním setkáme ve zvěrokruhu.

Nakonec byl Izrael, jako vyvolený národ, z něhož měl Spasitel vzejít, umístěn na křižovatku světa a byli mu svěřeni proroci, kteří měli tento národ připravovat na jeho celosvětovou roli. Tato naděje budoucího vykoupení se odráží v tradicích a v mytologiích všech starověkých lidí. V každé době byli proroci, kteří spravovali božská poselství.  Věřili v jednoho Stvořitele, v bytosti nazývané jako andělé a v Satana, který nakazil celé lidstvo. Báli se hříchu a usilovali o odpuštění prostřednictvím krvavé oběti.

Hovořili o Vykupiteli, který přijde aby trpěl, o jeho vzkříšení a o konečném obnovení všeho co bylo ztraceno. Tato dobrá zpráva je tedy stejně tak stará jako lidské pokolení a nikdy nebyla doba, kdy by tato zpráva nebyla známa.  A navíc je ZJISTITELNÁ ZE STAROVĚKÉHO ZVĚROKRUHU, obrazové galerie rozprostírající se po celé obloze, která má přetrvat až do konce věku. Na této zářivé klenbě vypráví nepřetržitě po celý rok celá dlouhá řada obrazů svůj příběh – věčné svědectví lidskému pokolení. Zvěrokruh přináší proroctví událostí až po konec lidské historie.

Starověký svět považoval zvěrokruh za božské zjevení, které bylo zřízeno od doby prvního člověka. Viděli jsme, že vnitřní důkaz datuje proroctví zvěrokruhu do doby přibližně 4000 let př. n. l. Je to jen náhoda, že biblická chronologie rovněž datuje prvního člověka a první proroctví do doby kolem roku 4000 př. n. l.? Proroctví zvěrokruhu tedy pochází ze STEJNÉ doby jakou mu připisuje Bible. Co je však ještě více překvapující je, že poselství zvěrokruhu je chápáno tak jak jej nacházíme i v Bibli, dokonce i v přesném pořádku – od Símě Panny v Genesis až po vítězícího Lva ve Zjevení. Jména a symboly jednoho přesně odpovídají druhému.

Další důležitá skutečnost, které je třeba si povšimnout je, že původní zvěrokruh začínal znamením Panny. Zvěrokruh v Esnehově chrámu v Egyptě je sfinga (postava s ženskou hlavou a lvím tělem) je ve skutečnosti umístěna mezi znamení Panny a Lva. Slovo sfinx (z řeckého sfingo) znamená pevně svázat dohromady, což znamená, že byla sestrojena aby značila, kde mají být oba konce zvěrokruhu spojeny dohromady a kde kruh začíná a kde končí. V souladu s tím je v souhvězdí Lva hvězda, která se jmenuje Sarcarn, což znamená spoj. Sfinga nám říká, že máme začít u Panny a skončit u Lva. Podle nejlepších znalců byl ve starověku univerzální zvyk postupovat od Panny přes celý kruh až ke Lvu.

PANNA

Je zde žena, ano, ale konkrétně panna. V arabštině se toto znamení nazývá Adorah, „čistá panna“; v řečtině Parthenos, „dívka panenské čistoty“. Všechny starověké tradice zdůrazňují panenství této ženy. nejstarších Babylonských a Egyptských vyobrazeních drží v rukou nemluvně. V její ruce se nachází nejjasnější hvězda souhvězdí – původní hebrejská jména této hvězdy byla Zerah „semeno“ a Tsemech „výhonek“.

Takže Panna je držitelem významného semene a v rukou drží výhonek. Jedna z hvězd nacházející se v ruce, která drží výhonek se nazývá Al Mureddin, což znamená „ten, který sestoupí“ nebo „ten, který bude panovat“. Hvězda Zavijaveh znamená „ušlechtilý a slavný“. Izajáš předpovídá: „V ten den bude výstřelek Hospodinův ušlechtilý a slavný…“ (Iz. 4:2). Identifikace je nezaměnitelná. Panna očekává svého zaslíbeného syna. A ten je dále popsán třemi dekany Panny nebo vysvětlujícími postranními znameními.

Všimněte si, jak velký arabský astronom Albamazer(805 – 885 n. l.) nekřesťan, popisuje toto znamení zvěrokruhu: „V prvním dekanu povstává, jak učí Peršané, Kaldejci a Egypťané a oba, jak Hermes a Ascalius, mladá žena, jejíž perské jméno označuje čistou pannu, sedící na trůnu, kojící malého chlapce, tento chlapec má hebrejské jméno, některými národy je nazýván Ihesu, s významem Ieza, což v Řečtině znamená Kristus“.

Babyloňané a Peršané očekávali krále-vykupitele a důstojného hrdinu, který ustanoví nový věk štěstí. Také Číňané věřili, že se zjeví velký moudrý muž. Hindové věřili, že se lidem zjeví svrchovaný Bůh a že nakonec přijde nový svět. Starověcí Germáni očekávali obnovení současného světa. A britští Druidové očekávali příchod „Léčitele všech nemocí“, jehož symbolem bylo jmelí (nebo výhonek – větvička).

V parafrázi starověkého Balámova proroctví (Nu. 24:17) čteme: „Vyjdeť hvězda z (nebo nad územím) Jákoba, …“. Tato nová hvězda udá zeměpisnou šířku, o půlnoci bude procházet přímo nad hlavou, každých 24 hodin, zatímco proroctví udává zeměpisnou délku – země Jákobova (Izrael). Je astronomickým faktem, nezávislým na veškerých hypotézách, že v roce 7 př. n. l. došlo ve znamení Ryb ke konjunkci planet Jupitera a Saturna.  Jak židovští rabínové, tak pohanští pisatelé souhlasili s tím, že taková konjunkce naznačovala narození úžasného a význačného činitele mezi lidmi a počátek nového pořádku věcí.

Podle Josefa a rabínů, označovali Egypťané už v dobách Mojžíše znamení Ryb za znamení Hebrejů. Je astronomickým faktem, že ve stejném roce došlo ke třem po sobě jdoucím konjunkcím těchto stejných planet (v květnu, říjnu a v prosinci), což ukazuje na toho, kdo je známý jako trojjediný. Všechny se odehrály ve znamení Ryb. V únoru roku 6 př. n. l. se také Mars přesunul do tohoto seskupení a zůstal v této pozici, takže s ostatními dvěmi planetami vytvořil trojúhelník, situace známá jako seskupování planet. Trojice k níž došlo ve znamení Ryb byla spojována s Židy.

Podle proroctví Stvořitel přišel, aby se nabídl za výkupné. Když slyšel nářek svých trpících lidí byl pohnut lítostí. Dokud byl člověk vyvržencem bez naděje nebylo požadováno nic. A tak odložit svůj královský majestát a sestoupil ze svého království nad galaxiemi, aby na sebe vzal slabé lidské tělo. Jak řekl jeho dřívější odpůrce Pavel: „Ale samého sebe zmařil, způsob služebníka přijav, podobný lidem učiněn. A v způsobu nalezen jako člověk, ponížil se, poslušný jsa učiněn až do smrti, a to do smrti kříže.“ (Fp. 2:7-8).

Jaká vzdálenost mezi mocným Bohem a bezmocným dítětem! Člověk je takovou nepochopitelnou zvláštností zmatený – Stvořitel světů, který sestupuje, aby na sebe vzal podobu člověka a tak spojil tyto dvě podstaty. Byla to úžasná skromnost. Ohromilo to celý vesmír. Proroci žasnou: Bůh připustil, aby Jeho syn – bezbranné dítě – které podléhalo bezmoci lidskosti, přišlo do nepřítelova území na kterém Satan vyhlásil své panství a to i navzdory riziku selhání a věčné ztráty – plán záchrany byl učiněn s plným souhlasem Otce a za nejhlubší oddanosti. Byl to jeho čin, jeho láska a také jeho oběť.

Takže Vykupitel na sebe vzal hmotné tělo, aby mohl, aniž by znásilnil lidskou vůli, získat člověka pro sebe. Zamysleme se nad tím. Mohl by snad existovat velkolepější milostný příběh? Tento neuvěřitelný čin zpochybňuje názory nejlepších učenců až do dnešního dne.

Dalším astronomickým faktem, nezávislým na jakýchkoliv hypotézách je, že tento den zůstalo Slunce ve znamení panny (vždy a všude považované za znamení panny-matky z níž se má narodit Spasitel s božskou a lidskou podstatou). Nová neobvyklá hvězda se objevila bezprostředně před Ježíšovým narozením; byla tak jasná, že byla viditelná dokonce i během dne; a pokračovala na své cestě po obloze během celého období Ježíšova života a v následujícím období.

Byla v prvním dekanu Panny, jmenovitě v Comě, znamení dítěte provázejícího Pannu a tato hvězda označovala samotnou hlavu dítěte. Není tedy divu, že mudrci, jak se blížili k Jeruzalému, byli stále nervóznější, protože měli brzo uvidět slavného Vykupitele světa narozeného z panny, o němž od nejdávnějších časů hovořil zvěrokruh a všechny posvátné spisy, a proto neměli nejmenšího stínu pochybnosti. Svět ho celé dlouhé roky očekával. A nyní jeho čas přišel.

Tanna debe Eliyyehu (Elijášská škola) učí: Svět bude trvat šest tisíc let. V prvních dvou tisících let bylo zpustošení;, dalších dva tisíce let vzkvétala Tóra; a následující dva tisíce let je Mesiášské období. (Talmud Sanhedrin, 97a, svazek 2, str. 657).  Herodiáni věděli, že příchod Mesiáše je na dosah ruky. Ve svém světském nahlížení na tuto událost považovala tato sekta krále Heroda ta Mesiáše (1/282). Z Danielova proroctví správně zjistili, že se předpovězené období 490 let blíží ke konci v období Herodovy vlády. Zde se jedná o sjednocený proud ne 8, ne 45, ale 332 jasných předpovědí, ktoré se naplnili v Kristovi.

Jeho znamení … Po celém zvěrokruhu jsou rozšířena znamení kozoroha (kozel) a skopce (berana nebo beránka). Ve starověkém světě byli jak kozel tak beran obětními zvířaty. Je skutečností, že symbolizovala příchod Vykupitele, jehož sebeobětí byla lidstvu dána naděje na odpuštění a usmíření se Stvořitelem. Smrt Zaslíbeného nebyla žádnou náhodou. Byla záměrná, předpovězená a připravená. Ježíš obětoval sám sebe. Člověk jej ve své hříšnosti přibil na kříž, ale byl to on, kdo se mu vydal do rukou a umožnil mu to.

On dobrovolně postupoval směrem o kterém věděl, že povede k jeho smrti. To byl vlastní důvod proč přišel. Jeho plánem bylo nejprve žít jako člověk, který úspěšně odolává hříchu, tak aby jeho dokonalý život mohl být připsán na účet každého nehodného člověka, který jej přijme. A za druhé, ačkoliv si nezasluhoval smrt, zemřel namísto každého hříšného člověka aby jej vysvobodil od trestu nekonečné smrti. Ale pouze pokud takový člověk přijme tuto záchranu. Neudělal to pro všechny – přijmout jej musí každý jednotlivec. On nikoho nenutí.

Uchvatitel však tvrdí, že Bůh je tyran, který se nezajímá o své lidi a že on, Satan by mohl ustanovit lepší vládu. Na takovéto obvinění by se však dalo odpovědět pouze kdyby byl vzbouřenci poskytnut čas ukázat se v pravém světle. A když přihlížející celý vesmír viděl na planetě Země staletí zášti, žalu a smrti, začal rozumět. A když celý vesmír viděl Boha, jak jde člověka zachránit a viděl jak Satan podněcuje k ukřižování svého vlastního Stvořitele a jak na něj ukládá tu nejhanebnější a nejtrýznivější smrt, pak už nebyly další pochybnosti.

Nyní je zde něco na zamyšlení. Víte že v roce 536 př. n. l. dostal prorok Daniel předběžnou informaci o roku ukřižování? A Mojžíš (1485 př. n. l.) předpověděl měsíc, rok a dokonce i hodinu. Tato proroctví se naplnila až do posledního písmene. Židovský Talmud potvrzuje den ukřižování:

V předvečer svátku Pesach nechali viset Ježíše (Nazaretského)… Ale nenalezli nic na jeho obhajobu a pověsili jej v předvečer Pesachu.

Pesach byl vždy čtrnáctého dne židovského měsíce Nísanu, což byla doba úplňku. A nyní si něčeho všimněte. Bible tvrdí, že když Ježíš visel na kříži a umíral, zahalila zemi na tři hodiny záhadná tma. Takové narušení přírodního zákona vyžadovalo zásah vyššího zákona. Námitky, že k tomu třeba nedošlo jsou ve světle podivuhodné skutečnosti, jež se přihodila, zcela irelevantní. Tak dobře známá temnota vyžadovala od nevěřících, kteří o ní svědčili, naturalistické vysvětlení.

Historik prvního století Flegon, ve svých Spisech potvrzuje, že „v době císaře Tiberia došlo v den úplňku k zatmění slunce“. Mohlo to být přirozené zatmění? Zatmění bylo abnormální ve dvou ohledech: ve svém trvání (od poledne do třetí hodiny odpolední) a také svým časem (při úplňku, když měsíc nemohl zakrýt slunce, protože byl na opačné části oblohy).  Je astronomickým faktem, že Slunce bylo dne 7. dubna roku 31 n. l. ve znamení skopce (znamení berana nebo beránka, který měl být zabit).

V tento den, právě v hodinu ukřižování, stálo Slunce přesně v bodě označeném hvězdami El Nath („probodený“, „zraněný“, nebo „zabitý“) a Al Sheraton („přemožený“ nebo „poraněný“). Během polední temnoty bylo Slunce vidět blízko těchto hvězd, které byly spojovány se smrtí Zaslíbeného.  Náhoda nebo záměr? Vyberte si sami.

Malý a Velký medvěd ve skutečnosti vůbec nejsou medvědi. Už jste někdy viděli medvěda s dlouhým zdviženým ocasem? Původně se zde jednalo o ovčince. Zde tedy můžeme vidět, jak byl během staletí zastřen skutečný význam, ať již záměrně nebo nezáměrne. Jak již bylo uvedeno dříve, existuje sluneční i měsíční zvěrokruh. Měsíční zvěrokruh má 28 částí, určených 28 dny oběhu měsíce kolem země.

ZVEROKRUH

PANNA: ZASLÍBENÉ ŽENINO SÍMĚ

Panna očekává svého zaslíbeného syna. Ten se jmenuje Semeno nebo Výhonek, který sestoupí (viz str. 15).

(a) COMA: DÍTĚ VYTOUŽENÉ VŠEMI NÁRODY
Toto dítě, po kterém toužily všechny národy, má hebrejské jméno Ihesu (viz str. 17).

(b) KENTAUR: ČLOVĚK DVOJÍ PODSTATY V PONÍŽENÍ
Hned vedle se na starověkých mapách hvězdné oblohy objevuje zvíře s lidskou hlavou nebo někdy muž s hlavou obětního zvířete, buď berana nebo telete (E). Jedná se o bytost s dvojí podstatou, pro člověka odpuzující a hroznou, přesto však ocnou, silnou a konající dobro, která zabodává své kopí do srdce nějaké oběti (jeho dvojí role jak oběti tak i toho, kdo oběť nabízí). 

Je umístěn přímo nad Jižním křížem, který nám vypráví o jeho smrti na kříži. entaur byl ve starověku nazýván Bezeh (A, C, H), což znamená „opovrhovaný“; Asmeath (H), což znamená „nabízející výkupné za hřích“; a Knemu (E), což má význam „určený ke smrti“.  Nejjasnější hvězda (kterou můžeme vidět v přední noze Kentaura) je Toliman, což znamená „až doposud a od nynějška„, což znamená „věčný“. Je známá také jako Cheiron (G), což znamená „probodnutý“. Hvězda Pholas znamená „prostředník“.

Máme zde tedy portrét věčné bytosti dvojí podstaty – Boha a člověka v jedné osobě – „opovrhovaného“ člověkem (Iz. 53:3) a „nabízejícího výkupné za hřích“ (v. 10), který bude „proboden“ (jako při ukřižování). Tento „určený“ byl stanoven k tomu, aby nabídl sebe jako oběť a prostředníka mezi dvěma stranami – Bohem a člověkem.

(c) PASTÝŘ: VYVYŠOVANÝ PASTÝŘ A SKLIZEČ ÚRODY
Bootes (lat.) znamená „přicházející“ (G, E, H, O). Byl také nazýván Arctophylax „ochránce většího stáda“. Jména hvězd znamenají „probodený“, „drtící“ a „zachránce“. Jméno hvězdy Al Katurops (nacházející se v pastýřově pravé paži) znamená „výhonek, hůl“. Pastýř je líčen jako správce, panovník a ochránce stáda.

Jako mocný žnec má také srp a shromažďuje ke žni své stádo. Další hvězda se nazývá Murphride, což znamená „ten, který odděluje“ ve smyslu oddělování ovcí od kozlů.

VÁHY: CENA, KTERÁ MUSÍ BÝT ZAPLACENA

Celý nástroj při vážení ukazuje na věčný soud, který je nad celým vesmírem. V perském zvěrokruhu tyto váhy zvedá v jedné ruce nějaká postava, která druhou rukou svírá beránka – čímž prohlašuje, že cena, která musí být zaplacena a musí být zvážena na váhách je život Beránka. Další jména tohoto hvězdného znamení jsou Al Zubena (A), s významem „koupit“, vykoupení“,“získat“ a Lambadia (Cp), což znamená „milostivý výhonek“.

Jména hvězd odrážejí význam tohoto znamení. Hvězda na jedné straně vah má význam „nedostačující cena“ a jméno hvězdy na druhé straně (Kaphar) má význam „cena, která pokryje“. Právě toto hebrejské slovo je opakovaně používáno ve Starém zákoně a je překládáno jako „usmíření„ nebo „zakrytí“ hříchů. Další hvězda je Zuben Akrabi – „cena sporu“.

(a) JIŽNÍ KŘÍŽ: CENOU JE VYTRPENÝ KŘÍŽ
Kříž je cena za níž muselo být usmíření zakoupeno. Kříž stojí Kentaurovi, tomu, který „nabízí výkupné za hřích“, přímo v cestě a zajišťuje spojení s Váhami (cenou vykoupení). Jeho hebrejské jméno (Adom) znamená „vyťat“. Jeho koptské označení (Sera) znamená „vítězství ve velkém sporu“. U všech národů byl kříž symbolem vítězství, života a nesmrtelnosti prostřednictvím oběti. A je logické, že toto znamení (Jižní kříž) bylo naposledy viděno na obzoru v Jeruzalémě přibližně v době Ježíšova ukřižování.

 V arabštině a syrštině znamená škorpiónovo jméno „zraňující“, „boj“, „válka“; v koptštině „útok nepřítele“.  Hlavní hvězdou ve skupině je hvězda Antares („zraňující“). Svítí hrozivým temně červeným světlem. Hvězda Al Akrab (A) znamená „zraňující přicházejícího“. Lesath (H) v bodci škorpióna znamená „zrůdný“. Škorpión v souhvězdí pozvedá v zuřivosti svůj ocas jako při útoku: Je to příběh nejnenávistnějšího boje toho, který v boji může smrtelně zranit. V egyptských a židovských zvěrokruzích je toto znamení zobrazováno zrůdným hadem. Tak bývá Škorpión porovnáván s Hadem.

(…)

(a) HAD: HAD USILUJÍCÍ O KORUNU
Prvním dekanem Škorpióna je Had, „Velký had“, v plné své hrůze. Had se natahuje pro Korunu, nebeskou korunu, a jediné co mu brání ji uchvátit je mužská postava, která jej pevně oběma rukama svírá. Had a Škorpión jsou znamení, která se vzájemně vysvětlují. Nejenže vidíme nepřítele jak útočí a působí krutá muka; je zde také krutý boj o Korunu. Je to bitva o panství – panství, které bylo ukradeno Adamovi a uchváceno Satanem, ale které má být znovuzískané přicházejícím Vykupitelem. Jedna z hvězd znamení Hada nese jméno, které znamená „prokletý“.

(b) HADONOŠ: VYKUPITEL, KTERÝ KROTÍ HADA
Jak se Had natahuje pro Korunu, je pevně držen Hadonošem, „krotitelem hada“; jeho egyptské a koptské jméno znamená „vůdce, který přichází“. Podle legendy je jak Bohem tak i člověkem, Přemožitelem smrti. On je ten „Vytoužený“ a on je tím „zraněným“. Ale on je také „Léčitel“ a „Všestranný lék“. Přestože zvedá jednu nohu od ocasu Škorpióna jakoby byla poraněna jeho bodnutím, druhou nohou drtí Škorpiónovu hlavu. Význam jmen některých hvězd v tomto souhvězdí je následující: „had držený v objetí“, „pošlapaný“, „rozdrcený“, „zraňující“ a „zápasící“.

(c) HERKULES: PŘEMOŽITEL ZLA
Další jména tohoto souhvězdí byla Bau (E), což znamená „ten, který přichází“; Marsic (H), „zraňující“ a (A, G, L) „silný“. Tento mocný muž klečí na jednom koleně se zvednutou patou, jako kdyby byla zraněna. Jeho levá noha je namířena přímo na hlavu Draka. Významy jmen hvězd ve zobrazení této postavy jsou „hlava vytouženého“, „klečící výhonek“, „nabízející výkupné za hřích“, „hlava toho, který rozdrcuje“ a „rozšlapávající“.  Féničané jej považovali za Spasitele. Ačkoliv je dočasně sražen na kolena, třímá kyj spravedlivé moci.

STŘELEC: TRIUMFUJÍCÍ PŘEMOŽITEL DVOJÍ PODSTATY

Můžeme vidět jet s luky a šípy zdárného mocného bojovníka. Vypadá jako Kentaur, který je dvojí podstaty; avšak již ne v souvislosti s křížem daleko v dolních částech oblohy, který se nabízí jako oběť; ale nyní je tato postava pozdvihnuta a vypíná se, protože je postavena na sluneční dráhu. Je to Cheiron (G) – ten, který „šíří spravedlnost“. Jeho ozubené šípy jsou zamířeny na srdce Škorpióna.

Jména hvězd označují „rozkoš“ ze svého poslání „plynulost“, rychlou a neodolatelnou moc. Naim (H) znamená „milostivý“. Někdy je líčen jako ten, který zabírá Apollónův trůn. Je také vyobrazován na bílém koni jak sráží své nepřátele a vytrhuje ze země i s kořeny veškeré zlo (I).

(a) LYRA: ON ROZRADOSTŇUJE NEBESA
Lyra, harfa, je označena jednou z nejjasnějších hvězd severní oblohy – Vegou „on bude vyvyšován“, „triumfující bojovník“. Další hvězda, Fent-Kar (E), znamená „had vládl“. Znamení představuje radost a jásot ze zničení hada. Některé zvěrokruhy jsou doplněny o postavu orla nebo jestřába, nepřítele hada, který zaujímá vítězný postoj.

(b) OLTÁŘ: ON ZAPALUJE OHNĚ TRESTU
Jméno tohoto znamení má význam „hořící pohřební hranice“ (G. L); „dokončení (toho, co bylo zaslíbeno)“ (A) a „pronesená kletba o zničení“ (H, G). Znamení zobrazuje pohřební hranici. Denderský zvěrokruh (E) zobrazoval postavu posazenou na trůn „přicházející“, která vítězí nad tím zlým. Celkový význam tohoto znamení je tak spojován s konečným zničením, naplněnou kletbou, posláním do „hořícího jezera“ připraveného pro ďábla a jeho anděly“ (Zj. 20:10; Mt. 25:41).

(c) DRAK: ON SVRHNE DRAKA
Draco (Drak), Drak se vine podél téměř celého severního pólu oblohy, a tak vykresluje Satanovu pýchu. Draco znamená „pošlapaný“. Jména hvězd v této skupině znamenají: „lstivý“; „podvodník“; „plný podvodů„; „ten, který má být zničen“; „pokořený, sražený“ a „potrestaný nepřítel“. Mohlo by to být vysvětleno ještě jasněji?

Had a drak je jedna a tatáž osoba; had zobrazuje Satana ve smyslu záludného podvodníka; drak zobrazuje jeho vyzbrojenou sílu jako násilného utlačovatele.  Tento třetí dekan přesně vysvětluje, koho Střelec zasahuje a tím vzbuzuje vítězné písně vítězství.

KOZOROH: JEJICH ŽIVOT, KTERÝ POVSTAL SKRZE JEHO SMRT

Dokonce prvky tohoto latinského jména Capricornus si stále ponechávají svůj původní význam nejen pro Kozoroha, ale také pro „usmíření“ a „podstoupení nebo ponoření se do smrti“. Je zde padlý kozoroh s živým rybím ocasem – z poloviny kozoroh, z poloviny ryba. Kozoroh (kozel) je obětní zvíře. Padlý kozoroh zaujímá postoj umírajícího zvířete. Potvrzují to dokonce i jména hvězd v tomto znamení. Gedi a Dabih znamenají „vyťatý“, „zabitý jako oběť“. Další jména znamenají „zabíjení“ a „přicházející oběť“.

Zde se jasně jedná o obětní smrt. Následuje něco neuvěřitelného. Tělo umírajícího kozoroha je zakončeno tělem a ocasem živé ryby. Žijící ryba přejímá svůj život z umírajícího kozoroha, z nějž čerpá veškerý svůj život a sílu. Nacházíme zde záhadný způsob rozmnožení a zrození, akt „zrození“ (koptské jméno tohoto znamení). Obraz kozoroha-ryby je skutečně něco nepřirozeného co v přírodě nemá obdoby; ale je to pravdivý, přesný a názorný obraz: umírající kozoroh a žijící ryba.

Jak pelištejský bůh Dagon, který byl z poloviny rybou (jehož jméno znamená „Plodnost“ a „Plodící símě“, bůh Horus egyptské mytologie a bůh Oannes, z poloviny ryba, který v babylónském mýtu povstal z moře aby vyučoval a vychovával lidstvo a dal mu moudrost, všichni jsou odvozeni z původního znamení.

(a) ŠÍP: ŠÍP BOŽÍHO SOUDU
Došlo k výstřelu a vražedný šíp již opustil luk a letí vstříc svému cíli. Poprava kterou provádí je zřetelná na padlém a umírajícím kozorohovi. Šíp Božího soudu nad zlem má proniknout tím, který svolil vzít na sebe hříchy a zodpovídat se z nich.  Tyto Boží šípy rychle pronikají do těla Mučedníka, který na sebe vzal naši vinu (Ž. 38:3). „Byl raněn a ubit od Boha, … probodnut pro naše přestoupení“ (Iz. 53:4,5).

(b) OREL: JE PROBODEN A PADÁ
Zde vidíme orla, probodnutého, zraněného a padajícího. Jméno hlavní hvězdy, Al Tair (A) znamená „zraněný“. Jména dalších hvězd mají význam „do červena obarvený (zakrvácený)“; „rozervaný“; „probodávání“ a „zraněný na patě“. Královský pták, orel, je přirozeným nepřítelem hada. Má vznešené zvyky, je silný a rychlý. O svá mláďata se stará pečlivě a něžně. A když všechny ostatní prostředky selžou, pak dokonce rozpáře sám sebe, aby svá mláďata nakrmil svou vlastní krví (srov. J. 6:54).

(c) DELFÍN: MRTVÝ ZNOVU POVSTÁVÁ K ŽIVOTU
Znamení Delfína je vyobrazením temperamentní ryby, která vyskakuje do výše. Typickým rysem delfína je jeho schopnost postavit se, vyskakovat a vymrštit se ven z vod moře. V souvislosti s umírajícím kozorohem a orlem nám přináší představu vymrštění se z moci smrti a prostřednictvím vzkříšení přechodu k novému životnímu stylu. Jména hvězd v tomto znamení zahrnují Dalaph „přicházející rychle“ (A) a Khau „vytoužený; velké množství ryb“ (E).

(…)

(b) PEGAS: SPĚŠNĚ NESE DOBROU ZPRÁVU
Vedle vidíme okřídleného koně jak plnou silou uhání vpřed. Tento „kůň tryskajícího proudu“ (G) je nebeský kůň, který byl vždy spojován s radostnou písní. Pegas (odvozený z Noemovských dialektů) znamená „znovu přicházející vůdce s dobrými zprávami a s požehnáním“. Jména hvězd v tomto znamení mají význam „navracející se z dálky“; „ten, který jde a navrací se“; „výhonek“; „ten, který nese“; „vody“; „ten, který dává hojnost“ a „stádo“.

(c) LABUŤ: NESE DO VÝŠE KŘÍŽ NAD CELOU ZEMÍ
Nyní vidíme letící labuť, ušlechtilého královského ptáka vod a poetický symbol důstojnosti, čistoty a půvabu a její jméno znamená (G, L) „kroužící a vracející se“. Hlavní hvězdy, které tvoří její křídla a vyznačují délku jejího těla vytváří velký a krásný kříž. Labuť krouží nad vodami života. Jména hvězd znamenají „pán nebo soudce, který má přijít“; „ten, který jde a navrací se“ a „on sestoupí“.

RYBY: JSOU POŽEHNANÉ, AVŠAK PŘESTO SPOUTANÉ

V dalším znamení jsou dvě ryby (větší a menší) přivázány ke dvěma koncům dlouhého vlnícího se řemene nebo pásky, kterou drží noha Skopce následujícího znamení. V syrštině je jméno této postavy Nuno „přetrvávající ryba“ s významem potomstva nebo následujících generací; je také nazývána Pi-cot-Orion (Cp), což znamená „ryba, shromáždění nebo doprovod přicházejícího prince“ a Pisces Hore (E) „ryby toho, který přichází“.

Jména hvězd znamenají „spojený“ a „podporovaný“. Mytologie vypráví, že útěk od Typhona se uskutečnil pomocí proměny v ryby – které se zachránily proměnou a tím, že uplavaly ve vodě. Není proto překvapující, že prvotní křesťané za římského pronásledování mívali na svých prstenech a hrobech vymodelovaný symbol ryby, jak můžeme vidět v římských katakombách. Byl to také jejich tajný symbol používaný k pozdravům. Celá tato myšlenka byla předznamenána ve hvězdách obrazem dvou ryb.

(a) POUTO: PODPOROVÁNY A VEDENY BERÁNKEM
Nachází se zde velmi dlouhý pásek nebo řemen. Jeden konec směřuje k severní rybě, připoután k jejímu ocasu, druhý konec vede ke druhé rybě, kterou také svazuje. Tímto řemenem jsou k sobě obě ryby nerozdělitelně připojeny. Zdvojená část řemene je v ruce nebo spíše v předním kopytě Skopce nebo Berana v následujícím znamení.

(b) CEFEUS: OCHRÁNCEM JE KORUNOVANÝ KRÁL
Zde je ten, který ochraňuje ryby. Oděný a korunovaný drží ve vzduchu větvičku nebo žezlo. Jednou nohou stojí na Polárce a v pravé ruce svírá řemeny. Denderský zvěrokruh (E) jej ztotožňuje s vítězným Beránkem. Cepheus (lat.) znamená „královský výhonek“ (H, G). Jeho jméno také znamená „král“ (G, Et). Tento korunovaný král je také nazýván Per-ku-hor (E), což znamená „tento přichází vládnout“.  Jména hvězd mají význam „spasitel“; „pastýř“; „rychle se navracející“; „ten, který rozdrcuje nebo láme“ a „pošlapávající“.

(c) ANDROMEDA: VYVOLENÁ NEVĚSTA PŘIPOUTANÁ K ZEMI, KDE TRPÍ
Tato překrásná žena je v řetězech, její ruce a nohy jsou připoutané, takže se nemůže hýbat. (V některých zvěrokruzích byly u hlavy této ženy zobrazovány ryby, které pak byly ztotožňovány s touto ženou.)  Jména hvězd znamenají „stržený“; „sražený k zemi“; „slabý“; „trpící“; „roztažený“ a „spoutaný řetězy“.

Starověké báje ji chápou jako předmět zlomyslné žárlivosti a pronásledování, které mělo za následek její ochromení, odložení a záměru zničit nevinou osobu, dokud nepřijde Perseus, který z ní učiní svou nevěstu. (Obdobný symbol Ryb nebyl národy chápán příliš příznivě, dokonce byl chápán jako symbol nechuti, nevole a nenávisti.)

SKOPEC: BERÁNEK VYVÝŠENÝ K PANOVÁNÍ

Nyní přichází statný beran. Má různá jména, Taleh „poslaný beránek“; Al Hamal „laskavý a milosrdný beránek“; Baraziggar („oltář nebo oběť spravedlnosti“) a Amroo („beránek, výhonek“). Jména hlavních hvězd mají význam „zraněný“; „rozdrcený“; „zabitý“. Nad jeho hlavou je trojúhelník, který podle Řeků symbolizuje božstvo; jeho hlavní hvězda nese jméno, které má význam „vyvýšený“, což dosvědčuje, že oběť beránka je pozdvihnuta k Božímu trůnu.

Mytologie uvádí, že dvě děti mraku (v podobě dvou ryb) byly zachráněny beránkem, ale jedna z nich ztratila upevnění na ocase a odpadla do moře, další se přidržela mytického beránka a tak byla přenesena do bezpečí do Kolchidy (což znamená pevnost usmíření), útočištného města. Beránek byl obětován. Byl to ten beránek, ze kterého vzniklo legendární zlaté rouno, největší poklad, jaký kdy lidstvo mohlo nalézt. Egypťané a Peršané slavili posvátnou slavnost Berana.

(a) PERSEUS: KROTITEL NEPŘÍTELE TRIUMFUJE
Nyní vidíme mocného muže jak v jedné ruce drží pozvednutý meč a ve druhé nese zapáchající, hady pokrytou, hlavu nepřítele. Jmenuje se Perets (H) nebo Perseus (G), což znamená „krotitel“. Jména jeho hvězd znamenají „ten, který poráží“; „ten, který odnáší“ a „ten, který pomáhá“. V mytologii je synem božského otce, který zachrání v okovech uvězněnou Andromedu před mořskou obludou, která ji má sežrat a tuto obludu zničí. Hady pokrytá hlava obludy zahrnuje hvězdu, která se jmenuje Medusa (H), což znamená „pošlapaný“.

Další hvězdy vyskytující se v této utnuté hlavě pokryté hady jsou Al Ghoul (A) „zlý duch“; Al Oneh (A) „oslabený, přemožený“ a aby nebylo pochyb o tom komu tato utnutá hlava patří, jmenuje se jedna hvězda Rosh Satan (H) což znamená „satanova hlava“!

BÝK: PŘICHÁZÍ NEPORAZITELNÝ PANOVNÍK

Nyní přichází býk, nelítostný a rázný. Objevuje se zde v největším běsnění, rychle a energicky pádící vpřed a své velké ostré rohy má nastražené jako kdyby chtěl prorazit vším, co se mu postaví do cesty. Egypťané tuto postavu nazývali jménem, které znamená „vůdce, který přichází“; „ten, který přichází zachránit“ a „ten, který mocně zachraňuje“.

V hebrejštině je to jméno Shur od kořene slova, které má význam „přicházející a vládnoucí“. Hlavní hvězda (v oku býka) je Al Debaran (A), „vůdce nebo vládce“. Další hvězda, Palilicium (H), znamená „naležející soudci“. Střední a zadní část tohoto rozlíceného zvířete tvoří tělo Beránka usazeného na trůn, z nějž jakoby povstává. Býk je také přímý protiklad Škorpióna, takže když se Býk pozvedá, Škorpión ustupuje a mizí. V mytologii byl Býk sněhobílé barvy, což je barva spravedlnosti a královského soudu.

Sedm hvězd, které byly ve starověku spojeny jako hvězdy záchrany před soudem a které Bible spojuje s církví (Zj. 1:16; 2:1), se nacházejí v zadní části Býka, vysoko na jeho rameny. Tyto hvězdy nádherně symbolizují spasené lidi, kteří jsou bezpečně podpíráni hrozným Soudcem. V jeho levém oku je seskupení hvězd, které se nazývá Hyades, hebrejské jméno, které znamená „SHROMÁŽDĚNÍ“ (jeho lidé jsou samotnou „zřítelnicí jeho oka“ (Dt. 32:10). Pro své lidi je Beránkem, ale vůči nepřátelskému světu, který se rozhodl se mu protivit a ignorovat jeho varování a výzvy se nakonec stane nezkrotně divokým býkem – zdrcujícím, rozzuřeným a rozhněvaným Soudcem.

(a) ORION: SLAVNÝ PŘEMOŽITEL
Orion (H) znamená „ten, který přichází jako světlo“. Je také nazýván Al Giauza (A) „výhonek“ a Al Mirzam „panovník“ a „princ“. Postava je zachycena v útočné poloze. Jeho levá noha je napřažená k rozdrcení nepřítele. Hvězdy v tomto souhvězdí jsou Betelguese „přicházející výhonek“, Niphia „mocný, který přichází“, Bellatrix „rychle přicházející“ nebo „náhle ničící“, Rigel „noha, která rozšlapává“, Al Rai „rozdrcující“, Thabit „pošlapávající“ a Ha-Ga-T „tento vůdce triumfuje“. Rukojeť Orionova meče tvoří hlava a tělo beránka. (Velmi vystihující.)

Mýty říkají, že Škorpión Oriona smrtelně bodnul do nohy, ale Orion byl v nebi povznesen k nesmrtelnosti. Byl zvláštním darem božstva našemu světu. Zplozený ženou, přišel na svět aby zničil mocnosti zla. V jeho opasku se nachází hvězda, jejíž jméno znamená „míra spravedlivé odplaty“.

BLÍŽENCI: TI, KTEŘÍ SE NAKONEC SPOJÍ DOHROMADY

Nejedná se o dvojčata narozená ve stejný okamžik, ale jde spíše o něco dokonaného, něco jako dlouhodobé zasnoubení naplněné manželstvím. To je význam slova Gemini (L) v původní arabštině, hebrejštině a syrštině, z níž pochází. A staré koptské jméno tohoto znamení Pi-Mahi znamená „sjednocení“, „zcela spojení“. Jsou zde dvě vypadající postavy mladého vzhledu, které spolu klidně sedí bok po boku a jejich hlavy se v milostném postoji opírají jedna o druhou.

Jedna z těchto postav drží v jedné ruce kyj a svou levou rukou objímá svého společníka. Druhá drží harfu, luk a šíp. Jak kyj, tak i luk a šíp jsou v klidu. Obrázek vypadá jako radostné spočinutí po již dosaženém velkém vítězství. V Egyptě bylo toto znamení nazýváno jako Klaria „stáda dobytka“ a Statio Typhonis „místo toho, který rozdává rány a je ochromený“ – místo, které svému lidu vydobyl ten, který byl sám ochromen zatímco udeřil na nepřítele.

V řečtině bylo toto jméno Karkinos „krab: držící, obkličující vlastnictví“. Arabové jej nazývali Khan „místo odpočinku poutníků“ a Ker nebo Cer znamená „obklíčený, obejmutý“. A tak Khan-Cer nebo Cancer (Cancer angl. Rak, z latiny, pozn. překl.) znamená „místo oddechu poutníků pro obklíčené nebo obejmuté.“ Klid je zajištěn, cíle bylo dosaženo. Poutníci jsou objati svým Pánem, v bezpečí před veškerými nepřáteli, v místě klidu a pokoje.

Jména hvězd znamenají „přístřeší, místo odpočinku, příjemné spočinutí“, „kůzlata nebo jehňata“, „shromážděné tisíce“ a „zástupy“.  Řekové zobrazovali Raka jako dva osly a chápali je jako odpočívající zvířata, zvířata odpočívající po vítězství nad mocnostmi zla. Tito oslové, nebo jak je Bible označuje jako „bílé koně“, na nichž Ježíš a jeho nebeská vojska přijeli zničit nepřítele, nyní odpočívají po dosažení vítězství.

Nyní dochází ke konečnému shromažďování k nekončícímu pokoji a právě v tomto období je hadova hlava položena pod nohy spasených (stejně tak jako pod nohy Raka na mapách hvězdné oblohy).

(a) MALÝ MEDVĚD: MENŠÍ STÁDO, PRVOROZENÝ VE STÁDĚ
Toto další souhvězdí je někdy také známé pod názvem Malá naběračka. Ursa Minor („Malý medvěd“) není jeho původní jméno, vlastně se vůbec nejedná o medvěda, ale o soubor domácích zvířat – ohrada. Ovce a ohrada jsou pod nohama krále Cefea sedícího na trůnu. Jména hvězd mají význam „telata“, „kůzle“, „shromáždění“, „vykoupení“, „vybraní ze stáda“ a „očekávající toho, který přichází“. Řekové nazývali toto znamení Arcas nebo Arktos, ze slova Arc „útočiště spasených“.

(b) VELKÝ MEDVĚD: VĚTŠÍ STÁDO, NAROZENÝ JAKO DRUHÝ
Často označováno jako Velká naběračka, ve starověku byla tato skupina hvězd nazývána „velký ovčinec“ nebo „shromáždění“. Egyptský zvěrokruh toto znamení zobrazoval jako ženu Fent-Har „ten, který plaší hada“.

Všimli jste si, jak bylo v jednotlivých celcích rozvíjelo poselství zvěrokruhu?
KNIHA A: Nejprve je Satan ve své vzpouře proti Vykupiteli svržen (viz 4c: Drak, srov. Zj. 12:8,9).
KNIHA B: Poté, po pronásledování spasených je Satan svázán (8b: Velryba, srov. Zj. 20:2).
KNIHA C: Nakonec, když soud končí, je Satan popraven (12a-c: dekany Lva, srov. Zj. 20:7-15).
Poté co Satan takto padne, je kruh času uzavřen a nastává věčnost.

V Bibli bylo prorokováno, že Lev Judův rozlomí pečeti (Zj. 5:5) a přivodí padání hvězd (Zj. 6:12-13). Předpokládejme, že se nyní obrátíme ke zvěrokruhu. Nyní, když znáte význam každého souhvězdí, povězte mi, od kterého znamení by mělo začít docházek k „padání hvězd“? Slyším, jak někteří říkáte: „Je to jasné, od kterého jiného než od Lva?“ Správně, je to tak. Právě jsme si řekli, že 1800 let od doby, kdy bylo vyneseno proroctví, došlo k meteorickému dešti v předpovězené době. Všimněte si této významné zprávy:

„Zdálo se, že meteory, jak viděla většina pozorovatelů, přicházely z pevně daného místa na obloze… Ti, kteří toto místo identifikovali mezi hvězdami s pevným postavením zjistili, že se jednalo i místo nacházející se v souhvězdí Lva, a toto místo zmíněné souhvězdí provázelo i během jeho denního postupu po obloze.“

Je astronomickým faktem, bez ohledu na jakékoliv hypotézy, že v prorokované době došlo k nejrozsáhlejšímu a největšímu úkazu padání hvězd v historii. Podle proroctví způsobil takovou událost Lev z Judy a je varujícím „ukazatelem“, který nám říká, že vstupujeme do poslední fáze historie země.

Fakt: Tento meteorický déšť vycházel ze znamení Lva, znamení zvěrokruhu, které náleží soudci, který „přichází“ vykonat soud a vládnout jako král.

Ježíš řekl, že po tomto úkazu se po celém světě rozšíří nejzávažnější a nejznepokojivější okolnosti. Po znameních „na slunci, měsíci a hvězdách“ přijde na zemi utrpení národů se zmatkem, a lidé nebudou strachy vědět kam se podít před burácením moře a před věcmi, které mají přijít na zem (Lk. 21:25,26). Lidské sny o budoucnosti se změní v noční můru, říká proroctví, a pak na lidstvo udeří vyvrcholení celé historie.

Existují biblická a velká vodítka, která udávají, že k závěru historie může dojít v září. A víte, kde se bude slunce nacházet právě v září? Ano, uhodli jste, ve znamení Lva, znamení „Soudce přicházejícího ve chvatu“.

Súvisiace videá a dokumenty

( Biblické lekcie k dispozícii – STIAHNUŤ )