fbpx
Zmeň svoj život
DesatoroVýklad Písma

Sobota – zachovávanie v priebehu storočí

Pre hlbší náhľad do tejto tématiky odporúčame knihu „Pravda triumfuje: Cirkev na púšti“, ktorá  odkrýva dejiny pravej Božej cirkvi od Írska až po valdencov, boj za zachovanie Biblie a čistého učenia apoštolov. Prekvapujúci prierez dejinami v období od roku 538 do roku 1798 ukazuje, že Boh mal vždy ľud, ktorý zachovával celé Desatoro vrátane Božieho dňa odpočinku, soboty. Nikdy sa mu nepodarilo vyhladiť verný ľud, a tak potlačiť zachovávanie celého Božieho zákona.

Následující zprávy jsou výsledkem dlouholetého a namáhavého hledání a srovnávání pramenů. Při poslední cestě se podařilo evangelistovi J. F. Coltheartovi, osobně prostudovat  stará manuskripta a nahlédnout do původních pramenů mnoha uváděných citátů v knihovnách a muzeích Evropy, v Cařihradu a na východě.

Třebaže spisy mučedníků byly často spáleny nebo jinak zničeny, přece máme důkazy, ať již z pozůstalých záznamů nebo dokonce ze zpráv protivníků, že v každé době byli ti, kteří světili sobotu, ti kteří věrně zachovávali Boží zákon, ať je to v Čechách nebo ve Skotsku, kde byla sobota zachovávána až do 12.stol., nebo v Habeši, kde byla zachovávána až do 17.století.

1. století

Ježíš – Matouš 19, 16.17 – Vtom k němu přišel jeden muž s otázkou: „Mistře, co dobrého mám udělat, abych měl věčný život?“ On mu však řekl: „Proč se mě vyptáváš na dobro? Jen Jediný je dobrý. Chceš-li ale vejít do života, dodržuj přikázání.“

4. přikázání – Exodus 20, 8-11 – Pamatuj na sobotní den, aby ti byl svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci, ale sedmý den je dnem odpočinku, zasvěceným Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci – ty, tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá děvečka, tvé dobytče ani přistěhovalec ve tvých branách. V šesti dnech totiž Hospodin učinil nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, ale sedmého dne odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil jej.

Ježíš – Lukáš 4,16 – Když přišel do Nazaretu, kde byl vychován, přišel podle svého zvyku v sobotní den do synagogy a vstal, aby četl.

Matouš 24,20 – Modlete se, abyste nemuseli utíkat v zimě nebo v sobotní den.

Ježíš učí učedníky modlit se za to, aby jejich útěk z obleženého Jeruzaléma nebyl v zimě nebo v sobotu. Zničení Jeruzaléma nastalo roku 70 po Kristu (40 roků po ukřižování).

Jeho následovníci – Lukáš 23, 56 – Vrátily se domů, připravily vonné oleje a masti, pak ale podle přikázání zachovaly sobotní odpočinek.

Pavel – Skutky 17, 2 – Pavel tam podle svého zvyku šel a po tři soboty k nim promlouval z Písem.

Pavel a  pohané – Skutky 13, 42.44 – Když pak odcházeli ze synagogy, místní pohané je prosili, aby jim o těch věcech vyprávěli příští sobotu. Příští sobotu se ke slyšení Božího slova sešlo skoro celé město.

Zde nacházíme pohany, kteří se shromažďovali v sobotu v pohanském městě. Verš 44. ne-mluví o sobotní škole v synagoze, ale říká, že se sešlo se téměř celé město. Podle verše 42. prosili o to, aby směli příští sobotu zase slyšet poselství. Bible nehovoří o staré židovské sobotě, která je odbourána, avšak Duch svatý, který vedl k sepsání Skutků apoštolských asi 30 let po ukřižování Ježíše Krista, nazívá ji příští sobotou.

Jan – Zjevení Jana 1, 10 – V den Páně jsem byl ve vytržení Ducha a uslyšel jsem za sebou mocný hlas, jako zvuk polnice..

(Marek 2, 28; Izaiáš 58, 13; 2 Mojžíšova 20, 10 hovoří jasně, že sobota je den Páně.)

Josefus – Není města, ani u Řeků ani u barbarů, nebo nějakého jiného národa, kam by nedošel náš zvyk zachovávat sedmý den! – M´Clatchie, Notes and Queries on China and Japan, Vol. 4., číslo 7,8, strana 100

Křěsťané 1. století –  Duchovní símě Abrahámovo uteklo pak do Pella, na druhém břehu Jordánu, kde našli jisté bezpečí a mohli sloužit svému Mistru a světit jeho sobotu. – Eusebius, Ecclesiastical History, Vol.3, kapitola.5.

Philo – vysvětluje, že sedmý den byl svátečním dnem, ne pouze toho neb onoho města, ale celého universa. – M´Clatchie, Notes and Queries, Vol.4, 99.

2. století

První  křesťané – První křesťané zachovávali sobotu s velkou uctivostí; strávili tento den při pobožnostech a kázání. Bezpochyby převzali tento návyk od apoštolů, neboť i některá místa Písma svědčí o tom. – Dr.T.H. Morer, Dialoques on the Lorď s Day, s.189.

Sobota byla pevné pouto, které je vzájemně pojilo; jejím zachováváním nenásledovali jen příklad Ježíšův, ale také jeho příkaz. – Geschichte des Sonntags.

Křesťané 2. století – Křesťané z pohanů světili také sobotu. Gieseler, Church History, Vol.1, kapitola 2.

První křesťané – První křesťané světili sobotu Židů. Po mnoho let měli tudíž společná shromáždění, při nichž byly předčítány části zákona. Toto trvalo až do laodicejského sněmu. – The Whole Works od J.Taylor.

Raná církev –  Je jistou skutečností, že sobota byla převzata a ctěna (vedle začínajících slavností nedělních). Udržela se více než 3. století po smrti našeho Vykupitele. – A.Learned Treatise of the Sabbat, str.77.

3.  a  4.  Století – Svěcení židovské soboty bylo udržováno od dnů apoštolů až do sněmu laodicejského (kolem roku 364).  Vysvítá to ze záznamů mnoha autorů, a bylo dál praktikováno i přes vydaný zákaz. –  J.Lej, Sundaj and Sabbath, strana 163

3. století

Egypt – ( Papyrus Oxyrhynchus, 200-250 po Kristu.)  Jen uděláte-li ze soboty pravou sobotu (řecky: zesobotujete sobotu), uvidíte Otce. – The Oxyrhynchus Papyri,London.

První křesťané – Sobotu máte zachovávat ke cti toho, který dokonal dílo svého stvoření, nikoli jeho udržování; je to den zaměření se na zákon, ne lenost rukou. – The Anti- Nicene Fathers, Vol.7, strana 413.

Afrika  (Alexandrie) – Po slavnosti navždy platné oběti (ukřižování) přichází druhá slavnost: sobota; a všem spravedlivým mezi věřícími přísluší zachovávat také slavnost soboty. Přináleží tudíž odpočinutí, tzn. Zachovávání soboty, lidu Božímu (Židům 4, 9). – Homily on Numbers 23, Part.4, in Migne, Patrologia Graeca, Vol.12,

První křesťané – Sobota sedmého dne … byla svěcena Kristem, apoštoly a prvními křesťany, až laodicejský sněm v určitém smyslu odboural zachovávání soboty. – Dissertation on the Lord´ s Day, strana  34. 44.

Od palestiny po Indii –  Kolem roku 225 po Kristu byla rozsáhlá biskupství a svazy církve východní, které světily sobotu, a sahaly od Palestiny až po Indii.- Migana, Early Spread of Christianity, Vol.10, strana 460.

Indie – (budhistická kontroverse 220 po Kristu) – Kushanova dynastie severní Indie svolala ve Vaisale významný koncil budhistických kněží, aby mezi nimi byla jednota ohledně zachovávání jejich dne odpočinku. Někteří z nich byli tak ovlivněni spisy Starého zákona, že začali světiti sobotu. – Lloyd, The Creed of Half Japan, strana 23.

4. století

Itálie  a  východ – Všeobecně to byl obyčej východních církví, avšak také některých církví západních … Neznamená to, že by východní církve, nebo některé z ostatních církví, které zachovávaly tento den, se přidaly k Židům. Křesťané těchto církví scházeli se v sobotu proto, že vyznávali a ctili Ježíše Krista, Pána soboty. – History of the Sabbath Dr. Heylyn, London.

Laodicejský  sněm – 365 po Kristu –  Kánon 16 – V sobotu mají být předčítána nahlas evangelia a jiné části Písma svatého.

Kánon 29 – Křesťané by se neměli obracet k židovstvu a sobotu trávit v zahálce, ale měli by v tento den pracovat. Den Páně naproti tomu měli by zvláště ctít, a protože jsou křesťané, pokud je to možné, neměli by v tento den pracovat. – Hefele, Council, Vol.2.

Orient a  největší  část  světa – Křesťané v dávnu se velice snažili zachovávat sobotu, čili sedmý den …  Je jasné, že všechny církve orientu, jakož i největší části světa, zachovávaly sobotu jako den sváteční … Athanasius popisuje, že se scházeli v sobotu k náboženským shromážděním, ne proto, že byli ovlivněni židovstvem, nýbrž proto, že ctili Ježíše, Pána soboty. Epiphanus píše totéž. – Antiquities of the Christian Church, Vol.II, Kniha XX, kapitola 3.

Habeš – Svatý Ambrož z Milána podává úřední zprávu, že habešský biskup Musaeus, procestoval v druhé polovině čtvrtého století téměř celou Čínu. Po něm až do 17. století pokračovala habešská církev v svěcení soboty jako dne odpočinku podle 4. přikázání. – Ambrose, De Moribus, Brachmanorium Opera Omnia, 1132, Vol.17. strana1131. 1132.

Arabie, Persie, Indie a Čína – Migana sděluje, že habešská církev (církev, která zachovává sobotu) byla kolem roku 370 po Kristu velmi populární. Její slavný biskup Musaeus, podnikal rozsáhlé cesty na východě a posiloval církev v Arábii, Indii, a Číně. – Truth Triumphant, strana 308.

Itálie – Milán – Milánský biskup Ambrosius podává zprávu, že když byl v Miláně, světil neděli. Odtud vzniklo přísloví: Když jsi v Římě, žij římsky! – Heylyn, The History of the Sabbath- 1612.

Španělsko – Elvírský sněm (305 po Kristu) – 26 kánon elvírského sněmu popisuje, že církev španělská zachovávala v té době sobotu, sedmý den. O postu v každou sobotu: Bylo rozhodnuto, opravit omyl, že by se mělo  každou sobotu postit. Toto rozhodnutí sněmu je v přímém protikladu k nařízení římské církve, která určuje sobotu jako den postu, aby ji snížila a u lidí vyvolala odpor.

Španělsko – Jistě není bez zajímavosti, že v severovýchodním Španělsku, v blízkosti Barcelony, je město Sabadell. Nalézá se v krajině, kde kdysi bydleli ti, kteří si říkali Valdenses (Valdenští) nebo také Sabbatati, což značí sobotáři.

Persie – 335 -375 po Kristu  (40 let pronásledování za Shapura II) – Nejznámější obvinění křesťanů: Odmítají našeho boha slunce; mají své pobožnosti v sobotu; znesvěcují svatou zemi, protože v ní pochovávají své mrtvé. Odmítají našeho boha slunce. Cožpak nezavedl Zoroastr, svatý zakladatel naší božské víry, již tisíc let předtím den slunce (neděli) k úctě zákona! Přesto mají tito křesťané své bohoslužby v sobotu. – O´Leary, The Syriac Church and Fathers, strana83. 84

5. století

Třebaže téměř všechny církve na celém světě mají svatou Večeři každou sobotu, odmítají to křesťané v Alexandrii a Římě. Poznámka k předcházejícímu citátu vysvětluje slovo sobota takto: Nezapomeňte, že neděle se nikdy neuváděla jako sobota ani od praotců, ani od dějepisců. – Socrates, Ecclesiastical History, kniha 5, kapitola 22, strana 289.

Cařihrad –  Obyvatelé Cařihradu a téměř všichni ostatní se scházeli jak v sobotu tak v první den týdne. V Římě a v Alexandrii tomu tak nebylo. – Socrates, Ecclesiastical History, kniha 7, kapitola 19.

Svět  –  Augustin, biskup z Hippo  (severní Afrika) –  Augustin zde podává zprávu, že sobota v jeho době byla svěcena převážnou částí křesťanského světa. Jeho svědectví v tomto směru je o to cennější, jestliže on sám velice přísně a vytrvale zachovával neděli. – Nicene and Post-Nicene Fathers, Vol.1, strana 353.354.

Egypt – Třebaže to všeobecně není zvykem, jsou v Egyptě různá města a vesnice, jejichž obyvatelé se scházejí v sobotu večer, aby slavili večeři Páně. Ve dne se nepostí. – Sozomen, Ecclesi-astical History, kniha 7, kapitola 19.

Papež  Inocenc (402-417) – Papež Silvestr (314-335) přikázal jako první, aby se věřící postili v sobotu; a papež Inocenc (402-417) udělal z toho závazný zákon pro všechny jemu poddané sbory, aby tak sobota nebyla příjemným dnem. Inocenc posvětil sobotu na den postu. Heylyn, History of the Sabbath, Vol.2.

Křesťané 5. století –  V křesťanské církvi je udržováno svěcení židovské soboty až do 5.století. Ancient Christianity Exemplified, Lyman Coleman.

Francie –  Mimo večerních a nočních pobožností se nescházeli nikdy během dne, kromě soboty. – J.Cassian, francouzský mnich, Instituttes, kniha 3, kapitola 2.

Křesťané  5. století – Kolem roku 420 po Kristu pracoval v neděli i ten nejzbožnější křesťan. – Treatise of the Sabbath Day od Dr. White, biskupa z Ely.

Afrika – Augustin zjišťuje s lítostí, že ze dvou církví v Africe jedna zachovává sobotu a druhá v tento den drží půst. – Heylyn, The History of the Sabbath

Španělsko (400 po Kristu) – Ambrož světil sedmý den jako sobotu (jak to sám řekl). Měl velký vliv na Španělsko, kde se rovněž zachovávala sobota. – Truth Triumphant, strana 68.

Sidonius (za Theodericha, krále Gótů, 454-526 po Kristu) –  Je to skutečnost, že dříve se ve východním světě světila sobota a v sobotu byly konány bohoslužby; zatím co na západě lidé sobotu zanedbávali. -Apollinaris Sidonnii Epistolae.

Skotská církev – Měli zvyk, který pochází z raně – klášterní církve Irska, že zachovávali sobotu a odpočívali od všech svých prací.

Skotsko, Irsko  – Pozorujeme zde návaznost na zvyklost raně – klášterní církve Irska, že den odpočinku byl zachováván v sobotu. – History of the Catholic Church in Scotland, Vol.1, od katolického dějepisce Bellesheima.

Skotsko – Columban – Pracoval 34 roků ve Skotsku a před svou smrtí, v sobotu dne 9. června řekl k svému žáku Diermitovi: Tento den je sobota, den odpočinku; a pro mne to bude skutečně den odpočinku, protože učiní konec všemu mému dílu a snažení. – Butler, Lives of the Saints, Vol.1, 597 po Kristu

Columban  – (Dr. Butler: Popis o jeho smrti) – Pisatel nejlepšího díla o životě Columbanově praví mimo jiné toto: Naše sobota. Zvyk nazývat první den týdne dnem odpočinku, začal teprve o tisíc let později. Adamnan, Life of Columba, strana 230.

7. století

Skotsko a Irsko  – J. C. Moffat, profesor církevních dějin v Princentonu, říká: V Irsku i ve Skotsku, bylo v dřívějších dobách běžné zachovávat sobotu jako den odpočinku. Čtvrté přikázání, sedmý den týdne, zachovávali doslova. – The Church in Scotland, strana 140. Keltové používali latinskou Bibli, ale nebyla to Vulgata. Světili sobotu jako den odpočinku. V neděli mívali někdy zvláštní bohoslužebná shromáždění.Flick, The Rise of the Mediaeval Church.

Řím -papež Řehoř I. (590-604 po Kristu) psal proti římským občanům, kteří zakazovali v sobotu všechnu práci. – Nicene and Post-Nicene Fathers, Vol.XIII, strana.131. Řehoř, biskup z milosti Boží, svým milovaným synům, římským občanům: Zaslechl jsem, že určití mužové odbojného ducha, rozšiřují mezi vámi nesprávné věci, které jsou v odporu k svaté víře, a zakazují v sobotu pracovat. Nemohu je nazvat jinak než posly Antikristovými. – Osobní list.

Papež Řehoř I. Se vyjádřil, že když přijde Antikrist, bude zachovávat sobotu jako den odpočinku. – Epistles of  Gregory I, číslo1. Tentýž papež rozeslal úřední prohlášení proti určité části města Říma, protože tam věřící zachovávali sobotu a v sobotu uctívali Boha. – Epistles of  Gregory I, číslo 1.

8. století

Koncil  Friaulský, Itálie  (791 po Kristu./kánon /13) – Přikazujeme všem křesťanům, aby zachovávali den Páně, ne ke cti dřívější soboty, ale pro onu svatou noc, která byla v první den týdne nazvaná den Páně. Mluvíme-li o sobotě, totiž o dni, který zachovávají Židé, míníme poslední den týdne, který zachovávají také naši sedláci . . . – Mansi, 13, 851.

Koncil  Liftinaeský, Belgie – (745 po Kr. navštívený Bonifácem) – Třetí řeč koncilu varuje před zachováváním soboty a odvolává se na sněm laodicejský. – Hefele, Dějiny koncilů.

Persie a Mezopotánie – Na pahorcích Persie a v údolích Tigridu a Eufratu zaznívaly chvalozpěvy. Sklízeli žeň a platili desátky. V sobotu spěchali do svých modliteben, aby se modlili k Bohu. – Realencyclopaedie für Protestantische Theologie und Kirche.

Indie, Čína  a  Persie – Zachovávání soboty jako sedmého dne týdne bylo velice rozšířeno a zakořeněno mezi věřícími východní církve a církve svatého Tomáše v Indii, kteří nikdy nebyli spjati s Římem. Sobotu zachovávali také ti lidé, kteří se po koncilu chalcedonském osvobodili od Říma, totiž Habešané, Jakobité, Maronité a Arméni. – Schaff-Herzog, The New Encyklopedia of Religious Knowledge.

Čína – 781 po Kristu –  R.781 po Kristu  byl zhotoven z mramoru slavný čínský pomník, který vypráví o rozmachu křesťanství v Číně ve své době. Tento nápis obsahující 763 slov, byl vykopán nedaleko města Changan roku 1625 a dnes je uložen v Forest of Tablets v Changanu. Následující výňatek dokazuje, že byla zachovávána sobota:

Sedmého dne přinášíme naše oběti. Dříve však byla očištěna naše srdce, a získali jsme odpuštění hříchů. Toto dokonalé a znamenité náboženství lze jen těžko pojmenovat; svými brilantními pokyny osvěcuje však temnotu. – Christianity in China, M. 1 ´Abbe Huc, Vol.I, Kap.2, strana 48.49.

9. století

Bulharsko – Bulharsko bylo během rané doby své evangelizace vyučováno tomu, že se v sobotu nemá vykonávat žádná práce. – Responsa Nicolai Papae I et Con-Consulta Bulgarorum, Respensum 10. Bulhaři byli zvyklí zachovávat sobotu. Papež Mikuláš píše proti této zvyklosti. (Odpověď papeže Mikuláše I. na dopis vládnoucího prince Bulharska, Bogarise) : Otázka 6 – Koupání je v neděli dovoleno. Otázka 10 – V neděli se mají lidé zdržovat od práce, avšak nikoli v sobotu. Hefele, 4 346- 352.

Cařihrad –  (Photius, cařihradský patriarcha, obviňuje papežství) : V rozporu s kánonem nařizují Bulharům, aby se v sobotu postili. – Photius, od kard.Hergenrotha, 1.Poznámka: Papežství se všemožně a neustále snažilo, aby sobota upadla v nelibost, proto trvalo na tom, aby se všichni v tento den postili. Tímto způsobem chtělo lid obrátit k neděli, prvnímu dne týdne, který už Řím přijal.

Indie, Habeš –  Zachovávání soboty sedmého dne bylo velice rozšířeno a pevně zakotveno mezi věřícími východní církve a mezi křesťany svatého Tomáše v Indii. Také Habešané zachovávali sobotu.

Bulharsko – V 9.století poslal papež Mikuláš I. vládnoucímu princi Bulharska dlouhý dokument, v němž jsou vyzýváni k odložení práce v neděli, nikoli v sobotu. Nejvyšší hlava řecké církve se rozhněvala na vměšování papežství do jejich věcí, a vyslovila nad papežstvím kladbu. – Truth Triumphant, strana 232.

10. století

Skotsko – Pracovali v neděli, a sobotu zachovávali podle sobotních pravidel. – A History of Scotland from the Roman Occupation., Vol.I, strana 96.

Východní  církev – Kurdistán – Nestoriáni nejedí vepřové maso a zachovávají sobotu. Neuznávají ušní zpověď, a nevěří na očistec. – Schaff-Herzog, The New Encyclopedia of Religious Knowledge.

Valdenští – A protože nezachovávali žádný jiný den jedině sobotu, byli nazýváni lidé bez odpočinutí, což značí tolik, jakoby nezachovávali žádný den odpočinku. Luther – Fore-Runners, strana 7.8.

Římsko – katoličtí pisatelé se snaží zapřít apoštolský původ Valdenských, aby tak dokázali, že římská církev je jedinou apoštolskou církví a všechny ostatní mají pozdější základ. Z toho důvodu tvrdí, že Valdenští děkují za svůj původ svému zakladateli Petru Valdusovi z 12.stol. Dr.Petr Allix píše:

Při této příležitosti byli chyceni někteří protestanté do pasti. . . Je to obrovský omyl domnívat se, že tuto církev založil Petr Valdus… Není to nic jiného než čistá lež. – Ancient Church of Piedmont, Oxford, 1821. Není pravdou, že Valdus dal toto jméno obyvatelům údolí. Dávno předtím se jmenovali Valdenští nebo Vaudes podle údolí, v nichž bydleli. – Ancient Church of Piedmont, Oxford, 1821. Petr byl nazýván Valdus nebo také Waldo proto, že své náboženské názory převzal od obyvatelů těchto údolí. – History of the Christian Church, William Jones, Vol.II.

11. století

Skotsko – Podle jejich názoru byla sobota pravým dnem odpočinku, kdy nevykonávali žádnou práci.- Celtic Scotland, Vol.2. Pracovali v neděli, a sobotu zachovávali podle přikázání. Tyto věci odstranila Margareta. – A History of Scotland from the Roman Occupation, Vol.1. Zdráhali se dávat dni Páně povinnou úctu a vykonávali každodenní práci, jako v ostatní dny. Královna Margareta je poučovala různými způsoby, že je to proti zákonu.

Říkala: Mějte v úctě den Páně, protože v tento den Pán vstal z mrtvých. U vědomí toho, že jsme v tento den byli osvobozeni od otroctví satanu, nevykonávejte žádnou hrubou práci. Ctihodný papež Řehoř dosvědčuje totéž. – Life of Saint Margaret, (Knihovna Britského musea). Naléhala na ně, aby dávali patřičnou úctu dni Páně; zdálo se totiž, že v této věci následovali původní zvyk irské církve a světili sobotu, jako den odpočinku a vystříhali se práce. – Skene, Celtic Scotland, Vol.2.

Skotsko a  Irsko – T.Ratcliffe Barnett píše ve své knize o horlivé katolické královně Skotska, která roku 1060 jako první přivolala záhubu na bratry Columbanovy. Píše:V této věci následovali Skotové pravděpodobně zvyk staré irské církve, která světila sobotu jako den odpočinku místo neděle. – Barnett, Margaret of Scotland: Queen and Saint.

Koncil Clermontský – Během prvního křižáckého tažení nařídil papež Urban II. na koncilu Clermontském (roku 1095 po Kristu), aby byla odstraněna sobota ke cti panny Marie. – History of the Sabbath.

Cařihrad – Protože světíte sobotu se Židy a den Páně s námi, podobáte se tímto zvykem sektě Nazarenů. (Nazareni byla křesťanská denominace.) Migne, Patrologia Latina, Vol.145; také Hergenroether, Photius, Vol.3.

Řecká  církev – Jak každý ví, je zachovávání soboty předmětem prudkého zápasu mezi církví řeckou a římskou. (Řecká církev se odtrhla od římské roku 1054.) – Neale, A History of the Holy Eastern Church, Vol.1.

12. století

Lombardie –  V Lombardii byly nalezeny stopy světitelů soboty za časů Řehoře I. a Řehoře VII. – Strong s Cyclopaedia, I.

Valdenští –  Robinson podává zprávu o Valdenských žijících v Alpách, kteří byli nazýváni také sobotáři – (Sabbatati). Jsou tak nazýváni proto, že světili sobotu. – Blair, History of the Waldenses, Vol.1. V dokumentech Valdenských byly nalezeny vysvětlivky Deseti Božích přikázání z roku 1120. Je zde doporučováno zachovávání soboty a zdržování od od světské práce. – General History of the Baptist Denomination, Vol.II.

Španělsko – Alphonso, král aragonský, … všem arcibiskupům, biskupům, jakož i všem ostatním… Přikazujeme vám, aby kacíři, tzv. Valdenští a sobotáři – Sabbatati byli vypuzeni od tváře Boží a všech katolíků a vyhnáni z království. – Marianae, Praefatio, in Lucam Tudensem, in Macima Bibliotheca Veterum Patrum, Vol.25.

Wales – Je mnoho důkazů o tom, že sobota ve Walesu byla všeobecně zachovávána až do roku 1115 po Kristu, totiž do doby, než byl do St. Davidu povolán první římský biskup. Staré církve ve Walesu, které zachovávaly sobotu, však ani potom nesklonily svá kolena před Římem, ale uchýlily se do svých tajných skrýší. – Lewis, Seventh Day Baptists in Europe and America, Vol.1.

Francie – Dvacet let hýbal Peter de Bruys jižní Francií. Poukazoval zvláště na ten den odpočinku, který byl tehdy zachováván keltskou církví, sektou Pavlovců a velkou církví východní, totiž na sedmý den čtvrtého přikázání.

Passagii  – světitelé soboty – Papežský spisovatel Bonacursus píše proti Passagii toto: Není málo těch, kteří znají omyly lidí, zvaných Passagii…  Učí, že máme zachovávat sobotu. A aby své bludy ještě zvětšili, odsuzují a odmítají všechny církevní otce a dokonce celou římskou církev. – D´Achery, Spicilegium, I. f.211-214

Maďarsko,  Francie,  Anglie,  Itálie,  Německo – (Ve vztahu k světitelům soboty, zvaným Passagii) Rozšíření kacířů v této době je takřka neuvěřitelné. Setkáváme se s nimi od Bulharska k Ebro, od severní Francie až po Tiber, ano, všude. Celé země, jako jižní Francie a Maďarsko, jsou před nimi nejisté; v mnoha jiných zemích je jich nadbytek; snaží se získat půdu v Německu, Itálii, Holandsku a dokonce i v Anglii. – Dr.Hahn, Dějiny kacířů, 1.

13. století

Valdenští – Říkají, že zesnulý papež Sylvestr byl Antikrist, protože ve svém listě označil Pavla jako syna zatracení. Říkají také, že se má světit sobota. – Ecclesiastical History of the Ancient zu Piedmont.

Francie –  Co říkají inkvisitoři: Znamením smrti Valdenských bylo následování Ježíše a poslušnost –  Božím přikázáním.  History of the Inquisition of the Middle Ages, H.C.Lea, Vol.1.

Kacířství Valdenských nebo těch nešťastných lidí z Lyonu je dlouhého trvání; někteří říkají, že sahá až do časů papeže Sylvestra; jiní dokonce míní, že až do časů apoštolů. – The Roman Inquisitior, Reinerus Sacho, roku 1230….

Papež Inocenc III. Poslal do Francie dominikánské inkvizitory, aby dokonale vyhladili kacíře, a také křižáky, kteří s sebou nesli ujištění, že každému, kdo se přidá k nim ve výpravě proti Albigenským, budou odpuštěny všechny hříchy. – Katolická encyklopedie, Vol.XII, Raymond VI. Tisíce lidu Božího bylo inkvizicí umučeno k smrti, za živa pochovány, upáleny nebo rozsekány na kusy. Při plundrování města Béziers se ptali vojáci katolického vůdce, po čem mají poznat kacíře. Arnold, Abt z Citeaux odpověděl: Pobijte to všechno, však Pán pozná, kteří jsou jeho. – History of the Inquisition.

Francie – král Ludvík IX, roku 1220, Zveřejnil statut Cupientes, kde se sám zavazuje, že očistí jižní Francii od kacířů, jak byli nazýváni světitelé soboty.

Francie  – koncil Toulouský, roku 229. Kánon 3 – Vládcové různých okresů nechť dají důkladně prohledat vily, domy a lesy a zničí úkryty kacířů. Kánon 14 – Laici nesmějí mít ani Starý ani Nový zákon. – Hefele 5, 981, 982.

Evropa – Pavlovci, Petrobusani, Passagii, Valdenští, sobotáři – to byli velké společnosti světitelů soboty až do roku 1250 po Kristu.

PASSAGII – Dr. Hahn píše: Když se Passagii odvolávají ohledně svěcení soboty na 4.přikázání, římští kněží odpovídají: Sobota je symbolem věčného odpočinutí svatých.

Mongolsko – Mongolské výboje neovlivnily východní církev ve svěcení soboty; naopak, určitý počet mongolských princů a velký počet mongolských královen byl členy této církve.

14. století

Valdenští – Ctíme jediného Boha, který nám může pomoci, a ne zemřelé svaté; světíme sobotu jako den odpočinku. – Luther´s Fore-runners.

Sobotáři – Po celá staletí byly evangelické společnosti nazývány sobotáři – Sabbatati, protože zachovávali sobotu, zvláště pak Valdenští. – Gui, Manuel d´Inquisiteur.

Anglie, Holandsko, Čechy – Psali jsme proti sobotářům (světitelům soboty) v Čechách, Sedmihradsku, Anglii a Holandsku v letech 1250 až 1600 po Kristu. – Wilkinson.

Čechy – roku 1310 –  R.1310, dvě stě let před Lutherovými tézemi, hlásila se jedna čtvrtina českého obyvatelstva k Českým bratřím; byli ve spojení s Valdenskými, jichž bylo hodně v Rakousku, Lombardii, Čechách, severním Německu, Duryňsku, Braniborsku i na Moravě. Erasmus zdůrazňuje, jak důkladně zachovávali sobotu čeští Valdenští. – Armitage,   A History of the Baptists; Cox, The Literature of the Sabbath Question, Vol.2.

Norsko – Také v platném Katechismu 14.století je o sobotním přikázání psáno toto: Nezapomeň světit sedmý den. – Z Documents and Studies Concerning the History of the Lutheran Catechism in the Nordish Churches. Kněží nabádali lid, aby zachovávali sobotu jako den odpočinku. – Theological Periodical dicals for the Evangelical Lutheran Church in Norway, Vol.I., Oslo.

15. století

Čechy – Erasmus dokládá, že asi 1.500 Čechů nejen že uvědoměle světí sobotu, ale jsou také nazýváni sobotáři – (Sabbatati). – Cox, The Literature of the Sabbath Question, Vol.2.; Truth Triumphant.

Norsko – církevní shromáždění dne 22.8.1435 v Bergen, Norsko. První bod jednal o zachovávání soboty. Arcibiskup se totiž doslechl, že v různých částech království jsou lidé, kteří světí sobotu. Jak je z církevního zákona jasně zřejmé, je komukoli přísně zapovězeno, zachovávat nebo přijímat jiné svátky, než byly nařízeny papežem, arcibiskupem nebo biskupy. – The History of the Norwegian Church under Catholicism, R.Keyser, Vol.II. Oslo 1858.

Byli jsme informováni, že v různých částech království jsou lidé, kteří přijali zachovávání soboty, a také ji světí. Je přísně zakázáno – podle svatého církevního kánonu – zachovávat jiné dny, než jsou nařízeny papežem, arcibiskupem nebo biskupy. Svěcení soboty nemůže být pro příště za žádných okolností trpěno. Doporučujeme tudíž všem přátelům Božím v celém Norsku, kteří chtějí být poslušni svaté církve, aby se vzdali zla svěcení soboty; ostatním pod přísnými církevními tresty zakazujeme svěcení soboty. – Dip.Noiveg.7, 397.

Norsko,   1436 (církevní konference v Oslo) – Pod přísnými tresty se zakazuje světit sobota tím, že by se někdo zdržoval od práce. – History of the Norwegian Church.

Francie – Valdenští –  Francouzský král Ludvík XII (1498-1515) byl nepřáteli informován, že Valdenští páchají ošklivé zločiny. Poslal tedy generálního inkvizitora a jistého doktora ze Sorbony, aby zjistili tuto věc. Když se tito dva vrátili, vyprávěli, že navštívili všechna shromáždění Valdenských, ale nikde nenašli ani stopy po zločinech, které jim jsou přičítány. Naopak, světí sobotu, udržují křest podle způsobu prvotní církve a své děti vyučují zásadám víry a Božím přikázáním. Král přijal tuto zprávu a přísahou potvrdil, že Valdenští jsou lepší než on, nebo jeho lidé. – History of the Christian Church, Vol.II, London, 1818.

Indie – Byli odděleni od západního světa, a proto neznali mnoho novot, které byly zavedeny různými koncily. Avšak když byli žádáni, aby se klaněli Marii, říkali: Jsme křesťané a ne modloslužebníci.

16. století

Anglie – Za vlády královny Alžběty pochopili mnozí – tak jak tomu bylo nedávno v Čechách – že čtvrté přikázání je nevybízí k svěcení prvního dne, nýbrž speciálně sedméhodne týdne.  Chambers Enzyklopedie,  Sabbath, Vol.8.

Rusko ( koncil v Moskvě, 1503 ) – Obžalovaní sobotáři byli předvedeni; veřejně se přiznali k nové víře a obhajovali ji. Nejznámější z nich, státní tajemník Kuritzyn, Ivan Maximow, Kassian, představený kláštera v Novgorodě, byli odsouzeni k smrti. Byli v klecích veřejně upáleni dne 27.prosince 1503 v Moskvě. – H.Sternberfi, Dějiny Židů, Lipsko, (1873).

Švédsko –  Dlouho se snažili zachovávat sobotu. Byly trestány i jen nepatrné věci, které posilovaly svěcení soboty. – Bischof Anjou, Svenska Kirkans Historia efter Motet i Upsala.

Lichtensteinsko –  Sobotáři – (Sabbatati) učí, že sobota musí být zachovávána i nadále. Říkají, že neděle je papežův vynález. – Refutation of Sabbath, 1599.

Čechy  (Čeští bratří) – Dr.R.Cox píše: Z Erasmusových spisů rané reformace vysvítá, že v Čechách byli sobotáři (Sabbatati), kteří sobotu nejen zachovávali, ale – jak již bylo řečeno – dbali o nejpečlivější svěcení tohoto dne. – Literature of the Sabbath Question, Cox, Vol.II.

Německo  – Dr.Eck, odpůrce reformátorů –  Ať je to jakkoli, církev ze svého postavení má moc bez Písma svatého změnit náboženské svěcení soboty na neděli. Dr. Eck, Enchiridion, 1533.

Evropa – Kolem roku 1520 nacházeli mnozí sobotáři (Sabbatati) útulek v panství šlechtice Leonerda z Lichtensteinu, protože lichtenštejnská knížata také světila pravou sobotu. – History of the Sabbath, J.N.Andrews.

Indie – Známý jezuita Franzis Xavier byl pověřen inkvizicí roku 560 v Goa, Indie, aby překontroloval židovskou zhoubnost (svěcení soboty). Adeney, The Greek and Eastern Church.

Norsko –  1544 – Někteří z vás zachovávají sobotu, třebaže je to zakázáno. Zasluhujete přísné potrestání. Kdo bude přistižen při zachovávání soboty, musí zaplatit pokutu 10 marek. – History of  King Christian the Third, Niels Krag, and S.Stephanius.

Rakousko –  Také v Rakousku jsou sobotáři (Sabbatati). – Luther, Lectures of Genesis, 1523-27 po Kristu.

Habeš – 1534 po Kristu  (Habešský velvyslanec v Lisabonu) Nikoli proto, abychom napodobovali Židy, ale proto, že chceme poslouchat Ježíše a jeho učedníky, světíme tento den. – Geddes, Church History of Ethiopia.

Dr. Martin Luther –  Bůh požehnal a posvětil sobotu pro sebe. Přeje si, aby sobotní přikázání bylo zachováváno a v sedmý den aby bylo kázáno slovo Boží. – Commentary of Genesis, Vol.1.

Baptisté – Mnozí byli mučeni, protože nechtěli odpočívat s těmi, kteří zachovávali neděli; neděli považovali za svátek a zákon Antikristův.  Sebastian Frank, 1536 po Kristu

Finsko – 6.pros.1544 (Dopis krále Gustava Wasa I. Švédů Finům) – Slyšeli jsme, že někteří lidé ve Finsku propadli velkému omylu a zachovávají sedmý den, který se nazývá sobota. – Staats-Bibliothek in Helsinki, 1554.

Švýcarsko – Zachovávání soboty je část morálního zákona. Od začátku světa byla sobota, zachovávána jako svatý den. – R.Hospinian, 1592.

Holandsko  a  Německo –  Barbora z Thieru, popravená roku 1529, řekla:Pán Bůh nám přikázal, abychom zachovávali sedmý den. O jiné mučednici, Kristině Tolingerové, je praveno toto: Její názor ohledně svátků neděle byl tento: V šesti dnech stvořil Pán zemi; sedmý den odpočinul. Ostatní svátky byly nařízeny papeži, kardinály a arcibiskupy. – Martyrorology of the Church of Christ, commonly called Baptists, during the era of the Reformation, London, 1850.

17. století

Anglie – 1618 – Protože vyučovala jen pět dní a v sobotu nepracovala, byla vzata do vazby v Maiden Lane. To bylo vězení určené pro ty, kteří měli jiné názory nežli anglická státní církev. Paní Trasková byla pro své přesvědčení ohledně zachovávání soboty vězněna asi 16 let. Paagitts, Heresiography.

Anglie – 1668 –  Zde v Anglii je asi devět nebo deset sborů, které zachovávají sobotu, mimo mnoho rozptýlených jednotlivců, kteří byli zvláštním způsobem uchráněni před vyhubením. – Stennet, Letters, 1669-1670. Thomas Bampfield, předseda parlamemtu, také obhajoval sobotu jako den odpočinku, a byl pro své náboženské přesvědčení uvržen do vězení v Ilchester – (Calamy)

Maďarsko,  Rumunsko – Protože odmítali neděli a světili sobotu, byli za prince Zigmunda Báthory pronásledováni. Péchy byl kancléřem, a studoval Bibli a složil množství písní, zvláště k oslavě soboty. Byl zatčen, a dokonal roku 1640.

Švédsko a  Finsko – Stopy tohoto přesvědčení nalézáme téměř v celém tehdejším Švédsku – ve Finsku a severním Švédsku. Vokrese Upsala zachovávali rolníci sobotu místo neděle. Kolem roku 1625 byl tento náboženský názor tak propagován, že sobotu nezachovával pouze velký počet obyvatelstva, ale dokonce mnozí kněží. – History of Swedish Church, Vol.I.

Moskevská  Ruská  církev – Světili sobotu (původní Biblickou sobotu). Samuel Purchase, His Pilgrims, Vol.I.

Indie  (Jakobité) – 1625 – Zachovávají sobotu. V sobotu konají bohoslužby. Pilgrimmes, Vol.2.

Amerika  – 1664 – První sobotář v Americe, Štěpán Mumford, přišel z Londýna roku 1664. – Hist. Of the Seventh-day Baptist Gen.Cohf., Jas.Bailey

Amerika – 1671  (Baptisté s.d.) Oddělili se od baptistické církve, aby zachovávali sobotu. – Bailey, History.

Anglie –  Karel  I,  1647  Protože v Písmu svatém nenajdeme místo, které přikazuje, aby sobota nebyla více zachovávána, ale místo ní neděle, musí církev z vlastní autority zrušit jeden den a stanovit jiný. – Cox, Sabbath Laws.

Anglie –  John Milton – Je jistě mnohem jistější zachovávat sedmý den jako výslovný Boží příkaz, nežli přijmout k zachovávání první den, který určili jen lidé.

Anglie – Po vydání knihy ´Book of Sports´ v roce 1618 vznikl mezi anglickými duchovními velký spor o dvou bodech: 1) jestli je sobota čtvrtého přikázání závazná, a  2) na základě čeho má být zachováván první den týdne jako ´den odpočinku´. – Haydn, Dictionary of Dates článek Sabbatarians.

Habeš  –  1604 – Jezuité se snažili přinutit habešskou církev k přijetí římského katolicismu. Působili na krále Zadenghela (1604 po Kristu.), aby navrhl přísahat věrnost papežství. Všem poddaným bylo pohroženo těžkými tresty, kdyby nadále zachovávali sobotu. – Geddes, Church History of  Ethiopia.

Čechy,  Morava,  Švýcarsko, Německo – Jeden z rádců a hodnostářů soudního dvora byl Jan Gerendi, vůdce sobotářů, kteří nezachovávali neděli, ale sobotu. – Lamy, History of Socinianism.

18. století

Habeš – Jakobité se shromažďovali v sobotu v kostele a zachovávali tak den, který světili i Habešané, jak jsme mohli zjistit z jejich vyznání víry před etiopským králem Claudiem. Abudacnus, Historia Jacobitarum.

Rumunsko  1760  –  Jugoslávie,  Československo – Toleranční patent Josefa II. neplatil na ty, kteří zachovávali sobotu; někteří z nich přišli znovu o všechen svůj majetek. Katoličtí kněží za pomoci vojáků je nutili, aby uznali Řím, v sobotu pracovali a v neděli šli do kostela, – to byly metody, které se užívaly po 250 let, aby obrátily světitele soboty.

Německo  –  Tennhardt z Norimberku Drží se přesně učení o sobotě, protože je to jedno z deseti Božích přikázání. – Bengel, Leben und Wirken. Sám říká: Nikdo nemůže dokázat, že neděle zaujala místo soboty. Pán Bůh sám posvětil poslední den týdne. Antikrist vyvolil zas první den týdne.

Čechy  a  Morava – Adolf Dux píše o dějinách v roku 1635 až 1867 následovně: Situace světitelů soboty byla strašná. Jejich knihy a časopisy byly odváženy do Karlových Varů na konsistoř a páleny. (Lipsko, 1880)

Holandsko  a  Německo –  Dr.Cornelius píše, že jakmile byli Baptisté početnějšínezachovávali neděli a ostatní svátky (světili sobotu). – Der Anteil Ostfrieslands  and.Ref.Muenster, 1852.

Morava   –  hrabě Zinzendorf –  R.1738 psal hrabě Zinzendorf  o tom, jak on světí sobotu: Již řadu let zachovávám sobotu, jako den odpočinku a neděle užívám k rozšiřování evangelia. – Budingsche Sammlung, 1742.

Amerika – 1741 (Moravští bratří – poté co přicestoval hrabě Zinzendorf) Zasluhuje si to zvláštní pozornosti, abychom zdůraznili, že se rozhodl, že bude zachovávat sedmý den jako den odpočinku se sborem v Betlehemu. Dříve než Zinzendorf a Moravané v Betlehemu začali zachovávat sobotu, zachovávala sobotu již malá německá skupina v Pennsylvanii.

19. století

Rusko –  Většina z nich odešla na Krym a za Kavkaz, kde přes pronásledování zůstali stále věrni Biblickému učení. Lidé je nazývali sobotáři – (Sabbatati). Sternberg, Geschichte der Juden in Polen.

Čína – V té době zakázal Hung používání opia, tabáku a alkoholických nápojů a sobota byla uvědoměle zachovávána. Když ´ti-pingové´ byli tázáni, proč světí sedmý den, pak odpovídali: Zaprvé proto, že tak učí Bible, a za druhé, že naši předkové také zachovávali tento den. – A Critical History of the Sabbath and the Sunday.

Indie  a  Persie –  Mimo to udržovali zbožný zvyk zachovávání soboty v celé naší říši. – Christian Researches in Asia.

Dánsko –  Tato agitace nezůstala bez výsledků. Pastor M.Sommer začal světit sobotu a napsal působivý článek o pravé sobotě v církevním časopise Indovet Kristendom č.5, 1875. V svém dopise pastorovi J.G.Mattesonovi píše: Zde v Dánsku je mezi Baptisty velké hnutí ohledně sobotního přikázání . . . Přesto jsem pravděpodobně jediný kazatel v Dánsku, který je tak blízko adventistům a už po mnoho let zvěstuji druhý příchod Kristův. – Advent Tidente, May 1875.

Švédsko (baptisté) – Chceme jen zdůraznit, že svěcení sobotního dne má svůj původ v zákonu, který sám Bůh ustanovil při stvoření pro celý svět. Proto je závazný pro všechny lidi ve všech dobách. – 30.4.1863.

Amerika – 1845 – Poznáváme, jak se naplňuje Daniel 7,25, jak malý roh mění časy a práva. Mám dojem, že všichni ti, kteří zachovávají první den týdne jako den odpočinutí, jsou papežovi světitelé neděle a přestupníci soboty Boží. 13.2.1845.

Adventisté  s. d. – R.1844 vznikla společnost adventistů s.d., která se do konce 19.stol. rozšířila po celém světě. Její jméno je odvozeno od učení o sobotě sedmého dne a adventu Ježíše Krista. R.1874. Započalo toto dílo v Evropě, roku 1885 v Austrálii, roku 1887 v jižní Africe, roku 1888 v Asii a jižní Americe.

20. století

Adventisté s.d. světí tutéž sobotu, kterou zachovával Ježíš a jeho následovníci. Důstojná pochodeň pravdy nezhasla ani během dlouhých staletí. Adventisté hlásají dnes poselství ve více než 1.000 jazycích na celé zemi. Přes 16.500 modliteben světitelů soboty je roztroušeno od pólu k pólu – od Hammerfestu v Norsku, které je nejsevernějším městem světa až po Puntas Arenas v jižní Americe, nejjižnějším to městě. Dva milióny členů na celém světě vítají svaté sobotní chvíle.

Sobota je drahocenné dědictví, které bylo předáno naší generaci mučedníky minulých dob. Sobota je poutem bratrského přátelství této církve poslední doby, ať jde o černého, bílého nebo žlutého člena. Na východě i na západě, na severu i jihu se na tisíce a statisíce lidí připravují na druhý příchod Kristův.

Izaiáš 58,13 je poselstvím sobotní reformy pro lidi, aby zdržovali v sobotu nohy své a sobotu ctili a nevykonávali vlastní zájmy. Zjevení 14  jasně ukazuje, že toto je poselství posledních dnů, před příchodem Ježíše Krista. Povšimněme si předivná slova předcházejících veršů:

Izaiáš 58,12-14 – Kdo vzejdou z tebe, zbudují dávné sutiny; základy minulých pokolení znovu vystavíš. Budou tě nazývat stavitelem zbořenin a obnovitelem cest, aby se dalo žít. Když se tvá noha vyhne sobotě, aby sis v můj svatý den nedělal, co chceš, když budeš sobotu nazývat svým blahem, Hospodinovým svatým a slavným dnem, a budeš ji slavit tak, že upustíš od svých cest, aby sis nedělal, co chceš, a s řečmi přestaneš, tehdy v Hospodinu rozkoš nalezneš a já tě dovedu na výšiny země, abys užíval dědictví svého otce Jákoba. Tak promluvila ústa Hospodinova.

Bratr J. F. Coltheart, evangelista severoevropské divize, rok 1954.

Súvisiace videá a dokumenty
Nebola zadaná platná URL adresa.