Človek – vrchol stvorenia

18/12/201916/11/2021 MrCastiel

I řekl Bůh: „Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby …Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, muže a ženu je stvořil.“ (Kniha Genesis 1, 26-27).

Týmová spolupráce

Lidstvo bylo již od počátku fascinováno uspořádáním a funkcemi lidského těla. V kráse se mu nic jiného nevyrovná. Jako stroj je lidské tělo vrchol Božího díla, vytvořeným šestý a poslední den stvoření, po kterém Bůh prohlásil, že je to velmi dobré. Chemickou složitostí nemůže našemu tělu nic konkurovat.

Každá ze 30 bilionů buněk je miniaturní chemická továrna, která provádí okolo 10000 chemických funkcí. A každá buňka má 1012 (jeden bilion) bitů dat, což odpovídá každému písmenu v deseti milionech knih. Každá z nich sama sebe jednou za sedm let nahradí novou. Každá je nezávislá, zároveň ale spolupracuje s miliony dalších buněk.

I když dnes žije kolem 6 miliard lidí, každé tělo je velmi drahé (od doby Adama se narodilo asi 50 miliard lidí). Kdyby se jeho chemické součásti prodaly na trhu, středně velké lidské tělo by stálo alespoň 6 milionů dolarů. Miliardy tělních částí pracují společně jako tým – jeho 206 kostí poskytuje oporu a jeho 639 svalů mu umožňuje pohyb s úžasným načasováním. Jeho schopnost rovnováhy je taková, že můžeme provádět akrobatické kousky. Zároveň demonstrace obrovské síly obyčejnými lidmi, kteří byli vystaveni extrémním situacím, nejsou v lékařských záznamech ničím ojedinělým.

Maxwell Rodgers jednou zvednul konec 1500 kg vážícího auta. Hever, který auto udržoval zdvižené, se zbortil a auto spadlo na jeho syna. Síla vyvinutého lidského těla je fenomenální. Paul Anderson ze státu Georgia, uzdvihl 2,5 tuny mrtvé váhy. Tři roky byl nazýván nejsilnějším mužem planety. Člověk je stvořen podle Božího obrazu a jednou z Božích vlastností je síla.

Komunikační a řídící systémy

Naše tělo je kontrolováno a koordinováno více než 16 miliardami nervových buněk a 120 biliony „spojovacích krabic“ shromážděných do nesmírně složitého souboru nervových drah. Tento systém je v mnohém podobný modernímu státu, vzájemně pospojovaném miliardami telefonních drátů. A to všechno je obsaženo v mozku a míše, které váží asi 1,5 kg. V porovnání s tím má včela přibližně 900 nervových buněk a mravenec pouze 250.

Ve vláknech velkého kalibru se nervové impulsy šíří rychlostí téměř 450 km/h. Lidský mozek a nervový systém je tím nejsložitějším uspořádáním hmoty ve známém vesmíru. Celé tělo funguje jako sjednocený celek, aby nám umožnilo běhat, zpívat, pamatovat si, tvořit a uskutečnit nepřeberné množství různých úkolů, které většinou považujeme za samozřejmé. Jsme neuvěřitelně komplikovaní i v jiných směrech.

Přídavná jména obsažena ve slovníku, kterými můžeme označit lidské vlastnosti čítají ohromujících 17958. Všechna tato slova popisují kategorie, do kterých jednotlivci mohou sami sebe zařadit-odvážný, laskavý, liberální, silný, … atd.

Když se k tomuto seznamu přidají možné tendence chování, talenty, schopnosti, chutě, zájmy, postoje a hodnoty – jako například záliba ve sbírání známek, cestování, hudba nebo dokonce i myšlenky a pocity, získáme téměř nekonečné číslo. Jeden vědec odhadl, že náš mozek v průměru zpracuje denně přes 10000 myšlenek a konceptů – a někteří lidé i mnohem více.

Slova a řeč

Nohy atletů udivují a překvapují miliony lidí, ale lidský hlas nás dokáže unést mnohem více. Všechny kultury mají svoji hudbu, a zpěv chvály na slávu Boží jsou důležitou součástí téměř každé bohoslužby. Některé z těch nejhezčích písní, které byly kdy složeny, byly určeny právě k oslavě našeho stvořitele. A ty nejkrásnější hlasy v dějinách zpívaly hudbu pro Pána v široké škále not, které lidský hlas dokáže vytvořit. Slova jsou tvořena hlasivkami, schopnými vytvořit širokou škálu zvuků, které jsou upravovány jazykem, zuby, rty a pohybem tváří.

Angličtina obsahuje přes milion slov, i když obyčejný člověk jich zná pouze 50000. I když je hlasový systém schopný vytvořit miliardy jedinečných a odlišných slov, tvoří pouze asi 4800 denně. Tělo také sděluje informace podobně jako slova. Pomocí očí, rtů a pohybu mimických svalů můžeme sdělit přes 4000 různých zpráv. Strach, zlost, štěstí a obavy představují jen několik z těchto zpráv, které si vzájemně sdělujeme mnohokrát denně.

Neuvěřitelná citlivost

Lidské ucho se svými 24000 „vláskovými buňkami“, které převádějí vibrace na elektrické impulsy, je schopno slyšet zvuky obdivuhodně nízké akustické energie. Za příhodných podmínek je normální člověk schopen vnímat zvukové vlny o intenzitě pouhých 10-16 (1/10,000,000,000,000,000) wattů.

To představuje tak malou energii, že kdyby naše uši byly ještě o trochu citlivější, byli bychom dokonce schopni slyšet kolize molekul ve vzduchu. Když se podíváme na oko, zjistíme že množství záření (světelné energie) potřebné ke stimulaci lidského optického nervu je tak malé, že je srovnatelné s mechanickou prací potřebnou k zvednutí kuličky hrachu ve vzduchu o 2,5 cm.

Bez energie to nefunguje

Aby tento úžasný stroj mohl fungovat, potřebujeme energii a stavební materiály. Přibližně 1,5 kg jídla, které denně pozřeme, je žvýkáno 32 zuby a promícháno se slinami, tvořenými 5 velkými slinnými žlázami. Dále putuje potrava do jícnu, trávení pokračuje v žaludku, úžasném orgánu, který musí rozpustit jídlo, ale ne sám sebe.

Když je tato jemná rovnováha narušena, muže to vést ke vředům (proces, při kterém se žaludek sám tráví). Jídlo se dále pohybuje do tenkého střeva, sedm metrů dlouhé trubice, která absorbuje vitamíny, minerály a živiny do krevního řečiště. Potom pokračuje do 1,5 dlouhého tlustého střeva, které absorbuje vodu a jiné tekutiny. Toto tedy představuje 10 – 12 metrů dlouhý zažívací trakt. Během jedení, i mimo něj, průměrný člověk polkne za den asi 2000krát. Naše srdce bije 100000krát za den, aby pohánělo krev 269 kilometry cév.

Nadechneme se přibližně 23000krát za den, abychom dopravili dostatek vzduchu do našich plic. Dýchací cesty, které vedou do plic jsou lemovány žlázami, které vylučují lepkavý mukózní film. Ten funguje jako mucholapka, zachycuje bakterie a nečistoty, tak aby mohly být odsunuty řasinkami. Řasinky jsou tisíce mikroskopických vlásků, které se kývou tam a zpátky 12krát za sekundu.

Odsunují tak tisíce bakterií v dýchacích cestách směrem nahoru k hrdlu, tedy do trávicího traktu, kde jsou neškodné. Vzduch projde průdušnicí do plic, jejichž úkolem je výměna plynů (to znamená zásobováni těla životodárným kyslíkem a odstraňování odpadního oxidu uhličitého). Tento děj je prováděn více než 750 miliony mikroskopických vzduchových váčků nazývaných alveoly. Kdyby byly roztaženy na plochou podložku, pokryly by přes 40 metrů čtverečních.

Dokonalý termostat

Tělo má úžasný a komplexní systém udržování své teploty něco málo pod 37 °C. Lidé jsou ale schopni přežít i abnormálně nízké teploty, kterým jsou vystaveni i po dlouhou dobu. Byl zaznamenán případ ženy – Dorothy May Stephens, která přežila pokles tělesné teploty o 19 stupňů, tedy na 18 °C.

Byla nalezena v bezvědomí jednoho zimního rána roku 1951. Přežila jen díky přizpůsobivosti těla a heroickému výkonu zdravotníků v nemocnici. Držitelem rekordu v podchlazení je Vicky David, který byl ve svých dvou letech nalezen v bezvědomí s tělesnou teplotou 15,5 °C. Tyto extrémy jen demonstrují přizpůsobivost těla – to představuje obdivuhodně účinný systém, který téměř vždy dokáže udržet svou teplotu v extrémně úzkém rozmezí. Za normálních okolností představují variace v teplotě pouze 1 stupeň.

Toto vše je kontrolováno hypothalamem, částí mozku, která podněcuje k sekreci přibližně 2 miliony potních žláz. Pocení představuje velmi účinný a nezbytný prostředek v kontrole tělesné teploty. Odpařováním potu se poté tělo samozřejmě ochlazuje. Energii tělo získává doslova spalováním, a spalování jídla vyžaduje kyslík. Kvůli tomu dýcháme. Tak jako u každého ohně, i toto spalování poskytuje teplo.

Typ pocení nazvaný neznatelné pocení, je používán k ochlazování těla a jemným změnám teploty. Výsledkem toho je sekrece přibližně 2/3 litru tekutiny denně. Když je nám zima, problém většinou spočívá v tom, že ztrácíme příliš mnoho tepla. Často tyto ztráty omezíme tím, že si oblékneme něco teplého. Tělo produkuje dost tepla na to, aby nám za normálních okolností bylo teplo, i když teplota vzduchu velmi poklesne.

Pouze když jsou ztráty tepla větší než jeho tvorba „je nám zima“. Aby kůže sdělila informace o teplotě a jiných podmínkách těla mozku, je vybavena asi 4 miliony čidel bolesti. Navíc obsahuje půl milionu receptorů pro dotek a 200 tisíc pro teplotu. Tyto struktury udržují mozek v obraze o podmínkách, které v těle panují. Celý tento systém nemá obdoby v lidmi vytvořeném světě.

Otázka na závěr

Někteří lidé tvrdí, že všechno z toho se „prostě jen stalo“ díky chybám v reprodukci – mutacím a těch několik prospěšných se akumulovalo díky „přírodnímu výběru“ a náhodě. Čím více se toho o našem těle dozvídáme, tím více si uvědomujeme, že je toho ještě mnoho co musí být objeveno. Člověk může strávit celý život studiem jediného orgánu nebo orgánové soustavy (a u některých tomu tak skutečně je).

Tak existují specialisti jako kardiologové, hematologové, urologové, gynekologové, neurologové, psychiatři a další. Jsme opravdu, jak je to napsáno v Žalmu 139,14, „podivuhodně utvořeni“.