Patriarchovia a sobota

23/01/2020 MrCastiel

Adam a Eva

Hřích je porušením Božího zákona, a proto když Eva a Adam zhřešili, museli přestoupit Boží zákon, který velmi dobře znali, protože byl základem vlády lásky. Podle něj vše fungovalo v dokonalém souladu s Bohem. Nemuseli ho mít napsaný, protože ho měli v srdci a v mysli, a dokud nepřišel hřích, ani si neuvědomovali, jak moc je tento zákon lásky součástí jejich každodenního jednání.

Ustanovení svěcení sobotního dne hned po stvoření země a člověka také vypovídá o tom, že Boží zákon existoval i před tím, než byl vydán Mojžíšovi na hoře Sinaj. Bůh tento den oddělil ke společenství svého stvoření se svým Bohem. Bylo to projevem lásky a atmosféry nebeského společenství.

1. Jan 3,4 (Čep) – Každý, kdo se dopouští hříchu, jedná i proti zákonu Božímu, neboť hřích je porušení zákona.

Genesis 2,2-3 – Sedmého dne Bůh dokončil své dílo, které konal, a sedmého dne přestal s veškerým svým dílem, které konal. Bůh sedmý den požehnal a posvětil ho, protože v něm přestal s veškerým svým dílem, které Bůh stvořil a učinil.

Abraham a jeho potomci

Lidé od Adama po Abrahama měli možnost ústně a spolehlivě si předávat poznání o Božím zákoně. Vzhledem k tomu, že lidé v této době žili velmi dlouho, když Adam zemřel ve věku 930 let, Lámech, otec Noemův, měl již 56 let. A když zemřel Lámech, Sem, syn Noemův, měl 93 let.

Tento poslední již znal Abrahama, a tak bylo poučení Adama o sedmém dni – sobotě a o rozdělení času na týdny předáváno přímo beze změny až k Abrahamovi. Abraham a jeho potomci sobotu zachovávali!

Mojžíšova 26,5 – protože mne Abraham uposlechl a zachovával, co jsem mu uložil, mé příkazy, má ustanovení a mé zákony.

Kniha Job

Kniha Job také vypovídá o tom, že i v nebesích se veškeré stvořené bytosti v určitý den scházejí před Hospodinem, není to tedy pouze výsada sobotního dne zde na zemi.

Job 1,6 (Job 2,1) – Tu nastal den, kdy přišli Boží synové, aby se postavili před Hospodina; mezi nimi přišel také Satan.

Proto i v desateru Bůh říká „pomni na den sobotní“ (pamatuj), jinými slovy nezapomínejte na sobotní den. Jak by mohli Izraelité zapomínat, když by ho před tím neznali? Manna byla seslána dříve než byl vyhlášen zákon – přesto nesměli porušit sobotu, kterou už znali.

Když Hospodin poslal Izraelcům mannu jako chléb, sbírali ji každý den, kromě sobotního rána. V pátek si měli nasbírat i na sobotní den, aby tím tento svatý den neporušovali. V sobotu manna z nebe nepadala! To vše se stalo ještě před tím, než byl vyhlášen zákon na hoře Sinaj. Izraelci zákon znali, a proto chápali, proč musí v pátek nasbírat dvojnásobné množství a v sobotu se zdržet od práce. Mojžíš Izraelcům vytkl:

„Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony? Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává pokrm na dva dny.“

Exodus 16,24-31 – Uložili to tedy do rána tak, jak Mojžíš přikázal, a nezasmrádlo to, ani v tom nebyly larvy. Mojžíš pak řekl: Snězte to dnes, protože dnes je sobota Hospodinova. Dnes na poli nic nenaleznete. Šest dní to budete sbírat, ale sedmý den je sobota, v ní nic nebude. Když sedmého dne přesto někteří z lidu vyšli sbírat, nic nenašli. Hospodin řekl Mojžíšovi: Jak dlouho budete odmítat zachovávat mé příkazy a zákony? Hleďte, vždyť Hospodin vám dal sobotu, proto vám šestého dne dává pokrm na dva dny. Zůstaňte každý, kde jste, ať nikdo sedmého dne nevychází ze svého místa. Lid tedy sedmého dne odpočíval. Dům izraelský to pojmenoval mana.

Izraelité žili v Egyptě 400 let v otroctví, a proto se jejich smýšlení o Bohu velmi zkreslovalo, přičemž Izraelité přijímali pohanské způsoby a bůžky. Proto Bůh musel přistoupit k tomu, aby oživil a připomenul v jejich srdcích víru a upozornil je na jejich výlučnost, svatost a důležitost svého zákona. Nechal proto zapsat na hoře Sinaj svým vlastním prstem deset přikázání na kamenné desky, aby lid již nikdy nemohl zapomenout a stále si připomínal zásady svého Boha.

Boží zákon naplněný Ježíšem Kristem

Plán spasení je něčím tak velkolepým, že jej nedokážeme ani plně docenit. Po vzniku hříchu existovala pouze jediná cesta k záchraně. Boží zákon nebylo možné zrušit ani změnit, a požadavkem tohoto zákona je smrt pro hříšníka. Celá Boží vláda v nebesích byla ohrožena, protože stvořené bytosti sloužily Bohu z lásky a úcty, a najednou zde byl hřích a strach.

Kdyby Bůh zasáhl a zničil Satana okamžitě, v ostatních bytostech by zůstala zasetá nejistota o Božím charakteru, a poslušnost Božímu zákonu by byla degradována na nutnost poslouchat ze strachu před zničením, nikoliv z lásky k Stvořiteli. Bůh proto nechal Satanovi určitý čas, aby ukázal pravou povahu vzpoury a hříchu. Po tom, co Satan svedl Evou a Adamem, Stvořitel navrhl ten nejúžasnější plán pro záchranu hříšných lidí. Trest, jako požadavek Božího zákona, vzal na sebe On sám! Neuvěřitelné: Stvořitel celého vesmíru umírá za své stvoření, aby dokázal svou lásku k nám.

Ponížil se, aby nám ukázal, že Boží svatý zákon je podstatou jeho vlády a proto nelze jen tak zrušit. Ukázal nám, že raději On sám zemře, než aby se tato podstata lásky zhroutila. Ukázal nám, že po nás nechce jeho dodržování ze strachu před trestem, ale z lásky a úcty, protože je tento zákon dokonalý a svatý.

PROTO VÁM VÁŠ SPASITEL SVOU SMRTÍ UDĚLIL MILOST A VZKAZUJE:

Jan 14,15 – „Jestliže mne milujete, zachovejte má přikázání.

Lukáš 16,17 – Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona.

1. Jan 5,3 – To je totiž láska k Bohu, že zachováváme jeho přikázání. A jeho přikázání nejsou těžká,

Římanům 3,21-24, 31– Nyní však je zjevena Boží spravedlnost bez Zákona, dosvědčovaná Zákonem i Proroky, Boží spravedlnost skrze víru Ježíše Krista pro všechny a na všechny ty, kdo věří. Není totiž rozdílu: všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, ale jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí skrze vykoupení, které je v Kristu Ježíši….Rušíme tedy vírou Zákon? Naprosto ne! Naopak, Zákon potvrzujeme.

Boží zákon je znamením Božího lidu v posledních dnech

Ježíš Kristus nechal zaznamenat ve Zjevení Jana důležitá varování, která zdůrazňují, že Boží zákon bude mít i v posledních dnech země klíčovou roli, protože ho Satan nenávidí a bojuje proti němu i proti těm, kteří ho dodržují. I starozákonní proroci v souvislosti s posledními dny země a dnem Hospodinovým zdůrazňují důležitost Božího zákona.

Zjevení 12,17 – I rozhněval se drak na tu ženu, a šel bojovati s jinými z semene jejího, kteříž ostříhají přikázání Božích a mají svědectví Ježíše Krista.

Zjevení 14,12 – Tuť jest trpělivost svatých, tu jsou ti, kteříž ostříhají přikázání Božích a víry Ježíšovy. (viz verše 13-15)

Malachiáš 3,19, 22 – Neboť hle, přichází den planoucí jako pec a všichni domýšlivci i všichni, kdo páchají ničemnost, se stanou strništěm. Ten přicházející den je spálí, praví Hospodin zástupů, nezanechá z nich kořen ani větev. Pamatujte na zákon mého otroka Mojžíše, který jsem mu dal na Chorébu, ustanovení a nařízení pro celý Izrael.

Boží zákon na nové zemi

Bible naznačuje, že i na nové zemi a nebi se bude dál scházet veškeré stvoření před Hospodinem v sobotní den. O Božím zákonu již nikdo nebude pochybovat, každý bude vědět, jakou cenu měla jeho neposlušnost vůči Božímu zákonu, nesmírnou cenu. Život samotného Božího Syna! Každý bude znát účinky vzpoury, které hřích způsobil na naší zemi. Každý bude vědět, co neposlušnost zákona napáchala, a každý již s láskou vyzná, že Boží zákon je svatý a dobrý.

Izaiáš 66,22-23 – Neboť tak jako přede mnou zůstávají nová nebesa a nová země, které dělám, je Hospodinův výrok, tak bude zůstávat vaše potomstvo a vaše jméno. A novoluní co novoluní, sobotu co sobotu bude přicházet veškeré tělo, aby se sklánělo přede mnou, praví Hospodin.

Žalm 111,7-8 – Skutky jeho rukou jsou pravda a právo; všechna jeho přikázání jsou věrná, spolehlivá navždy a navěky, vydaná v pravdě a přímosti. Seslal svému lidu vykoupení, navěky ustanovil svou smlouvu, jeho jméno je svaté a vzbuzuje bázeň.

Žalm 40, 8-9 – Tu jsem řekl: Hle, přicházím. Ve svitku knihy je o mně psáno. Oblíbil jsem si dělat to, co je ti milé, můj Bože. Tvůj zákon je v mém nitru.

Žalm 119,126 -Je čas, aby Hospodin jednal, porušují tvůj zákon.

Žalm 119,165 – Hojný pokoj mají ti, kdo milují tvůj zákon; nic jim není překážkou.