12.časť – Únosy nie sú halucinácia
VAROVANIE A UPOZORNENIE
Pozn. autora: Prosím každého, kto bude čítať nasledujúce riadky, aby sa zamýšľal nad tým, čo tu bude povedané. Autor je kresťan, snaží sa ponúknuť náhľad do problematiky všeobecne a následne začne porovnávať tieto javy, prehlásenia, skutočnosti s Písmom. K podstatnému sa teda dostaneme, no pre ucelený obraz je potrebné prečítať si všetko spolu… Potom vám to konečne začne dávať význam, že UFO sú jednoznačne padlí anjeli a že spolupráca vlád s UFO, démonmi je skutočná a, žiaľ, i pravdivá.
Pre všeobecný rozhľad, keďže sa blíži satanov falošný príchod na čele s „mimozemskou rasou„, je nanajvýš potrebné a nutné, aby každý kresťan poznal tieto skutočnosti a vyznal sa v tejto tématike!
JAKÉ MÁME DŮKAZY?
Mnohý čtenář si povzdechne s myšlenkou „snad je to vše jinak“ a hledá důvody, že tomu ve skutečnosti tak není, že může jít o výmysly či fantazii lidského mozku. Proberme tedy tyto možnosti.
Může jít o výmysl?
Ano, byly zde případy, kdy si někdo celý únos vymyslel. Například jedna žena, která chtěla o únosech psát, navštívila odborníka a žádala o hypnózu. Od samého začátku se její historka neshodovala s ostatními. Byla příliš bizarní a celkově neuspořádaná. Bytosti prý byly monstrózní a vysoké. Při únosu chyběl systematický postup a žádná z příhod nepřipomínala obvyklou zkušenost. Velice rychle se přišlo na to, že si vymýšlí.
V jiném případě však osoba, která si příběh vymyslela, navštívila nezkušeného terapeuta, který přijal její popis příhod bez otázek. Výmysl může tedy lehce zmást nezkušeného, ale ne toho, kdo je hluboce obeznámen se zkušenostmi únosů, které byly již tolikrát potvrzeny. Pro realitu únosů však svědčí to, že je skoro nemožné, aby se všichni unesení nápadně shodovali i detailně v časovém sledu a společně lhali.
Zatímco někteří kontaktéři podporovali a znali jeden druhého, unesení se vzájemně neznají, mají velice chabé informace o UFO a téměř nejsou obeznámeni s UFO literaturou. Navíc tam, kde kontaktéři mluví o mírumilovných bratrích z vesmíru, unesení popisují bytosti, které je používají jako materiál pro výzkum. Cítí se znásilněni a oběťmi. Žijí ve strachu, nepřejí si, aby se jim to stalo znovu. Chtějí žít „normálně“, bez zájmu veřejnosti. Většina unesených nic takového nehledá. Zveřejnění se spíše bojí a žijí ve strachu, že ztratí své postavení ve společnosti a zaměstnání. Jenom malá hrstka unesených, se kterými Budd Hopkins spolupracoval, šla dál a sdělila veřejnosti, co se s nimi dělo.
STAV PŘED SPÁNKEM A PO SPÁNKU
Jiné vysvětlení zahrnuje hyponomické stavy, což je stav mezi vědomím a spánkem a podvědomím. V tomto stavu je člověk paralyzovaný a může prožívat živé sny. Ty vyznívají nesmírně realisticky. Někteří lidé mají velké potíže v rozlišování těchto rozdílů. Toto vysvětlení však neplatí pro únosy, které se odehrávají během dne, kdy je oběť vzhůru.
HYPNÓZA
Populární teorie uvádí, že samotné užívání hypnózy v rukou nepovolaného praktika vyvolává příběhy o únosu. Lidé mohou být lehce přístupní cizím vlivům, když podstupují hypnotickou regresi. Nebylo by možné, že unesení reagují na směřodnatné otázky, které jim klade hypnotizér? Tato teorie tvrdí, že jejich vyprávění je potom vybájené nebo vymyšlené nevědomcí myslí, buď aby se zalíbili tazateli, nebo aby vyplnili mezeru, když odpověď opravdu není známá. Avšak zkušenost ukázala, že většina unesených odmítá vedení, když dostávají záměrné otázky, které se hodí hypnotizérovi. Skoro vždy odmítnou jeho návrh a odpovídají negativně:
„Ne, tak tomu nebylo.“
Během historie únosů to byli právě unesení, kteří poučovali badatele. Tazatelé, hypnotizéři a badatelé se hodně dověděli o únosech nikoliv tím, že by unesené osoby nějak „formovali“, ale tím, že trpělivě naslouchali jejich vyprávění. Kromě toho významné procento vyprávění o únosech se uskutečnilo bez pomoci hypnózy. Tyto příběhy jsou v podstatě stejné, jako ty vyprávěné v hypnóze.
Když Dr. Jacobs zkoumal řadu únosů, někteří unesení byli schopni si při plném vědomí vzpomenout na určité úseky únosu a o jiných nevěděli nic. Zdá se, že proces zasunutých vzpomínek závisí na stupni vědomí a jeho změn, které se během únosu mění. Proto také u některých stačí jen událost natuknout a vzpomínky již prýští bez přílišného dotazování, a jindy je třeba použít množství otázek.
HYPNÓZA JAKO NÁSTROJ SBĚRU ÚDAJŮ
Při přístupu Dr. Jacobse k hypnóze, hovoří nejdřív o tom, co si unesený uvědomuje. Potom vybere určitou část, která se týká únosu a začne hypnotické sezení, aby zjistil původ události. V hypnóze by se pak mělo přijít na to, zda-li si člověk vymyslí, nebo zda-li jde o skutečnou událost. A zde je asi ten největší problém. Záleží jak na vedení hypnózy, tak i na osobě, která je hypnotizována. V této situaci jsou totiž zahrnuta jistá očekávání.
Hypnotizovaná osoba si může nevědomky vymyslet informace o únosech, protože se to od ní očekává. Jiným problémem může být úmyslná lež. Údajně i v hluboké hypnóze může subjekt vědomě vymýšlet příběhy. Přes všechny tyto potencionální problémy je hypnóza cenným nástrojem při sběru údajů.
Hypnóza, kterou používá doktor Jacobs začíná zavedením lehké relaxace. V podstatě nechá subjektu, aby relaxoval několikrát různými způsoby, potom probíhá stres a začne klást otázky. Jeho indukce trvají obvykle kolem patnácti minut a hypnotizované objekty jsou pod svou úplnou kontrolou a smějí provokovat otázky, odmítat odpovědi, chodit do koupelny apod. Během regresivního sezení se snaží být přísně systematicky, prochází únosem krok za krokem od okamžiku, kdy incident začal, až k samému konci. Správné metody výzkumu únosů jsou stále v pokusném stadiu.
DOČASNÉ PORUŠENÍ FUNKCE MOZKOVÉHO LALOKU
Podle Dr. Michala Persingera, profesora neurobiologie na Lawrencově univerzitě v Kanadě, může jít o tuto záležitost. Jako důsledek tektonického napětí Země se ve vzduchu vyskytují elektricky nabité částice, které způsobují elektrické výboje. Ty mohou stimulovat dočasnou nestabilitu mozkového laloku, který potom může vést lidi k halucinacím. Když se dočasná porucha mozkového laloku vyvolává v laboratoři elektricky, má subjekt sérii perceptuálních zkušeností, které se podobají únosům.
Mohou např. pociťovat mystickou zkušenost, mohou interpretovat neobvyklé události, různá osobní poselství, mohou mít pocity neskutečnosti, úzkosti, vnitřních vibrací, stoupajících prožitků, erotických myšlenek apod. Většinou se jedná o fantazii, která se neshoduje s vyprávěním unesených.
IMPLANTACE MYŠLENEK
Major E. Dames v rozhovoru s M. Hesemannem pro časopis Magazín 2000 (č. 3/94) uvedl, že profesionálové z PSITECH, kteří se zabývali otázkou únosů pomocí dálkového vnímání, zjistili, že v době, kdy daná osoba spala, se v místnosti objevila světelná koule o průměru asi 90 cm. Ta se vznášela nad hlavou spící „oběti“ a jakýmsi paprskem implantovala příslušné myšlenky v podobě určité inspirace či snu o tom, co „prožili“ v kosmické lodi.
Implantace myšlenek je jedním z nezanedbatelných aspektů problematiky únosů. Některé únosy by se tím daly opravdu dobře vysvětlit. Jeden ze zdokumentovaných případů je popsán v knize J. Fiebaga: „UFO – únosy lidí“ na str. 227–230. Vše začalo 5. 6. 1972, kdy Australanka Maureen Puddy cestovala v noci autem v hornaté oblasti jižně od Melbourne. Tehdy ji pojednou začal celých 13 km sledovat zářící diskovitý objekt. O dvacet dní později na téže silnici opět její vůz zalilo modré světlo. Nyní již zpanikařila, ale náhle uslyšela k sobě promluvit jasný hlas:
„Sdělení médií… uklidni se… nic ti neuděláme… všechny tvoje testy jsou negativní… získala jsi zpět sebekontrolu.“
Modré světlo zhaslo a motor opět naskočil. Zajímavé je, že se přihlásili další svědci, kteří ono modré světlo zdálky viděli. Až sem vypadá příběh objektivně v tom smyslu, že zde šlo o skutečné fyzické setkání. Uběhlo půl roku. 22. 2. 1973 Maureen obdržela další poselství:
„Přijď na místo setkání.“
Polekaná, přizvala si sebou Judith Magee a Paula Normana. Cestou paní Puddy málem způsobila nehodu. Prý se u jejího vozu objevila malá bytost v zlaté zářivé kombinéze, podívala se na ni a opět zmizela. Když dojeli na místo setkání, zahlédla paní Puddy opět onu bytost.
„To je ona, vidíte?“
Postava přeběhla prostranství a přiblížila se k autu. Ale Judith a Paul nic neviděli. Ani bytost, ani objekt, který přistál. Bytost, kterou paní Puddy viděla, ji žádala o následování. Pak začala Puddy křičet strachem a přerušovaně vyprávěla, jak ji unášejí do UFO. Ocitla se prý v malém prostoru bez oken, pozoruje nějaký houbovitý předmět, snad medúzu. Přitom ještě zakřičela a najednou se vracela do zcela uvolněného stavu. Nic z toho se však nestalo. Judith a Paul byli po celý ten čas vedle Maureen Puddy. Nikoho neviděli. Vše se odehrálo pouze ve vědomí M. Puddy. Přitom nikdy netrpěla stihomamem a nebyla ani nějakým způsobem předtím psychicky postižena. Mimoto před půl rokem více svědků vidělo ono modré světlo.
Tento případ poukazuje jednoznačně na psychickou dimenzi únosů. Jedná se o řízenou činnost „těch druhých“ do našeho nitra. Jde o jakousi implantovanou psychickou projekci. V dalších částech budou uvedeny zase opačné příklady svědčící ve prospěch fyzikálního pozadí UFO. Lze tedy říci, že únosy mohou mít skutečný fyzikální průběh, stejně tak jako úplně psychologický příběh, se všemi variantami mezi tím.
DŮKAZY, ŽE ÚNOSY NEJSOU VÝMYSL – FYZICKÝ DŮKAZ
Fyzický důkaz únosů je velice těžké získat. Nepřichází v úvahu donést domů nějaký předmět z UFO. Vzít něco pokradmu, schovat to, zatímco je člověk nahý, zatajit krádež před bytostmi a potom si ještě i po probuzení pamatovat, odkud to pochází, je nemožné. Navzdory tomu však několik UFO výzkumníků našlo fyzické důkazy, které tvrzení o únosu podporovaly. Někdy si např. oběti pamatují, že byly uneseny objektem, který přistál v zahradě. Při prohlídce místa se zjistí spálená vegetace ve tvaru kruhu, která naznačuje, kde UFO přistálo.
Ještě podivnější je, když mnozí unesení vysmrkají z nosu malou kovovou kuličku. U několika z nich byly provedeny analýzy, avšak zatím bez závěru. Výzkum zatím končí bezvýsledně.
Zajímavý by mohl být případ Colette D. (nar. 1957), která již prožila řadu únosů a mimo jiné popsala, jak jí byl dlouhou jehlou voperován do hlavy malý kulovitý implantát. Od té doby si stěžuje na občasný pocit tlaku v této oblasti a někdy slyší hlasy, které přehluší její myšlenky. Při lékařském odborném vyšetření pomocí EEG a CT (počítačové tomografie) byl potvrzen nález 3 mm kulovitého tělíska v levé části hypofýzy (podvěsku mozkového). Nikdo se však neodvažoval předmět vyoperovat.
Většinou se jedná o skvrny z látek, kterými byly oběti únosu ošetřeny. Neví se však, z čeho se materiál skládá. Buďto se rozpadá nebo se rychle vypařuje. K výzkumům není čas dopraven dostatek tohoto materiálu, aby se mohla provést analýza.
FYZICKÉ NÁSLEDKY
Patří mezi ně jizvy (existuje fotodokumentace), modřiny, bolesti ve svalech, krvácení z nosu, bolesti v uších, problémy s viděním, poruchy spánku apod. Pro uneseného je obvyklé, že se probouzí s nevysvětlitelnými modřinami nebo jizvami na těle. Ty však po několika dnech mizí. Např. Dr. Rima Laibowá ve svém interview uvedla, že vyšetřovala mnoho pacientek, majících jizvy a porušení tkáně. Jizvy byly dlouhé asi 1 cm a pod nimi chybělo tkánivo, jakoby si někdo odebral vzorek. Pacientky nevěděly, kde k tomu přišly. Teprve v hypnóze vyšlo najevo, že tkáň jim byla odejmuta během únosu. O jiném případu říká toto:
„Jedna z mých pacientek, která byla rovněž unesena, měla více řezů na palci. Když jsem ji okamžitě začala podrobně vyšetřovat, začaly se její rány před mýma očima hojit. Konce ran srůstaly dohromady. Měnily se v červené jizvy, pak v bílé jizvy a nakonec jsem už neviděla nic. To všechno se odehrálo během půl hodiny.“ (Y285)
TĚHOTENSTVÍ
Problém s neplánovaným nebo nevysvětlitelným těhotenstvím je jeden z nejčastějších fyzických následků únosu. Žena má pocit, že je těhotná, prochází všemi zevními příznaky těhotenství. Je zmatená, protože neměla žádný poměr, a přitom zkouška na graviditu je pozitivní. Avšak v průběhu tří měsíců zjistí, že těhotná již opět není. Nedošlo k žádnému krvácení a nic nenaznačuje potrat. Zárodek prostě zmizí. Během prvního čtvrtroku se žena také často rozhodne těhotenství přerušit. Při zákroku však překvapený lékař zjistí, že děloha je prázdná. Syndrom chybějících zárodků je velmi častý.
SVĚDCI
Často slýcháváme: „Neuvěřím, dokud neuvidím na vlastní oči.“ Ale těch, kteří se stali svědky únosu druhých osob, je již několik. O prožitku šesti svědků v případě Travise Waltona již bylo psáno v kapitole 2.10. Věnujme se tedy jinému vážnému případu. Udál se v listopadu 1989.
Linda Cortileová šla spát až ve 3 hodiny nad ránem. Náhle viděla vstupovat malou postavu a pocítila ochrnutí dolních částí těla. Pomocí modrého paprsku byla vtahována klouzavým pohybem z 12. patra ke vchodu nějakého objektu, který se vznášel nad obytnými bloky newyorských ulic Manhattanu. Byl by to jeden z mnoha běžných únosů, nebýt skutečnosti, že v tomto případě se našli svědkové. Pro ně začal příběh časným ranním vstáváním, služební cestou.
Dva agenti ochranky, Dan a Richard, převáželi generálního tajemníka OSN Pereze de Cuellara na letiště. Ve 3:30 hod. jim náhle vysadil motor, zhasla světla a přerušilo se radiové spojení. To, co uviděli, jim vyrazilo dech. Nad patrovými domy se vznášel oválný, rotující žhnoucí objekt, velikosti 2/3 šíře výškového domu. Z boční strany objektu směřoval modrý paprsek do jednoho okna ve 12. patře. V paprsku nejprve klouzalo z bytu něco malého s velkou hlavou, pak následovala žena s dlouhými vlasy oblečená do bílé noční košile a za ní dvě další bytosti s velkou hlavou.
„Ubohá žena,“ mínil Perez de Cuellar. „Zdá se, že ji unášejí a my jí nemůžeme pomoci.“
Paprsek se stáhl zpět a oválný disk se obrovskou rychlostí vzdálil. Auto šlo již nastartovat, a tak pokračovali cestou na letiště. Na výzvu UFO badatele Hopkinse, který tyto únosy eviduje a zkoumá, se později tato ochranka setkala s paní Lindou Cortileovou a identifikovali ji jako onu ženu v noční košili. Přihlásila se i další nezávislá svědkyně tohoto únosu. (F97)
Shrňme vše, co vypovídá ve prospěch skutečnosti fyzických únosů:
- V mnoha případech skutečná absence unesených
- Fyzikální indicie, jako např. stopy po přistání UFO
- Pozorování nezávislými svědky, kteří viděli unesené, únosce i UFO
- Výskyt jizev a zbytků ošetřujících látek po zákrocích
- Záhadné začátky gravidity a zmizení plodu
- Existence implantátů – ty mají pro nás asi největší význam.
DŮVODY, PROČ JSOU UFO ZDE
Předpokládejme, že všechno, o čem unesení podávají zprávy, je v podstatě pravda. Dejme tomu, že se dostáváme do styku s mimozemskými bytostmi a aktivitami. Z této perspektivy se pokusme uvažovat o těchto událostech.
První skupina lidí, tzv. kontaktovaní, podává zprávy o UFO v tom smyslu, že zkoumají stav našich atomových zařízení, aby se připravily na jejich převzetí. Seznamují se s naší geografií, aby vědecky zmapovaly svou výpravu. Jsou tu, aby zabránily pozemšťanům v jejich snahách zničit sami sebe v nukleární válce. Jsou zde, protože lidé potřebují pomoc v důležitých oblastech. Jsou zde, aby rozšířili naše vědomosti o životě jinde ve vesmíru.
Druhou skupinu lidí tvoří oběti únosů. Z jejich výpovědí je zřejmé, že posádky UFO sledují i jiné cíle. Jedním z cílů, proč UFO cestují po Zemi, je, aby pomocí únosů mohli vyprodukovat jiné bytosti. Lidé jsou, mimo jiné, jakýmsi materiálem, pomocí kterého zajišťují další produkci nových bytostí. Je otázkou, proč si na „plození potomků“ nestačí bytosti sami.
Dle sdělení unesené Betty Andreassonové jsou využívány k tomuto účelu pozemské ženy proto, že jejich „ženy“ nepřijímají protoplazmu (živou buňku). Jsou také velice slabé a nemohou být oplodněny uměle. (Y61)
Výpovědi naznačují, že většina unesených má své první zkušenosti již z dětství. Cizinci jistým způsobem nátuknou osobu duševně i fyzicky a sledují ji po velkou část jejího života. U některých žen bývá spojen únos s jejich menstruačním cyklem. Únosy se množí během ovulace a zmenšují během menstruace. Unesený se nemůže před únosy skrýt. Byly sice nalezeny metody, jak je možno v některých případech únosy odložit, např. hlídáním pomocí kamery, ale nikomu se nepodařilo zastavit je trvale. Unesený měl nutkání jít kameru vypnout nebo jít do jiného pokoje a tam došlo k únosu.
Zprávy naznačují, že cizinci chtějí využít schopnosti lidského rodu. Chtějí lidská spermata a vajíčka. Chtějí lidskou fyzickou angažovanost vůči potomkům. Chtějí kompletní znalost reproduktivních vlastností lidského života. Chtějí také znalost našich mentálních a reproduktivních fyziologických procesů.
Cizinci nestojí o lidskou radu nebo konzultaci. Nechtějí prozradit nic o svém původu a svých záměrech. Rovněž nesdělují informace o technikách, které používají během různých procesů, které provádějí na lidech. Nechtějí být objeveni a nechtějí, aby je někdo zastavil. Někteří ufologové zastávají názor, že cizinci nejsou ani zlí ani dobří a že tu nejsou proto, aby nám pomáhali nebo škodili. Jsou tady prostě kvůli sobě. Dělají to, co dělat chtějí, bez ohledu na naše přání.
Podle výpovědí těch, kteří byli uneseni proti své vůli, se zdá, že bytosti vůbec nezajímají ústřední problémy a otázky lidského přežití – na rozdíl od těch „hodných“ mimozemšťanů. Nedělí se s námi o technologii ani o vědomosti, nedávají nám rady, nevarují nás před naší cestou do budoucnosti ani nám neříkají, jak máme léčit nemoci.
JDE O JAKÝSI PROGRAM GENETICKÉHO KŘÍŽENÍ?
Dr. Michael Swords, profesor přírodních věd na Západní Michiganské univerzitě, dospěl k závěru, že je pro cizince biologicky téměř nemožné spojit jejich deoxyribonukleovou kyselinu s lidskou – za předpokladu, že tuto kyselinu mají. Ani člověk není schopen křížit sama sebe s nějakým zvířetem nebo překročit křížení jednotlivých živočišných druhů na Zemi. Nadto absence genitálií u cizinců nám naznačuje, že není možné křížení mezi námi a jimi v tom nejobvyklejším slova smyslu. Zdá se pravděpodobnější, že místo křížení spíše se odehrává genetická změna. Podle všeho existuje tento postup:
- Jsou odebrána vajíčka a spermata.
- Vajíčka jsou oplodněna in vitro. Během těchto dvou fází se možná již uskutečňují první genetické zásahy.
- Oplodněné vajíčko je implantováno do dělohy.
- Po krátkém období od dvou do deseti týdnů těhotenství je plod odstraněn.
- Plod je inkubován externě. Avšak účinku je dosaženo, děti vypadají jako kříženci mezi lidmi a cizinci.
Proč ale cizinci potřebují lidi, aby se dále stýkali s potomkem, aby se ho dotýkali? Budd Hopkins předpokládal, že význam držení potomka je jakási péče o rodinu, potřeba dát jim lidskou lásku tak, jako to lidé dělají se svými dětmi. Dotyk se zdá být důležitější než láska. Experimenty s nedonošenými lidskými dětmi ukázaly, že bez dotýkání se děti vyvíjejí pomalejším tempem než nedonošené děti, které jsou pravidelně masírovány. Dotýkání může povzbudit hormony nutné pro fyzický a psychologický prospěch.
U všech lidských dětí působí nedostatek doteků psychologické vady, které vedou k vážnému stavu psychologické zakrnělosti. Jestliže toto je důvod, pro který cizí potomek potřebuje dotýkání, je záhadou, proč mu ho cizinci nemohou poskytnout. Rovněž je záhadou, proč potomek potřebuje lidský dotek pouze tak zřídka. Unesení většinou tvrdí, že potomek vypadá nemocný, ale musíme předpokládat, že zdánlivá dětská neduživost je pro ně normální.
CO SE DÁLE DĚJE S DĚTMI?
To je ústřední otázka v pátrání po únosech. Jestliže fenomén únosů se vyskytoval v posledních padesáti letech, pak první potomek musí být nyní starý kolem padesáti let. Kde však tito potomci jsou? Není žádný důkaz, že by žili někde na Zemi. Jedna z unesených žen se domnívá, že z těchto dětí vyrůstají právě tito mimozemšťané. Podle názoru jiných můžeme naopak předpokládat, že jsou dopravováni někam jinam, např. aby zalidnili jinou planetu. Další mají za to, že děti někde pracují jako dělníci.
Karen Morganová vzpomíná, jak ji vyzýval jakýsi hlas, aby se podívala na děti budoucnosti. Viděla pak deset dětí, které stály pohromadě. Hlas jí říkal, že si hrají. Říkal:
„Tohle jsou naše děti a jsou to i vaše děti. Jsou to děti budoucnosti. Spolu jsme něco udělali. Vybudovali. Jsme na okraji nového obzoru, na zlomu něčeho nového.“
Deprimovaná Lynn Millerová říká, že má pocit, jakoby byla využita jako stroj na výrobu dětí pro jejich účely, že oni je potřebují na práci na jiné planetě v jiné sluneční soustavě.
MÁ BÝT ZALOŽENA NĚJAKÁ NOVÁ REZERVNÍ GENERACE?
Mentální procedury, které únosci provádějí se svými oběťmi, naznačují, že jsou mnohem více zainteresováni na lidské mysli a emocionálním životě, než by bylo potřeba pro plození dětí. Zkoumání fyzické zdatnosti mužů a žen naznačuje větší zvědavost. Nereproduktivní mentální a fyzické procedury představují jednu z nejdůležitějších a snad i zlověstných záhad ve fenoménech únosů. Při únosu jde vlastně o napadení.
V současné době nelze udělat nic, co by je mohlo zastavit. Cizinci mají moc a technologii daleko pokročilejší než lidé. Je velkou nevýhodou, že nelze uplatnit v tomto ohledu lidské schopnosti nebo získat kontrolu nad jejich možnostmi, pomocí kterých lidi ovládají. Neví se, co se stane v budoucnosti, stejně jako se neví, jaké jsou konečné cíle cizinců. Ví se však, že účinky na životy unesených mohou být přímo pustošivé.
Tajuplný charakter únosů naznačuje, že nechtějí, aby lidstvo vědělo, co dělají. To by mohlo znamenat, že v budoucnosti by se mohli náhle a ve velkém počtu objevit na veřejnosti, až k tomu budou připraveni. Úzkostlivá pozornost cizinců k myšlenkovým procesům lidí a jejich fyziologii naznačuje mnohem vážnější zájem o lidi, než jen jejich využívání k mechanické produkci dětí.
KNIHA DR. JACOBSE
Kniha Dr. Jacobse je v jistém smyslu výstrahou. Musíme uznat, že fenomén únosů je příliš důležitý a varovný, než aby ho bylo možno pominout jako blouznění lhářů nebo psychicky narušených lidí. Lidé jsou teprve na začátku systematického studia únosů. Často se mnozí Dr. Jacobse ptali, jak by reagoval, kdyby se ukázalo, že celý fenomén únosů je pouze vnitřním produktem obrazotvornosti lidí. Odpovídá:
„Pokud by se prokázalo, že únosy neexistují, plakal bych radostí.“
ZAŘAZENÍ ÚNOSŮ DO KOMPLEXU VESMÍRNÝCH UDÁLOSTÍ
Kniha Dr. Jacobse: „Tajemný život“ nutí k zamyšlení a obavám o budoucnost lidí. Při objektivním posouzení jeho knihy je nutno vzít únosy vážně jako smutnou realitu poslední doby. Pak ovšem únosy:
- Vyvolávají pocit nejistoty: „Já mohu být unesen.“
- Rozdělují mimozemšťany na dvě hlavní skupiny – zdánlivě kladné a negativní.
- Vyvolávají potřebu bránit se proti únosu, ale protože to není v lidských silách, pak je nutné spojit se s někým, kdo se proti této síle postaví. V tomto případě se nabízí jediné řešení, a to – požádat o pomoc kladně nakloněné mimozemšťany, tzv. blondýny. Jedině ti mohou lidstvo před únosy ochránit díky své lásce i technologii, a tak se stát komplexními spasiteli světa.
PŘÍKLAD A PRINCIP ZASTRAŠOVÁNÍ A OSVOBOZOVÁNÍ
V této souvislosti vzpomínám na jednu bajku, ve které věrný pes zestárl ve službě svému pánu. Když už byl tak starý, že svému pánu nebyl k ničemu, byl vyhnán z domu. Tento starý pes se potkává s vlkem, se kterým často bojoval, když bránil drůbež a zvířata svého pána. Oba dva si postěžovali, jak mají těžký život. A tak vymysleli zajímavý plán. Vlk se vloupal dovnitř a odnesl slepici. Při druhé loupeži se k tomu jakoby náhodou nachomýtl starý vyhnaný pes, zuřivě na vlka štěkal a útočil. Vlka zahnal a slepici zachránil. Když to pán uviděl, tak opět tohoto psa vzal zpátky do služby. Pes se pak dělil s vlkem o společné žrádlo, které od pána dostával.
Chce-li se někdo stát celosvětovým záchrancem planety Země, pak by měl navodit poměrně vysoké a velké nebezpečí, od kterého však je schopen tuto planetu ochránit. Zřejmě právě tohoto principu je využito v případě UFO. Je to supermoderní obnova starých principů. Způsobím ohrožení a při splnění určitých podmínek s velkou slávou a hlavně ziskem ohrožení odstraním. Tímto způsobem ovládali šamani celé kmeny.
BIBLICKÉ VYSVĚTLENÍ FENOMÉNU ÚNOSŮ
Po zhodnocení všeho, co se o únosech můžeme dovědět, se rýsují z pohledu Bible následující možná vysvětlení:
1. Jelikož satan nemůže stvořit nic živého, neboť živé může stvořit jedině Bůh, snaží se genetickými experimenty vytvořit jakousi svoji vlastní generaci bytostí, kterou bude schopen ovládat a která mu bude sloužit. Tou chce osadit některou planetu, na které chce být absolutním vládcem, protože u lidí se mu to nedaří díky Boží intervenci a prohraném boji s Kristem.
2. Je možné, že bude chtít pomocí těchto hybridů nějakým způsobem zasáhnout při závěrečných událostech dějin naší Země. Pokud pustíme svoji fantazii někam do sci-fi, pak např. tito hybridi napadnou naši Zemi a on v podobě vesmírného velitele Aštara se svými létajícími talíři a kladnými blondýny je pobije a naši Zemi osvobodí.
Tím se vlastně blondýny stanou vytouženými a univerzálními spasiteli světa:
- a) před invazí únosců,
- b) změní člověka pomocí vibrací v lepšího,
- c) změní celý světový systém, včetně pořízení nových technologií, likvidací zbraní, vyřešení ekologie. Uznání a „dobrovolné“ podřízení se blondýnum a spolupráce s nimi bude jediné logicky přijatelné řešení pro naši planetu.
V souvislosti s velkým sporem věků mezi Bohem a satanem může vzniknout přirozená otázka: Je-li Bůh, copak může připustit únosy a genové manipulace? Proč tomu neučiní přítrž? Proč ještě nepřišel a neskoncoval se zlem? Kam to až chce nechat dojít?
Je třeba však pokorně uznat, že je nad lidskou kompetenci posuzovat Boží rozhodnutí, protože Jeho myšlení mnohokrát převyšuje naše. Je zcela možné, že chce dát prostor satanovým velikášským plánům, aby byl satan pak zcela bez výmluvy, neboť stále tvrdil, že je omezován ve svých programech a nemůže plně rozvinout svou vládu. Nemusíme mít strach ani pochybovat o tom, že Bůh určuje hranice, které satan nemůže překročit. Ze všech nevyplněných předpovědí „bytostí“ (které většinou klasifikujeme jako mimozemšťany) lze usoudit, že Bůh opravdu mnohokrát překazil jejich plány a zasáhl proti jejich působení.
GENOVÉ MANIPULACE A BOŽÍ TOLERANČNOST
S tím souvisí i otázka genových manipulací, které se odehrávají na palubách UFO. I když mnohé trápí otázka: „Jak to, že to Bůh strpí?“ Je třeba však připomenout, že Bůh nezasáhl ani proti pokusům na lidech, které prováděli nacisté, ani proti genovým manipulacím, které nyní probíhají v laboratořích „výzkumných ústavů“. Jeho tolerančnost a respektování svobodné vůle lidí i andělů v této „stvořitelské činnosti“ má jisté své časové i fyzikální hranice, které však nedovedeme odhadnout.
Je možné, že satan a jeho pomocníci nechal možnost, aby vytvořili bioroboty a jakousi mutační formu života. Protože satan není schopen dát život, potřebuje pro svůj „program“ již stávající živé buňky, ať lidské či zvířecí, které jsou na rozdíl od duchovních těl andělů schopny rozmnožování. Na těchto svých bytostech pak může demonstrovat způsob své vlády a svého „království“.
BIOROBOTI NEBO SVOBODNÉ BYTOSTI?
Ze všech dosud známých setkání s těmito bytostmi (EBE) bylo možno vidět jejich závislost a podřízenost vyšším bytostem. Z toho plyne, že se jedná spíše o bioroboty či sluhy, než o stoprocentně svobodné bytosti. Na počátku satan obvinil Boha, že nedává svému stvoření dostatečnou svobodu a prostor. Nyní se však ukazuje, že naopak on sám svobodu druhých zcela hrubě porušuje.
A tak před celým vesmírem je patrné, jakým způsobem vládne Bohem stvořeným bytostem, které strhl na svou stranu – do hříchu, i jak vládne bytostem, které jsou jeho specifickým výtvorem. Jeho vlastní dílo ho před všemi odsuzuje.
Súvisiace videá a dokumenty
-
ODHALENÉ - Oklamanie sveta, Mimozemšťania & UFO v biblických proroctvách (2/2)
-
STARFALL - Falošný príchod Lucifera - Zvláštne prepojenie medzi kresťanstvom a UFOm (1/2)
-
UFO A MIMOZEMŠŤANIA - Biblický a psychologický náhľad (Podcast)
-
UFO, Anjeli a Démoni a Posledný zvod (Varovanie pre kresťanov)
-
Paralýza a strach z UFO - Dotyk Krista vo sne (Život na ceste s Bohom)