fbpx

Výroky fyzikov a kozmológov

Současná astrofyzika zná již více než 120 fyzikálních konstant, které ačkoliv mohou mít hodnoty naprosto libovolné, mají nicméně právě takové, aby ve vesmíru umožňovaly život. Jedná se o například o hodnotu síly gravitace, elektromagnetickou sílu, slabou a silnou interakci mezi částicemi hmoty a podobně. Říkáme-li na základě rozpoznání nastavení těchto sil či poměrů, že vesmír je fascinujícím způsobem „jemně vyladěný“, máme na mysli to, že z celé té obrovské škály hodnot je jenom nepatrné množství takových, které jsou k životu vstřícné.

Jedním z důvodů, proč je jemné vyladění vesmíru tak zajímavé, je skutečnost, že se jedná o mimořádně silný argument pro teismus. Ve světle lidmi až v posledních letech rozpoznaného jemného vyladění (anglické „fine-tuning“ zní lépe), je najednou pravděpodobnost toho, že by měl být vesmír nějak automaticky přívětivým místem pro život téměř nekonečně malá. Tedy alespoň rozhodně ve světě ateisty. Teista by naopak tak nějak předpokládal, že Bůh si na svém hřišti upraví pravidla hry tak, aby se dala hrát.

Téma jsem v trošku větším detailu rozvedl v článku Vymazlený vesmír aneb pár slov o antropickém principu. V tomto konkrétním materiálu Vám tak chci navíc pouze pro ilustraci zpostředkovat vybrané vyjádření vědců, kteří se tématem zabývají. Po přečtení bude myslím zřejmé, že hledat vysvětlení nepochopitelné vstřícnosti vesmíru vůči životu v nějaké inteligentní nehmotné bytosti je velmi nosná.

Steven Weinberg (fyzik, držitel Nobelovy ceny, ateista):

„..je překvapivé, že by zákony přírody a počáteční podmínky ve vesmíru měly umožnit existenci bytostí, které by o tom pak mohli přemýšlet. Život, tak jak jej známe, by byl nemožný, kdyby jedna z několika číselných veličin měla jenom lehce jinou hodnotu“. (Life in the Universe, Scientific American, Oct 1994)

David D. Deutsch (fyzik, Oxford University):

„Jestliže někdo tvrdí, že není překvapen z unikátních rysů našeho vesmíru, pak schovává hlavu do písku. Jemné nastavení vesmíru je překvapující a nepravděpodobné.“

Paul Davies (fyzik, bývalý profesor na Cambridge University, původně agnostik, dnes deista):

„Mezi fyziky a kosmology je nyní všeobecná shoda na tom, že vesmír je v několika ohledech jemně vyladěn k životu“. (International Journal of Astrobiology, vol. 2, no. 2 – 2003)
„Ta skutečně úžasná věc není, že život na Zemi je vybalancován na ostří nože, ale že celý vesmír je vybalancován na ostří nože s tím, že by nastal naprostý chaos, kdyby se jedna z přirozených konstant nepatrně pohnula. Dokonce i kdybyste považovali člověka za produkt náhody, zůstává pravdou, že se vesmír zdá být nepochopitelně vhodný pro život – vypadá to téměř jako nějaká habaďůra“.

Brad Lemley (seniorní korespondent pro The Washington Post a Discover Magazine):

„Vesmír je nepravděpodobný. Velmi nepravděpodobný. Šokujícím způsobem nepravděpodobný„ (Why is There Life, Discover Magazine 2002)

Martin Rees (profesor kosmologie na Cambridge University)

„Těchto šest čísel představuje „recept“ na vesmír. Navíc je výsledek citlivý na své hodnoty: kdyby jedna z nich nebyla vyladěná, neexistovaly by hvězdy ani život. Je toto vyladění pouze náhoda? Nebo se jedná o výsledek prozřetelnosti laskavého stvořitele?“ (Just Six Numbers: The Deep Forces that Shape the Universe, Basic Books, 2000)

William Lane Craig (profesor filozofie)

„Přírodní fyzikální zákony, pakliže jim dáte matematický výraz, obsahují různé konstanty nebo veličiny, jako například gravitační konstanta nebo hustota vesmíru, jejichž hodnoty nejsou nijak stanovovány těmi samotnými zákony – vesmír v područí těchto zákonů by mohl být charakterizován obrovským množstvím těchto proměnných. Termínem „jemné vyladění“ se typicky myslí to, že skutečné hodnoty těchto konstant či veličin jsou takové, že i sebemenší jejich změna by znamenala nastolení stavu, kdy by byl tento vesmír nekompatibilní s existencí života“ (The Cambridge Companian to Atheism – Cambridge, 2006)

Charles Townes (profesor fyziky, Nobelova cena)

„Toto je velmi výjimečný vesmír, je pozoruhodné jak vypadá….gravitační zákony, zákony interakce, kvantová mechanika….a podobně. To vše musí být nastavené přesně tak jak je, abychom tu mohli být“ (UC Berkeley NewsCenter, June 17 2005)

Philip Ball (fyzik, dlouholetý přispivatel do Nature)

„Náš vesmír je tak nepravděpodobný, že nám musí něco unikat…nesrozumitelnost naší situace dokonce vede Susskindův tým (L.Susskind je teoretický fyzik na Stanfordu) k uvažování nad tím, jestli „neznámý činitel nějak nezasáhl do vývoje vesmíru“.. (Is Physics Watching Over Us?, Nature, Science Update 2002)

Alexander Vilenkin (profesor fyziky na Tufts Univerzity, ředitel Institute of Cosmology)

„Tyto a mnohé jiné příklady ukazují, že naše přítomnost ve vesmíru záleží na delikátní rovnováze mezi nejrůznějšími tendencemi – rovnováze, která by se zhroutila, kdyby se měly fyzikální konstanty významněji lišit od svých současných hodnot. Co si s tím máme počít?….Je to známka stvořitele?“ (Many Worlds in One, Hill and Wang, 2007, 132)

Freeman Dyson (matematik a fyzik, významná osobnost na poli kvantové mechaniky)

„Čím více zkoumám vesmír a detaily jeho architektury, tím více docházím k názoru, že vesmír musel v nějakém smyslu vědět, že přijdeme“ (Disturbing the Universe, Harper / Row, 1979, 250)

John Polkinghorne (částicový fyzik na Cambridge University)

„Zákony přírody byly právě tak přesně vyladěné, aby se to mohlo stát…nemohlo se to udát v jen tak kdejakém světě. Tohle je velmi zvláštní skutečnost tohoto světa a zase…můžete se ptát, zda je to nějaká šťastná náhoda, nebo znak určitého božského záměru za bohatou historií vesmíru, ve kterém se z koule energie stal domov světců a matematiků“ (rozhovor s Robertem Wrightem – https://www.youtube.com/watch?v=IXSt0d7u0iI)

Frank Tipler (kosmolog, profesor matematické fyziky)

„Když jsem před dvaceti lety začínal svojí kariéru v kosmologii, byl jsem přesvědčený ateista. Ve svých nejdivočejších snech bych si nepředstavil, že jednoho dne budu psát knihu s cílem ukázat, že ústřední tvrzení židovsko – křesťanské teologie jsou ve skutečnosti pravdivé a přímo vyplývají ze zákonů fyziky, jak jim dnes rozumíme. K tomuto závěru jsem byl dotlačen neúprosnou logikou mého vlastního odvětví fyziky.“ (The Physics of Immortality, Doubleday, 1994)

Arno Penzias (Nobelova cena za fyziku)

„Astronomie nás vede k jedinečné události – vesmíru, který byl stvořen z ničeho, vesmíru s velmi jemně nastolenou rovnováhou potřebnou k zajištění právě takových podmínek potřebných k umožnění života a vesmíru, který se odvíjí podle (jeden by mohl říci nadpřirozeného) plánu.“ (Cosmos, Bios, and Theos: Scientists Reflect on Science, God and the Origin of the Universe, Life and Homo Sapiens, eds. Margenau and Varghese, Open Court, 1992, 83)

Sean Caroll (ateista, teoretický fyzik na CalTech)

„Jiné přírodní konstanty, jako například ty, které určují nukleární fyziku se zdají být samy o sobě přirozené, ale kdybychom je jenom nepatrně změnili, daly by vzniknout úplně jiným makroskopickým jevům. Kdyby například byla hmotnost neutronu jenom nepatrně větší (oproti protonu), než je, pak by vodík nezfúzoval do deuteria a hvězdy, jak je známe, by nemohly existovat. Kdyby ale naopak byla hmotnost neutronu jenom lehce menší, pak by všechen vodík v raném vesmíru zfúzovat do hélia a héliové hvězdy by v pozdním vesmíru měly daleko kratší životní cykly.“ (The Blackwell Companion to Science and Christianity)

Prof. Bruno Vollmert, makromolekulární chemik:

„Všeobecně rozšířené úvahy o chemické evoluci, která měla předcházet evoluci biologickou, postrádají jakékoliv vědecké opodstatnění.“

Dr. George Wald, nob. cena 1967:

Když přijde na původ života na Zemi, jsou zde jen dvě možnosti: stvoření nebo spontánní plození (evoluce). Není žádná třetí možnost. Spontánní plození bylo popřeno před 100 lety, ale to nás vede jen k jednomu dalšímu závěru: nadpřirozené stvoření. My to nemůžeme přijmout z filozofických důvodů (osobní důvody); a tak volíme víru v nemožné: že život povstal spontánně náhodou.“ (Amer. biochemik a fyziolog, 1906-1997, Nob.cena za objevy v oblasti primárních fyziol. a chem. pochodů v procesu vidění, dostal ji spolu se dvěma dalšími vědci)

Ernst Kahan:

„Je absurdní a absolutně nemyslitelné věřit, že živá buňka vznikla sama od sebe. Avšak věřím tomu přece, protože jinak si to neumím představit.“

Biolog, prof. Conklin z university Princenton:

„Pravděpodobnost, že život vznikl náhodou, je srovnatelná s pravděpodobností, že dokonalý slovník je výsledkem exploze v tiskárně.“

Sir Arthur Keith (anatom a antropolog):

(V A&F 11/2004/str. 5 říkají, že zatím nemohou tento výrok najít v žádných odkazech na prameny, takže by se neměl uvádět – je dost rozšířený; podobný výrok existuje od D. M. S. Watsona, ten se objevil v Nature, ale není pramen) – jeden pramen, ale nevím, zda spolehlivý: (z knihy Padlí Bohové, autor Aril Edvardsen, vydavatel Josef Tůma, str. 74)

„Evoluce je nedokázaná a nedokazatelná. Věříme jí proto, že druhá možnost je speciální stvoření, a to je nemyslitelné.“

Izaac Newton:

„Nádherné uspořádání a harmonie vesmíru mohly vzniknout jen podle plánu všemohoucí bytosti. To je a zůstane mým posledním poznatkem.“

Frederic Hoyle:

„Současný scénář vzniku života je přibližně stejně pravděpodobný jako pravděpodobnost, že tornádo vířící na smetišti, sestaví letadlo Boeing 747.“

Pat Shipman:

„…nevíme, kdo pochází z koho; víme jen, kdo z koho nepochází…“ . „…nemáme vůbec žádné důkazy, odkud pochází Homo a můžeme všechny členy rodu Australopithecus vyřadit z hominidní čeledi.“
(CRSQ 3/88)

Dr. Denton, molekulární biolog, Evoluce, teorie v krizi:

„Není pochybností, že kdyby molekulární důkazy byly k dispozici o jedno století dříve, idea organické evoluce by nikdy nemohla být přijata.“

Mary Leakey:

(12/1996, A+F,9/97- Impact Mary Leakey, již zesnulá přední světová paleoantropoložka a archeoložka.)

„Všechny ty stromy života s jejich větvemi našich předků, to je kupa nesmyslů.“

Prof.G.A.Kerkut, biolog:

– G. A. KERKUT: Implication of Evolution. Pergamon Press (Oxford 1965). S. VII-VIII.

„Pokus o vysvětlení vzniku všech životních forem z jediného pramene je sice odvážný a pochopitelný, je však bohužel ukvapený a nedá se ospravedlnit evidencí současných vědeckých poznatků…Vývojová teorie nebyla nikdy dokázána bez rozumných výhrad.“

Dr. Denton, molekulární biolog:

„Vznikla široce rozšířená iluze, že evoluční teorie byla dokázána již před sto lety a že všechen následující biologický výzkum poskytuje stále rostoucí důkazy pro Darwinovu ideu. Nic není vzdálenějšího pravdě než toto… Jeho teorie, že všechen život na Zemi se vyvinul následkem postupného hromadění náhodných mutací, je stále – jako v době Darwinově – jen vysoce spekulativní hypotézou bez přímé faktické podpory.

Charles Darwin:

„Ani jedna změna druhu v jiný není zaznamenána…nemůžeme dokázat ani jedinou změnu druhu.“ (Darwin , Francis, Ed., The Life and Letters of Charles Darwin, Vol. 1, p. 210)

Darwin:

(C.R. Darwin, Origin of Species, 6th edition, 1872 (London: John Murray, 1902), p. 413..)

„Pokud se týká teorie (evoluce), muselo existovat obrovské množstvím mezičlánků. Proč je nenalézáme? Proč není příroda spíše ve zmatení, než jak to vidíme, v přesně odstupňovaných druzích? Geologický průzkum nevydal nekonečně mnoho jemných stupňů mezi minulými a současnými druhy, jak by to vyžadovala teorie: a toto je nejzřetelnější ze všech námitek proti ní. Vysvětlení musí být v nedostatečném geologickém záznamu.“

Neville, George T.:

(Neville, George T., „Fossils in Evolutionary Perspective,“ Science Progress, Vol. 48, January 1960, pp. 1,3.)

Už není třeba vymlouvat se nadále na chudost fosilního záznamu. V určitých směrech je téměř nepředstavitelně bohatý a nalézání předhání zpracování…Nicméně fosilní záznam se nadále stále skládá s mezer.“

Prof. N.H.Nilsson

(švédský botanik a genetik, 1953 formuloval antidarwinovskou teorii vzniku živočišných druhů):

„Není ani možné udělat jen napodobení evoluce z paleobiologických dat. Fosilní materiál je dnes už tak kompletní, že nedostatek přechodných serií nemůže být vysvětlován nedostatečným materiálem. Absence je skutečná a nikdy nebude vyplněna.“ (Was Darwin Wrong?)

Shute, E.:

(Shute, E., Flaws in the Theory of Evolution, Craig Press, Nutley, New Jersey, 1961, p. 468)

Víra je základem fosilií, ve které se doufá, důkazem spojnic, které nejsou vidět.

Francouzský botanik A. Wigand :

(viz též o Darwinově „O původu druhů“ níže citát č. 40)

„Darwinismus není ani teorií, ale náladou, která uchvátila mysl lidí. Je vědou asi tak, jako je pohádka dějepisem.“ Dále o knize O původu druhů: Prof. G. Ehrenberg ji nazval básní, ale ne vědou, Virchov o ní řekl: „To je fantazie, ne věda“, Zoolog Ch. Giebel o ní napsal, že je to „chaos neuvěřitelností a nedokázaných pitomých drzostí“.

Bedřich Engels

píše z Německa do Londýna Marxovi po vydání knihy O původu druhů :

„Tak toto nám dosud chybělo, abychom náboženství zcela zničili.“

E. Haeckel o ní říká, že

„Kniha o původu druhů je biblí devatenáctého století.“

Neříkej při pohledu na svět: Nevěřím v Boha, protože ho nevidím. Řekni raději: neumím se dívat.

Albert Einstein:

„Rád bych jenom věděl, jak Bůh stvořil vesmír.“

Studentské listy:

„Žijeme ve světě, kde stále ještě milujeme věci a používáme lidi, místo abychom milovali lidi a používali věci.“

Přehled biologie

(1987/str. 577 i 1994/str. 532)

„ Předchůdci dnešních lidoopů a člověka se oddělili asi před 15 milióny let. Pro údobí sahající k výskytu australopitéků v rozmezí více než 10 miliónů let nejsou dosud fosilní nálezy.“

Přehled biologie

(1994, str. 591)

„Jak vznikl a vytvořil se genetický kód, podle kterého určitým kodonům odpovídají svými antikodony určité transferové RNA, je záhada, na kterou není zatím uspokojivě logická odpověď. Není rovněž odpověď na to, proč bylo genetickým kódem vybráno právě 20 L-aminokyselin, které dnes označujeme jako standardní.“

Carl Sagan

(C.Sagan: The Origins of Prebiological systems, str. 195, 6, viz diskuze)…The Mystery, česky, str. 163. výstižně komentoval toto ochranné působení při pokusech:

„Tento problém, o němž jsme hovořili, je velmi obecný. Používáme zdroj energie k tvorbě organických molekul. Bylo zjištěno, že tentýž zdroj energie může působit destrukčně na vzniklé organické molekuly. Organický chemik dá pochopitelně přednost odstranění reakčních produktů z dosahu zdroje energie před jejich zničením. Ale pokud hovoříme o vzniku života, myslím, že bychom neměli opominout skutečnost, že degradace probíhá současně se syntézou a že průběh reakce může být odlišný, pokud nejsou její produkty přednostně odstraňovány. Při rekonstrukci vzniku života si musíme vytvořit rozumný scénář, který se nějakým způsobem vyhne této komplikaci.“

Acts+Facts 10/2000/d:
V souvislosti s mapováním lidského genomu poskytl jeden molekulární biolog, pracující na identifikaci geneticky podmíněných chorob, interview americkému časopisu The Ledger, ve státě Virginia. Článek pod názvem The Biologist vyšel 17.února 2000. Tento vědec chtěl zůstat v anonymitě, tazatel se jmenoval George Caylor. Rozhovor začal diskuzí o složitosti lidského genetického kódu.

Genetik: „Jsem jako takový editor, snažím se najít pravopisné chyby v dokumentu větším než 4 kompletní svazky Encyclopedia Britannica.“
Otázka: „Věříte, že se tato informace vyvinula?“
Genetik: „Nikdo, koho znám ve svém oboru, nevěří, že se vyvinula. Byla vytvořena ´géniem nad génii´, a taková informace nemohla být napsána žádným jiným způsobem. Papír a inkoust nenapíší knihu! Na základě toho, co o tom víme, je směšné myslet si něco jiného.“
Otázka: „Řekl jste toto někdy při veřejné přednášce nebo napsal jste to někdy veřejně?“
Genetik: „Ne, říkám jen, že se to vyvinulo. Aby mohl být člověk molekulárním biologem, musí se stále držet dvou šíleností. Ta první je věřit v evoluci, když sám pro sebe vidíte pravdu. A to druhé, byla by šílenost říci, že v evoluci nevěříte. Všechny vládní úkoly, výzkumné granty, publikace, významné univerzitní přednášky – vše by se zastavilo. Přišel bych o práci, nebo by mne přesunuli někam na okraj, kde bych si už nemohl slušně vydělávat na živobytí.“
Otázka: „Nerad to říkám, ale tohle zní dost intelektuálně nečestně.“
Genetik: „Práce, kterou dělám v genetickém výzkumu, je ušlechtilá. Nalezneme léčbu pro mnoho nejhorších lidských chorob. Ale zároveň musíme žít se ´slonem v obýváku´.“
Otázka: „S jakým slonem?“
Genetik: „Stvořitelský plán. Je jako slon v obýváku. Všude chodí, zabírá ohromný prostor, hlasitě troubí, strká do nás, převrací věci, žere tuny sena a páchne jako slon. A my přesto musíme přísahat, že tam není!“

Profesor Woodside věřil, že embryologie jako disciplína byla zbrzděna kvůli rekapitulační teorii. Řekl, že kolem poloviny 20. století žádný informovaný embryolog nemohl rekapitulační koncept přijímat. …Profesor Woodside také věřil, že v embryologii byl právě proto jen jeden nositel Nobelovy ceny (Hans Spemann), že se tak mnoho dobrých embryologů soustředilo na evoluci a zklamalo se. Jeden příklad z mnoha výjimek z rekapitulační hypotézy ve schematu evoluce:

„Mícha (spinal cord) předchází mozku, ale embryonálně se mozek vyvíjí první.“ „Například, dle fylogenie, zuby přišly před jazykem, ale savčí embryo vyvíjí jazyk před zuby:“…“U embrya kuřete funguje srdce velmi brzo, ale u žáby se srdce vyvíjí až o mnoho později.“ (CRSQ 9/99/str. 63)

Nelze se pak podivovat Crickovu lamentování:

„Pokaždé, když píšu článek o vzniku života, zapřísahám se, že už nikdy žadný nenapíšu, protože existuje příliš mnoho spekulací, které vycházejí z příliš malého množství faktů…“

Zde bych si dovolil pana Francise Cricka, (1916), brit. biochemika, profesora na univerzitě v Cambridge, nositele Nobelovy ceny za objev molekulové struktury nukleových kyselin a jejich význam pro přenos genetické informace, trochu poopravit: je to jako se zkamenělinami:

… máme velmi mnoho faktů a informací, ale nelíbí se nám a zdráháme se přijmout a vyvodit z nich jasné závěry. Proto spekulujeme, ne proto, že nemáme dost faktů. Vadná hypotéza, aby se udržela, potřebuje množství spekulací. (Pavel Kábrt)

Sir Francis Crick říká ve své knize Life Itself:

„Vznik života vypadá téměř jako zázrak, protože pro své uskutečnění vyžaduje splnění velkého množství podmínek.“

Pravděpodobnost, že kamenem rozbiju jedno ze dvou oken na domě není malá. Ale pravděpodobnost, že to okno opět kamenem zasklím, je extrémně malá. Je to proto, že si nedovedeme představit mechanizmus, kterým by to ten kámen, nebo celá sprška kamení, dokazál, byť za miliony let. A pak jde kolem sklenář:

„řešení pro slaboduché, berlička, levné vysvětlení“. Má ale „malinkou“ výhodu: je pravdivé. Co s tím naděláme? (Pavel Kábrt)

Tak zřejmě uvažoval Mora, když řekl:

„...lituji, ale otázka vzniku života není od Pasteurových dob záležitostí vědy.“ P.T. Mora, 163. Nature 199, 212.

„Pravděpodobnost, že se za normálních teplot shromáždí makroskopické množství molekul, aby mohly vzniknout vysoce uspořádané struktury s funkcemi, které jsou vlastní živým organismům, je mizivá. Představa spontánního vzniku života v jeho současné formě je tedy vysoce nepravděpodobná i v časovém horizontu miliard let, během nichž probíhal prebiotický vývoj.“
(Ilya Prigogine, G. Nicolis a A. Bablojantz, listopad 1972.Physics Today, str. 23-31.)

Pokud se podmínky laboratorního pokusu změní na oxidující, organické syntézy se skutečně zastaví.

( I.S. Shklovskii a C. Sagan, 1966. Intelligent Life in the Universe. New York: Dell, str. 231 )

V rozložení uhlíku, síry, uranu nebo železa v sedimentech jsme nenalezli žádný důkaz o tom, že by kdykoli během celé geologické historie, zaznamenané v dobře konzervovaných naplavených horninách, existovala bezkyslíkatá atmosféra.
(1976, Can. J. Earth Sci. 13,1161).

Prof. F. J. D. Mayer, anatom (1857): Neandertálci:

„Kosti křivonohého zmrzačeného kavalíra mongolského původu, který patřil ke kozácké armádě generála Černičeva, která v roce 1814 tábořila v blízkosti Neandertalu.“ (jiné staré mylné názory na Neandertálce) – POČZA

Spor o samoplození: Ital Lazzar Spallanzani (1729-1799), prof. anatomie a kněz versus Angličan John Turbervill Needham (1713-1781), oba vařili skopový vývar, Spallanzani zalil hrdlo voskem, Needham ucpal ovčí vlnou – bakterie se nasály po ochlazení do láhve. Spallanzani:

„Cožpak tento hlupák věří, že může přinutit Boha, aby vykonal zázrak, kdykoliv přistaví hrnec skopové polévky?“

V r. 1981 Colin Peterson měl přednášku v Americkém přírodopisném muzeu. Peterson je přední paleontolog v Britském přírodopisném muzeu a autorem obecného textu o evoluci, vydaného tímto muzeem. ..Peterson svým posluchačům z řad odborníků položil otázku:

„Můžete mi říci něco, co víte o evoluci, jednu jedinou věc…a je to pravda? Již jsem se takto zkoušel ptát geologů ve Fieldově přírodopisném muzeu a jedinou odpovědí, které se mi dostalo, bylo mlčení. Ptal jsem se i členů semináře evoluční morfologie na chicagské univerzitě, což je velice prestižní skupina evolucionistů, a odpovědí bylo jen dlouhé mlčení a nakonec jeden člověk řekl: „Jedno vím – neměla by se vyučovat na středních školách.“ (Spor o Darwina, str. 11)

Doc. RNDr. Stanislav Komárek:

„Darwin stejně jako Lamarck věřil na dědičnost získaných vlastností i na vliv používání a nepoužívání morfologických struktur – třeba očí u jeskynních živočichů.“
(Dějiny biologického myšlení, str. 67)

Doc. RNDr. Stanislav Komárek:

„Od Haeckela pochází nejen známé biogenetické pravidlo (ontogeneze jako zkrácená fylogeneze), půvabné jako poetická matafora a zcela absurdní, je-li bráno doslovně,…“

Thomas Carlyle nazval Darwinovu knihu Evangeliem špíny. Vévoda z Argyllu prohlásil:

„Dovoluji si tvrdit, že žádný filozofický systém dosud vyslovený na Zemi není zatížen takovou vahou apriorní nepravděpodobnosti.“ V roce 1872 nebylo Darwinovi uděleno členství v zoologické sekci Institut Francais. Jeden z jeho členů prohlásil, že „věda obsažená v těch jeho knihách, které ho proslavily…není vědou, nýbrž hromadou tvrzení…často zřejmě mylných.“
(Dějiny planety Země, Stephen J. Gould, str. 155)

Sir Arthur Keith shrnuje:

„Hitler /byl/ nekompromisní evolucionista, a my musíme hledat evoluční vysvětlení, máme-li rozumět jeho skutkům.“

(Sir Arthur Keith, Evolution and Ethics, New York: G.P. Putnam´s Sons 1947, str. 14 – Impact 10/1987 – Stalin´s Brutal Faith)

Jack Monod (1910-1976), francouzský biochemik, profesor molekulární biologie, později ředitel Pasteurova institutu v Paříži. Nobelovu cenu dostal spolu se dvěma kolegy (fyziologie, medicína). Známá je jeho kniha Náhoda a nutnost. Monod je příklad, jak neuvěřitelným pitomostem může věřit i vzdělaný člověk:

„…že pouze a jedině náhoda je základem každé novoty, každého tvůrčího činu v živé přírodě. Čirá náhoda, nic než náhoda, absolutní slepá svoboda jako základ úžasné stavby evoluce – tento ústřední poznatek moderní biologie, je … ta jediná představitelná /hypotéza/. A domněnka /či naděje/, že bychom museli či též jen mohli své představy v tomto bodě revidovat, není v ničem oprávněná!“

– (Monod, J., Zufall und Notwendigkeit, München 1977, str.106 – Bechschmidt: Zachování individuality, str. 15) Ing. Josef Potoček cituje z Monodovy přednášky v Mnichově (1971), kde:

Monod ze svého omylu vyvozuje i patřičné „morální“ poučení:

„Neexistuje žádný plán, žádná přirozená morálka, žádná přirozená etika, žádný zákon přírody, kterého bychom museli být poslušni.“ …jako produkt náhody musí člověk poznat „svou totální opuštěnost, své radikální odcizení“, putuje jako „cikán na okraji univerza“, beze smyslu a cíle. Podobná vyjádření nacházíme i u H. J. Störiga: „Člověk neznamená vůbec nic. Je kosmicky bezvýznamný, pouhé nic, nepatrná náhoda přírody, epizoda…Pro běh světa to nemá jakýkoliv význam. Beze stopy to pomine, bez následků.“
( Potoček: Stvoření a evoluce, 1987)

Že jsme na světě náhodou, vlastně takovým omylem přírody, nás také poučuje paní doktorka

Zuzana Storchová:

(Vesmír 5/2001/str.263, podtrhl P.K.) A tak paní Storchová je na světě díky „občasným chybám polymerázy“ – jak hlubokomyslné, vtipné a hlavně vědecké. A těch důkazů – nejmíň dva: paní doktorka a její chybná víra.

“Přirozeným výběrem je v průběhu evoluce vybírána nejvhodnější verze. Kombinací nových vhodných verzí mohou vznikat nové druhy. Díky občasným chybám polymerázy není svět obydlen početnou populací absolutně identických prabakterií.“

Anton Markoš:

„Řečeno nadneseně: Gaia /=Země/ konečně dospěla a může se rozmnožovat. My jsme jejími výtrusy.“ (Vesmír 11/97/str.626)

David Storch:

„…ovšem nevíme, jak vznikají druhy, když k evidentní izolaci nedochází. …Poučení tedy zní: má-li evoluce k dispozici izolované plochy, dělá nové druhy. A když nemá? Však ona si nějak poradí.“

(Vesmír 7/98/str.362) Dodávám: a když neporadí? Budeme to učit dál!

Jiří Grygar, astrofyzik a známý popularizátor astronomie

(Vesmír je náš svět, Sejdeme se v nekonečnu aj.). Vedle své víry v Boha doktor Grygar přijímá také evoluci (horší a krvavější metodu svého tvoření si už Bůh opravdu vybrat nemohl!) a je silně zaměřen proti kreacionistům. Málo se však ví, že pan Grygar pozoroval zcela unikátní jev: vyvíjející se automobil, zaparkovaný snad v lese či garáži. 3.11.2000 v Praze v Soukenické ulici po své přednášce řekl:

„S evolucí zkušenosti máme, auta se přece také vyvíjí“.

Byla to odpověď na můj dotaz, proč věří v evoluci, když víme ze zkušenosti, že vše složité a neperiodicky strukturované, jako jsou např. živé organizmy nebo lidské výrobky, vzniká vždy jen z programu nebo tvůrčího úsilí inteligence. Všimněme si, jak svojí odpovědí jen nechtě potvrdil moji námitku – jsou to lidé, kdo stojí za vývojem aut, nikoli evoluce. To mu ale nedošlo. (Pavel Kábrt)

Jan Zrzavý je jeden z našich „nejzvukomalebnějších evolučních básníků – bouřliváků“. Přečtěme si Osobní vyznání autorovo:

„Jenom bych rád varoval: až zase bude někdo v mé přítomnosti promlouvat o tom, jak v něm různé zázraky přírody probouzejí úžas a úctu, řeknu mu něco strašného, ať mě třeba zavřou. Jsou jistě věci mezi nebem a zemí, ale nemám pocit, že to je to nejzajímavější, co lze o tomto světě prohlásit; a jsem-li ochoten přiznat komukoliv lidské právo na jakýsi neurčitý podiv, že z prvotního uršlajmu se spontánně, bez řízení vyšší moci, vyvinul Michael Jackson, nejsem schopen tento podiv plně sídlet a nepřuju si, aby mi lidi vyprávěli, že se podivují. …“
(Vesmír 3/1996/str. 165)

„Zvířata jsou hloupí lidé, nikoliv stroje…Měl jsem jakési tušení, že lidé se od šimpanzů neliší vůbec ničím – je-li genetická shoda lidí a šimpanzů přibližně 98,5 % (tedy větší než shoda dvou středoevropských druhů budníčků), bylo by hodně divné, kdyby lidé a šimpanzi nebyli úplně stejní ve všem všudy…zdůrazňovat zvláštní a ´kvalitativně´ odlišnou podstatu člověka už není jenom nabubřelý, ale především nesmyslný žvást.“
(Vesmír 3/2001/str. 168)

Všimněme si, do jakých absurdit může dovést člověka slepá víra v evoluci. Proč se podivovat, co z ní vyvodili Hitler, Stalin a další? Nesmíme se doktoru Zrzavému divit. Jestliže uvěřil, že se neživá hmota sama oživila a pak od nějakého „uršlajmu“ dospěla až k člověku, tak logicky nejen mezi šimpanzem, ale ani mezi kamenem a člověkem není velkého rozdílu – kámen snad je jen ještě hloupější než šimpanz. Snad!?

Peter Atkins:

„…Vědci… mají výhodu v tom, že jsou na vrcholu vědění a mají hlubší vhled do pravdy…osvobozují pravdu od předsudků a svou prací dávají křídla touhám a nadějím společnosti. Zatímco poezie vzrušuje a teologie zatemnňuje, věda osvobozuje.“

(Universum 24/1997)

„Události na molekulární rovině, která je v základu všech našich činností, působení a uvažování, nemají žádný účel (cíl) a lze je vysvětlit kolapsem energie a hmoty s  následkem stále rostoucí neuspořádanosti.“

(Sborník Nature´s Imagination; The Frontiers of Scientific Vision, Oxford University Press, 1995 – Universum 24/1997)

Věda, praví Atkins, musí být schopna vysvětlit „vznik všeho z  naprosté nicoty. Ne téměř z ničeho, ne z jakéhosi subatomárního prášku, ale z  absolutně ničeho. Z naprosté nicoty. Ani z prázdného prostoru.“

(Dawkins R.: Is God a Computer Virus?) – In: New Statesman and Society, 18 December 1992+1 January 1993, str. 42 – Universum 24/1997)

Richard Dawkins:

‘Atkins tu nepochybně sdílí názor Richarda Dawkinse, že Bůh se podobá počítačovému viru a že náboženství není nic více než „pokažený software mysli“’.
(Ibid., str. 131)

Jak komentuje Martin Novák, (Universum 25/1997, str. 3) např. v  případě Dawkinse to „je účelová selekce faktů. Užívá jen ta pozorování, která vyhovují hypotéze.“

„Je naprosto jisté říci, že když potkáte někoho, kdo nevěří v evoluci, tak že tato osoba je neznalá, stupidní nebo je to blázen (nebo zlý člověk, ale to nechci raději uvažovat).“
(Darwin on Trial, str. 9 – Impact 11/99/ii)

Francis Crick

„Žalmista řekl: ´Tvé ruce mne ztvárnily a udělaly…,´ale jeho ponětí o jemné, informačně nabité povaze naší molekulární stavby bylo krajně nepřímé. Evoluční procesy stvořily zázraky, o nichž naši civilizovaní předkové neměli ponětí. Mechanismus replikace DNA, ve své podstatě neuvěřitelně jednoduchý a elegantní, byl evolucí propracován do ohromné složitosti a přesnosti.“
(Francis Crick, Věda hledá duši, 1997 MF, str. 259, 260)

René Descartes:

„Je jisté, že když není v našich silách rozhodnout, co je pravda, měli bychom si vybrat to, co je nejpravděpodobnější.“

Clifford Burdick

(již zemřel) řekl:

„Je geologie jediná věda, kde nezáleží na faktech?“
(CRSQ 9/98/111 – viz rejstřík)

Nedávná přistání sond na Marsu vedla vědce k poznání „katastrofální potopy“ (jejich vlastní slova) na Marsu. Tento jen krátký článek si klade otázku, zda tato potopa mohla být na Marsu ve stejnou dobu, jako na Zemi a dále proč se vědci brání potopě na Zemi, když ji přiznávají na Marsu.
(CRSQ 3/98, str. 249)

Edward Seuss

(rakouský teolog) říká v knize Tvář naší Země:

„Zemětřesení našich dnů jsou vskutku jen jakousi mdlou vzpomínkou oněch telurických pohybů (pohybů zemského povrchu), o nichž svědčí struktura a vrstvení téměř všech hor a horstev země. Početné příklady toho, nalezené na velkých pásmech napovídají zřejmou možnost a pravděpodobnost nenadálých zásahů, kterými byly vyvolány geologické zvraty tak nepředstavitelnou prudkostí a silou, že člověk není schopen vyvolat ve své mysli jen přibližný obraz toho, o čem skutečnosti spatřené v horninách a horstvech mluví. Takové katastrofy se nestaly co člověk žije na této zemi, alespoň v době psané historie se nic podobného nestalo.“

(tento závěr je ovšem zcela nepravdivý, protože právě o celosvětové potopě máme obrovské množství záznamů v písemné historii lidstva! – P. Kábrt – Potopa: Dr. Alfred Rewinkel, profesor teologie)

Dr. I. Le Riche

/le riš/, univer. profesor (brit.) přečetl 1928 svůj článek

„Vědecký důkaz pro univerzální potopu“ před shromážděnými členy Filozofické společnosti Velké Británie: Tímto vědeckým pojednáním postavil dr. Le Riche velmi závažný argument, který prokazuje, že jíl je sopečného původu a že jeho všudy přítomnost a povaha i způsob uložení je důkazem pro univerzální potopu…tento důkaz byl tak pádný, že ani jediný člen neměl proti němu námitky.

Dr. Le Riche řekl: „jeden z nejzajímavějších povrchových nánosů je nazýván jíl. Je to žlutá, na některých místech namodralá, mazlavá zemina, nerozvrstvená, stejnorodá v celé mohutnosti nánosu. V suchém stavu rozdrobená mezi prsty dává velmi jemný prášek. Nacházíme jej docela docela na povrchu všech ostatních nánosů a je všude značně rozšířena. Jíl pokrývá rozsáhlá území ve střední Evropě, v severní Francii, v Belgii, v údolí Rýna a jeho přítoků. Nalézám jej ve Slezsku, na rovinách polska, v jižním Rusku.

Je ho mnoho v Čechách, na Moravě, v Haliči, uhrách, Transylvanii a v Rumunsku; vystupuje vysoko do Karpat, kde tvoří ložiska o mohutnosti až 610 m. Ve Spojených státech je jíl v celé rozloze roviny řeky Mississippi. Značně je rozšířen v Číně. V provincii Sansi tvoří ložiska až 2 750 m mohutná. Nevyskytuje se však ve vyšších polohách, což ukazuje na usazení vodou. Zdá se, že jíl je vulkanického původu, o čemž svědčí i to, že obsahuje vápenaté složky.“
(Rewinkel: Potopa)

Dr. Henry Morris:

(Bible a současná věda, str. 13)

„Biblická potopa měla charakter jak tektonický, tak atmosférický. Obrovské masy vod se valily z nebe po čtyřicet dní a nocí. Současně se ‚protrhly všechny studnice propasti veliké‘ , což bylo s největší pravděpodobností provázeno velkými podzemními a podmořskými seismickými poruchami, které vyvolaly ohromné vlny a vyvrhly ohromné množství juvenilní vody. Mocné víry hydrodynamických proudů a sil pak naplnily ono poslání, které jim dal Bůh – zničit a očistit svět.“

Charles Darwin v

“ O vzniku druhů“ říká: „Jestliže by mohla být demonstrována existence komplexního orgánu, u nějž by nebylo možné, aby vznikl díky četným následným malým modifikacím, moje teorie by se zhroutila.“

Sir Arthur Conan Doyle:

„When you have eliminated the impossible, whatever remains, however improbable, must be the truth.“ („Když jste vyloučili nemožné, cokoli zůstane, jakkoli nepravděpodobné, musí být pravda.“

Mark Twain:

„Člověk je nepochybně nejzajímavější tupec, jakého si lze představit. I z těch nejzřetelnějších faktů dokáže vyvodit zcela nesprávné závěry.“

Vtip – známý, dobře použitelný pro evoluci: Jeden člověk něco hledá pod lampou. Přijde člověk a ptá se, co hledá. On mu odpoví, že hodinky a ten se zeptá, jestli ví, že je ztratil právě tady. A on odpoví: ne, ztratil jsem je naproti, ale hledám je tady, protože tady je lépe vidět.
(evolucionisti hledají vysvětlení, které se nenabízí, ale protože se jim líbí, nezmění názor).

H.P.Yockey, autor knihy „Informační teorie a molekulární biologie“ sám o sobě tvrdí, že je agnostik, ale připustil:

„Jestliže někdo čte mojí knihu, nikdy nemůže dojít k závěru, že by přírodní procesy mohly vyprodukovat byť i ten nejjednodušší organizmus. Není nejmenší šance, že by náš svět vděčil za svou existenci přírodním dějům. A tak jediný racionální závěr je, že tu musel být nadpřirozený zásah.“

Paul Dawies, bývalý evolucionista, fyzik, napsal pro časopis National Geographics 2001:

„Na Zemi je původ života tvrdohlavě přetrvávajícím tajemnstvím. Jak se může směs chemických látek zformovat na živý organizmus bez intervence zvenčí? Život je nesmírně nepravděpodobná událost. Není znám žádný princip hmoty, který by jí určoval, že se má uspořádat v živý organizmus. Jsem šťasten, že mou věřit, že žijeme ve vesmíru přátelském k životu, protože mi to připadá velice příhodné, ale ještě pořád jsme neobjevili princip života.“

Arno Penzias, držitel Nobelovy ceny:

„Astronomie nás vede k jedinečné události. Vesmír byl stvořen s velice delikátní rovnováhou, která vytváří podmínky pro život. Je to jistě výsledek nadpřirozeného plánu. Takový pořádek nemohl vzniknout z chaosu, všechny důkazy nás vedou k nadpřirozenému designu.“

Prof. Stephen William Hawking, britský matematik a kosmolog z Cambridge:

„Není žádné vysvětlení pro původ vesmíru kromě předpokladu nejvyšší inteligence. Věda nemůže vysvětlit původ všech věcí: Odkud pochází hmota, prostor, čas a energie pro Velký třesk? A co bylo před ním?“

Astronom Grybben:

„Nikdo pomocí dnešních vědeckých metod nemůže znát ani věk, ani rozměr vesmíru.“

Prof. Dr. Scherer, Universita v Kostnici, katedra fyziologie a biochemie rostlin, řekl o kongresu Mezinárodní společnosti o studiu původu života:

„O vzniku života v prvotních hmotách nevíme vlastně vůbec nic. Lidé (vědci), kteří tam byli, to také byli ochotni přiznat, když u toho nebyl žádný žurnalista. To, co publikují, je však něco zcela jiného. Protože vědí, že vznik života nebyl možný na Zemi, říkají, že život musel přijít na Zem z vesmíru. Tím je však problém pouze odsunut, evoluční učení o původu života potom končí tam, kde původně vůbec být nechtělo (jde k mýtům, které chtělo potřít).“

Francis Crick:

„Biologové musí mít neustále na mysli, že to, co vidí, nebylo vyprojektováno, ale spíše se to vyvinulo.“ (Crick: What Mad Pursuit: A Personal View of Scientific Discovery, Penguin Books, London, 1990, str. 138 – A&F 12/2003, str. 5)

Eldredg:

Náš běžný výraz tváře byl však chladně zdvořilý a nabídli jsme hromadné mlčenlivé přijetí historky o pozvolném přizpůsobování se, historky, jež sílila a etablovala se ještě pevněji, když se vlády ujala syntéza. My paleontologové jsme říkali, že dějiny života tuto interpretaci podporují, i když jsme dobře věděli, že tomu tak není.

(Eldredge, 1985, str. 144 – CRSQ 12/98/str. 143, též viz „Problém přechodných forem“)

Evolucionisté nyní všeobecně věří, že všichni lidé pocházejí z jednoho kmene, protože rozdíly mezi nimi jsou jen nevýznamné povrchní rysy jako je barva pleti, variace tváří a rozdílná četnost některých geneticky podmíněných rysů. Chaseho závěr starý půl století tak stále platí: Příběh o Adamovi a Evě v knize Genesis byl přinejmenším zčásti potvrzen vědou. Jeho hlavní tvrzení je nyní obecně přijímáno jako pravdivé: totiž že existuje jen jedna lidská rodina…se společným původe.

(1948, str. 30)

George de Santayan:

„Ti, kdož zapomínají na minulost, jsou odsouzeni k tomu, aby si ji zopakovali.“

Darwinovo přiznání z mládí:

„Chci se zde přiznat i k tomu, že jako malý chlapec jsem velmi tíhl k tomu vynalézat nepravdivé historky, a sice vždy za tím účelem, abych vzbudil pozornost.“

(Charles Darwin ve vlastních výrocích a obrazových dokumentech – Gitt: Biblické svědectví stvoření – str. 82., mám přeloženo ve strojopise – v této knize je mnoho pěkných citátů i od jiných vědců i o Darwinovi /str. 92/ a jeho postojích a vyznáních)

Peter Bamm:

Ve své knize „Na okraji Stvoření“ konstatuje: „Po tisíciletí věřili lidé, že svět stvořil Bůh. On, Všemohoucí, jej mohl stvořit z ničeho. Když tomu lidé přestali věřit, musel svět z něčeho vzniknout. Tak vynalezli učenci teorii předbiologické polévky, prahlenu. Je symptomatické pro dějiny lidského ducha, jak dalece se toto učení mohlo rozšířit. Většina lidí dala přednost tomu, vzniknout z prabláta před tím být stvořen Bohem.“

(Gitt: Biblické svědectví stvoření – str. 91,92)

„Darwinismus a jeho vědečtí bastardi sehráli podstatnou roli při ničení lidského svědomí.“

Prof. Richard Dawkins:

„Věřím, ale nemohu to dokázat, že veškerý život, všechna inteligence, všechna kreativita a veškerý ´design´ kdekoliv ve vesmíru je přímý či nepřímý produkt darwinovského přírodního výběru.“

(The Daily Telegraph, článek „Science´s scourge of believers declares his faith in Darwin“ – zde Dawkins odpovídá na otázku, kterou dostalo celkem 117 vědců a různých myslitelů. Otázka zněla: „Čemu věříte, že je to pravda, přestože to nemůžete prokázat?“

Bez dalšího hlubšího zkoumání můžeme snad již zavrhnout první a základní předsudek materialismu – jeho víru, že vše ve světě a všechny rozličné formy rostlinného a živočišného života se vyvíjejí od jednoduššího ke složitějšímu samy od sebe. Každodenní životní zkušenost svědčí o naprostém opaku. Lidová moudrost praví, že ničit je snadné, tvořit však obtížné. A jiní říkávají: „Namáhej se a pracuj dobře, jen špatné dílo jde samo od sebe.“

Tato přísloví jsou lidovým vyjádřením 2. zákona termodynamiky. Tak složité a velkolepé dílo, jakým je svět, jenž nás obklopuje, a zvláště živá příroda – to se nemohlo vytvořit samo od sebe. (Od Rudolfa Mináře: Pojď si sáhnout na Boha, našel jsem na odkazu: http://web.katolik.cz/feeling/8_1.htm)

Jsem přesvědčen, že jednoho dne bude Darwinův mýtus odsunut do oblasti největších podvodů v dějinách vědy.
Søren Løvtrup, Darwinism: The Refutation of a Myth (New York: Croom Helm, 1987), p. 422. (od Přemka Krameria)

Mgr. Libor Votoček:

(Mgr. Libor Votoček toto napsal do diskuzního fóra kreace.org v lednu 2007)

„Bible jasně říká, že kdo sám sobě ve všem vyhoví, sám sebe zničí! To je možné vidět dnes a denně!“

Martin Luther King:

,,Až se svět ohlédne za 20. stoletím, bude plakat. Ne proto, že bylo zaplaveno krutostí, ale proto, že dobří lidé mlčeli.‘‘

Václav Uher, včelař ze Hřivic:

„Nemyslím, že evoluce je nesmyslná. Má hluboký smysl v odvedení pozornosti člověka od Stvořitele a tím tuto pozornost nasměrovat na všechno možné. Především na sebe samého, což vede k touze po bohorovnosti – třebaže neuvědomělé. Kromě toho také k neadresné Matce přírodě. Opakovaně slýchávám o moci a divech Matky přírody. Udivuje mne, že ti, kdo existenci Matky přírody připouštějí, se dosud nezajímají o Otce. Vždyť každá matka je matkou pouze skrze otce. Bez otce by nebyla matka. Pouze otec tvoří matku. A tak i Matka příroda nutně musí ukazovat na tvůrčí práci Otce, bez kterého by vlastně nemohla být Matkou.“

Philip Gulley,kvakerský pastor („Povídky z verandy“, povídka Kořeny):

Příliš často se modlíme,abychom to v životě měli jednoduché,avšak tyto prosby bývají jen zřídka vyslyšeny. To, za co se potřebujeme modlit,jsou kořeny sahající hluboko k Bohu,aby nás to – až se spustí déšť a zafouká vítr – od něj neodtrhlo a neodneslo někam pryč.“

Scott C. Todd z katedry biologie Kansaské Státní University prohlásil ještě nekompromisněji:

„I kdyby všechna data ukazovala na inteligentního návrháře, tak by taková hypotéza byla vyloučena z oboru vědy, protože není přírodovědná.“
(Genesis Conflict)

Whitcomb a Morris píší v The Genesis Flood:

„Když mohl nedostudovaný bohoslovec a amatér ve vědě (Darwin) položit základy teorie evoluce, podobně jako filosofické základy současné geologie položili amatéři, negeologové, jako byli Charles Lyell (právník), William Smith (zeměměřič), James Hutton (zemědělec), John Playfair (matematik), George Cuvier (srovnávací anatom) a četní teologové (Buckland, Fleming, Pye Smith, Sedgwick), proč by tedy zase neodborníci nemohli tyto falešné filosofické koncepce ve vědách rozbít?“
(Poz.: dr. Whitcomb a dr. Morris jsou autory knihy The Genesis Flood)

Z krátkého článku Vladislava Běhala: Inteligentní plán nebo darwinismus:

Darwinismus byl a je hlavní zbraní militantních ateistů v potírání víry v Boha. Dvě nejzrůdnější ideologie v 20. století se jím zaklínaly. Engels v knize Dialektika přírody ukazuje na neoddělitelné spojení mezi evoluční teorií a komunismem. Mao veřejně uváděl, že „ čínský komunismus byl vybudován na základě Darwina a evoluční teorie“. Už Darwin v knize O původu člověka staví černochy a australské domorodce na úroveň goril a píše „.. vyšší civilizované rasy po celém světě vyhladí bezpočet nižších“ (Magee, 1987).

Bez darwinismu by nacisté neměli nutný vědecký podklad k hlásání, že likvidace určitých ras a slabých jedinců je morálně správná. E. Haeckel hlásal“ „Němci se od společného opičího základu vzdálili nejvíce. Po psychologické stránce mají nižší rasy blíže k zvířatům než k civilizovaným Evropanům. Je proto nutné přiřadit jejich životům jinou hodnotu“.

Nietzscheho učení o „nadčlověku“, o právu silnějšího potlačovat a využívat slabšího, vycházelo z darwinismu. Darwinismus nedává vysvětlení a zdůvodnění altruismu, lásky k bližnímu, ani nemůže být základem morálky a etiky.

 

Tento materiál publikován se souhlasem www.rozumnavira.cz.

Zdroj: http://www.kreacionismus.cz/citaty

Zmensvojživot.cz - Zmeň svoj život / Život na ceste s Bohom

Ahoj! Vieš o tom, že stránku zmensvojzivot.cz navštívi ročne takmer 20 000 jedinečných používateľov? Takýto záujem nás motivuje k tomu, aby sme tento projekt nielen udržiavali, ale aj rozvíjali.

Na týchto stránkach Ti prinášame čítanie rôznych biblických článkov bez reklám, vrátane možnosti biblického samoštúdia, alebo štúdia online. Nájdeš tu apologetický výklad Písma, teologické výklady príbehov Biblie, či samotných základov kresťanského života, vrátane hermeneutiky, skúsenosti ľudí, či rád ohľadne zdravej životosprávy. Všetko v podobe vyše 393. článkov a 800 videí, doplnené o stovky obrázkov, grafov, pre lepšie pochopenie evanjelia.

Čo vďaka tvojej podpore dokážeme?

Aj Tvoja pomoc môže pomôcť v šírení Evanjelia do mnohých kútov Slovenska, Česka, zahraničných krajín v podobe nákupu kresťanských kníh a Biblií pre ľudí, ktorí si to nemôžu dovoliť a súťaže pre mladých na instagrame. Na stránke nezverejňujeme žiadne reklamy, ktoré by mohli priniesť finančné zdroje na podporu projektu. Celý projekt je preto neziskový a odkázaný na darcov. Aj Tvoja pomoc posilní ruky slabých a prinesie mnohé ovocie.

Číslo transparentného účtu:

SK14 8330 0000 0023 0188 5016 (pre Slovensko)

2301 885 016/2010 (pre Česko)

Staň sa súčasťou nášho tímu

Využi svoje dary a nadanie a zapoj sa do projektu Evanjelizácie. Staň sa členom tímu mladých ľudí, ktorí každý mesiac oslovia vyše 50 000 ľudí! Ak máš záľubu v jazykoch, tvorbe videí, prekladov titulkov, či programovaní stránok alebo máš nápad, ako rozšíriť toto dielo, napíš nám na zmensvojzivotcz@gmail.com, alebo cez InstagramFacebook.

Pridaj sa k nám v šírení Evanjelia na internete.

Aj vďaka Tvojej podpore, smieme rozdávať množstvo kníh zdarma študentom na internátoch.