Vedecké fakty v Písme

Teprve nedávno věda objevila, že vše, co vidíme, je složeno z neviditelných atomů. Zde nám Písmo říká, že „to, na co hledíme, nevzniklo z viditelného“ (Židům 11:3).

Srážlivost krve u novorozeněte dosahuje svého vrcholu osmého dne, pak klesá. Bible v souladu s tím říká, že dítě musí být obřezáno osmého dne.

V době, kdy se věřilo, že země sedí na velkém zvířeti či obrovi (1500 př. Kr.) hovořila Bible o zemi volně se vznášející v prostoru: „On …nad nicotou zavěsil zemi“ (Jób 26:7).

Prorok Izajáš nám také říká, že země je kulatá:“ Ten, který sídlí nad obzorem země“ (Izajáš 40:25). Nemluví se zde o plochém talíři, jak tvrdí někteří skeptici, nýbrž o kouli. Světští lidé to objevili o 2400 let později. V době, kdy vědci věřili, že je země plochá, to bylo Písmo, které inspirovalo Kryštofa Kolumba k plavbě kolem světa (viz Přísloví 3:6 poznámka pod čarou).

Bůh řekl Jóbovi v době kolem roku 1500 př. Kr.: „Posíláš snad blesky, aby přišly a ohlásily se ti: ´Tu jsme´?“ (Jób 38:35). Bible zde konstatuje cosi, co se zdá být vědecky směšné – že světlo může být sesláno a pak se projevit v hovoru. Ale věděli jste, že se rádiové vlny šíří rychlostí světla? Proto můžete navázat v okamžiku bezdrátový rozhovor s kýmsi na druhé straně země. Věda to objevila teprve roku 1864, kdy „britský vědec James Clerk Maxwell přišel s myšlenkou, že elektřina i světelné vlny jsou dvě formy téže věci“ (Modern Century Illustrated Encyclopedia).

Jób 38:19 se ptá: „Kde je cesta k obydlí světla?“ Moderní člověk teprve nedávno objevil, že světlo (elektromagnetické záření) „cestuje“, a to rychlostí 300 000 kilometrů za vteřinu.

Věda objevila, že hvězdy vysílají rádiové vlny, které na zemi přijímáme jako vysoké frekvence tónů. Bůh se o tom zmínil v Jóbovi 38:7: „Když jitřní hvězdy spolu zpívaly…“

„Většina kosmologů (vědců, kteří studují struktury a evoluci vesmíru) se shoduje v tom, že zpráva Genesis o stvoření je ve své představě počáteční prázdnoty zřejmě záhadně blízko pravdě“ (Time, prosinec 1976).

Šalomoun popsal „cyklus“ větrných proudů dva tisíce let předtím, než je vědci „objevili“. „Vítr spěje k jihu, stáčí se k severu, točí se a spěje dál, až se zas oklikou vrátí“ (Kazatel 1:6).

Věda vyjadřuje vesmír v pěti termínech: čas, prostor, hmota, síla a pohyb. Genesis 1:1,2 odhalila takové pravdy Židům roku 1450 př. Kr.: „Na počátku (čas) stvořil (síla) Bůh nebe (prostor) a zemi (hmota)…Ale nad vodami se vznášel (pohyb) Boží Duch.“ První věcí, kterou Bůh říká člověku, je, že On kontroluje všechny aspekty vesmíru.

Velkou biologickou pravdu týkající se důležitosti krve v mechanizmu našeho těla jsme plně pochopili teprve nedávno. Až do doby před 120 lety se nemocným „pouštělo žilou“ a mnoho jich v důsledku tohoto postupu umíralo. Ztratíte-li krev, ztratíte život. Avšak Leviticus 17:11, napsaný před 3000 lety, označil krev za zdroj života: „V krvi je život těla.“

On stvořil všechny věci (viz Jan 1:3) včetně dinosaurů. Pročpak potom dinosauři zmizeli? Odpověď může být v Jóbovi 40:15-24. V této pasáži mluví Bůh o velkém stvoření zvaném „behemót“. Někteří komentátoři si myslí, že šlo o hrocha. Avšak jeho ocas nepřipomíná velký strom, nýbrž jen malou větvičku. V biblickém textu jsou dále popsány vlastnosti zmíněného behemóta. Byl největším ze všech tvorů, které Bůh učinil; živil se rostlinami (byl herbivorní), jeho síla byla v bedrech, a měl ocas jako velký strom. Měl velmi silné kosti, žil mezi stromy, pil velká množství vody, a pokud se řeka vzedmula, neustoupil jí. Zdá se, že byl schopen odolat všem útokům, protože jeho nos dokázal prorazit nástrahy, ale Písmo říká, „jeho Učinitel může na něj s mečem.“ Jinými slovy, Bůh způsobil, že tenhle největší ze všech tvorů, které učinil, vymřel.

V díle Encyclopedia Britannica je zaznamenáno, že roku 1845 se mladý vídeňský lékař jménem Dr. Ignaz Semmelweis zhrozil děsivé míry úmrtnosti žen, které rodily v nemocnicích. Celých 30 procent jich tam po porodu umíralo. Semmelweis si všiml, že doktoři tam pitvali těla zemřelých pacientů, a pak, aniž si umyli ruce, přešli přímo na vedlejší oddělení a prohlíželi nastávající matky. Měli tento zvyk, protože tehdy nebyly známy infekční nemoci. Semmelweis začal vyžadovat, aby si lékaři myli ruce předtím, než začnou vyšetřovat, a úmrtnost okamžitě klesla na 2 procenta. Podívejme se na zvláštní příkazy, které dal Bůh svému lidu pro případ, že by se setkal s nemocí: „Když trpící výtokem bude očišťován, odpočítá si pro své očišťování sedm dní. Vypere si šaty, omyje se celý tekoucí vodou a bude čistý.“ (Leviticus 15:13). Až donedávna si doktoři myli ruce v přenosném umyvadle s vodou, což jim zanechávalo na rukou neviditelné zárodky. Bible však výslovně říká, aby se ruce myly v „tekoucí vodě“.

V Lukášovi 17:34-36 se praví, že k Druhému Příchodu Ježíše Krista dojde, když někteří budou v noci spát a jiní budou ve dne pracovat na poli. To je zřejmá narážka na otáčení země, kdy je na jednom místě den a na druhém zároveň noc.

Když ve čtrnáctém století řádila zhoubná „černá smrt“, nechávali se nemocní i mrtví v těch samých prostorách, jako zbytek rodiny. Lidé se dnes často diví, proč tehdy onemocnělo najednou tolik lidí. Tyto epidemie připisovali tehdy „špatnému vzduchu“ či „zlým duchům“. Avšak pečlivé zachovávání Božích medicínských příkazů /Bible zavedla už za Mojžíše přísnou karanténu u infekčních nemocí – pozn. edit./ by bylo zachránilo nesčetné miliony životů. Arturo Castiglione napsal o nesmírné důležitosti tohoto biblického zdravotního zákona: „Zákony proti lepře v Leviticus 13 lze zřejmě považovat za první model sanitární legislativy“ (A History of Medicine). Grant R. Jeffery, The Signature of God (Boží podpis): „Uvážíme-li, jaké pravdy jsou v Písmu zjeveny, jak by mohl myslící člověk popřít, že původ Bible je nadpřirozený? V žádném světovém náboženství (védy, Bhagavad-Gíta, Korán, Knihy Mormonů atd.) neexistuje kniha, která obsahuje vědecké pravdy. Naopak, obsahují výroky, které jsou jasně nevědecké. Hank Hanegraaf řekl, „Víra v Krista není žádným slepým skokem do temné hlubiny, nýbrž vírou založenou na ověřených důkazech.“

Ještě ve 20. století mnoho vědců věřilo, že vesmír je věčný, neměl v čase žádný začátek a nebude mít žádný konec, a je i v prostoru fyzicky nekonečný, jeho hmota se táhne do nekonečna. Přesto Bible píše hned ve svém úvodu, že vesmír měl počátek a byl stvořen jako ohraničený, nikoli nekonečný. Izajáš 45:12 říká: „Zemi jsem učinil já /Bůh/ a člověka na ní jsem stvořil. Já jsem vlastníma rukama roztáhl nebesa a veškerému jejich zástupu jsem vydal příkazy.“ (Pozn. edit.)

Materiál pochází přímo ze stránek The Evidence Bible (Svědectví Bible). Tato bible v překladu KJV (překlad Krále Jakuba) byla doporučena panem Josh McDowellem, dr. D. Jamesem Kennedym a Franklinem Grahamem.

Súvisiace videá a dokumenty

( Biblické lekcie k dispozícii – STIAHNUŤ )