fbpx

Jeruzalemský chrám a jeho pád

Jeruzalémský chrám by jedním z velkolepých budov světa. Jednotlivé kameny dosahovaly délky 11 metrů, výšky 3,5 metrů a šířky 5,3 metrů, každý o váze stovky tun. Skvělá konstrukce budovy zajistila, že odolá živlům neomezenou dobu. Město Jeruzalém

bylo považováno z praktického hlediska za nedobytné. Ješua ale předpověděl, že bude zničeno vojenskými silami. Ohledně chrámu řekl: „NEZŮSTANE Z NICH KÁMEN NA KAMENI, VŠECHNO BUDE ROZMETÁNO„. Pomyslete na to! Kolik starodávných budov stále ještě stojí, celé nebo částečné, jejich kameny stále ještě jeden nad druhým? Turisté je nacházejí na starodávných nalezištích po celém světě. Ale né tak s masivním chrámem, řekl Ješua. Úplně zmizí. To je vskutku položení krku na špalek.

Během pěti měsíců obléhání urputné boje pokračovali. V červenci byla dobyta Antoniova pevnost – a oběti v chrámu přestaly. V srpnu byl dobyt chrám.

Římský generál Titus se rozhodl Obsadit chrám náhlým přepadem. Dal ale přísný rozkaz, že když jeho vojsko vnikne do města, grandiózní chrám má být zachován. Svolal radu se svými generály a vydal instrukce, aby byl chrám ušetřen jako neocenitelná ozdoba římské říše.

KDYBY SE VOJÁCI PODLE JEHO ROZKAZU ŘÍDILI, PROROCTVÍ BY SELHALO.

Jelikož ale římští vojáci rozkaz porušili (krajně vyjímečná událost), proroctví se uskutečnilo. Navzdory Titusově rozhodnutí, během vzrušení útoku jeden z vojáků, aniž by čekal na povel a beze strachu z tak hrozného činuuchopil hořící pochodeňa jsa vyzdvihnut jedním ze svých druhů, hodil hořící střelu skrze nízké zlaté dvěře. Stříbrem vyšité záclony se chytly. Hned na to cypřišem vykládané komory kolem svaté hale byly v plamenech. Titus na to místo přispěchal, následován svými generály a legionáři a rozkázal vojákům, aby ty plameny uhasili.

Na jeho slova se ale nedbalo. Ve své zuřivosti vojáci vrhli víc hořích pochodní do postranních komor a pak mečem pobili velké množství těch, kteří tam nalezli útulek. Krev tekla dolů po chrámových schodech jako voda a utvářela velké kaluže. Zlato z roztavených plátů na stěnách teklo do mezer mezi kameny. Když oheň uhasl, po zlatu hladoví vojáci páčili masivní kvádry základů jeden kámen od druhého ve shonu po tom cenném kovu a NENECHALI JEDEN KÁMEN NA DRUHÉM.

Langeův komentář k Matouši 24:2 říká o Ješuově pozoruhodném proroctví: Proroctví doslova vyplněné čtyřicet let po tom, co bylo vyřknuto. Vyplněné židovskými fanatiky a římskými vojáky když porušisli výslovný rozkaz Tituse, jednoho z těch nejlidštějších z římských císařů.

„Nepomine toto pokolení, než se to všechno stane“, řekl Ješua. „Dcery jeruzalémské, nade mnou neplačte! Plačte nad sebou a nad svými dětmi“. „TO VŠE padne na TOTO POKOLENÍ.“

„Kdy bude chrám zničen?“ zeptali se ho učedníci. On odpověděl: „V tomto pokolení“.

Ješua předpověděl pokolení ve kterém bude Jeruzalém zničen. Co ale o roku? Je možné, že Ješua dal v Lukáši přesné datum, když řekl: „Padnou ostřím meče, budou jako zajatci odvedeni mezi všecky národy, po Jeruzalému budou šlapat pohané, dokud se jejich čas nenaplní“.

Poslechněte si tento postřeh Colina Deala:

Hebrejská abeceda, jak je dobře známo, přikládá ke každému z jejích dvaceti čtyř písmen určitou číselnou hodnotu. Součet číselných hodnot určitých písmen ve slově nebo frázi může označit daný rok nebo dané číslo. Názvosloví fráze po Jeruzalému budou šlapat pohané v hebrejském jazyce, je Jerušalaim Tel – Jeruzalém se stane hromadou.

Tel označuje umělou hromadu, obyčejně utvořenou výsledkem útoku na město, které je zničeno a opuštěno. Když Ješua řekl, že pronárody učiní z Jeruzaléma hromadu, Tel z Jeruzaléma, součet číselných hodnot písmen v tom výrazu se rovná 3 830. Převedeno z hebrejského kalendáře na Gregoriánský, to číslo se stane přesně rokem 70 n.l.! Ješua tudíž předpověděl přesný rok zničení Jeruzaléma a rozehnání židů. „Řekl jsem vám to nyní předem, abyste potom, až se to stane, uvěřili“ (Jan 14:29).

Kdybyste to náhodou přehlédli, měl bych zopakovat, že židovský lid má svůj vlastní kalendář, který počítá roky od stvoření světa. Podle toho židovského kalendáře byl Jeruzalém zničen roku 3 830. To odpovídá našemu Gregoriánskému kalendáři roku 70.

A bude to ještě úžasnější. Datum ve kterém byl chrám spálen Titusovým vojskem, bylo TO STEJNÉ DATUM, ve kterém babylonská armáda spálila šalomounův chrám staletí před tím – desátý den měsíce Ab.

Mohlo by v tomto opakování být cokoliv menšího než božský vzkaz? Po zničení chrámu celé město brzy padlo do rukou římanů. Jihozápadní kopec Jeruzaléma (vrchní město) padlo v září. Vůdci židů opustili jejich neproniknutelné věže a Titus je shledal prázdné. Zíral na ně s údivem. Podle Josephuse, sám římský velitel přiznal, že ani jeho vojska ani jeho obléhací stroje by nemohly uspět v rozbití jeruzalémských hradeb, POKUD TO SÁM BŮH NEROZHODL.

Jako poslední útulek, tisíce se jich vtěsnalo do městských kanálů. Dva tísíce jich tam bylo nalezeno už mrtvých; ti, co tam zůstali naživu, byli vytaženi ven a pobiti. Během toho zuřivého soužení zahynulo na 1 100 000 lidí. Nikdy tak hodně obyvatel nepadlo při pádu jakéhokoliv jiného města. V Hirošimě byla zabita jen asi jedna desetina obyvatel zabitých při pádu Jeruzaléma. Josephus to shrnuje:

Proto tu řeknu co si o tom myslím, stručně: – že žádné jiné město netrpělo tolik mizérií, ani žádný jiný věk od začátku světa nevychoval pokolení, které by bylo plodnější ve zlu, než bylo to pokolení. Město a chrám byly srovnány se zemí aby se světu ukázalo, že i to nejmohutnější opevnění se nevyrovná římské armádě. Jenom tři věže Herodova paláce a část západní zdi chrámové plošiny zůstaly stát jako pomníky bývalé slávy Jeruzaléma a také na vybavení římské vojenské posádky. Obě jak dolní tak horní město byly spáleny a zdi zbořeny.

Nicméně, dokonce i brutálnost žida k židu a římana k židu nebyla nebyla tak velká jako TRÝZEŃ LIDU, který věděl, že je Bůh pustil. A to je ta nejsmutnější část celé historky. Mnoho židů čekalo během obléhání božský zásah. Do POSLEDNÍ CHVÍLE se drželi proto, že byli ujištěni o Božím vysvobození. Neříkala přece všechna proroctví, že MĚSTO A CHRÁM NEPADNOU, DOKUD NEPŘÍJDE MESIÁŠ? JákobMicheášAgeusa Danielvšichni se na tom shodují! A během tisíce let hebrejské historie nebylo známo žádné proroctví, které by selhalo. S tím si byli jisti.

Nyní ale chrám padl. Všechno bylo zničeno! VŠECHNO! A Mesiáš nepřišel. Kde to selhalo? Chápete to? – tu hroznou trýzeň, nevyslovitelné zoufalství, černou beznadějnost, které nyní padly na „Boží vyvolený lid“? Ten pustošitel Danielova proroctví se dostavil. Svaté město a chrám byly v troskách, pustošení dovršeno.

Dobře věděli o proroctví v Písmu, že Juda nikdy nebude zbaven žezla, dokud prvně nepříjde Mesiáš. A nyní žezlo zmizelo. Talmud toto rozčarování popisuje: Běda nám, neboť žezlo bylo odebráno od Judy a Mesiáš se neobjevil! A nebo přišel a oni ho tak nějak zmeškali? To, že se věci udály takovým způsobem, nebyla náhoda. Byly to hrozné důsledky toho, že Israel oficiálně odmítl Božího Syna. Tím, že dali Ježíše na smrt, židé prakticky zničili svůj chrám.

Súvisiace videá a dokumenty
( Hlbšie štúdium)