fbpx

Rock – História a vplyv na spoločnosť

HISTORIE – vliv hudby na mentální a morální rozvoj společnosti
50.léta 20. století

Nástup televize a s ním protiútok rozhlasu šířícího nový agresivní hudební styl – Rock and roll

Bill Haley and his Comets – Rock around the clock (houpej se kolem hodin)

Elvis Presley – You are nothing but the hound dog (nejsi nic jiného, než lovecký pes)

Beatles – propaguje drogy a východní mystiku  (Lucy In the Skies with Diamonds – LSD…)

Bob Dylan – se stává „svědomím rockového pokolení“. Spojil svůj hlas a svou záhadnou schopnost přetransformovat „ bezcílnou VZPOURU A HNĚV – tak základní součásti rock and rollu do impulsu nasměrovaného do společnosti k určitému činu.“ (William J.Schafer, Rock Music – Augsburg Publishing House, 1972)

 60.léta 20. století

Období známé pro nárust užívání drog, vzpoury, výtržnosti, odpadnutí, kriminalitu, květinové děti, nemanželský sex, epidemie pohlavních chorob, vlny násilí na ulicích, nárust rozvodovosti a zničených domovů. Ani jedna manifestace či výtržnost se neuskutečnila během tohoto období bez skandování některé z populárních rokových písní.

Každá norma byla zpochybněna, každá ctnost snížena. Každá autorita ztrapněna. Ovoce nového hudebního stylu na amerických ulicích byl chaos, otřes a úpadek. Desetiletí končilo příšerným násilím ve Vietnamské válce.

70.léta 20. století

Vince Furnier, novým jménem Alice Cooper, syn kazatele, jenž trávil denně hodiny před televizní obrazovkou, mysleje, že ví, co svět potřebuje, uzavřel na seanci smlouvu s ďáblem. Přijal jméno „17.století“ výměnou za ďáblovo požehnání. Odstartoval kariéru jako rockový hudebník a byl znám pro své předstírané popravy dětí. Když se to již „okoukalo“, začal používat živá kuřata a trhal jim nohy i hlavy, které pak odhazoval do publika. Ač ohavné, pro některé to nestačilo.

V písních „Pcold Ethyl“ vychvaluje sex s mrtvými a  v jiné populární písni „I love the Dead“ napodobuje na pódiu sex s mrtvolou. Jiné skupiny začínající se satanismem praktikovali na pódiích levitace (vznášení).

80.léta 20. století

3 nejpopulárnější skupiny Ameriky se opět odchylují stejným směrem. V novinách Seattle Post-Intelligencer, z 12.4.1980, p8B  Kingsbury Smith vyjadřuje toto pozorování: „Co mohou rodiče očekávat během tohoto desetiletí, když rocková hudba zastává sadismus, masochismus, krvesmilstvo, nekrofílii (sex s mrtvolami), homosexualitu, sodomii (sex se zvířaty), znásilňování, kriminalitu a navíc stále přítomnou vzpouru, drogy a promiskuitu (střídání partnerů)? Odpověď je zřetelná a ohromující.“

V této době opravdu hudba pokračovala ve svých oslavách hříchu s ještě menším studem. Od roku 1981-85 došlo k 1 100 % nárustu otrav z drog. Během prvních 6 měsíců 86. roku bylo zaznamenáno jen v jedné  Dallaské nemocnici více drogových otrav, než za celý minulý rok ve všech nemocnicích dohromady. Crack – zdrogování je slovo vládnoucí v mnoha městských čtvrtích. Hospodářství mnoha států a měst se stává zcela závislo na drogovém obchodě.

Alarmující rychlostí roste množství homosexuálů a rychle se stávají respektovaní v mnoha kruzích. Získávají jedno z nejsilnějších a nejúspěšnějších lobi v Kongresu.

„Jaké spojení chrámu Božího s modlami? My jsme přece chrám Boha živého. Jak řekl Bůh: `Budu přebývat a procházet se mezi nimi, budu jejich Bohem a oni budou mým lidem.“ Korintským 6:16 

Bezuzdně se šíří promiskuita a s ní svázané pohlavní choroby. Povědomí o AIDS snižuje řešení ostatních pohlavních chorob, protože za krátký čas, kdy byl popsán se rozšířil tak, jako ostatní nemoci a z toho nejvíce u drogově závislých. Epidemické proporce nabírají nejen AIDS, ale dalších 35 pohlavních nemocí. Roste kriminalita, zvyšuje se množství sebevražd. Masochismus, sadismus, krvesmilstvo, nekrofílie jsou stále více a více běžné. Porušování zákonů je populárním pravidlem.

Velmi se snižuje úroveň vzdělanosti a gramotnosti. Šíří se skupiny se stále tvrdší, rychlejší a agresivnější hudbou. Heard rock, Heavy metal, Speed metal a jiné vznikající styly již nepočítají s líbivostí melodie či projevu. Krutost, oslava satana, výsměch Bohu, zaměření na sex, drogy a vlastní popularitu jsou charakteristické rysy moderních stylů. To jsou také tóny, jimž celý svět naslouchá v deviantní hudbě plné vzpoury. Ať tomu věříme nebo ne, miliony následují příkladu zpěváků a poselství jejich hudby.

VLIV HUDBY

Cíl Rocku  je tedy – Vzpoura, anarchie, opuštění, nespokojenost, nemorálnost…

Filosof Aristoteles řekl o hudbě: „Jakákoli hudba je tvořena melodií a rytmem… Hudba má schopnost formovat charakter. Způsob aranžmá je tak významný, že je možné rozlišit vliv různých druhů hudby na charakter. Jeden například působí melancholicky, jiný přecitlivěle, další podporuje útěk z reality, jiný sebekontrolu, jiný nadšení a tak dále.“ (Aristoteles, Politika, 1339a,b). Platón navazuje:

„Když se mění druhy hudby, základní zákony státu se mění s nimi. Tento duch povolování totiž zachází do domovů, nepozorovaně proniká do způsobů a zvyků a působí ještě větší mocí. Zasahuje jednání člověka s druhými  a formy dohod se dostávají do vyhlášek, zákonů a ústav. V nevýslovné bezohlednosti to však nakonec končí přehlížením všech práv – osobních i veřejných.“ (Platón, Republika, kniha IV, str. 425)

To bylo napsáno 400 let před Kristem. Ale co vypovídá většina současných kritiků? Howard Hanson vedoucí skladatel Eastmannovi Školy Hudby uvádí:

„Hudba je překvapivě lstivé umění s bezpočetným množstvím měnících se emocionálních významů. Tvoří ji mnoho součástí a v poměru k těmto komponentům může být buď zklidňující nebo nabuzující, povznášející nebo vulgarizující, přemýšlivá nebo vedoucí k orgiím. Může působit silou pro dobro nebo i pro zlo. (Howard Hanson, „A Musician´s Point of  View Toward  Emotional Expression.“ American Journal of Psychiatry, svazek 99, str.317).

Hudba je tedy médiem – prostředníkem, kterého Bůh učinil k povznesení člověka avšak satan zneužívá k jeho degradaci.

Není překvapením, že „jak filosofové, tak komentátoři vyzdvihují dvojí účinek hudby. Hudba může být silou pro dobro vedoucí k čistým, duchovním, vzácným či vznešeným hodnotám. Může být ale i silou pro zlo, vzrušujíc pouze tělesnost, smilstvo a jiné rozvratné morální jednání.“ Collierova encyklopedie (1965, svazek 17, str. 2, heslo „Hudba“).

Jiný skladatel a dirigent Dmitrij Tiomkin uvádí:

„Fakt, že nás hudba může vybudit či utlumit je známý od dávných časů. To byla asi její hlavní funkce v dávné historii (Viz. Daniel 3). Zůstává tomu tak také u jednoduchých společenství, jež stále existují v dálných koncích světa. V civilizovaných zemích se hudba stává více a více prostředkem pro komunikování příjemných pocitů a ne pro šíření zmatku. Ovšem v dnešní populární hudbě se zdá převládá  návrat k prudkosti a dospívající, kteří ji trvale poslouchají, jsou vtlačeni do vřavy. Už více nezůstávají uvolněnými, důvěřivými dětmi.“ Los Angeles Herald-Examiner, August 8, 1965, str. 9J.

Skladatel a textař pop-rocku navazuje:

„V tomto významu jsou Beatles částí řetězu. A) Beatles otevřeli cestu rockové hudbě, B) Rock změnil kulturu, C) Kultura změnila nás.“ Podell, str. 48.

Mohli bychom dlouze pokračovat, protože tato zákonitost je všeobecně přijímaným a rozpoznaným konceptem.  HUDBA OVLIVŇUJE SPOLEČNOST. A to dokonce JEN SAMOTNÝ DRUH HUDBY. Slova pouze slouží k tomu, aby účinek hudby byl zřetelnější, nebo naopak v některých případech více matoucí.

Je možné, že by tato zákonitost platila jen venku, mimo naši církev? Můžeme počítat, že věřícím se zhoubný vliv agresivní rockové hudby vyhne. Žel, že se žádné společenství nevymaní degradujícím vlivům nevhodné hudby. Toto médium – rocková hudba, je společným jmenovatelem vzpoury proti normám, autoritám a proti Bohu samotnému, bez ohledu na společenskou třídu, barvu či vyznání jejich posluchačů.

Její zhoubný vliv si tak nachází cestu do našich domovů, škol ano dokonce i do našich sborů.

Viac sa dočítate na stránke Tajemství hudby alebo v knihe bývalého rockera „Od Rock´n Rollu k Skale Vekov“.

Súvisiace videá a dokumenty
( Hlbšie štúdium)