Zmeň svoj život
HermeneutikaPravda o anjelochTématika Nebies

2.časť – Anjeli v nebi pred vzburou

Dříve než byli stvořeni lidé nebo andělé, Slovo bylo u Boha a to Slovo byl Bůh. Svět byl učiněn Jím „a bez Něho nic není učiněno, což učiněno jest.“ Pokud Kristus učinil všechny věci, existoval před všemi věcmi. Slova, která jsou v souvislosti s tím mluvena, jsou tak přesvědčivá, že nenechají nikoho na pochybách. Kristus byl Bohem podstatou a v tom nejvyšším smyslu. Byl Bohem od věčnosti, Bohem nade vším, požehnaným navěky.

Pán Ježíš Kristus, božský Syn Boží, existoval od věčnosti, zvláštní osoba, přesto jedno s Otcem. On byl tou překonávající slávou nebes. On byl velitelem nebeských inteligencí a zbožňující poctu, kterou Mu prokazovali andělé, přijímal svým právem. RH 5. duben 1906.

Skrze Šalamouna Kristus prohlásil:

„Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy. Před věky ustanovena jsem, před počátkem, (TA23,24) prvé než byla země…Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázání Jeho, když vyměřoval základy země: Tehdáž byla jsem od Něho pěstována, a byla jsem Jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před Ním každého času.“ Přísloví 8:22-24, 29,30.

Když mluví o své pre-existenci, Kristus přenáší mysl zpět přes nedatované časy. Ujišťuje nás, že nikdy nebyla doba kdy by nebyl v úzkém vztahu s věčným Bohem…byl s Bohem jako jeden vychovaný s Ním. ST 29. srpen 1900.

Co je dílo andělů ve srovnání s Jeho (Kristovou) blahosklonností? Jeho trůn je od věčnosti. Vztyčil každý oblouk a pilíř ve velkém chrámě přírody. HP 40.

Kristus Slovo, jednorozený Boží byl jedno s věčným Otcem – jedno v přirozenosti, v povaze a v záměru – jediná bytost v celém vesmíru, která měla přístup do všech rad a záměrů Božích. GC 493.

Dříve než povstal hřích, měl Bůh plán

Bůh a Kristus věděli od začátku o odpadnutí satanově a o pádu Adama, svedeného záludnou mocí odpadlíka. Plán spasení byl vytvořen, aby zachránil padlou rasu a postavil ji pod další zkoušku. Kristus byl postaven do úřadu prostředníka od stvoření Boha, ustanoven od věčnosti aby byl naším (TA25) zástupcem a naší jistotou. 1 SM 25O

Bohu jsou známy všechny Jeho skutky a smlouva milosti (nezasloužená přízeň) existovala v Boží mysli již od věčnosti. Nazývá se věčnou smlouvou; protože plán spasení nebyl vytvořen až po pádu člověka, ale byl tím, co je „podlé zjevení tajemství od časů věčných skrytého, nyní pak zjeveného i skrze písma prorocká, podlé poručení věčného Boha, ku poslušenství víry všechněm národům oznámeného.“ Římanům 16:25,26. ST 5. prosinec 1914.

Plán našeho vykoupení nebyl jen dodatečným nápadem, plánem vytvořeným až po Adamově pádu. Byl zjevením „tajemství od časů věčných skrytého.“ Římanům 16:25. Byl odhalením zásad, jež jsou od věčnosti základem Božího trůnu…Bůh nenařídil, aby vznikl hřích, avšak předvídal jeho existenci a učinil opatření, jak čelit této hrozné havárii. DA 22

Stvoření andělů

Skrze svého Syna Bůh stvořil všechny nebeské bytosti.

„Nebo skrze Něho stvořeny jsou všecky věci,…buďto trůnové neb panstva, buďto knížatstva neb mocnosti; všecko skrze Něho a pro Něho stvořeno jest.“ PP 34.

Před stvořením člověka andělé už existovali; (TA26) protože když byly položeny základy země, „prozpěvovaly spolu hvězdy jitřní a plésali všickni synové Boží.“ Job 38:7. Po pádu člověka byli andělé posláni, aby střežili strom života, ještě než zemřel první člověk. Andělé jsou ve své přirozenosti nadřazenější nad lidi, neboť žalmista praví, že byl učiněn „málo menším andělů.“ Žalm 8:5. GC 511.

Od věčných časů bylo Božím záměrem aby každá stvořená bytost od jasného a svatého serafína až po člověka byla chrámem pro přebývání Stvořitele. DA 161.

Všechny stvořené bytosti žijí vůlí a mocí Boží. Jsou závislými příjemci života od Boha. Od nejvyššího serafa až po toho nejponíženějšího živočicha všichni jsou naplňováni Pramenem života. DA 785.

Když Bůh stvořil tyto (andělské) bytosti, aby stály před Jeho trůnem, byly krásné a slavné. Jejich krása a svatost se rovnaly jejich vznešenému postavení. Byli ozdobeni moudrostí Boží a obklopeni nádherou nebes. ST 14. duben 1898.

Stvoření Lucifera

Bůh ho stvořil (Lucifera) dobrého a krásného téměř, jak jen to bylo možné, jaký byl Bůh sám. RH 24. září 1901. Bůh ho stvořil (Lucifera) vznešeného a mnohými vlohami. Dal mu vysoké, zodpovědné postavení. Nechtěl po něm nic nerozumného. (TA27) Měl spravovat důvěru, která mu byla Bohem dána v duchu mírnosti a oddanosti, hledaje, jak by mohl vyvýšit slávu Boha, který mu dal slávu, krásu a příjemnost. SSW 1. března 1893.

I když Bůh stvořil Lucifera vznešeného a krásného a mezi zástupy andělů ho povýšil na vysoké postavení, neumístil ho mimo možnost hříchu. Bylo to v satanově moci, aby se pro něj rozhodl, a tím zneužil své dary. 4 SP 317.

Luciferovo vysoké postavení

Lucifer v nebi před svou vzpourou byl důležitým a vysoko postaveným andělem, čest mu byla vzdávána téměř jako drahému Synu Božímu. Jeho vzezření stejně jako oněch andělů bylo mírné a vyjadřovalo štěstí. Jeho čelo bylo vysoké a široké, ukazujíc na jeho vysokou inteligenci. Zvláštní světlo zářilo z jeho vzezření a osvětlovalo ho jasněji a nádherněji než jiné anděly; avšak Kristus, drahý Boží Syn, ve svém postavení vynikal nade všemi zástupy andělů. On byl s Otcem ještě dříve, než byli všichni andělé stvořeni. SR 13.

Lucifer byl cherub ochránce, jeden z nejvýše postavených stvořených bytostí; stál nejblíže (TA28) trůnu Božímu a byl nejvíce zapojen do správy Boží vlády, nejhojněji oděn slávou Jeho majestátu a moci. ST 28. duben 1890.

Bůh sám dal satanovi jeho slávu a moudrost a učinil ho cherubem ochráncem, dobrým, vznešeným a nesmírně půvabným. ST 18. září 1893.

Mezi obyvateli nebe byl satan hned po Kristu jeden čas nejvíce poctěný Bohem a nejvýše postavený ve své moci a slávě. ST 23. červenec 1902.

Lucifer, „syn jitřenky“ ve své slávě překonávající všechny anděly obklopující Boží trůn,… byl spojen nejsilnějším poutem se Synem Božím. DA 435.

Lucifer, „syn jitřenky“, byl prvním z cherubů ochránců, svatý a neposkvrněný. Stál v přítomnosti velkého Stvořitele a nepřetržité paprsky slávy zahalující věčného Boha spočívaly na něm. PP 35.

Lucifer byl nejvyšším ze všech stvořených bytostí a byl nejpřednější v odhalování Božích záměrů vesmíru. DA 758.

Před vznikem hříchu

Pokoj a radost v dokonalé poddanosti vůle Nebes žily mezi nebeskými zástupy. Láska k Bohu byla svrchovaná, láska jeden k druhému byla nezištná. (TA29) Takový byl stav, který existoval věky před tím, než se objevil hřích. 4SP 316,317.

Lucifer měl poznání o nedocenitelné hodnotě věčných pokladů, které člověk nevlastnil. Zažil čistou radost, pokoj, povznášející štěstí a nefalšované blaho nebeského příbytku. Před svou vzpourou si uvědomoval uspokojení plného Božího schválení. Měl plné uznání slávy, která zahalovala Otce, a věděl, že tato moc nemá žádné omezení. ST 4. srpen 1887.

Byla doba, kdy…bylo jeho (satanovou) radostí, aby vykonával Božské příkazy. Jeho srdce bylo naplněno láskou a radostí ve službě svému Stvořiteli. ST 18. září 1893.

Satan byl nádherný, vysoko postavený anděl a zůstal by jím navěky, kdyby se nevzdálil ze své oddanosti Bohu. ST 21. prosinec 1891.

Súvisiace videá a dokumenty