Život v nebi a novom Jeruzaleme

Na nové zemi, kde přebývá spravedlnost, Bůh poskytne vykoupeným trvalý domov, dokonalé prostředí pro věčný život, lásku, radost a vzdělávání ve své přítomnosti. Bůh sám tam bude přebývat se svým lidem a utrpení ani smrt tam už nebude. Velký spor skončí a hříchu již nebude. Všechno živé a neživé bude zvěstovat, že Bůh je láska. Bůh bude vládnout navěky. Amen.

Nová zeme

Po té, co se jeden chlapec setkal se smrtí, s úlevou řekl: „Můj domov je v nebi, ale nestýská se mi.“ Stejně jako on i mnoho jiných lidí cítí, že tváří v tvář smrti je nebe lepší volbou než „ono druhé místo . Ale takový pocit trvá jen pouhou chvíli a poté se člověk vrací zpět k realitě a k podnětům současného života.

Jestliže by názory mnoha lidí o životě „potom byly pravdivé, daly by se takové pocity ospravedlnit. Ale z popisů i náznaků v Písmu vyplývá, že radost, kterou Bůh připravuje pro vykoupené, přesahuje život, který žijeme nyní; proto by většina lidí neváhala vzdát se tohoto světa pro ten nový.

Povaha nové země

Reálná skutečnost. První dvě kapitoly Bible vyprávějí o Božím stvoření dokonalého světa, který byl domovem lidí. Poslední dvě kapitoly také hovoří o Božím stvoření dokonalého světa pro lidstvo – ale tentokrát se jedná o znovustvoření, obnovení země z ničivých důsledků hříchu.

Znovu a znovu Bible vyhlašuje, že tento věčný domov vykoupených bude skutečným místem, které mohou skuteční lidé s tělem a mozkem vidět, slyšet, dotýkat se, okoušet, cítit, měřit, představovat si, zkoumat a plně prožívat. Toto skutečné nebe Bůh umístí na novou zem. 2Pt 3 stručně shrnuje biblický původ tohoto pojetí. Petr mluví o předpotopním světě jako o „tehdejším světě , který byl zatopen.

Druhý svět je „nynější země , svět, který bude očištěn ohněm, aby tak ustoupil třetímu světu, ve kterém „přebývá spravedlnost (2Pt 3,6.7.13). (1) „Třetí svět bude stejně skutečný jako první dva. Spojitost a rozdíl. Výraz „nová země vyjadřuje jak spojitost se současnou zemí, tak i určitý rozdíl. (2)

Petr a Jan spatřili starou zemi očištěnou ohněm od vší poskvrny a potom obnovenou (2Pt 3,10-13; Zj 21,1). (3) Nová země je tedy především touto zemí, ne nějakým jiným místem. Ačkoli bude obnovena, zůstane známým místem – domovem. To je nádherné! Země však bude nová v tom smyslu, že Bůh ze země odstraní každou poskvrnu, kterou přinesl hřích.

Nový Jeruzalém

Nový Jeruzalém je hlavním městem této nové země. V hebrejštině znamená Jeruzalém „město pokoje . Pozemský Jeruzalém byl však málokdy tím, co znamenalo jeho jméno, ale nový Jeruzalém bude přesně odrážet tuto skutečnost.

V určitém smyslu toto město spojuje nebe a novou zemi. V prvé řadě znamená výraz nebe „oblohu . Písmo používá toto slovo ve vztahu k 1) atmosféře (Gn 1,20), 2) hvězdnaté obloze (Gn 1,14-17) a 3) „třetímu nebi , kde se nachází ráj (2K 12,2-4). Z tohoto spojení „nebe s rájem vyplývá, že se stalo synonymem ráje, místem, kde je Boží trůn a kde přebývá Bůh. Proto v širším slova smyslu Bible označuje Boží království a vládu i lid, který ji ochotně přijímá „nebeským královstvím.

Bůh vyslýchá nad všechna očekávání prosbu z modlitby Páně: „Přijď tvé království. Staň se tvá vůle jako v nebi, tak i na zemi , když přemisťuje nový Jeruzalém na planetu Zemi (Zj 21,1.2). Bůh zemi nejen obnovuje, on ji také povznáší. Země překračuje své postavení, které měla před pádem do hříchu a stává se hlavním městem vesmíru.

Jan používá romantické výrazy pro vyjádření krásy nového Jeruzaléma. Město je jako „nevěsta ozdobená pro svého ženicha (Zj 21,2). Jeho popis fyzických vlastností města vyjadřuje, že se jedná o skutečné město.

1. Jeho záře. První konkrétní vlastností, které si Jan všiml, když se podíval na „nevěstu, choť Beránkovu , byla záře města (Zj 21,9.11). Boží sláva ho ozařovala natolik, že světlo slunce a měsíce se stalo zbytečným (Zj 21, 23.24). Žádné temné ulice nebudou hyzdit nový Jeruzalém, protože zdi a ulice budou průhledné, protože „noci tam už nebude (Zj 21,25). „Nebudou potřebovat světlo lampy ani světlo slunce, neboť Pán Bůh bude jejich světlem. (Zj 22,5)

2. Jeho stavba. Bůh použije pro budování města pouze ty nejlepší materiály. Hradby jsou postaveny z jaspisu, ‚nejdražšího drahokamu‘ (Zj 21,11.18). Základy jsou ozdobeny dvanácti různými drahokamy: jaspisem, safírem, chalcedonem, smaragdem, sardonyxem, karneolem, chrysolitem, berylem, topasem, chrysoprasem, hyacintem a ametystem (Zj 21,19.20). Tyto drahokamy však nejsou hlavním stavebním materiálem.

Z větší části Bůh zbudoval toto město – jeho budovy a ulice – ze zlata (Zj 21,18.21) a použil tento vzácný kov v tak hojné míře jako lidé používají dnes beton. Toto zlato je lepší než jaké známe, protože Jan o něm říká, že ‚září jako křišťál‘ (Zj 21,18). Každou z dvanácti bran, které umožňují přístup do města, tvoří jedna perla. „Perly jsou produktem utrpení: je to nejprve malé dráždivé zrnko uvnitř lastury ústřice; jak malé stvoření trpí, přetváří ho na třpytivý drahokam.

Brány jsou z perel. Váš i můj vstup Bůh zajistil za cenu nekonečného osobního utrpení, když v Kristu smířil všechno se sebou. (4) Stejně významný jako seznam materiálů, které byly použity při stavbě města, je skutečnost, že anděl, který ukázal Janovi město, změřil jeho zdi. To, že mohou být změřeny, že mají svou výšku, šířku a tloušťku, dává modernímu člověku zaměřenému na informace najevo, že se jedná o skutečné město.

3. Zásobování potravou a vodou. Od trůnu Božího, který je ve středu města, teče „řeka živé vody (Zj 22,1). Po obou stranách řeky je stromoví života. Jeho ovoce obsahuje životně důležité prvky, které lidstvo postrádalo od doby, kdy Adam s Evou museli odejít ze zahrady Eden – je lékem proti stárnutí, vyčerpání i prosté únavě (Zj 22,2; Gn 3,22). Ti, kdo jedí ovoce tohoto stromu, nepotřebují noc k tomu, aby si odpočinuli (srov. Zj 21,25), protože na nové zemi se nebudou nikdy cítit unaveni.

Náš věčný domov

Bible jasně říká, že zachránění zdědí tuto zemi (Mt 5,5; Ž 37,9.29; 115,16). Ježíš zaslíbil, že pro své následovníky připraví „příbytky v domě svého Otce (J 14,1-3). Jak jsme již poznamenali, Písmo umísťuje trůn Otce i nebeské centrum do nového Jeruzaléma, který sestoupí na tuto zemi (Zj 21,2.3.5).

Městský domov. Nový Jeruzalém je město, ke kterému Abraham upínal naději (Žd 11,10). V tomto velkém městě Kristus připravuje „příbytky (J 14,2) nebo jak naznačuje původní slovo „místo k přebývání – skutečný domov.

Domov na venkově. Ale vykoupení nebudou žít pouze uvnitř nového Jeruzaléma. Zdědí zemi. Ze svého městského domova vyjdou do přírody, aby zde plánovali a stavěli své domovy snů, aby zde pěstovali, sklízeli a jedli úrodu (Iz 65,21). Doma s Bohem a Kristem. Na nové zemi se splní slib, který Ježíš dal svým učedníkům: „Vezmu vás k sobě, abyste i vy byli, kde jsem já. (J 14,3) Smysl vtělení – „Bůh s námi – nakonec dosáhl svého cíle.

„Hle, příbytek Boží uprostřed lidí, Bůh bude přebývat mezi nimi a oni budou jeho lid; on sám, jejich Bůh, bude s nimi. (Zj 21,3) Zde budou mít zachránění lidé příležitost žít v přítomnosti Otce a Syna a budou s nimi mít společenství.

Život na nové zemi

Jaký bude život na nové zemi? Vláda s Bohem a Kristem. Bůh zapojí vykoupené do záležitostí svého království. „Bude tam trůn Boží a Beránkův; jeho služebníci mu budou sloužit… budou s ním kralovat na věky věků. (Zj 22,3-5; srov. 5,10) Neznáme rozsah jejich vlády. Můžeme však předpokládat, že významnou částí poslání vykoupených v království bude jejich služba jako Božích vyslanců ve vesmíru; budou svědčit o své zkušenosti s Boží láskou.

Jejich největším potěšením bude vyvyšování Boha. Fyzická činnost na nové zemi. Život na nové zemi bude výzvou i pro ty nejctižádostivější. Jen zběžný pohled na nejrůznější činnost, do které se budou moci vykoupení zapojit, probouzí naši touhu; přesto se tím však ani nezačínají vymezovat naše možnosti. Již jsme se zmínili o zaslíbeních Písma, že vykoupení „vystavějí domy a usadí se v nich (viz Iz 65,21).

Stavění zahrnuje plánování, budování, zařizování a možnost přestavění. A ze slova „usadit se lze usoudit na celou škálu činností souvisejících s každodenním životem. Hlavním motivem celého života na nové zemi je obnovení původního Božího plánu pro stvoření. V Edenu dal Bůh člověku zahradu, aby ji „obdělával a střežil (Gn 2,15). Jestliže, jak říká prorok Izajáš, budou vykoupení zakládat vinice, proč by nemohli pečovat i o ovocné sady nebo obilná pole?

Když Zjevení naznačuje, že budou hrát na harfy, proč by nemohli hrát na trubky nebo jiné nástroje? Byl to vlastně Bůh, kdo do člověka vložil touhu tvořit a postavil jej do prostředí neomezených možností (Gn 1,28-31).

Společenský život na nové zemi

Velkou část naší radosti ve věčnosti budeme prožívat ve společenství.

1. Přátelé a rodina. Poznáme své přátele a rodinu poté, co budeme oslaveni a proměněni k Ježíšovu obrazu? Po Kristově vzkříšení neměli jeho učedníci problém ho poznat. Marie rozpoznala jeho hlas (J 20,11-16), Tomáš jeho fyzický vzhled (J 20,27.28) a učedníci jdoucí do Emaus jeho způsob jednání (L 24,30.31.35). V nebeském království budou mít Abraham, Izák i Jákob stále svá vlastní jména i svou totožnost (Mt 8,11). Můžeme bezpečně předpokládat, že na nové zemi budou pokračovat naše vztahy s těmi, které nyní známe a milujeme.

Nebe se stává naší nadějí právě pro vztahy, ze kterých se tam budeme radovat – nejen s naší rodinou a nynějšími přáteli. Hmotný užitek „se bude zdát ničím ve srovnání s věčnými hodnotami vztahů s Bohem Otcem; s naším Spasitelem; s Duchem svatým; s anděly; se zachráněnými z každé rasy, kmene, jazyku i národu a s našimi rodinami… Již nebudou žádné narušené osobnosti, rozbité rodiny, zničená společenství. Všude zavládne neporušenost a zdraví. Fyzická i duševní jednota učiní z nebe místo dokonalého naplnění. (5)

„Pocity lásky a soucitu, které sám Bůh zasadil do duše, se tam projeví nejvěrněji a nejušlechtileji. Čistý styk se svatými bytostmi, nezkalený společenský život se vznešenými anděly a těmi, kdož byli Bohu věrni ve všech dobách… – to vše přispívá ke štěstí vykoupených. (6)

2. Manželství? Někteří z Kristových současníků vyprávěli příběh o ženě, která opakovaně ovdověla a měla dohromady sedm mužů. Ptali se Krista, čí manželkou bude po vzkříšení. Není třeba mít velkou představivost, abychom pochopili nekonečné problémy, které by vznikly, když by byly v nebesích obnoveny manželské svazky z této země. Kristova odpověď odhaluje Boží moudrost: „Po vzkříšení se lidé nežení ani nevdávají, ale jsou jako nebeští andělé. (Mt 22,30)

Budou tedy vykoupení ochuzeni o dobrodiní, které je již nyní spojeno s manželstvím? Na nové zemi nebudou vykoupení připraveni o žádnou dobrou věc! Bůh slíbil, že „žádné dobro neodepře těm, kdo žijí bezúhonně (Ž 84,12). Pokud je to pravdou v tomto životě, o kolik víc to bude platit v budoucím životě. Podstatou manželství je láska. Projevy lásky jsou výrazem vnitřní radosti. Písmo říká: „Bůh je láska a dodává – „vrcholem radosti je být s tebou, ve tvé pravici je neskonalé blaho (1J 4,8; Ž 16,11).

Na nové zemi nikdo nebude prožívat nedostatek lásky, radosti a potěšení. Nikdo se zde nebude cítit osamělý, opuštěný nebo nemilovaný. ůžeme věřit tomu, že milující Stvořitel, který ustanovil manželství proto, aby přinášelo radost na tomto světě, připravil ještě něco lepšího pro budoucí svět – něco, co bude lepší než manželství, stejně jako bude nový svět lepší než je tento.

Duševní život na nové zemi

Duševní obnova
„Jeho listí (stromu života) má léčivou moc pro všechny národy. (Zj 22,2) Uzdravení, o kterém mluví Zjevení, znamená více než jen „léčit ; je také „obnovou , protože již nikdo neonemocní (Iz 33,24.20). Když budou jíst ze stromu života, zbaví se tělesné a duševní zaostalosti, kterou přinesla staletí hříchu; budou obnoveni k obrazu Božímu.

Neomezené možnosti
Věčnost nabízí neomezené rozumové obzory. Na nové zemi – „nesmrtelné mysli tam s neutuchajícím nadšením budou hloubat o divech tvůrčí moci a o tajemstvích vykupující lásky. Nebude tam krutý, klamný nepřítel, který by sváděl k tomu, aby se zapomnělo na Boha. Bude se tam rozvíjet každá vloha, bude se tam zdokonalovat každá schopnost.

Růst znalostí neunaví mysl a nevyčerpá tvůrčí sílu. Bude tam možno provést nejvelkolepější díla, dosáhnout nejvznešenějších tužeb, uskutečnit nejvyšší cíle; přesto stále zůstanou nové výšiny, jež bude možno zdolávat, nové divy, jež bude možno obdivovat, nové pravdy, jež bude možno odhalovat, a nové úkoly, jež budou rozvíjet síly mysli, duše a těla. (7)

Duchovní činnost na nové zemi
Bez Krista by věčný život neměl smysl. Po celou věčnost budou vykoupení stále více toužit po Kristu – po lepším pochopení jeho života a díla, po hlubším společenství s ním, po tom mít více času svědčit nepadlým světům o jeho neskonalé lásce, po charakteru, který by se mu ještě více podobal. Vykoupení budou žít pro Krista a s ním. V něm zůstanou navždy plně spokojení. I samotný Kristus žil, aby sloužil (Mt 20,28) a volá své následovníky ke stejnému životu.

Pracovat s ním nyní je samo o sobě odměnou. Vztah, který se takto rodí, navíc nabízí větší požehnání a přednost spolupracovat s ním na nové zemi. Tam s velkou radostí a uspokojením ‚mu budou jeho služebníci sloužit‘ (Zj 22,3). Ačkoli budou mít vykoupení přednost zkoumat Boží pokladnici přírody, tím nejoblíbenějším vědním oborem bude věda o kříži.

S rozumem obnoveným tak, jak Bůh původně zamýšlel a s odstraněnou zaslepeností hříchu budou schopni rozumět duchovní pravdě způsobem, po kterém zde pouze touží. Učiní ze spasení – předmět, který obsahuje hloubku, šířku a výšku, která přesahuje veškerou představivost – předmět svého studia i písní ve věčnosti.

Prostřednictvím tohoto studia poznají vykoupení ještě větší hloubku pravdy, jež je v Ježíši. Každý týden se budou vykoupení setkávat k sobotní bohoslužbě: „V každý den odpočinku, přijde se sklonit veškeré tvorstvo přede mnou, praví Hospodin. (Iz 66,23)

Nova zeme

Každé zlo odstraněno
Ta nejradostnější zaslíbení ohledně nové země se týkají toho, co tam nebude. „A smrti již nebude, ani žalu ani nářku ani bolesti už nebude – neboť co bylo, pominulo. (Zj 21,4)
Všechno toto zlo navždy zmizí, protože Bůh odstraní každou formu hříchu, příčinu všeho zlého. Písmo se zmiňuje o tom, že strom života bude součástí nové země, ale ani jednou neříká, že zde bude strom poznání dobrého a zlého nebo nějaký jiný zdroj pokušení.

V této dobré zemi nebudou muset křesťané bojovat se světem, tělem nebo ďáblem. Zárukou toho, že nová země zůstane „nová navzdory přílivu přistěhovalců z hříchem znečištěné, staré planety země je skutečnost, že Bůh vyloučí všechny, kdo jsou „zbabělci, nevěrní, nečistí, vrahové, cizoložníci, zaklínači, modláři a všichni lháři (Zj 21,8; 22,15). Musí to učinit, protože kamkoli vstoupí hřích, ničí.

„Každá stopa prokletí je smazána… Toliko jediná připomínka zůstane: Náš Vykupitel vždy ponese známky svého ukřižování. Na jeho raněné hlavě, v jeho boku, na jeho rukou a nohou zůstanou jediné stopy krutého díla, jež působí hřích. Prorok, patřící na Krista v jeho slávě, praví: Září jako světlo, paprsky mu vycházejí z rukou.„ (Abk 3,4, pozn. f)… Nekonečnými věky budou rány Golgoty ukazovat chválu Kristovu a hlásat jeho moc. (8)

Minulé věci nebudou připomínány. Izajáš říká, že na nové zemi „věci minulé nebudou připomínány, nevstoupí na mysl (Iz 65,17). Z kontextu je patrné, že vykoupení zapomenou na minulá soužení (viz Iz 65,16). Nezapomenou na dobré věci, jež Bůh učinil, na hojnou milost, kterou je spasil, jinak by celý boj s hříchem byl nadarmo.

Vlastní prožitek Kristovy zachraňující milosti je jádrem svědectví vykoupených ve věčnosti. Navíc jsou dějiny hříchu důležitým prvkem v ujištění, že „soužení už podruhé nenastane (Na 1,9). Myšlenky na tragické důsledky, které přinesl hřích, budou sloužit jako trvalá zábrana každému, kdo by měl pokušení si znovu zvolit tuto sebevražednou cestu. Ale i když minulé události slouží důležitému úkolu, očišťuje ovzduší nebes tyto hrozné vzpomínky od jejich bolesti.

Je zaslíbeno, že vzpomínky nebudou ve vykoupených vyvolávat výčitky svědomí, lítost, zklamání, žal nebo trápení.

Hodnota víry v nové stvoření

Víra v učení o nové zemi přináší křesťanům mnoho velmi praktických důsledků.

Podněcuje vytrvalost. Kristus „pro radost, která byla před ním, podstoupil kříž (Žd 12,2, pozn. b). Pavel obnovuje svou odvahu tím, že přemýšlí o budoucí slávě: „Proto neklesáme na mysli… Toto krátké a lehké soužení působí přenesmírnou váhu věčné slávy. (2K 4,16.17)

Přináší radost a jistotu odměny. Sám Kristus řekl: „Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích. (Mt 5,12) Apoštol Pavel tuto myšlenku opakuje: „Jestliže jeho dílo vydrží, dostane odměnu. (1K 3,14)

Dává sílu proti pokušením. To, že Mojžíš „upíral svou mysl k budoucí odplatě , mu dodalo sílu zřeknout se příjemného života „v hříchu i ‚všech pokladů Egypta‘ (Žd 11,25.26).

Je předzvěstí nebe. Křesťanovou odměnou není pouze budoucnost (Ef 1,14). Kristus říká: „Zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu. (Zj 3,20) „Když Kristus přichází, vždy s sebou přináší nebe. Společenství s ním „je nebe v srdci; je to počátek slávy, předjímka spasení . (9)

Vede k větším výsledkům. Někteří lidé považují křesťany za natolik zahleděné do nebe, že pro život na zemi nemají žádnou hodnotu. Je to však právě víra v budoucí život, která křesťanům dává pevný základ, ze kterého mohou hýbat světem. Jak poznamenává C. S. Lewis:

„Když studujete dějiny, zjistíte, že křesťané, kteří učinili nejvíce pro současný svět, byli těmi, jež nejvíc mysleli na budoucí svět… Protože křesťané většinou přestali myslet na budoucí svět, přestali být přínosem pro tento svět. Zaměřte se na nebe a zemi tak dostanete ‚nádavkem‘; zaměřte se na zemi a nebudete mít ani jedno. (10)

„Moudrý muž se bude více věnovat tomu, aby vytesal sochu z mramoru, než aby postavil sněhuláka. (11)

Křesťan, který chce žít navěky bude přirozeně pečlivěji prožívat svůj život (a tak tvořivěji ovlivní společnost) než člověk, který se domnívá, že žije jen jednou, že se narodil proto, aby jednou odešel.

„Zájem o nebeské věci, které přicházejí z podnětu Ducha svatého, člověka přetváří, povznáší ho a zušlechťovat. Rozšiřuje se schopnost vidět souvislosti a člověk pak lépe doceňuje vzájemný poměr a hodnotu věcí viditelných i neviditelných. (12)

Zjevuje Boží charakter. Svět, jak ho dnes vidíme, představuje Boží charakter i jeho původní plán s touto planetou v naprosto nesprávném světle. Hřích natolik narušil pozemský ekosystém, že mnoho lidí si jen stěží dokáže představit spojení mezi tímto světem a rájem popsaným v Gn 1 a 2.

Život nyní charakterizuje neustálý boj o přežití. Dokonce ani život věřícího člověka, který bojuje proti světu, tělu a ďáblu nepředstavuje přesně Boží původní plán. V tom, co Bůh připravil pro vykoupené – svět nedotčený satanovým vlivem, svět, ve kterém vládnou Boží záměry – máme věrnější obraz jeho charakteru.

Přitahuje nás k Bohu. Bible popisuje novou zemi proto, aby přitáhla nenáboženské lidi ke Kristu. Jeden člověk, když slyšel, že „země, obnovená do rajské krásy tak skutečné jako ‚je současná země‘, bude konečným domovem všech vykoupených , kde budou „osvobozeni od všeho zármutku, bolesti a smrti a poznají a uvidí každého tváří v tvář , horlivě proti tomu protestoval.

„Proč k tomu nemůže dojít: to je přesně to, co by se hodilo světu, právě to by se líbilo bezbožným. Mnoho lidí „se domnívá, že náboženství… s vidinou konečné odměny je něco, po čem svět vůbec nemůže toužit; proto, když se mluví o nějakém stavu štěstí, po kterém srdce člověka po pádu do hříchu opravdově touží, mají takoví lidé dojem, že to není součástí pravého náboženství. (13) Nic nemůže být pravdě vzdálenější. Bůh lidem sdělil, co připravil pro ty, kdo ho milují.

Tím chtěl k sobě přitáhnout lidi, kteří jsou velmi zaměstnáni tímto světem, aby jim pomohl rozeznat hodnotu budoucího světa a dal jim alespoň letmo zahlédnout nádherné věci, které připravil laskavý Otec.

Navěky nové

Na této staré zemi se často říká: „To nejlepší nakonec. To nejlepší na radostné zvěsti o nové zemi je, že nikdy neskončí. Potom zazní slova chorálu „Haleluja : „Vlády nad světem se ujal náš Pán a jeho Mesiáš; a bude kralovat na věky věků. (viz Zj 11,15; srov. Dn 2,44; 7,27)

A Písmo říká, že se k této písni připojí všechno stvoření: „Tomu, jenž sedí na trůnu, i Beránkovi dobrořečení, čest, sláva i moc na věky věků! (Zj 5,13) „Velký boj skončil. Není už hříchu ani hříšníků. Celý vesmír je čistý. V celém nezměrném stvoření panuje soulad a štěstí. Z toho, jenž stvořil všechno plyne život a světlo a štěstí ve všech oblastech prostoru, jenž nezná hranic. Od nejmenšího atomu až po největší světy prohlašují všechny věci, živé i neživé, v nezkalené kráse a dokonalé radosti, že Bůh je láska. (14)

 

Poznámky:

1. Viz James White, „The New Earth. The Dominion Lost in Adam Restored Through Christ , Review and Herald, 22. březen 1877, str. 92, 93.
2. Slovo „nový je překladem dvou řeckých slov používaných v Novém zákoně. Neos „vyjadřuje myšlenku novosti z hlediska času, a lze ho překládat jako ‚nový‘, ‚poslední‘, ‚mladý‘. Je protikladem slova archaios, které znamená ‚starý‘, ‚původní‘, ‚starobylý‘ . Kainos na druhé straně znamená „novost jako formu nebo kvalitu a je možné ho překládat jako ‚nový‘, ‚svěží‘, ‚odlišný svou podstatou‘. Je protikladem výrazu palaios ‚starý‘, ‚zestárlý‘, ‚opotřebovaný‘, ‚zkažený‘. Kainos je výraz, který se vztahuje na ‚novou zem‘. („New Earth , SDA Bible Dictionary, rev. vyd. str. 792).
3. Tamtéž.
4. Richard W. Coffen, „New Life, New Heaven, New Earth , These Times, září 1969, str. 7.
5. Neal C. Wilson, „God—s Family Reunited , Adventist Review, 8. září 1981, str. 23.
6. E. Whiteová, Vítězství lásky Boží, str. 480.
7. Tamtéž.
8. Tamtéž, str. 478.
9. „Clusters od Eschol , Review and Herald, 14. listopad 1854, str. 111,112.
10. C. S. Lewis, Mere Christianity (Westwood, NJ: Barbour and Co., 1952), str. 113.
11. Fagal, Heaven Is for You, str. 37.
12. „Clusters of Eschol , str. 111, 112.
13. Uriah Smith, „The Popular Hope, and Ours , Review and Herald, 7. únor 1854, str. 20.
14. E. Whiteová, Vítězství lásky Boží, str. 481.

Súvisiace videá a dokumenty

( Biblické lekcie k dispozícii – STIAHNUŤ )